Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost1× citováno

Spisová značka

I. ÚS 2268/26

Téma · generováno AIÚstavní stížnost proti prozatímní úpravě péče

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 14. 10. 2026Zpravodaj: Řepková DitaTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:1.US.2268.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - OS KladnoNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 4. 8. 2026Předmět řízení: hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí /práva rodičů ve vztahu k dětem právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo být slyšen, vyjádřit se k věci

Shrnutí · generováno AI

Matka napadla prozatímní úpravu péče o děti s tím, že před jejím vydáním nemohla reagovat na návrh otce ani na podklady soudu. Napadené rozhodnutí však již pozbylo účinků a její námitky může řešit v odvolání proti jeho prodloužení. Ústavní soud proto stížnost odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost proti prozatímnímu rozhodnutí, které již pozbylo účinků, je zpravidla zjevně neopodstatněná, neboť jeho zrušení by nebylo efektivní. Akademický výrok přichází výjimečně v úvahu jen tehdy, může-li mít konkrétní praktický význam pro právní postavení stěžovatele, zejména hrozí-li opakování obdobného zásahu. Stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Rozhodování akademickým výrokem je přitom zcela výjimečné. Absentuje zde totiž bezprostředně přítomný zásah do základního (ale i podústavního) práva, který by mohl mít vliv na právní poměry stěžovatelky.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud takovým výrokem rozhoduje tehdy, pokud může stále mít konkrétní praktický význam pro právní postavení stěžovatelů. Zejména tehdy, pokud hrozí, že by se obdobné porušení práv mohlo opakovat (srov. nález ze dne 31. 8. 2026 sp. zn. II. ÚS 1971/26 , bod 43).
    Zobrazit v textu
  • Vzhledem k výše uvedenému odmítl Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky M. T., zastoupené JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou, sídlem [adresa] Praha, proti usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 4. června 2026 č. j. 12 Nc 3712/2025-506, za účasti Okresního soudu v Kladně, jako účastníka řízení, a A. T. a nezletilých [nezletilý] a Z. T., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí pro tvrzené porušení svých práv podle čl. 32 odst. 4, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Vedlejší účastník (otec nezletilých) v průběhu řízení o úpravě poměrů nezletilých vedeného u Okresního soudu v Kladně (dále jen "okresní soud") podal návrh na vydání prozatímního rozhodnutí. Okresní soud následně ústavní stížností napadeným prozatímním rozhodnutím po dobu tří měsíců od jeho vykonatelnosti upravil režim péče o nezletilé, včetně zvláštního režimu během letních prázdnin, zamítl návrh otce na udělení souhlasu za stěžovatelku (matku nezletilých) k vycestování s nezletilými a rozhodl o povinnosti otce přispívat na výživu nezletilých.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti upozornila na to, že jí nebyl doručen návrh vedlejšího účastníka na vydání prozatímního rozhodnutí ani další podklady, ze kterých okresní soud vycházel. Nebyla jí tak dána možnost se k nim vyjádřit. Napadené rozhodnutí nadto není odůvodněno a nebyly naplněny podmínky pro jeho vydání.

4. V právě posuzované věci jsou naplněny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem. Proto Ústavní soud přistoupil k posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti.

5. Ústavní soud si ve věci vyžádal spis vedený u okresního soudu pod sp. zn. 12 Nc 3712/2025. V mezidobí však napadené rozhodnutí pozbylo účinků. Za této situace by kasační postup Ústavního soudu již nebyl efektivní. V úvahu připadá pouze tzv. akademický výrok, v němž by Ústavní soud konstatoval porušení práv stěžovatelky. Rozhodování akademickým výrokem je přitom zcela výjimečné. Absentuje zde totiž bezprostředně přítomný zásah do základního (ale i podústavního) práva, který by mohl mít vliv na právní poměry stěžovatelky. Jinak vyjádřeno, je-li namítáno porušení základního práva, musí být takové porušení rozhodnutím Ústavního soudu odstranitelné (srov. usnesení ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. III. ÚS 302/23, bod 5, nebo usnesení ze dne 19. 10. 2021 sp. zn. II. ÚS 1456/20). Ústavní soud takovým výrokem rozhoduje tehdy, pokud může stále mít konkrétní praktický význam pro právní postavení stěžovatelů. Zejména tehdy, pokud hrozí, že by se obdobné porušení práv mohlo opakovat (srov. nález ze dne 31. 8. 2026 sp. zn. II. ÚS 1971/26, bod 43).

6. Ústavní soud dospěl k závěru, že tomu tak v právě posuzované věci není. Okresní soud napadené prozatímní rozhodnutí v době trvání jeho účinků prodloužil usnesením ze dne 2. 9. 2026 č. j. 12 Nc 3712/2025-41 (ústavní stížnost proti němu byla pro nepřípustnost odmítnuta usnesením ze dne 15. 9. 2026 sp. zn. IV. ÚS 2632/26). O odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí o prodloužení aktuálně probíhá odvolací řízení, v rámci kterého má stěžovatelka možnost uplatňovat své námitky. Absence této možnosti před vydáním napadeného rozhodnutí je hlavní stěžovatelčinou podstatou ústavní stížnosti. Stěžovatelka v odvolacím řízení může upozornit i na další tvrzené pochybení okresního soudu. Pro úplnost je však vhodné doplnit, že bude-li i po rozhodnutí odvolacího soudu mít za to, že dochází k porušování jejích práv, nic jí nebude bránit v podání nové ústavní stížnosti.

7. Vzhledem k výše uvedenému odmítl Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2026

Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací