Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady3× citováno

Spisová značka

II. ÚS 1545/19

Téma · generováno AIOdmítnutí vadné ústavní stížnosti bez advokáta

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 14. 5. 2019Zpravodaj: Šimíček VojtěchTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2019:2.US.1545.19.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSSNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 9. 5. 2019

Shrnutí · generováno AI

Ústavní stížnost byla nesrozumitelná, nebyla podána prostřednictvím advokáta a nebyla k ní připojena napadená rozhodnutí. Stěžovatel byl o stejných vadách opakovaně poučen v předchozích řízeních, proto jej Ústavní soud znovu nevyzýval k jejich odstranění a návrh odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Je-li stěžovatel z předchozích řízení prokazatelně poučen o nutnosti řádného podání a povinném zastoupení advokátem, nemusí Ústavní soud toto poučení opakovat v každém jednotlivém řízení. Neodstranění zjevně známých vad návrhu odůvodňuje jeho odmítnutí při přiměřeném použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Z těchto důvodů se Ústavní soud (podobně jako ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 39/19 nebo II. ÚS 1144/19 ) uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2019, č. j. 3 Ads 57/2018-20, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu bylo dne 9. 5. 2019 prostřednictvím Krajského soudu v Praze doručeno podání označené jako "ústavní stížnost", jež brojí proti v záhlaví označenému usnesení Nejvyššího správního soudu.

Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pokud tyto náležitosti nejsou splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Návrh stěžovatele trpí zjevnými obsahovými vadami (je značně nesrozumitelný), stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a k návrhu nejsou připojena napadená rozhodnutí (zmiňováno je i blíže nespecifikované usnesení Krajského soudu v Brně). Úřední činností soudu bylo přitom zjištěno, že se stěžovatel v minulosti (sám anebo s K. V.) již v řadě případů obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími obdobnými vadami a na tyto nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Navzdory tomu tyto nedostatky neodstranil a ústavní stížnosti proto musely být z tohoto důvodu odmítnuty. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 39/16, II. ÚS 3671/16, IV. ÚS 3080/18, I. ÚS 3081/18, II. ÚS 3331/18 a dalších), setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. Z těchto důvodů se Ústavní soud (podobně jako ve věci vedené pod sp. zn. I. ÚS 39/19 nebo II. ÚS 1144/19) uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2019

Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací