Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o návrhu stěžovatele P. B., proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 23 Co 66/2019-38 ze dne 1. 3. 2019 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 130/2019-51 ze dne 12. 4. 2019, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrh na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Přestože si jich navrhovatel musel být vědom, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (ve více jak sto případech) obrátil s podáními, při jejichž projednání byl o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučen, zvolil opět nekvalifikovaný postup. Proto jej Ústavní soud bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již postupoval v celé řadě předchozích věcí navrhovatele (z poslední doby např. usnesení sp. zn. I. ÚS 718/19 ze dne 6. 3. 2019).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 13. května 2019
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj