Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného Mgr. Lukášem Smutným, advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. února 2026 č.j. 8 Tdo 1177/2025-336, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. září 2025 č.j. 10 To 139/2025-295 a rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. května 2025 č.j. 7 T 30/2024-279, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové a Okresního soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Soudce P. Š. je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 1414/26.
Odůvodnění
1. V posuzované věci je mj. napadeno v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu vydané senátem 8 Tdo, v němž zasedala a rozhodovala jako předsedkyně senátu JUDr. M. Š., manželka soudce Ústavního soudu P. Š.. Dle rozvrhu práce ústavní stížnost projednává II. senát Ústavního soudu, jehož členem je i soudce P. Š..
2. Soudce P. Š. v přípisu předloženém předsedkyni I. senátu dne 26. května 2026 uvedl, že vzhledem k tomu, že by – s ohledem na jeho uvedený vztah k JUDr. M. Š. – objektivně mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti, předkládá spis k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování v uvedené věci.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“)].
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. S ohledem na poměr soudce P. Š. ke jmenované soudkyni Nejvyššího soudu, která se podílela na přijetí napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání podaném stěžovatelem v dané věci, proto I. senát Ústavního soudu, určený podle § 9 rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2026 pro rozhodnutí o vyloučení soudce II. senátu, dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a rozhodl o vyloučení soudce P. Š. z projednání a rozhodování věci sp. zn. II. ÚS 1414/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2026
Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu