Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatele: Ing. J. H., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. září 2023, č. j. 12 Co 197/2023-32, a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 26. dubna 2023, č. j. 20 C 53/2023-14, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesením uvedeným v záhlaví a tvrdí, že jimi byla porušena jeho práva podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Ústavní stížnost nicméně nesplňuje náležitosti dané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stěžovatel především nebyl při podání ústavní stížnosti zastoupen advokátem podle § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
3. Ústavnímu soudu je stěžovatel a jeho postup při podávání ústavních stížností dobře znám. Stěžovatele již mnohokrát poučil o tom, jaké náležitosti má obsahovat ústavní stížnost, a že musí být před Ústavním soudem zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti. Stěžovatel přesto v podstatě soustavně volí stejný nekvalifikovaný postup (ať už u ústavních stížností podaných samostatně či s někým dalším). Ústavní soud ve věcech stěžovatele vychází z také z toho, že stěžovateli se dostalo poučení o povinném zastoupení a dalších náležitostech návrhu již mnohokrát. Není proto nutné stěžovatele v každém jednotlivém případě poučovat. Bylo by to neefektivní (srov. jen z letošního roku usnesení ze dne 16. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 67/24, nebo ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. III. ÚS 17/24, srov. též usnesení ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. I. ÚS 3156/23, včetně výčtu řízení, kdy Ústavní soud stěžovatele, byť marně, poučoval).
4. Podobně jako již mnohokrát též Ústavní soud podotýká, že námitka podjatosti všech soudkyň a soudců Ústavního soudu je jen obecná a neodůvodněná a nesplňuje tedy náležitosti § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. A konečně Ústavní soud uvádí, opět stejně jako dříve, že odmítá-li stěžovatel všechny soudkyně a soudce Ústavního soudu, nemá o jeho námitce kdo rozhodnout (srov. např. usnesení ze dne 23. 11. 2023, sp. zn. III. ÚS 3022/23, nebo ze dne 3. 1. 2024, sp. zn. II. ÚS 3309/23).
5. Soudce zpravodaj proto podobně jako v dalších stěžovatelových věcech mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl návrh za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. ledna 2024
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj