Usnesení ze dne 25. 8. 2021
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. L., zastoupeného Mgr. J. F., advokátkou se sídlem [adresa] Praha 5, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2021, č. j. 20 Co 66/2021-523, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a 1) P. Č. a 2) nezletilé [nezletilý], zastoupené opatrovníkem Městským úřadem Trutnov, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel brojí proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 odst. 1, čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a z připojených listin, rozsudkem ze dne 6. 1. 2021, č. j. 0 P 42/2018-493, Okresní soud v Trutnově (dále jen "okresní soud") rozhodl, že stěžovatel je povinen strpět podání přihlášky k zápisu k povinné školní docházce nezletilé do základní školy A, či eventuálně B (výrok I.). Okresní soud dále s účinností od 1. 9. 2021 rozhodl, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilou v lichém týdnu kalendářního roku od pátku od 12:00 do neděle do 17:30, a dále o prázdninách a státních svátcích dle harmonogramu specifikovaného ve výroku II. tohoto rozsudku. Současně stanovil, že stěžovatel si převezme dceru v místě bydliště matky, případně ve školském zařízení, a v místě bydliště matky ji též po ukončení styku předá zpět.
3. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel odvolání, v němž namítl, že zátěž spojenou se stykem s nezletilou by měli nést oba rodiče v zásadě ve stejné míře, a to nejen co do financí, ale i časové a fyzické náročnosti. Nesouhlasil s tím, že by měl dceru nejen vyzvedávat, ale po ukončení styku i předávat matce vždy v jejím bydlišti v P., které je od jeho bydliště v P. vzdáleno cca 200 km (2:30 hod. jízdy). Uvedl, že jen za víkendový styk takto najede 800 km. Navrhl proto, aby byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že si na začátku styku dceru převezme v matčině bydlišti, nicméně po skončení styku ji matce vrátí ve svém bydlišti v P. Krajský soud v Hradci Králové ovšem ústavní stížností napadeným rozsudkem rozhodnutí okresního soudu potvrdil.
4. Ještě před tím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované podmínky řízení. Přitom dospěl k závěru, že tomu tak není.
5. Dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je přitom kogentní povahy a nedává Ústavnímu soudu možnost lhůtu pro podání ústavní stížnosti prominout či prodloužit, a to bez ohledu na důvod zmeškání (viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 468/15 ze dne 18. 2. 2016).
6. Jak se ovšem podává z vyžádaného spisu Okresního soudu v Trutnově, ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2021 byl právní zástupkyni stěžovatele Mgr. J. F. doručen do datové schránky dne 26. 4. 2021. Ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu zaslána teprve dne 12. 7. 2021, tedy po uplynutí shora uvedené lhůty dvou měsíců.
7. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a vyjadřoval se k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel soudcem zpravodajem předložený návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2021
Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj
Usnesení ze dne 17. 8. 2021
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. L., zastoupeného Mgr. Janou Frösslovou, advokátkou se sídlem [adresa] Praha 5, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 4. 2021, č. j. 20 Co 66/2021-523, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Nezletilé [nezletilý] se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti vedené před Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 1860/21 jmenuje opatrovníkem Městský úřad Trutnov.
Odůvodnění
1. Včas podanou ústavní stížností (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu") a splňující i ostatní zákonem stanovené podmínky řízení [§ 75 odst. 1 a contrario; § 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu] brojí stěžovatel proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 3 odst. 1, čl. 9 odst. 3 a čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.
2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a z připojených listin, rozsudkem ze dne 6. 1. 2021, č. j. 0 P 42/2018-493, Okresní soud v Trutnově (dále jen "okresní soud") rozhodl, že stěžovatel je povinen strpět podání přihlášky k zápisu k povinné školní docházce nezletilé do základní školy A, či eventuálně B (výrok I.). Okresní soud dále s účinností od 1. 9. 2021 rozhodl, že stěžovatel je oprávněn stýkat se s nezletilou v lichém týdnu kalendářního roku od pátku od 12:00 do neděle do 17:30, a dále o prázdninách a státních svátcích dle harmonogramu specifikovaného ve výroku II. tohoto rozsudku. Současně stanovil, že stěžovatel si převezme dceru v místě bydliště matky, případně ve školském zařízení, a v místě bydliště matky ji též po ukončení styku předá zpět.
3. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel odvolání, v němž namítl, že zátěž spojenou se stykem s nezletilou by měli nést oba rodiče v zásadě ve stejné míře, a to nejen co do financí, ale i časové a fyzické náročnosti. Nesouhlasil s tím, že by měl dceru nejen vyzvedávat, ale po ukončení styku i předávat matce vždy v jejím bydlišti v P., které je od jeho bydliště v P. vzdáleno cca 200 km (2:30 hod. jízdy). Uvedl, že jen za víkendový styk takto najede 800 km. Navrhl proto, aby byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že si na začátku styku dceru převezme v matčině bydlišti, nicméně po skončení styku ji matce vrátí ve svém bydlišti v P.
4. Krajský soud v Hradci Králové ovšem ústavní stížností napadeným rozsudkem rozhodnutí okresního soudu potvrdil.
5. Podle ustanovení § 469 odst. 1 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, platí, že v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé je dítě zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Tímto opatrovníkem zpravidla jmenuje orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí.
6. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilá postavení vedlejší účastnice řízení a její zákonní zástupci, otec (jako stěžovatel) a matka (jako vedlejší účastnice), jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno jmenovat nezletilé kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2021
Radovan Suchánek v. r. předseda senátu