Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou ve věci ústavní stížnosti F. O., bez právního zastoupení, proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 16 Co 484/2017-143 ze dne 18. 1. 2018, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 13. 2. 2018 stěžovatel napadá v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze.
Návrh je vypracován samotným navrhovatelem, který není zastoupen advokátem, a nesplňuje náležitosti vyžadované ustanoveními § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Návrh je formulován nesrozumitelně a neobsahuje žádnou ústavněprávní argumentaci. Třebaže byl již navrhovatel mnohokrát opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. v řízeních ve věci sp. zn. III. ÚS 513/06 a sp. zn. I. ÚS 716/11), je zřejmé, že ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady návrhu), přičemž podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2360/08, II. ÚS 3276/07, III. ÚS 695/08, IV. ÚS 9/11) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. února 2018
Kateřina Šimáčková, v. r. soudkyně zpravodajka