Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost3× citováno

Spisová značka

III. ÚS 532/12

Téma · generováno AIÚstavní přezkum hodnocení důkazů a bezdůvodného obohacení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 29. 2. 2012Zpravodaj: Holländer PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2012:3.US.532.12.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - OS Praha 5Napadený akt: rozhodnutí souduPodání: 15. 2. 2012Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel napadal povinnost vydat bezdůvodné obohacení za užívání cizích pozemků. Ústavní soud neshledal porušení jeho základních práv ani vady v hodnocení důkazů obecným soudem. Ústavní stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat hodnocení důkazů obecnými soudy, respektují-li při něm kautely § 132 občanského soudního řádu, a to ani pokud by se s jejich hodnocením sám neztotožňoval. V projednávané věci nebyl shledán rozpor s tímto ustanovením ani zásah do základních práv; ústavní stížnost proto byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Nutno dodat, že Ústavní soud, který není vrcholem soustavy obecných soudů, není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činností a nemůže na sebe tak atrahovat právo přezkumného dohledu nad touto činností, pokud při ní soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 81 a čl. 83 Ústavy České republiky).
    Zobrazit v textu
  • Jestliže soudy respektují kautely dané ustanovením § 132 občanského soudního řádu, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 23/93 , III. ÚS 216/95 a násl.).
    Zobrazit v textu
  • V předmětné věci v postupu soudu rozpor s obsahem § 132 občanského soudního řádu shledán nebyl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 29. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele Dr. J. Š., zastoupeného Mgr. Alenou Kinclovou, advokátkou se sídlem [adresa] proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. listopadu 2011 č. j. 5 C 128/2011-22, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že dle jeho přesvědčení napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jeho práv, zakotvených v čl. 11 odst. 2, 3, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy České republiky, jakož i v čl. 6 Úmluvy (míněna zřejmě Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod). Uvedl, že jej soud zavázal k vydání bezdůvodného obohacení žalobci ve výši 4.102,90 Kč, a to na základě neúplného skutkového zjištění a při nesprávné aplikaci § 451 a § 3 občanského zákona. Vyslovil názor, podle něhož soud nevyřešil dvě zásadní právní otázky, a to 1) zda je bezprávním užívání pozemků žalobce stěžovatelem, když jde o pozemky částečně zastavěné již od r. 1992 bytovými domy, kotelnou a garážemi, jež jsou ve spoluvlastnictví stěžovatele a ten předmětné pozemky užívá, a za 2) zda jde o bezdůvodné obohacení stěžovatele na úkor žalobce, když stěžovatel a ostatní spoluvlastníci bytového areálu z důvodu ničím nahraditelné komunikační potřeby tuto nutně a nezbytně realizují denně přes pozemek (p. č. 964/22) vedlejšího účastníka. Dále poukázal na okolnosti, za kterých došlo k výstavbě obytných domů na pozemku, za jehož užívání má být plněno, na námitku vznesenou vůči restituční dohodě uzavřené s předchůdkyní žalobce, když tuto považuje za absolutně neplatnou, na rozsah a způsob užívání předmětného pozemku a na listiny vydané příslušnými orgány v řízení územněsprávním, stavebním a kolaudačním.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Pokud jde o vlastnické právo žalobce, soud vycházel z důkazů jeho vlastnictví k předmětným parcelám spolehlivě osvědčujících, stejně jako z důkazů, z nichž opodstatněně dovodil rozsah jejich užívání všemi žalovanými, a tedy i stěžovatelem, přičemž výši takto jimi získaného bezdůvodného obohacení určil podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákona po přihlédnutí k výši přiměřeného nájemného z pozemků v dané lokalitě. Na podrobné údaje o uvedených skutečnostech obsažené v odůvodnění rozsudku proto lze odkázat. Nutno dodat, že Ústavní soud, který není vrcholem soustavy obecných soudů, není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činností a nemůže na sebe tak atrahovat právo přezkumného dohledu nad touto činností, pokud při ní soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobod (čl. 81 a čl. 83 Ústavy České republiky). Z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v § 132 občanského soudního řádu. Jestliže soudy respektují kautely dané ustanovením § 132 občanského soudního řádu, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů učiněné obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 23/93, III. ÚS 216/95 a násl.). V předmětné věci v postupu soudu rozpor s obsahem § 132 občanského soudního řádu shledán nebyl. Pro výše uvedená zjištění bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. února 2012

Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací