Ústavní soud

IV. ÚS 2711/11

IV. ÚS 2697/11

IV. ÚS 2502/11

IV. ÚS 1745/11

IV. ÚS 2357/11

IV. ÚS 2641/11

III. ÚS 2565/11

III. ÚS 1917/11

III. ÚS 1654/11

I. ÚS 2340/10

Individuální okolnosti jednotlivého případu je třeba hodnotit též z hlediska § 3 odst. 1 občanského zákoníku, zakotvujícího zásadu souladného výkonu práv s dobrými mravy. Pokud tak obecný soud neučiní, poruší tím právo účastníka řízení na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 801/11

Nebere-li obecný soud v řízení v potaz smluvní ujednání, jimiž smluvní partneři ve smyslu dispozitivních ustanovení zákona modifikovali svá vzájemná práva a povinnosti jinak vyplývající ze zákona, poruší tím právo účastníka řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 1441/11

V řízení o vypořádání společného jmění manželů je rozhodování o náhradě nákladů řízení ovládáno zásadou úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Odlišný postup je výjimkou, která je podmíněna důvody hodnými zvláštního zřetele a musí být řádně odůvodněna. Postup obecných soudů, který uvedené pravidlo nerespektuje, je v rozporu s právem účastníka řízení na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2250/11

III. ÚS 2004/11

III. ÚS 1919/11

III. ÚS 1973/11

III. ÚS 2536/11

IV. ÚS 2667/11

III. ÚS 1707/11

III. ÚS 943/11

II. ÚS 2736/11

III. ÚS 1962/11

I. ÚS 1648/11

III. ÚS 1880/10

III. ÚS 2354/11

I. ÚS 1731/11

I. ÚS 2084/11

I. ÚS 2658/11

I. ÚS 2014/11

IV. ÚS 2433/11

I. ÚS 692/08

I. ÚS 1874/11

I. ÚS 3642/10

IV. ÚS 2105/11

II. ÚS 1991/11

III. ÚS 2295/11

I. ÚS 1773/11

I. ÚS 2588/11

I. ÚS 3292/10

III. ÚS 2307/11

I. ÚS 1160/11

III. ÚS 1469/11

III. ÚS 2000/11

II. ÚS 3608/10

Pokud po dobu více než 40 let trval právní stav, kdy byl pozemek bezplatně užíván jako účelová komunikace, lze pokus státu o uzavírání nájemních smluv s jednotlivými vlastníky přilehlých nemovitostí považovat za překročení rozsahu státu zákonem svěřených kompetencí, a tedy jednání ultra vires. Dotčené úkony orgánů státu v uvedeném směru představují rozpor s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zásah do základního práva na majetek v důsledku svévole.

I. ÚS 1534/11

I. ÚS 1536/11

Ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. platí vyvratitelná domněnka, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a důkazy se v tomto ohledu v zásadě nevyžadují. Je věcí státu, zda se na základě okolností konkrétního případu pokusí danou domněnku vyvrátit, a pokud tak učiní, výsledné odůvodnění musí být dostatečné. Totéž platí o závěrech soudů o přiznané výši přiměřeného zadostiučinění, které nemůže být v návaznosti na judikaturu Evropského soud pro lidská práva bezdůvodně přiznáváno ve výši, jakoby se Česká republika z hlediska životní úrovně a jiných (ekonomických) kritérii řadila na chvost členských států Rady Evropy.

I. ÚS 1497/11

I. ÚS 2024/11

I. ÚS 2279/11

I. ÚS 1997/11