Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. V. V., advokáta, bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 23 Co 157/2026-979 ze dne 5. června 2026, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 18. 8. 2026 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, kterým stěžovatel brojí proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze.
2. Návrh má řadu vad. Nemá mj. obsahové náležitosti podle § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť neobsahuje konkrétní důvody, pro něž se stěžovatel domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Stěžovatel podal tzv. blanketní ústavní stížnost, která je považována za vadné podání (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 3012/20 ze dne 27. 1. 2021 či usnesení sp. zn. I. ÚS 918/20 ze dne 7. 5. 2020). Stěžovatel nepředložil žádnou ústavně právní argumentaci a ani nevylíčil skutkový stav věci.
3. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Nicméně, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se totéž poučení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích.
4. Ústavnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel, sám advokát - právní profesionál, se na něj opakovaně (nyní už více jak 180x) obrací s blanketními, a tedy vadnými ústavními stížnostmi. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně náležitě upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatel byl poučen o těchto náležitostech ústavní stížnosti např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1810/18, III. ÚS 532/20 či IV. ÚS 3497/20. Ani přes to jeho nynější ústavní stížnost všechny zákonné náležitosti neobsahuje.
5. Soudce zpravodaj proto za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. srpna 2026
Martin Smolek v. r. soudce zpravodaj