Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky D. G., zastoupené Mgr. Martinem Bahledou, advokátem, sídlem [adresa] Praha 2 - Vinohrady, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu v povolení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 9. července 2020 č. j. V25-191/2019-OZHFK-4, VZN 1573/2019, opatření Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. července 2020 sp. zn. 43 Nt 4034/2020 a opatření Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. dubna 2021 sp. zn. 20 Nt 12/2021, spojené s návrhem na zrušení § 158d odst. 1 až 10 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti požaduje zrušit v záhlaví označené úkony trestního řízení. Současně požaduje, aby Ústavní soud přikázal orgánům činným v trestním řízení, aby odstranily a zničily všechny záznamy a související dokumenty o sledování jejího zesnulého manžela. Stěžovatelka rovněž požaduje zrušit § 158d odst. 1 až 10 trestního řádu.
2. Ústavní soud musí nejprve posoudit, zda jsou splněny všechny předpoklady řízení. Nejsou. Stěžovatelka je zjevně neoprávněnou osobou k podání nynější ústavní stížnosti.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že je vdovou po J. G., kterého orgány činné v trestním řízení ještě před jeho smrtí tajně sledovaly. Tuto skutečnost jí sdělili právní zástupci obviněných v související trestní kauze až 22. 9. 2024. Konkrétně jí sdělili, že její zesnulý manžel byl zachycen a zmíněn v trestním spise.
4. Ač je stěžovatelka nositelkou základních práv a svobod, není bez dalšího aktivně legitimována k podání této ústavní stížnosti. Třeba mít na paměti, že ústavní stížnost je individuálním prostředkem, který slouží k ochraně ústavně zaručených subjektivních práv. Jde o nástroj, který jednotlivci mohou využít ve věcech, jež se jich bezprostředně dotýkají. Aby Ústavní soud mohl věc vůbec projednat, vyžaduje se, aby jednotlivec byl na svých právech zásahem orgánu veřejné moci přímo dotčen [takto usnesení ze dne 24. 9. 1996 sp. zn. III. ÚS 234/96 (U 23/6 SbNU 234)].
5. Rozhodnutí či zásah orgánu veřejné moci musí být akt jednak individualizovaný, jednak konkretizovaný. Je vyloučeno, aby jedna osoba podala jménem druhé osoby ústavní stížnost [usnesení ze dne 8. 12. 1994 sp. zn. II. ÚS 178/94 (U 22/2 SbNU 259)]. Toto právo nepřechází automaticky a bez dalšího ani v důsledku právní skutečnosti, jako je smrt osoby, která byla adresátem působení veřejné moci [srov. např. usnesení ze dne 17. 9. 2003 sp. zn. IV. ÚS 17/03 (U 20/31 SbNU 333) a ze dne 4. 4. 1997 sp. zn. III. ÚS 66/97 (U 8/7 SbNU 357)].
6. Stěžovatelka nijak neuvádí, jak se shora označené úkony orgánů veřejné moci, z nich plynoucí sledování a pořízení záznamů osobně dotýká jejích práv. Netvrdí, že ji orgány činné v trestním řízení sledovaly či vytvořily záznam o její osobě. Stěžovatelka ani blíže neosvětluje, zda v trestní kauze jakkoli sama vystupovala. Veškerá pochybení, která stěžovatelka orgánům veřejné moci vytýká, měla jít na vrub zesnulého manžela. Stěžovatelka ani neříká, zda se snad uchovávání materiálů obsahujících informace a data jejího zesnulého manžela nějak promítá do jejích vlastních (ústavně chráněných) práv (třebas i ve smyslu § 82 odst. 2 občanského zákoníku). Jediné náznaky, kdy se stěžovatelka snaží vztáhnout zásah na sebe, je několikero zmínek, že v budoucnu není v důsledku (dle ní problematické zákonné úpravy) vyloučeno sledování její osoby, obává se tedy (budoucího a nejistého) zásahu vůči sobě. Jinak řečeno, jediný okamžik, kdy se snaží vysvětlit zásah do vlastních práv, je přes zásah, který zjevně nikdy nenastal a je tak odlišný od toho, proti kterému se v petitu ústavní stížnosti brání.
7. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl, neboť jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu]. Návrh na zrušení části trestního řádu pak jako návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2024
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj