Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Z. Š., proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 21 As 235/2025-19 ze dne 11. prosince 2025, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem [adresa] Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 24. 2. 2026 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou stěžovatelka, aniž by byla zastoupena advokátem, brojí proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí, přičemž uvádí, že žádostí ze dne 13. 2. 2026 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem, a žádá Ústavní soud, aby jí stanovil lhůtu k odstranění vady spočívající v absenci právního zastoupení do doby, než bude o její žádosti rozhodnuto. Stěžovatelka rovněž kritizuje právní úpravu určení advokáta s tím, že nadále vylučuje žadatele, kteří si nemohou právní pomoc dovolit z jiných než majetkových důvodů.
2. Návrh stěžovatelky není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků. Stěžovatelka především není pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
3. Stěžovatelka se takto obrací na Ústavní soud opakovaně. Vzhledem k tomu, že byla o náležitostech ústavní stížnosti již mnohokrát poučena, lze i nyní posuzovanou ústavní stížnost odmítnout bez dalších výzev nebo dodatečných lhůt, a to i když stěžovatelka (jako v předchozích věcech) před podáním ústavní stížnosti požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. V tomto ohledu lze odkázat např. na usnesení sp. zn. IV. ÚS 1275/25 ze dne 29. 5. 2025, sp. zn. II. ÚS 1650/25 ze dne 23. 6. 2025, sp. zn. IV. ÚS 1798/25 ze dne 30. 6. 2025 či sp. zn. II. ÚS 2078/25 ze dne 29. 7. 2025, kde byly důvody odmítnutí obdobných ústavních stížností téže stěžovatelky podrobně vysvětleny.
4. Ústavní soud zdůrazňuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem není samoúčelným formalismem, který by měl jednotlivcům ztížit či snad znemožnit přístup k Ústavnímu soudu a dosažení spravedlivého rozhodnutí. Zastoupení advokátem má naopak zaručit, že podstata věci bude posouzena kvalifikovaným profesionálem. Ten může jednak posoudit, zda by podání ústavní stížnosti nebylo zjevně bezúspěšným uplatňováním práva (a tuto skutečnost případně svému klientovi sdělit), ale zejména zajistit, aby podání bylo sepsáno kvalifikovaně a mělo skutečný potenciál dosáhnout řešení příznivého pro jednotlivce, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv.
5. Pro neefektivnost dalšího poučování soudce zpravodaj návrh odmítl na základě přiměřené aplikace § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. března 2026
Martin Smolek v. r. soudce zpravodaj