Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka, soudce Josefa Fialy a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. C., bez právního zastoupení, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. srpna 2023 č. j. 21 Cdo 1477/2023-1518, Městského soudu v Praze ze dne 30. ledna 2023 č. j. 30 Co 8/2023-1159, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. listopadu 2022 č. j. 11 C 243/2006-922 a Městského soudu v Praze ze dne 25. července 2022 č. j. 30 Co 24/2022-712, a o návrhu s ní spojeném na zrušení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníků řízení, a E. H. a J. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
1. Podáním ze dne 19. 10. 2023, označeným jako ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena celá řada jeho základních práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a Všeobecnou deklarací lidských práv. Současně stěžovatel navrhuje zrušení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2. Stěžovatel rovněž žádá o ustanovení zástupce - advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem a alternativně o vyplacení zálohy ve výši 30 000 Kč k zajištění poskytování právní pomoci. Dále žádá o poskytnutí lhůty k zajištění právního zastoupení do 31. 12. 2024.
3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené v § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a násl. zákona o Ústavním soudu. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatele tyto požadavky nesplňuje. Stěžovatel byl Ústavním soudem v minulosti mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů, byl poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem i o možnosti návrh bez věcného projednání odmítnout, nebudou-li vady podání odstraněny (např. ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 395/21). Nebyla tudíž formálně ani materiálně naplněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
4. Ve věci stěžovatele lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé mu zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Požadavek dalšího poučení pro konkrétní řízení je poté již neefektivní a formalistický. Nadto o vědomosti stěžovatele o nutnosti zastoupení advokátem svědčí i obsah odůvodnění jeho ústavní stížnosti včetně žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu.
5. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (shodně srov. např. usnesení ze dne 28. 6. 2023 sp. zn. III. ÚS 1640/23 nebo ze dne 5. 9. 2023 sp. zn. I. ÚS 2320/23; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Návrh na zrušení v záhlaví uvedených zákonných ustanovení spojený s ústavní stížností Ústavní soud odmítl podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. října 2023
Radovan Suchánek v. r. předseda senátu