Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky MOSTECKÁ BYTOVÁ, a. s., se sídlem v [adresa] zastoupené JUDr. Janem Růžkem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v [adresa] směřující proti nákladovému výroku rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. 11 C 266/2012-19 ze dne 22. listopadu 2012 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označeného nákladového výroku rozhodnutí.
Stěžovatelka, jejíž žalobě o zaplacení celkové částky 6.116,- Kč soud vyhověl, brojila ústavní stížností proti výroku o nákladech řízení, na kterých jí bylo přiznáno pouze 1.000,- Kč, vynaložených na úhradu soudního poplatku, přičemž odměna za zastupování advokátem jí přiznána nebyla. Stěžovatelka poukázala na okolnosti, pro něž nakoupila od dopravce pohledávky, které jí vznikly za těmi, kteří nezaplatili jízdné, a uvedla, že se postupem soudu, který jí nepřiznal k náhradě všechny vynaložené náklady, cítí dotčena v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z obsahu ústavní stížností napadeného nákladového rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka dovolává, zjištěn nebyl. V řízení o uplatněné pohledávce ve výši 6.116,- Kč, obsahující neuhrazené jízdné za opakované cestování bez platné jízdenky, soud, který žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl, stěžovatelce požadovanou náhradu nákladů řízení nepřiznal v plné výši, ale pouze v částce 1.000,- Kč, opodstatněně, když pouze částku 1.000,- Kč uznal za účelně vynaložený náklad (na úhradu soudního poplatku). Jeho závěr je v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, jakož i s rozhodnutími Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 3923/11, sp. zn. III. ÚS 3697/11, sp. zn. I. ÚS 4711/12 a sp. zn. I. ÚS 394/13. V dalším tak postačí na odůvodnění napadeného nákladového výroku pouze odkázat.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 19. března 2013
Michaela Židlická v.r. předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu