Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, proti výroku I., III., IV. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. června 2013 č. j. 5 As 46/2013-13, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 27. září 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti výroku I., III., IV. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 46/2013-13 ze dne 28. června 2013 o kasační stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2013 č. j. 3A 26/2011-19, proti rozhodnutí žalované České advokátní komory ze dne 7. prosince 2010 (3218/10), kterým byl k poskytnutí právní služby pro řízení o ústavní stížnosti stěžovateli určen advokát.
Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem). Jak přitom vyplývá z desítek řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal (od roku 2009 jde o téměř 400 podání), takovýto postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele sp. zn. I. ÚS 257/09, IV. ÚS 424/09, II. ÚS 289/11, I. ÚS 783/12). Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. října 2013
Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj