Ústavní soud rozhodl o návrhu P. B., proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2018 č. j. 30 Cdo 5877/2017-126 a č. j. 30 Cdo 5876/2017-125, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 9. 2018 domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních vedených pod sp. zn. II. ÚS 1779/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 293/16, II. ÚS 292/16, I. ÚS 478/17, I. ÚS 716/17, IV. ÚS 714/17, I. ÚS 1941/17, III. ÚS 1939/17, IV. ÚS 1934/17, IV. ÚS 1938/17, IV. ÚS 2974/17, IV. ÚS 3267/17, I. ÚS 844/18, I. ÚS 1182/18, I. ÚS 1195/18, I. ÚS 1518/18, I. ÚS 2234/18, I. ÚS 2625/18 a řadě dalších) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2018
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj