HLAVA PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1a
Předmět úpravy
V
části první zákona se vymezují skutečnosti, které je nutno v zájmu České republiky utajovat (dále jen „utajované skutečnosti“), způsob jejich ochrany, působnost a pravomoc orgánů státu při výkonu státní správy v oblasti ochrany utajovaných skutečností, povinnosti orgánů státu, práva a povinnosti fyzických a právnických osob a odpovědnost za porušení povinností stanovených v
části první zákona a upravuje postavení Národního bezpečnostního úřadu (dále jen „Úřad“).
§ 2
Vymezení pojmů pro účely tohoto zákona
(1)Zájmem České republiky je zachování ústavnosti, svrchovanosti, územní celistvosti, zajištění obrany státu, veřejné bezpečnosti, ochrana důležitých ekonomických a politických zájmů, práv a svobod fyzických a právnických osob a ochrana života nebo zdraví fyzických osob.
(2)Újmou je takové poškození nebo ohrožení zájmu České republiky nebo zájmu, k jehož ochraně se Česká republika zavázala, jehož následky nelze odstranit nebo je lze zmírnit pouze následnými opatřeními. Podle významu zájmu a závažnosti způsobené újmy se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.
(3)Zachováváním mlčenlivosti je povinnost nesdělovat utajovanou skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat.
(4)Dodržováním ochrany utajovaných skutečností se rozumí povinnost zachovávat mlčenlivost a dodržovat ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem a v jeho mezích.
(5)Neoprávněným nakládáním s utajovanou skutečností je její vyzrazení, zneužití, poškození, znehodnocení, zničení, porušení její ochrany nebo ztráta. Za neoprávněné nakládání se rovněž považuje neoznačení utajované skutečnosti stupněm utajení nebo nesprávné stanovení stupně utajení utajované skutečnosti.
(6)Ústředním úřadem je ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy a dále též Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „zpravodajské služby“), Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad vlády a Česká národní banka.
(7)Orgánem státu je ústřední úřad, jiný správní úřad, soud, státní zastupitelství, Policie České republiky a vyšší územní samosprávný celek při výkonu státní správy v přenesené působnosti.
(8)Organizací je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající za podmínek podle zvláštního zákona.1)
(9)Statutárním orgánem je u orgánu státu, s výjimkou obce, jeho vedoucí, u obce tajemník obecního úřadu, není-li takového, starosta a u organizace ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.
(10)Povoláním se rozumí služební poměr, pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah a pracovní vztah.
(11)Podkladovými materiály jsou bezpečnostní dotazník, výpis z evidence Rejstříku trestů2) a prohlášení navrhované osoby k osobnostní způsobilosti (dále jen „prohlášení k osobnostní způsobilosti“) nebo posudek o osobnostní způsobilosti.
(12)Určenou osobou je fyzická osoba, která byla určena ke styku s utajovanými skutečnostmi pro vymezenou oblast činnosti a pro stupeň utajení, na který bylo vydáno osvědčení, nebo pro stupeň utajení nižší (dále jen „určení“). Podmínka osvědčení platí jen v případě, že zákon předpokládá jeho vydání před určením osoby.
HLAVA DRUHÁ
UTAJOVANÉ SKUTEČNOSTI
§ 3
Utajované skutečnosti
(1)Utajovaná skutečnost je taková skutečnost, se kterou by neoprávněné nakládání mohlo způsobit újmu zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala, nebo by mohlo být pro tyto zájmy nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných skutečností.
(2)Seznamy utajovaných skutečností zpracovává Úřad na návrh ústředních úřadů.
(3)Seznamy utajovaných skutečností vydá vláda svým nařízením.
