Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2014 č. j. 10 As 178/2014-16, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu byla dne 12. 1. 2015 doručena ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2014 č. j. 10 As 178/2014-16. Nejvyšší správní soud napadeným rozhodnutím z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté (res iudicata) odmítl kasační stížnost podanou stěžovatelem do usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 7. 2014 č. j. 10 A 82/2014-3.
2. Návrh podaný k Ústavnímu soudu trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).
3. Jak přitom vyplývá z mnoha řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel v minulosti učinil (od roku 2007 několik stovek podání), návrh Ústavnímu soudu zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele sp. zn. I. ÚS 257/09, sp. zn. IV. ÚS 424/09, sp. zn. II. ÚS 289/11, sp. zn. I. ÚS 783/12).
4. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Za dané situace lze tedy považovat za neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání.
5. Ústavní soud proto - z důvodu nesplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem - vadný návrh stěžovatele mimo ústní jednání podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 2015
Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj