Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

NálezVyhověno1× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 351/96: K rozhodování soudu bez jednání podle §250 f OSŘ (nepřípustnost v nejednoduchých případech)

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 24. 2. 1997Zpravodaj: Čermák VladimírTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:1997:4.US.351.96
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PONapadený akt: rozhodnutí souduSbNU: N 21/7 SbNU 143Podání: 17. 12. 1996Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces

Právní věta

⚠ Generováno AI

Rozhodne-li krajský soud ve správním soudnictví bez jednání podle § 250f o. s. ř. ve věci obsahující obsáhlé námitky týkající se skutkového stavu i právního posouzení, nejde o jednoduchý případ odůvodňující takový postup. Tím soud poruší právo na veřejné projednání věci v přítomnosti účastníka podle čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Plný text

Ústavní soud České republiky

rozhodl dne 24. února 1997 v senátě ve věci ústavní stížnosti Z. C., spol. s r. o., J. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 1996, čj. 22 Ca 557/95-16, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka Okresního úřadu Šumperk,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 1996, čj. 22 Ca 557/95-16, se z r u š u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, zamítajícímu žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, referátu regionálního rozvoje a územního plánování, ze dne 9. 6. 1995, čj. Reg. 388/956-O 17/95/Ž/330, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu J. ze dne 23. 3. 1995, čj. Výst. VS 104/94-Kr, o uložení pokuty stěžovateli ve výši Kč 55.000,-- za provádění stavebních úprav bez stavebního povolení, stěžovatel v podstatě uvádí, že krajský soud zamítl podanou žalobu bez jednání, když zaujal stanovisko, že pro tento postup jsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 250f o. s. ř. V daném případě byly však překročeny meze stanovené citovaným ustanovením, připouštějícím soudu rozhodnout bez jednání, a proto třeba mít za to, že krajský soud postupoval v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a článkem 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 17. 2. 1997 poukázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž nezjistil, že by v řízení před správními orgány došlo k porušení práv stěžovatele upřením možnosti uplatnit své námitky. Pokud jde o otázku nesprávného postupu podle § 250f o. s. ř., lze poukázat na ustanovení § 250i odst. 1 o. s. ř., výslovně stanovící, že při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí; dokazování se neprovádí.

Vedlejší účastník Okresní úřad v Šumperku odkázal ve svém vyjádření na stanovisko obsažené v dopise ze dne 11. 8. 1995, adresovaném Krajskému soudu v Ostravě, v němž navrhoval zamítnutí žaloby.

Svůj názor na použití § 250f o. s. ř. vyslovil Ústavní soud v celé řadě nálezů, v nichž vesměs zdůraznil výjimečnost aplikace tohoto ustanovení. Nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 18/96, bylo ustanovení § 250f o. s. ř. zrušeno, a to dnem 1. 5. 1997.

V projednávané věci zjistil Ústavní soud z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 557/95, že již v řízení u tohoto soudu stěžovatel vytýkal správnímu orgánu, že nevzal v úvahu jeho ohlášení stavebních úprav z 2. 11. 1994, náležitě nezjistil skutkový stav v tom směru, kdy přesně jednotlivé práce byly provedeny, a to zejména ve vztahu k prvému rozhodnutí o uložení pokuty z 26. 10. 1994. Vzhledem k těmto obsáhlým námitkám, poukazujícím jak na nedostatečné zjištění skutkového stavu, tak i nesprávné právní posouzení věci, lze jen stěží mít za to, že jde o jednoduchý případ, jaký má na mysli ustanovení § 250f o. s. ř. Tím, že v tomto, podle názoru Ústavního soudu, nikoli jednoduchém, případě rozhodl krajský soud bez jednání, porušil podle názoru Ústavního soudu článek 38 odst. 2 Listiny, jakož i článek 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 24. února 1997

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací