Ústavní soud rozhodl o návrhu V. P., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. I. ÚS 3/05, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že podává politický protest proti usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. I. ÚS 3/05 (návrh však adresuje ke sp. zn. II. ÚS 598/04) a poukazuje na neznalost občanského práva proti soustavnému ničení soukromého majetku nevzniklého krádeží. Ústavní soud ověřil, že usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. I. ÚS 3/05 byla odmítnuta ústavní stížnost navrhovatele z důvodu neodstranění vad návrhu. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s § 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. (Řízení ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 598/04 bylo usnesením ze dne 21. 12. 2004 zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu.) Podání navrhovatele je dle svého obsahu opravným prostředkem, kterým je napadáno konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu. Řízení před Ústavním soudem je však řízením jednoinstančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná (srov. usnesení publik. pod č. 16, svazek 6, Sbírky nálezů a usnesení ÚS ČR). Ústavní soud má Ústavou (čl. 87) a zákonem o Ústavním soudu přesně vymezené pravomoci a působnost, které nemůže překračovat. Mezi jeho oprávnění nepatří rozhodovat o opravných prostředcích obecně, tím méně o opravných prostředcích směřujících k přezkumu svých vlastních rozhodnutí, proti nimž navíc odvolání výslovně není přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Z uvedeného důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť se jedná o návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. března 2005
JUDr. Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj