Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelů Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, obou bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 278/2025-57 z 29. 5. 2025, usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 3 Co 31/2024-22 z 19. 6. 2024 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 16 C 61/2023-7 z 27. 12. 2023, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Společným návrhem stěžovatelé navrhli, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí a zrušil § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
2. Podání stěžovatelů nicméně není řádným návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť neobsahuje řadu zákonem o Ústavním soudu stanovených náležitostí, především však stěžovatelé nejsou pro řízení před zdejším soudem zastoupeni advokátem (§ 30, § 31, § 34 a § 72 téhož zákona).
3. Z předcházejících řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatelé (samostatně nebo společně) u Ústavního soudu vedli (z nedávné doby např. ve věcech IV. ÚS 2586/25, sp. zn. II. ÚS 2207/25, sp. zn. I. ÚS 1680/25 či sp. zn. II. ÚS 1639/25), se podává, že postup, jímž ignorují povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti, stěžovatelé volí opakovaně. Takový postup volí, ačkoliv byli Ústavním soudem mnohokrát poučeni, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a opakovaně vyzýváni k odstranění nedostatků návrhu.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil, viz jmenované věci výše) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
5. I v této věci se tudíž soudkyně zpravodajka uchýlila k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítla. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2025 Kateřina Ronovská v. r. soudkyně zpravodajka