§ 4
Oblasti utajovaných skutečností
Utajované skutečnosti se mohou vyskytovat zejména v oblasti
a)zabezpečení obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky,
b)státních hmotných rezerv,
c)dovozu a vývozu vybraného vojenského materiálu3) nebo bezpečnostní techniky,
d)zpracování a přenosu údajů v přenosových, výpočetních a informačních systémech,
e)výzkumu, vývoje, výroby a služeb zbraňových a bezpečnostních systémů a zařízení,
f)ochrany osob, předmětů a objektů,4)
g)přípravy podkladů pro zabezpečení vojenských přeprav nebo přeprav prezidenta republiky a ústavních činitelů jiných států,
h)zabezpečení veřejné bezpečnosti,
i)organizační struktury zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,
j)příslušnosti ke zpravodajským službám a útvarům Policie České republiky,
k)používání zpravodajských a specifických prostředků zpravodajskými službami nebo operativní techniky a operativně pátracích prostředků Policií České republiky a celními orgány,
l)forem, metod a výsledků činnosti zpravodajských služeb směřující k získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací,
m)údajů v evidencích zpravodajských služeb vedených za účelem plnění úkolů v jejich působnosti,
n)spolupráce zpravodajských služeb se zpravodajskými službami cizí moci,
o)spolupráce Policie České republiky s policejními službami cizí moci,
p)činnosti Policie České republiky při odhalování trestných činu a jejich pachatelů a případů zpracovávaných zpravodajskými službami,
r)finančního a materiálně technického zabezpečení zpravodajských služeb a útvarů Policie České republiky,
s)vědeckotechnických a technologických postupů a výstupů, výroby, výzkumu, vývoje a materiálů,
t)ochrany jaderných a chemických zařízení, přepravy a ukládání jaderných materiálů a nebezpečných látek,
u)opatření celních orgánů,
v)přípravy a provádění měnových opatření,
w)umístění, přepravy a způsobu zabezpečení zásob peněz, drahých kovů a měnových rezerv ve zlatě a devizových prostředcích,
x)bankovních operací a kapitálového trhu,
y)pohledávek České republiky v zahraničí a způsobu jejich likvidace,
z)přípravy amnestie udělované prezidentem republiky,
za) výzkumu, vývoje, výroby a používání prostředků k ochraně utajovaných skutečností, nebo
zb) mezinárodních jednání a smlouvy, pokud to jejich povaha vyžaduje nebo jestliže se tak smluvní strany dohodnou.
§ 5
Stupně utajení
(1)Utajované skutečnosti se klasifikují do stupňů utajení
a)přísně tajné,
b)tajné,
c)důvěrné, nebo
d)vyhrazené.
(2)Do stupně utajení přísně tajné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovy „Přísně tajné“ nebo zkratkou „PT“.
(3)Do stupně utajení tajné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit vážnou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem „Tajné“ nebo zkratkou „T“.
(4)Do stupně utajení důvěrné se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo způsobit prostou újmu zájmům České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem „Důvěrné“ nebo zkratkou „D“.
(5)Do stupně utajení vyhrazené se utajovaná skutečnost klasifikuje v případě, že neoprávněné nakládání s ní by mohlo být nevýhodné pro zájmy České republiky; tento stupeň utajení se označuje slovem „Vyhrazené“ nebo zkratkou „V“.
(6)Podle předchozích odstavců se rovněž klasifikují utajované skutečnosti cizí moci poskytnuté České republice nebo utajované skutečnosti cizí moci, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala.
§ 6
Stanovení stupně utajení
(1)Utajovaná skutečnost se označuje příslušným stupněm utajení.
(2)Stanovený stupeň utajení musí být zachován po dobu nezbytně nutnou. Pokud nastanou důvody pro jeho změnu nebo zrušení, je třeba tak učinit bez zbytečného odkladu.
(3)V případě zániku orgánu státu nebo organizace, ve kterých byl stupeň utajení stanoven, tento stupeň změní nebo zruší v případě potřeby jejich právní nástupce; není-li jej, změní nebo zruší stupeň utajení Úřad. Úřad může změnit nebo zrušit stupeň utajení také na žádost právního nástupce orgánu státu nebo organizace.
(4)Stanovený stupeň utajení se změní nebo zruší
a)uplynutím doby, na kterou byl stanoven,
b)pominul-li význam chráněného zájmu,
c)byl-li stanoven nesprávně, nebo
d)byl-li stanoven neoprávněně.
(5)Úřad stanoví právním předpisem podrobnosti o stanovení a označení stupně utajení.
HLAVA ČTVRTÁ
POVINNOSTI PŘI OCHRANĚ UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ
§ 11
Povinnosti orgánu státu a organizace
Orgán státu a organizace jsou povinny
a)vytvářet podmínky k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností a kontrolovat jejich dodržování,
b)zajistit ochranu utajovaných skutečností,
c)přijímat opatření při zjištění porušení tohoto zákona, která vedou k odstranění nepříznivých následků takového porušení,
§ 12
Povinnosti statutárního orgánu
(1)Statutární orgán je povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností a provádět opatření bezpečnostní prověrky I. stupně.
(2)Statutární orgán je dále povinen
a)kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem,
b)zpracovávat přehled pracovních míst nebo funkcí, u kterých je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,
c)zajišťovat vedení evidencí určených osob a osob, u kterých došlo k zániku určení,
d)oznamovat písemně Úřadu všechny změny, které mohou mít vliv na vydání osvědčení, potvrzení nebo certifikátu,
e)oznamovat písemně bez zbytečného odkladu Úřadu případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností a přijatá opatření,
f)evidovat případy neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi,
g)informovat písemně Úřad o výzkumu, vývoji nebo výrobě, pokud tyto obsahují utajovanou skutečnost,
h)sledovat, zda určená osoba splňuje podmínky stanovené v § 18 odst. 1 po celou dobu určení,
i)zajišťovat odbornou přípravu určených osob,
j)spolupracovat s Úřadem na metodickém vedení a personální práci s určenými osobami,
k)plnit úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností, které vyplývají z mezinárodních smluv,
l)zajistit stanovení a označení příslušného stupně utajení.
(3)Povinnost uvedená v odstavci 2 písm. d) se nevztahuje na statutární orgány zpravodajských služeb.
(4)Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. e) plní zpravodajské služby vůči předsedovi vlády.
§ 13
Bezpečnostní ředitel
(1)V ústředních úřadech, okresních úřadech, v Magistrátu hlavního města Prahy a magistrátech statutárních měst Brna, Ostravy a Plzně jmenuje statutární orgán bezpečnostního ředitele nebo bezpečnostního tajemníka (dále jen „bezpečnostní ředitel“). Bezpečnostní ředitel je přímo podřízen statutárnímu orgánu.
(2)V orgánech státu neuvedených v odstavci 1 a v organizacích může statutární orgán zřídit funkci bezpečnostního ředitele v případě potřeby.
(3)Předpokladem pro výkon funkce bezpečnostního ředitele je vydané osvědčení a určení.
(4)Bezpečnostního ředitele pověřuje statutární orgán plněním povinností, které mu tento zákon v oblasti ochrany utajovaných skutečností ukládá. Povinnosti statutárního orgánu v oblasti ochrany utajovaných skutečností nejsou jmenováním bezpečnostního ředitele dotčeny.
(5)Statutární orgán je povinen jmenování bezpečnostního ředitele oznámit písemnou formou Úřadu do 30 dnů ode dne jmenování nebo ustanovení.
§ 14
Povinnosti určených osob
(1)Určená osoba je povinna
a)dodržovat ochranu utajovaných skutečností,
b)oznamovat neprodleně případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností statutárnímu orgánu, a nelze-li tak učinit, Úřadu,
c)písemně oznamovat
1.statutárnímu orgánu změny údajů uvedených v základní části bezpečnostního dotazníku pod písmeny a), c), d), i) a změny skutečností vedených v evidenci Rejstříku trestů,
2.Úřadu, Ministerstvu, zpravodajské službě nebo Policii České republiky podle příslušnosti k provedení bezpečnostní prověrky a v závislosti na stupni provedené bezpečnostní prověrky změny údajů uvedených v bodě 1, v první doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny d) a k), ve druhé doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny a) a b) a změny v ostatních podkladových materiálech.
(2)Určená osoba pro stupeň utajení „Přísně tajné“, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb a příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky, kterým bylo vydáno osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, je povinna písemně oznámit Úřadu výjezd do zahraničí nejméně pět dnů před tímto výjezdem.
(3)Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje
a)na výjezdy do států Evropské unie, členských států Severoatlantické aliance nebo neutrálních států, jejichž seznam stanoví Úřad,
b)na osoby, které výjezd uskutečňují v souvislosti s plněním úkolu orgánu státu, nebo
c)na poslance a senátory a na osoby uvedené v § 43.
§ 15
Povinnosti fyzických osob
(1)Každý je povinen dodržovat nutná omezení stanovená orgánem státu nebo organizací v mezích tohoto zákona v souvislosti s ochranou utajovaných skutečností.
(2)Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou skutečnost nebo utajovanou skutečnost získanou v rozporu s tímto zákonem Úřadu nebo Policii České republiky, případně zastupitelskému úřadu České republiky nebo jim o tomto neprodleně učinit oznámení.
(3)Každý, kdo není určenou osobou a seznámí se s utajovanou skutečností, má povinnost zachovávat mlčenlivost.
