Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. Š., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 77/2026-16 ze dne 4. 6. 2026, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem [adresa] Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 10. 8. 2026 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Tvrdí, že dne 3. 8. 2026 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro toto řízení, a Ústavní soud žádá o stanovení lhůty k odstranění vady nedostatku povinného zastoupení advokátem do doby, než vedlejší účastnice o její žádosti rozhodne. Nyní ovšem advokátem zastoupena není. Návrh tedy trpí vadami podle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
2. Tak jako v mnoha předchozích podáních téže stěžovatelky je zjevné, že stěžovatelka se snaží prosadit svůj stále stejný právní, soudy nesdílený, názor na výklad § 18c zákona o advokacii k určení advokáta za úplatu. Žádost o určení advokáta není sama o sobě důvodem pro poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Již v dřívějších usneseních Ústavní soud konstatoval, že podání stěžovatelky mají obstrukční charakter, a bez stanovení lhůty k odstranění vad její ústavní stížnosti odmítl (z posledních rozhodnutích lze odkázat na usnesení sp. zn. IV. ÚS 2080/26 ze dne 23. 7. 2026, sp. zn. III. ÚS 2079/26 ze dne 21. 7. 2026, sp. zn. I. ÚS 1303/26 ze dne 26. 6. 2026, sp. zn. III. ÚS 1304/26 ze dne 19. 5. 2026 nebo II. ÚS 1302/26 ze dne 26. 5. 2026). Lhůtu k odstranění vad proto Ústavní soud nestanovil ani nyní.
3. Z těchto důvodů soudkyně zpravodajka za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítla.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. srpna 2026
Kateřina Ronovská v. r. soudkyně zpravodajka