Ústavní soud

III. ÚS 2067/21

III. ÚS 2682/21

III. ÚS 1765/21

Soud není povinen provést všechny navržené důkazy, avšak musí o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud důkazním návrhům účastníků nevyhoví, pak musí vyložit, z jakých důvodů (v zásadě jen pro irelevantnost, nevěrohodnost či nadbytečnost) je neprovedl, resp. nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění. Opačným postupem poruší základní právo účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

I. ÚS 2741/21

I. ÚS 2097/21

I. ÚS 3202/20

V řízeních iudicium duplex nelze na náklady řízení bez dalšího aplikovat zásadu o úspěchu ve věci. Zpravidla se jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

I. ÚS 2715/21

IV. ÚS 2495/21

I. ÚS 2649/21

I. ÚS 2789/21

I. ÚS 2664/21

I. ÚS 2504/21

IV. ÚS 2807/21

I. ÚS 2598/21

I. ÚS 2775/21

III. ÚS 2846/21

III. ÚS 2742/21

IV. ÚS 2524/20

I. ÚS 2191/21

I. ÚS 841/21

I. ÚS 2809/19

I. ÚS 2503/21

Pl. ÚS 15/18

Systém umožňující oprávněnému (věřiteli) volbu soudního exekutora, který povede exekuci, není porušením práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Exekuční řád poskytuje dostatečné záruky pro nezávislost a nestrannost výkonu exekuční činnosti soudního exekutora, tak aby byl vázán právem a nikoliv pokyny oprávněného. Soudní exekutor není pouze v postavení podnikatele nesoucího riziko spojené s vymáháním pohledávky a usilujícího o úhradu nákladů exekuce a dosažení zisku, nýbrž je i v postavení pověřeného orgánu veřejné moci, jehož rozhodování podléhá kontrolním mechanismům ze strany exekučních soudů a nad jehož činností dohlíží Ministerstvo spravedlnosti. Nakolik neexistuje ústavně zaručené základní právo na zákonného soudního exekutora ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny, postrádá požadavek na zavedení místní příslušnosti (principu teritoriality) do vymezení exekutorské působnosti ústavně právní rozměr a sleduje pouze politický či zájmový účel.

III. ÚS 2782/21

III. ÚS 2192/21

III. ÚS 2084/21

I. ÚS 2517/21

III. ÚS 464/21

I. ÚS 2461/21

I. ÚS 2832/21

I. ÚS 425/21

I. ÚS 2612/21

I. ÚS 2652/21

III. ÚS 2771/21

I. ÚS 355/21

IV. ÚS 1853/21

III. ÚS 1411/21

I. ÚS 2701/21

III. ÚS 2809/21

III. ÚS 1776/21

III. ÚS 2692/21

I. ÚS 1896/20

I. ÚS 2678/21

III. ÚS 2645/21

Pl. ÚS 24/21

Uchazeči o veřejnou zakázku mají právo na to, aby vůči nim zadavatel v zadávacím řízení postupoval rovně a nediskriminačně; v tomto ohledu jim svědčí základní právo na soudní a jinou právní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ustanovení § 257 písm. j) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, představuje omezení tohoto práva, neboť povinnost zastavit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení při uzavření smlouvy na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky odnímá příslušným orgánům možnost meritorního přezkumu postupu zadavatele. Omezení práva na soudní a jinou právní ochranu však sleduje legitimní cíl, jenž spočívá v zajištění účinnosti rozhodnutí ve fázi před uzavřením smlouvy na předmět veřejné zakázky. Toto omezení je vůči sledovanému cíli přiměřené, neboť právo účastníků přezkumného řízení není omezeno absolutně. Zákon o zadávání veřejných zakázek totiž obsahuje několik institutů, jež mají zajistit, aby bylo meritorní rozhodnutí zásadně vydáno. Je současně přiměřené, že forma účinné ochrany je v různých fázích zadávacího řízení odlišná.

I. ÚS 2803/21

I. ÚS 2354/21

III. ÚS 2591/21

III. ÚS 2548/21

I. ÚS 2557/21