Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu V. P., na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 Ads 64/2012 ze dne 13. 6. 2013 takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 29. 8. 2013 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky nesplňuje.
Z evidence Ústavního soudu bylo totiž zjištěno, že navrhovatel podal od roku 1996 více než 40 ústavních stížností, přičemž v celé řadě z nich byl vyzýván k odstranění jejich vad s vyrozuměním o náležitostech návrhu. Navrhovateli, který byl Ústavním soudem v nedávné době opakovaně obeznámen s podmínkou povinného právního zastoupení a dalšími náležitostmi ústavní stížnosti, je tedy dobře známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud proto i nyní zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (ostatně i s tímto postojem Ústavního soudu již byl navrhovatel seznámen např. v usnesení sp. zn. I. ÚS 2702/10, IV. ÚS 2375/10, II. ÚS 3835/12 aj.). Setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování stěžovatelů by totiž bylo jen postupem formalistickým a neefektivním. Za dané situace proto Ústavní soud odmítl návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 5. září 2013
Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj