Ústavní soud rozhodl dne 7. prosince 2006 ve věci I. M.,proti usnesením Nejvyššího správního soudu, čj. 8 As 50/2006-22 a 8 As 49/2006-23, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel podal k Ústavnímu soudu více obsahově podobných ústavních stížností (vesměs jím označených jako "MÉ Č.J. 110/06"), mimo jiné dne 14. 11. 2006 i ústavní stížnost brojící dle petitu návrhu i jeho obsahu proti shora uvedeným usnesením Nejvyššího správního soudu.
Ústavním soudem bylo zjištěno, že již dne 9. 11. 2006 byla stěžovatelem podána (co do odůvodnění téměř totožná) ústavní stížnost napadající tatáž rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Řízení o této ústavní stížnosti vedené Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 714/06 dosud ukončeno nebylo.
Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je návrh (v této věci ústavní stížnost) nepřípustný v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná.
Nepřípustný návrh je povinen soudce zpravodaj odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Bylo proto rozhodnutou, jak ve výroku tohoto usnesení uvedeno, přičemž v důsledku zjištěné nepřípustnosti návrhu nebyl stěžovatel vyzýván, aby odstranil jeho vady.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. prosince 2006
Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj