Ústavní soud
Celkem 99 000+ rozhodnutí
Pokročilé filtry
napiš zkratku (NOZ, ZP) nebo číslo (89/2012)
1 = Sbírka NU (zásadní)
Zobrazeno 18951-19000 z 99 069
IV. ÚS 116/21
III. ÚS 817/21
III. ÚS 283/21
II. ÚS 1937/20
I. ÚS 1636/20
Nejvyšší soud odpírá účastníkovi řízení právo na přístup k soudu, odmítne-li se zabývat doplněním dovolání (podaným v souladu s výzvou soudu prvního stupně a ve lhůtě jím stanovené) v domnění, že soud prvního stupně stěžovateli poskytl lhůtu delší, než dovoluje zákon.
II. ÚS 960/21
IV. ÚS 2530/20
K uplatnění tzv. sekulární výhrady svědomí vůči povinnosti očkování nestačí samotný poukaz na subjektivní přesvědčení zákonného zástupce dítěte, které z tohoto důvodu nemá být přijato do mateřské školy. Je třeba prokázat, že taková výhrada je založena na objektivně prokazatelných důvodech, které jsou orgány veřejné moc povinny zkoumat. V případě, že by tak správní soudy neučinily, porušily by čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR, dle kterého jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.
III. ÚS 123/21
III. ÚS 412/21
II. ÚS 822/21
Pl. ÚS 98/20
Pojmy, které právo používá, by nepochybně měly být z hlediska právní jistoty jasné a jednoznačně formulované, současně však musí být dostatečně abstraktní, aby byly schopné zachytit co nejširší okruh možných eventualit, které se v životě vyskytují nebo se v budoucnu mohou vyskytnout. Užívání neurčitých pojmů je v právu nezbytné a zákonodárce využívá této možnosti i v trestním právu poměrně často, a to jak při vymezení základní skutkové podstaty trestného činu, tak při popisu okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (okolnosti zvlášť přitěžující). Je tomu tak zejména z důvodu, aby bylo možné reagovat na dynamicky se měnící podmínky a variabilitu životních situací, přičemž ani trestní právo není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Proto Ústavní soud považuje užití neurčitých právních pojmů zejména v případech, kdy je úmyslem zákonodárce omezit rozsah kriminalizace určitého jednání (konání nebo opomenutí), resp. stanovit dolní kvantitativní hranici trestnosti (např. množství větší než malé v § 284 odst. 1 nebo v § 285 odst. 1, 2 trestního zákoníku), za ústavně konformní. Úlohou obecných soudů (zejména Nejvyššího soudu) je náležitě interpretovat tyto neurčité právní pojmy, a rozptýlit tak případné přetrvávající pochybnosti při jejich výkladu.
IV. ÚS 988/21
IV. ÚS 892/21
III. ÚS 385/21
II. ÚS 12/21
IV. ÚS 659/21
I. ÚS 828/21
III. ÚS 739/21
IV. ÚS 983/21
I. ÚS 936/21
II. ÚS 3602/20
I. ÚS 492/21
III. ÚS 915/21
I. ÚS 652/21
I. ÚS 3576/20
III. ÚS 15/21
I. ÚS 612/21
II. ÚS 3411/20
I. ÚS 794/21
IV. ÚS 629/21
II. ÚS 1062/21
III. ÚS 740/21
IV. ÚS 3362/20
III. ÚS 3555/20
I. ÚS 3267/20
III. ÚS 231/21
IV. ÚS 2143/20
IV. ÚS 953/21
Pl. ÚS 19/21
I. ÚS 641/21
I. ÚS 924/21
I. ÚS 975/21
I. ÚS 816/21
I. ÚS 722/21
I. ÚS 884/21
I. ÚS 573/21
III. ÚS 877/21
IV. ÚS 961/21
I. ÚS 706/21
I. ÚS 69/21