Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady↪ 2× citováno

Spisová značka

I. ÚS 979/10

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2010-04-13Zpravodaj: Güttler VojenTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2010:1.US.979.10.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - VS Praha SOUD - MS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2010-04-05

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M. K., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2009, č. j. 1 Co 186/2009-169, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2009 č. j. 32 C 19/2006-134, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka se svou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení obecných soudů.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatelka však zastoupena advokátem není. Stěžovatelka se již několikrát obrátila na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byla opakovaně upozorňována s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např. sp. zn. III. ÚS 180/08, sp. zn. I. ÚS 917/09 a další). Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2010

Vojen Güttler v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací