Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti Z. Š., bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. dubna 2024, č. j. 8 As 73/2023-41, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka podala bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnosti proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
2. Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu (viz § 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tyto náležitosti však stěžovatelčina ústavní stížnost nesplňuje.
3. Stěžovatelka není zastoupena advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu) a ani sama není advokátkou (díky čemuž by zastoupená být nemusela - viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS 42/15-st). Její ústavní stížnost navíc nesplňuje obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (stanovené v § 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
4. Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka si je vědoma povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupena advokátem. Proto ještě před jejím podáním požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro toto řízení. V ústavní stížnosti zároveň požádala o to, aby Ústavní soud řízení o její stížnosti přerušil nebo jí stanovil lhůtu k odstranění vady zastoupení do doby, než bude o její žádosti rozhodnuto.
5. Ústavní soud řízení nepřerušil, stěžovatelce lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti nestanovil a vyčkal do doby, než o její žádosti rozhodne Česká advokátní komora. Ta stěžovatelčinu žádost zamítla (viz její rozhodnutí č. j. 10.04-000030/24-0003). Stěžovatelka tak ani po rozhodnutí o její žádosti o určení advokáta není v řízení zastoupená advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu).
6. Pokud návrh na zahájení řízení trpí vadami, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní soud však ve své rozhodovací praxi zastává závěr, že pokud byl stěžovatel o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučen, není nutné, aby o nich byl v každém následujícím obdobném řízení poučen znovu. Jeho opětovně vadnou ústavní stížnost je proto možné odmítnout i bez jakékoli další výzvy.
7. Stěžovatelka podala již přes 150 ústavních stížností a zejména v posledním roce byla naprostá většina z nich odmítnuta kvůli neodstranění stejných vad. Ústavní soud ji opakovaně poučil nejen o nutnosti být zastoupena advokátem a dalších náležitostech ústavní stížnosti, ale i o následcích neodstranění jejích vad (jen z poslední doby viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1161/24, bod 1; I. ÚS 1344/24, bod 2; IV. ÚS 299/24, bod 1). Ačkoli si stěžovatelka povinnosti být zastoupena advokátem a dalších zákonem požadovaných náležitostí ústavní stížnosti musela být vědoma, podala další ústavní stížnost, která tyto náležitosti nesplňuje.
8. Ústavní soud proto v souladu se svou rozhodovací praxí znovu nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad ústavní stížnosti a za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jí odmítl (obdobně jako ve vztahu k ní postupoval již dříve - viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1376/24, III. ÚS 736/24 či I. ÚS 173/24).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. srpna 2024
Daniela Zemanová v. r. soudkyně zpravodajka