Usnesení ze dne 17. 1. 2023
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka, soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Pavla Šámala o návrhu na vyloučení soudců JUDr. Josefa Fialy, JUDr. Jana Filipa a JUDr. R. S. z rozhodování ve věci návrhu E. G., t. č. Vazební věznice P.O.BOX 400, Liberec, takto:
Výrok
Soudci JUDr. Josef Fiala, JUDr. Jan Filip a JUDr. Radovan Suchánek nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3268/22.
Odůvodnění
Stěžovatel, v řízení před Ústavním soudem bez právního zastoupení, ve svém podání ze dne 7. 12. 2022 doručeném Ústavnímu soudu dne 13. 12. 2022, odmítl podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudce JUDr. Josefa Fialu, JUDr. Jana Filipa a JUDr. R. S. jako členy IV. senátu Ústavního soudu a požádal, aby byli tito soudci vyloučeni z projednání jeho návrhu doručeného Ústavnímu soudu dne 28. 11. 2022. Námitku podjatosti odůvodnil tím, že uvedení soudci již v minulosti dvakrát "za sebou" rozhodovali o jeho ústavních stížnostech, které byly odmítnuty. Stěžovatel se domnívá, že to bylo proto, že je Rom. Ke vzneseným námitkám soudce JUDr. Josef Fiala uvedl, že není podjatý, jelikož nemá žádný poměr k věci ani k účastníkům řízení. Stěžovatele nezná, nikdy se s ním nesetkal a poukázal na to, že odůvodnění odmítnutí je pouze obecné, ve vztahu k jeho osobě neuvádí žádné konkrétní důvody pro odmítnutí; takovým důvodem není ani skutečnost, že se podílel na rozhodování o předchozích stěžovatelových stížnostech. Soudce JUDr. Jan Filip v písemném vyjádření ze dne 3. 1. 2022 sdělil, že stěžovatelova námitka zjevně vychází z nesouhlasu s předchozím rozhodováním IV. senátu Ústavního soudu (usnesení sp. zn. IV. ÚS 934/22 a IV. ÚS 2317/21) a z jeho ničím nepodložené domněnky. Konstatoval, že k navrhovateli, jakož i k jiným účastníkům nynějšího řízení, nemá žádný osobní vztah a necítí se proto být podjatý. Soudce JUDr. Radovan Suchánek v písemném vyjádření ze dne 3. 1. 2022 uvedl, že ke stěžovateli nemá žádný vztah, nezná ho, nikdy se s ním nesetkal a nepovažuje za jakkoli významné, k jaké národnosti se hlásí, když ani neuvádí, proč by tato skutečnost měla mít nějaký význam pro rozhodování v jeho věci. Jím uváděný důvod pro odmítnutí soudců IV. senátu, spočívající v jejich dřívější nespecifikované rozhodovací činnosti, nepovažuje za relevantní. Nepovažuje se tudíž za podjatého, neboť nemá žádný poměr k věci, k účastníkům ani k vedlejším účastníkům.
Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. První senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatele, obsah spisu sp. zn. IV. ÚS 3268/22, jakož i vyjádření soudců JUDr. Josefa Fialy, JUDr. Jana Filipa a JUDr. R. S., a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti těchto soudců. Ze skutečnosti, že se jmenovaní soudci v minulosti podíleli na rozhodování jiné věci stěžovatele, nemůže být podjatost dovozována. Postup soudu či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu totiž nelze považovat za jeho poměr k věci ve smyslu § 36 odst. 1 a odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání a nelze jej interpretovat tak, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o jeho předchozích ústavních stížnostech představuje důvod k vyloučení soudce(-ů) z rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1187/15, II. ÚS 896/17, III. ÚS 2267/17). Stejně tak nelze v daném případě u všech jmenovaných soudců dovozovat nějaký (stěžovatelem ani nekonkretizovaný) význam jím uváděného hlediska romské národnosti. Z výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že se nenaplnily podmínky stanovené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. ledna 2023
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. předseda senátu
Usnesení ze dne 21. 2. 2023
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele E. G., t. č. Věznice Rýnovice, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 28. 11. 2022 byl Ústavnímu soudu doručen návrh stěžovatele. Protože tento návrh nesplňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), včetně povinného právního zastoupení, byl stěžovatel vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení výzvy a poučen o tom, že podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona neodstraněním vad návrhu v dané lhůtě je dán důvod k jeho odmítnutí.
2. Výše uvedená výzva byla podle doručenky doručena stěžovateli dne 19. 12. 2022.
3. Dne 15. 2. 2023 byl Ústavnímu soudu doručen přípis stěžovatele ze dne 12. 2. 2023, označený "Stížnost na Okresní soud Liberec", jímž však k odstranění vad návrhu nedošlo.
4. Dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu nejsou-li odstraněny vady návrhu ve lhůtě k tomu určené, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne. Navrhovatel v určené lhůtě a ani po jejím uplynutí dosud vady návrhu neodstranil. Z tohoto důvodu se jím Ústavní soud, vázán odkazovaným zákonem, nemohl věcně zabývat. S ohledem na danou skutečnost soudce zpravodaj rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2023
JUDr. Radovan Suchánek, v. r. soudce zpravodaj