Ústavní soud

II. ÚS 2173/12

III. ÚS 3222/12

IV. ÚS 3073/11

II. ÚS 3113/12

III. ÚS 3109/12

III. ÚS 3747/12

II. ÚS 1782/11

III. ÚS 2659/12

II. ÚS 759/12

II. ÚS 2426/12

II. ÚS 2760/12

I. ÚS 1233/12

II. ÚS 3563/12

IV. ÚS 353/12

Při rozhodování o vydání osoby k výkonu trestu do cizího státu (extradice) jsou obecné soudy povinny zkoumat, zda na straně vyžádané osoby nejsou humanitární, zdravotní a jiné závažné (např. rodinné) důvody, vzhledem k nimž by vydání do ciziny osobě způsobilo nepřiměřenou újmu, a zhodnotit uvedená zjištění v odůvodnění rozhodnutí; v opačném případě soudy postupují v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 3746/12

IV. ÚS 3752/12

II. ÚS 2273/12

II. ÚS 2698/12

IV. ÚS 2793/12

II. ÚS 289/12

Ústavněkonformní výklad ustanovení § 154 odst. 2 trestního řádu umožňuje přiznat poškozenému náhradu nákladů v souvislosti přibráním zmocněnce i tehdy, jestliže poškozený takový nárok nevznesl; trvání na doslovné dikci citovaného ustanovení může za konkrétních okolností představovat formalistický výklad v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, případně v závislosti na míře disproporčního přístupu i porušení principu rovnosti účastníků řízení ve smyslu čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR a čl. 37 odst. 3 Listiny.

I. ÚS 3544/10

II. ÚS 2635/12

II. ÚS 1243/12

II. ÚS 1531/12

IV. ÚS 1434/12

II. ÚS 2448/12

II. ÚS 1502/11

Adresa sdělená obviněným ve smyslu § 63 odst. 2 trestního řádu je jako předpoklad pro fikci doručení použitelná pouze po dobu trestního stíhání. Je-li na tuto adresu, na níž se dotyčný prokazatelně nezdržuje, soudem doručováno rozhodnutí o povinnosti nahradit poškozenému náklady spojené s uplatněním nároku na náhradu škody v trestním řízení, nelze jej při faktickém opaku považovat za formálně doručené jen proto, že stěžovatel danou adresu uvedl jako doručovací v domnění, že na ní bude přebírat písemnosti po dobu svého trestního stíhání.

IV. ÚS 1818/12

II. ÚS 3276/12

II. ÚS 3288/12

II. ÚS 3326/12

I. ÚS 2921/12

II. ÚS 120/12

IV. ÚS 3268/12

IV. ÚS 1520/12

II. ÚS 3560/12

II. ÚS 1688/10

Soulad s právem na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ztělesňuje množinu rozmanitých principů, zásad i imperativů, jejichž neodmyslitelnou součást tvoří též povinnost soudu řádně odůvodnit své rozhodnutí. Splnění této povinnosti je o to naléhavější, byl-li odvolacím soudem vysloven závazný právní názor v určité otázce, kterou nalézací soud posoudil zcela odlišně. Závaznost předchozího právního názoru nepochybně stíhá též jiný senát téhož odvolacího soudu, pokud opětovně rozhoduje o odvolání účastníků řízení.

II. ÚS 3067/12

III. ÚS 2524/12

II. ÚS 1651/12

Pl. ÚS 23/12

II. ÚS 2537/11

Každý, kdo je účastníkem řízení před obecným soudem, má právo se ve své věci takového řízení osobně účastnit, a to bez ohledu na to, zda by jeho přítomnost měla vliv na vynesení rozhodnutí. Jestliže obecné soudy přítomnost na jednání účastníkům řízení neumožní, porušují tak jejich ústavně garantované právo ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 3531/12

I. ÚS 3481/12

II. ÚS 1988/12

IV. ÚS 1630/12

II. ÚS 2738/11

Pl. ÚS 22/12

I. ÚS 962/12

II. ÚS 2104/12