Ústavní soud rozhodl dne 5. listopadu 2007 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci stěžovatelky Komerční banky, a.s., se sídlem [adresa] 1, zastoupené JUDr. Jaroslavem Polanským, advokátem, AK se sídlem E. Peškové 15/735, [PSČ obec] 5, o spojení ústavních stížností ke společnému řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnosti stěžovatelky vedené pod sp. zn. IV. ÚS 625/06, IV. ÚS 670/06, IV. ÚS 1330/07 a IV. ÚS 2253/07 se spojují ke společnému řízení.
Řízení bude nadále vedeno pod sp. zn. IV. ÚS 625/06.
Odůvodnění
Dne 27. 9. 2006 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky, jíž byla přiřazena sp. zn. IV. ÚS 625/06 a kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 7. 2006, č. j. 11 Ca 113/2006-74, dále dne 19. 10. 2006 byla doručena ústavní stížnost vedená pod sp. zn. IV. ÚS 670/06, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2006, č. j. 11 Ca 137/2006-79, následně dne 24. 5. 2007 byla doručena ústavní stížnost vedená pod sp. zn. IV. ÚS 1330/07, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2006, č. j. 8 Ca 169/2005-41, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2007, č. j. 5 Afs 139/2006-104, a konečně dne 29. 8. 2007 byla doručena ústavní stížnost vedená pod sp. zn. IV. ÚS 2253/07, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2007, č. j. 9 Ca 109/2007-126.
Ve všech shora uvedených věcech se stěžovatelka správní žalobou domáhala zrušení rozhodnutí Celního úřadu Beroun, kterými jí bylo uloženo zaplatit za celního deklaranta, firmu TOLL, spol. s r. o., jednotlivé celní dluhy, k jejichž uhrazení se stěžovatelka zavázala v záruční listině. Ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 625/06, IV. ÚS 670/06 a IV. ÚS 2253/07 Městský soud v Praze vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu žalobu stěžovatelky zamítl, ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1330/07 Městský soud v Praze již svým prvním rozsudkem žalobu zamítl, přičemž kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud svým rozsudkem rovněž zamítl. Ve výše zmiňovaných ústavních stížnostech stěžovatelka namítá porušení práva na spravedlivý proces založeného články 36 a 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na soudní ochranu ve smyslu článku 36 odst. 2 Listiny, dále práva vlastnit majetek podle článku 11 Listiny, když byl stěžovatelce bez zákonného podkladu vyměřen celní dluh, čili daň a poplatek ve smyslu článku 11 odst. 5 Listiny, taktéž stěžovatelka namítá nerespektování článku 2 odst. 2 a článku 4 odst. 1 Listiny a článku 2 odst. 3 Listiny a konečně zásah do principu právní jistoty jakožto jednoho z atributů demokratického právního státu dle článku 1 Ústavy.
Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 112 odst. 1 občanského soudního řádu může soud v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému řízení věci, které byly u něho zahájeny a skutkově spolu souvisí nebo se týkají týchž účastníků.
Protože podmínky shora citovaných ustanovení byly zjevně naplněny, Ústavní soud z důvodu hospodárnosti a efektivity řízení spojil věci ke společnému řízení, jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2007
Miloslav Výborný, v. r. předseda senátu