IV. ÚS 2189/18

Odůvodnění

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 11. 4. 2018, č. j. 31 Cdo 4831/2017-441, zrušil rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 2. 2017, č. j. 47 Co 310/2016-407, i rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2016, č. j. 19 C 142/2011-370, a věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu věcně příslušnému. Proti rozsudku Nejvyššího soudu se stěžovatel brání ústavní stížností podanou dne 25. 6. 2018.

Ústavní stížnost je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Citované ustanovení vyjadřuje zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, kterou je třeba pojímat jako krajní prostředek k ochraně práva nastupující teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1183/17, nebo ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1183/17). Ústavní stížnost je předčasná, neboť směřuje proti rozsudku dovolacího soudu, kterým byly zrušeny rozsudky krajského a okresního soudu, a věc postoupena věcně příslušnému krajskému soudu. Řízení před obecnými soudy nebylo pravomocně skončeno a stále probíhá, což ostatně stěžovatel v ústavní stížnosti zdůrazňuje. Je třeba vyčkat výsledku řízení, a teprve poté brojit ústavní stížností proti pravomocnému meritornímu rozhodnutí. Do přezkumu finálního rozhodnutí bude Ústavním soudem případně zahrnut i právní názor vyslovený v nyní napadeném zrušujícím rozsudku dovolacího soudu. Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. 7. 2018

Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj