Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady4× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 2230/15

Téma · generováno AIOdmítnutí ústavní stížnosti pro chybějící advokátní zastoupení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 10. 8. 2015Zpravodaj: Lichovník TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2015:4.US.2230.15.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NS SOUD - MS Praha SOUD - OS Praha 2Napadený akt: rozhodnutí souduPodání: 23. 7. 2015

Shrnutí · generováno AI

Ústavní soud se věcně nezabýval napadenými rozhodnutími. Ústavní stížnost odmítl, protože nebyla podána prostřednictvím advokáta, a stěžovatel již byl v minulosti o této povinnosti opakovaně poučen.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, protože nebyla splněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem podle § 30 a 31 téhož zákona. Výzva k odstranění vady nebyla účelná, neboť stěžovatel byl o požadavku opakovaně poučen v předchozích řízeních.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech sp. zn. IV. ÚS 834/10 , III. ÚS 60/15 aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona.
    Zobrazit v textu
  • Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i k nyní posuzovanému návrhu, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Ing. L. M., na zrušení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 2528/2014-70 ze dne 29. 4. 2015, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 271/2013-40 ze dne 25. 9. 2013 a blíže neurčenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ve věci vedené u něj pod sp. zn. 17 C 173/2011, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 23. 7. 2015 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže uvedených důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov. kupř. řízení ve věcech sp. zn. IV. ÚS 834/10, III. ÚS 60/15 aj.), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen.

Ostatně stejný postup již Ústavní soud zvolil v celé řadě předchozích návrhů téhož navrhovatele (srov. např. usnesení ze dne 26. 9. 2014 sp. zn. IV. ÚS 3087/14, usnesení ze dne 8. 10. 2014 sp. zn. III. ÚS 3088/14, či usnesení ze dne 27. 2. 2015 sp. zn. III. ÚS 470/15). Poněvadž navrhovatel zvolil stejný přístup i k nyní posuzovanému návrhu, soudce zpravodaj jej za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako vadný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 10. srpna 2015

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací