Ústavní soud

IV. ÚS 1909/11

IV. ÚS 2280/11

I. ÚS 524/08

III. ÚS 2477/11

I. ÚS 2584/11

IV. ÚS 1154/11

III. ÚS 1776/11

I. ÚS 3484/10

I. ÚS 2364/11

I. ÚS 1748/11

II. ÚS 1674/11

II. ÚS 2324/11

II. ÚS 1988/11

I. ÚS 2646/10

IV. ÚS 2321/11

I. ÚS 1376/11

III. ÚS 1992/11

II. ÚS 2467/11

III. ÚS 1593/11

II. ÚS 1027/11

Smyslem stanovení soudcovské lhůty je vymezení času za účelem provedení určitého procesního úkonu účastníkem řízení. Splní-li účastník řízení uloženou povinnost před uplynutím lhůty, resp. poslední den lhůty, avšak Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost z důvodu opožděnosti, představuje takový postup "odepření spravedlnosti" v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 2392/11

II. ÚS 2352/11

I. ÚS 2111/11

I. ÚS 2306/11

III. ÚS 2104/11

II. ÚS 323/03

I. ÚS 2048/11

IV. ÚS 1825/11

IV. ÚS 2581/11

IV. ÚS 1944/11

II. ÚS 2548/11

II. ÚS 2310/11

I. ÚS 2700/11

II. ÚS 1219/11

II. ÚS 2188/11

I. ÚS 1186/11

II. ÚS 1292/11

II. ÚS 2612/11

II. ÚS 1739/11

Pokud ustálená rozhodovací činnost obecných soudů vychází z toho, že obhájce by jako neoprávněná osoba jednal pouze tehdy, kdyby (vyjma případů uvedených v § 41 odst. 4 trestního řádu) to bylo proti vůli obviněného, je nutno považovat postup soudu, který nepřiznal právní účinky odporu podle § 314g odst. 1 a 2 a 247 trestního řádu pouze z důvodu, že jej podal advokát v postavení obhájce, za svévolný a porušující legitimní očekávání v určitý postup orgánů veřejné moci v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. ÚS 1726/11

II. ÚS 1954/11

II. ÚS 2115/11

IV. ÚS 471/11

II. ÚS 2507/11

II. ÚS 2327/11

II. ÚS 2187/11

IV. ÚS 3329/10

IV. ÚS 2609/11

IV. ÚS 854/11

IV. ÚS 1844/11