Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2017 č. j. 21 Co 189/2017-116, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byla dne 22. června 2017 doručena ústavní stížnost stěžovatele proti rozhodnutí uvedenému v záhlaví tohoto usnesení. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní stížnost stěžovatele zákonné náležitosti nesplňuje, zejména není sepsána advokátem a nebyla k ní připojena kvalifikovaná plná moc osvědčující zastoupení pro řízení před Ústavním soudem (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad návrhu nevyzýval. Stěžovatel si totiž musí být vědom zákonem stanovených náležitostí podání včetně povinnosti být zastoupen advokátem, neboť o nich byl v minulosti Ústavním soudem opakovaně poučen (srov. usnesení ze dne 10. března 2016 sp. zn. III. ÚS 3759/15, ze dne 11. dubna 2016 sp. zn. II. ÚS 292/16, ze dne 20. dubna 2016 sp. zn. II. ÚS 293/16, ze dne 19. července 2016 sp. zn. I. ÚS 1778/16 nebo ze dne 25. července 2016 sp. zn. II. ÚS 1616/16; všechna usnesení uvedená v tomto rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud již ve své ustálené rozhodovací činnosti zdůraznil, že není nezbytně nutnou podmínkou, aby se totožnému stěžovateli dostávalo v každém individuálním řízení poučení o povinném zastoupení advokátem, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Pokud je dán spolehlivý předpoklad, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovateli zprostředkovat podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, jeví se setrvání na požadavku vždy nového, z hlediska obsahu však stejného poučení postupem nehospodárným a neefektivním (srov. obdobně např. usnesení ze dne 12. června 2017 sp. zn. III. ÚS 1691/17). Ústavní soud proto s ohledem na vady ústavní stížnosti a ustálené hodnocení nedostatku zastoupení stěžovatele rozhodl soudcem zpravodajem o odmítnutí ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného užití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2017
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj