UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady↪ 6× citováno

Spisová značka

I. ÚS 3381/18

Téma · generováno AIFormální náležitosti ústavní stížnosti a zastoupení advokátem

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2018-11-07Zpravodaj: Sládeček VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2018:1.US.3381.18.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - MS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2018-10-10

Shrnutí · generováno AI

Navrhovatel podal ústavní stížnost bez splnění požadavků na řádné podání a zastoupení advokátem. Ústavní soud uvedl, že byl o nich opakovaně poučen v dřívějších věcech, a návrh odmítl. Další lhůtu k opravě vad neposkytl, protože návrh přišel až poslední den zákonné lhůty.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost musí splňovat formální náležitosti včetně povinného zastoupení advokátem od počátku řízení podle § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb. Je-li navrhovatel o těchto požadavcích prokazatelně poučen z předchozích řízení, Ústavní soud jej nemusí znovu poučovat v každém individuálním řízení. Dodatečné lhůty k odstranění vad podání podaného až na konci zákonné lhůty mají být výjimečné; návrh byl odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud eviduje od roku 1996 cca 68 podání navrhovatele a má tedy zato, že je mu prokazatelně známo, jaké jsou náležitosti podání návrhu k Ústavnímu soudu, kdy nezbytnou podmínkou je povinné zastoupení advokátem od samého počátku řízení.
    Zobrazit v textu
  • Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl o návrhu V. P., takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel ve svém podání ze dne 10. 10. 2018 uvádí, že podává ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2018 č. j. 30 Co 211/2018.

Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým (s tímto postojem Ústavního soudu již byl navrhovatel seznámen např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 2702/10, IV. ÚS 2375/10, II. ÚS 3835/12). Ústavní soud eviduje od roku 1996 cca 68 podání navrhovatele a má tedy zato, že je mu prokazatelně známo, jaké jsou náležitosti podání návrhu k Ústavnímu soudu, kdy nezbytnou podmínkou je povinné zastoupení advokátem od samého počátku řízení. Navrhovatel uvádí, že napadené rozhodnutí měl k dispozici ode dne 10. 8. 2018, přičemž Ústavnímu soudu podal návrh až 10. 10. 2012, tedy poslední den lhůty stanovené zákonem. Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům. Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2018

JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací