Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti JUDr. L. Ch., advokáta, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2000, č.j. 16 Co 134/2000 - 62, takto :
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost, ve které se JUDr. L. Ch., domáhal jménem J. H., přezkumu v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu ve věci žalobce J. H. proti žalovanému Stavebnímu bytovému družstvu pracovníků energetiky a dopravy, o určení nájemce bytu. Na ústavní stížnosti byl pouze podpis JUDr. Ch.
K ústavní stížnosti však nebyla připojena plná moc, z níž by se podávalo oprávnění právního zástupce jednat jménem stěžovatele, když dle telefonického sdělení JUDr. Ch. plná moc sepsána nebyla, pana H. nezastupuje a ústavní stížnost byla jím podána jen z důvodu opatrnosti.
Plná moc k zastupování účastníka v řízení před Ústavním soudem, jako nepominutelná procesní podmínka v řízení před Ústavním soudem, musí být Ústavnímu soudu předložena spolu s návrhem (ústavní stížností) věci, tedy v okamžiku, kdy řízení před Ústavním soudem mělo být zahájeno (§ 27 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon"). Ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu (k tomu srov. dosud nepublikovaná usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. III. ÚS 240/01, a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 5. 6. 2001, sp. zn. III. ÚS 300/01) je tedy zřejmé, že zástupce sám bez plné moci před Ústavním soudem jednat nemůže.
Proto byla ústavní stížnost posouzena Ústavním soudem jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným a tento návrh byl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnut.
Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. 11. 2001
Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu