Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady3× citováno

Spisová značka

IV. ÚS 443/20

Téma · generováno AIPovinné advokátní zastoupení v řízení o ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 18. 2. 2020Zpravodaj: Filip JanTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2020:4.US.443.20.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 10. 2. 2020

Shrnutí · generováno AI

Ústavní stížnost nebyla podána prostřednictvím advokáta, a nesplnila proto zákonné náležitosti. Ústavní soud stěžovatele znovu nevyzýval k odstranění vady, protože o povinném zastoupení byli opakovaně poučeni v předchozích řízeních. Stížnost proto odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Povinné zastoupení advokátem podle § 30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nemusí být stěžovateli opakovaně připomínáno v každém řízení, byl-li o něm opakovaně a dostatečně poučen dříve. Neodstranění této vady odůvodňuje odmítnutí stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Dle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud proto v posuzované věci rovněž shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. M. V. a 2. K. V., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2019 č. j. 25 Cdo 2038/2019-160, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 10. 2. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovateli podaná "ústavní stížnost proti trestným činům žalovaných soudců, které odmítají řešit žalovaní soudci NS Brno a kteří se sami na tomto stavu podíleli, když pracovali (přesněji páchali trestnou činnost) u soudců nižších stupňů ke stejnému případu".

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatelů (na zahájení řízení o ústavní stížnosti) tyto požadavky nesplňuje, jelikož nebyl (mj.) formálně ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).

3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby činil opatření k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek návrhu odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

4. V nyní posuzovaném případě však Ústavní soud konstatuje, že náležitého poučení (zejména o povinnosti zastoupení advokátem) se stěžovatelům dostalo opakovaně v řízeních, která byla před Ústavním soudem v minulosti zahájena na jejich návrh [naposledy byli takto stěžovatelé poučeni v řízení vedeném pod sp. zn. I. ÚS 2186/19, které bylo ukončeno usnesením odmítajícím návrh pro neodstranění vytčených vad ze dne 10. 9. 2019 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

5. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu přitom platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým (z poslední doby viz např. usnesení ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 1545/19, ze dne 27. 5. 2019 sp. zn. III. ÚS 1696/19, ze dne 19. 11. 2019 sp. zn. II. ÚS 3671/19).

6. Ústavní soud proto v posuzované věci rovněž shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2020

Jan Filip v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací