Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci návrhu navrhovatele Ing. V. M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2017 č. j. 16 Co 425/2016-643, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem ze dne 13. 4. 2017, doručeným Ústavnímu soudu téhož dne a označeným jako ústavní stížnost, stěžovatel napadl shora uvedené soudní rozhodnutí. Podání navrhovatele nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků, především pak navrhovatel nebyl pro řízení zastoupen advokátem [§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Z dalších řízení o ústavních stížnostech, jež navrhovatel u Ústavního soudu vedl (např. sp. zn. I. ÚS 857/14, III. ÚS 3717/15, IV. ÚS 1526/16), se podává, že tento postup (jímž vědomě nedodržuje požadavek povinného zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí opakovaně, ačkoli byl Ústavním soudem mnohokrát poučen, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, a vyzýván k odstranění nedostatků návrhu.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly navrhovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.
I v této věci se tudíž Ústavní soud uchýlil k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. dubna 2017
Jan Filip v. r. soudce zpravodaj