Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady↪ 6× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 1379/16

Téma · generováno AIPovinné advokátní zastoupení při ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2016-06-28Zpravodaj: Sládeček VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2016:4.US.1379.16.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - MS BrnoNapadený akt: rozhodnutí soudu zákon; 120/2001 Sb.; o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonůPodání: 2016-05-02Senát: JUDr. Jaromíra Jirsy (předseda), JUDr. Jana Musila, JUDr. Vladimíra Sládečka

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel napadl rozhodnutí v exekuci a navrhoval i zrušení exekučního řádu. Ústavní soud návrhy odmítl, protože stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, ačkoli o této povinnosti již byl opakovaně poučen v předchozích řízeních. Náhradu nákladů mu proto nepřiznal.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost bez povinného zastoupení advokátem nesplňuje podmínky § 29 a § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Byl-li stěžovatel o této povinnosti opakovaně poučen v předchozích řízeních, nemusí být znovu individuálně vyzýván k odstranění vady. Návrh se proto odmítá podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona; akcesorický návrh podle § 74 sdílí jeho osud.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Ústavnímu soudu za těchto okolností nezbylo, než aby návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl; jeho osud sdílí i akcesorický návrh na zrušení právního předpisu podle § 74 zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Jirsy, soudců JUDr. Jana Musila a JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj) o návrhu J. B., na zrušení pověření Městského soudu v Brně ze dne 9. 10. 2015 č. j. 111 EXE 3132/2015-21 k výkonu exekuce, usnesení Městského soudu v Brně č. j. 111 EXE 3132/2015-71 ze dne 11. 3. 2016 a rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 30 C 129/2014-97 ze dne 25. 6. 2015, návrhu na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a návrhu, aby náklady navrhovatele na zastoupení "a dokazování" hradil stát, takto:

Výrok

Návrhy se odmítají.

Odůvodnění

Návrhem, Ústavnímu soudu doručeným dne 2. 5. 2016, se navrhovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Společně s ústavní stížností podal návrh na zrušení zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Dále stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady stěžovatele na zastoupení "a dokazování" uhradí stát.

Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky nesplňuje.

Navrhovatel byl Ústavním soudem v souvislosti s jeho předchozími podáními již vícekrát vyzýván k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti, zejména pokud jde o podmínky uvedené v ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stran povinného právního zastoupení, i o případných následcích neodstranění vad podání (např. sp. zn. Pl. ÚS 54/13, III. ÚS 1353/16, III. ÚS 1380/16).

Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.

Jelikož je tedy zastoupení advokátem podle zákona o Ústavním soudu obligatorní, nemůže Ústavní soud přihlédnout ke tvrzení navrhovatele, že ... "je stížnost přípustná bez zastoupení navrhovatele - účastníka řízení advokátem, neboť se jedná o osobu všeobecně známou, ale i člověka veřejného zájmu, který nadto osvědčil příslušné právní znalosti například kvalifikovaným podáním pod sp. zn. Pl. ÚS 54/13 nebo dovoláními k Nejvyššímu soudu ČR".

Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli informace o náležitostech návrhu, pak se jeví - i vzhledem k citovanému postoji navrhovatele - setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ostatně tímto způsobem již Ústavní soud postupoval ve věci navrhovatele vedené pod sp. zn. I. ÚS 1213/16. Nic na tom nemůže změnit ani podání navrhovatele, v němž dokumentuje zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta Českou advokátní komorou, podání žaloby i kasační stížnosti (rovněž sp. zn. I. ÚS 1213/16, III. ÚS 1353/16, III. ÚS 1380/16).

Ústavnímu soudu za těchto okolností nezbylo, než aby návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl; jeho osud sdílí i akcesorický návrh na zrušení právního předpisu podle § 74 zákona o Ústavním soudu. S ohledem na odmítnutí návrhu nelze stěžovateli přiznat náhradu nákladů zastoupení (které ostatně nemohly ani vzniknout) podle § 83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že náklady řízení vzniklé prováděním důkazů se hradí z rozpočtu Ústavního soudu (§ 62 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2016

JUDr. Jaromír Jirsa předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací