Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Mgr. D. K., bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 8. 2018 č. j. 57 Co 276/2018-181 a proti usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 14. 6. 2018 č. j. 106 Nc 5104/2016-172, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově, jako účastníků řízení, a za účasti Finančního úřadu v Havířově, se sídlem [adresa] jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
I. Návrhem ze dne 31. 8. 2018 se Mgr. D. K. (dále jen "navrhovatelka") domáhá, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí, jimiž bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost. V řízení o žalobě pro zmatečnost vystupoval jako účastník řízení Finanční úřad v Havířově. Návrh je vypracován samotnou navrhovatelkou, která není zastoupena advokátem, a nesplňuje náležitosti vyžadované ustanoveními § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Třebaže byla již navrhovatelka mnohokrát opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučována o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (viz např. poučení ve věcech vedených pod sp. zn. II. ÚS 3276/07, sp. zn. III. ÚS 695/08, sp. zn. I. ÚS 2360/08, sp. zn. IV. ÚS 9/11, sp. zn. III. ÚS 1442/16, sp. zn. I. ÚS 2250/17, sp. zn. III. ÚS 1878/17, sp. zn. IV. ÚS 2236/17, sp. zn. III. ÚS 2401/18), je zřejmé, že ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.
Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady návrhu), přičemž podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatelka neodstranila vady ve lhůtě k tomu určené. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatelku dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2360/08, II. ÚS 3276/07, III. ÚS 695/08, IV. ÚS 9/11) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. I v této věci Ústavní soud shledal důvody k užití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. září 2018
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj