Ústavní soud

IV. ÚS 2003/21

III. ÚS 1862/21

III. ÚS 1876/21

III. ÚS 1889/21

IV. ÚS 1878/21

IV. ÚS 2014/21

III. ÚS 2113/21

IV. ÚS 2026/21

IV. ÚS 2041/21

III. ÚS 1606/21

IV. ÚS 1933/21

IV. ÚS 1858/21

III. ÚS 1870/21

IV. ÚS 1961/21

IV. ÚS 1636/21

IV. ÚS 1582/21

IV. ÚS 1043/21

IV. ÚS 1946/21

I. ÚS 2017/21

IV. ÚS 773/21

III. ÚS 1644/21

Obecný soud je povinen své rozhodnutí přesvědčivě a přezkoumatelně odůvodnit, tj. adekvátně se, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem, vypořádat s důkazními návrhy účastníky řízení a argumentačními tvrzeními jimi uplatněnými. Opačný postup je porušením práva účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

IV. ÚS 1838/21

IV. ÚS 1340/21

IV. ÚS 1718/21

IV. ÚS 1934/21

IV. ÚS 1432/21

IV. ÚS 1459/21

IV. ÚS 1826/21

IV. ÚS 1135/21

IV. ÚS 1960/21

IV. ÚS 379/21

IV. ÚS 1852/21

IV. ÚS 1628/21

III. ÚS 1851/21

IV. ÚS 1939/21

IV. ÚS 1703/21

IV. ÚS 1648/21

IV. ÚS 1811/21

I. ÚS 1226/21

Postrádá-li odůvodnění odsuzujícího rozsudku oporu v provedených důkazech, dochází tím k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v konečném důsledku i k porušení presumpce neviny zaručené čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

III. ÚS 998/21

IV. ÚS 1637/21

IV. ÚS 1837/21

III. ÚS 2213/21

IV. ÚS 3037/20

IV. ÚS 962/21

IV. ÚS 1520/21

IV. ÚS 1979/21

Pl. ÚS 40/17

Odpírají-li napadená ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi nárok na doplatek na bydlení některým osobám, jež jinak zákonná kritéria pro jeho poskytování splňují, a to jen proto, že tyto osoby chtějí bydlet v lokalitě, která byla obcí vyhlášena za „oblast se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“, sledují cíl, který není rozumně (věcně) propojitelný s plošným snížením individuálního standardu přístupu k sociální dávce pomoci v hmotné nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Takové podmínění vybočuje z ústavních limitů uplatňování základního sociálního práva, daných čl. 41 odst. 1 Listiny. Jeho ústavní neslučitelnost je pak prohlubována rozlišováním dopadů opatření na jednotlivé osoby na základě hlediska, které je nahodilé (okamžik nabytí titulu k bydlení v dané oblasti) a vede – v rozporu s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny – k iracionálně nerovnému zacházení s žadateli o doplatek. Napadená ustanovení jsou pouze projevem nesystémové reakce zákonodárce na dlouhodobě neuspokojivě řešený problém sociálního vyloučení bez trvalejších účinků. V rozporu s čl. 3 odst. 3 Listiny působí osobám, které uplatní svoji ústavně zaručenou svobodu pobytu podle čl. 14 odst. 1 Listiny, újmu na ústavně zaručeném právu na pomoc v hmotné nouzi, resp. působí újmu na využití této svobody těm, kteří upřednostní nárok na doplatek na bydlení.

IV. ÚS 1669/21

IV. ÚS 854/21