§ 16
Povinnosti při ochraně průmyslového vlastnictví
(1)Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, průmyslového vzoru, užitného vzoru a topografie polovodičového výrobku, je povinen navrhnout stupeň utajení, obsahuje-li předmět přihlášky utajovanou skutečnost.
(2)Úřad průmyslového vlastnictví předloží návrh podle odstavce 1 Úřadu, který po vyjádření příslušného ústředního úřadu stanoví stupeň utajení. Tuto skutečnost oznámí Úřad Úřadu průmyslového vlastnictví a ten stanovený stupeň utajení u přihlášky podle odstavce 1 stanoveným způsobem vyznačí.
(3)V případech, má-li být přihláška podle odstavce 1 podána v zahraničí, je přihlašovatel povinen požádat Úřad o stanovení stupně utajení a dále o souhlas s takovým způsobem podání přihlášky. Úřad stupeň utajení stanoví a souhlas s podáním přihlášky vysloví po vyjádření příslušného ústředního úřadu.
HLAVA ŠESTÁ
PROSTŘEDKY OCHRANY UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ
§ 47
Personální bezpečnost
(1)Personální bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je, aby se s utajovanými skutečnostmi seznamovala pouze fyzická osoba uvedená v § 17 odst. 1 a 3. Součástí personální bezpečnosti jsou rovněž opatření zajišťující ochranu této osoby.
(2)Úřad stanoví právním předpisem výběr navrhovaných osob, výchovu určených osob, vzory tiskopisů v oblasti personální bezpečnosti a způsob jejich vyplňování.
§ 48
Administrativní bezpečnost
(1)Administrativní bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je ochrana utajovaných skutečností při jejich tvorbě, příjmu, evidenci, zpracovávání, přepravě, ukládání, vyřazování, skartaci a archivaci, případně i jiné manipulaci.
(2)Úřad stanoví právním předpisem postupy při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností.
§ 49
Objektová bezpečnost
(1)Objektovou bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je zabránit nepovolané osobě v přístupu do objektů nebo prostor, kde se vyskytují utajované skutečnosti, nebo zabránit poškození, znehodnocení, zničení či jinému ohrožení utajované skutečnosti.
(2)Úřad stanoví právním předpisem způsoby zabezpečení ochrany objektů, použití technických prostředků, podmínky nasazení fyzické ochrany a stanovení režimových opatření.
§ 50
Technická bezpečnost
(1)Technickou bezpečnost tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností technickými prostředky.
(2)K ochraně utajovaných skutečností musí být používány technické prostředky certifikované Úřadem nebo jím pověřenou organizací. Ostatní technické prostředky lze použít pouze doplňkově a za podmínky, že jejich užitím nedojde ke snížení úrovně ochrany požadované pro daný stupeň utajení.
(3)Seznam certifikovaných technických prostředků je uveden ve věstníku Úřadu.
(4)Úřad stanoví právním předpisem systém opatření, technické prostředky a způsob jejich použití při ochraně utajovaných skutečností.
§ 51
Bezpečnost informačních systémů
(1)Bezpečnost informačních systémů tvoří systém opatření k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností v informačních systémech.
(2)Informační systémy používané k nakládání s utajovanými skutečnostmi jsou povinně certifikovány Úřadem nebo jím pověřenou organizací.
(3)Úřad stanoví právním předpisem požadavky na bezpečnost informačních systémů nakládajících s utajovanými skutečnostmi a minimální požadavky v oblasti počítačové bezpečnosti.
§ 52
Kryptografická ochrana
(1)Kryptografickou ochranu utajovaných skutečností tvoří systém opatření na ochranu těchto skutečností pomocí kryptografických metod při zpracování, přenosu, ukládání a archivaci utajovaných skutečností v přenosových, výpočetních a informačních systémech.
(2)Kryptografická ochrana utajovaných skutečností je zajišťována odborně způsobilými pracovníky a kryptografickými prostředky.
(3)Odbornou způsobilost pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností ověřuje Úřad nebo jím pověřená organizace.
(4)K ochraně utajovaných skutečností musí být používány kryptografické prostředky certifikované Úřadem.
(5)Úřad stanoví právním předpisem způsoby použití, nasazování a evidence kryptografických prostředků a rovněž používání klíčových materiálů a zjišťování odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany utajovaných skutečností.
§ 53
Certifikace
(1)Certifikací se rozumí proces ověřování a schvalování způsobilosti technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků používaných při ochraně utajovaných skutečností. Certifikací se zjišťuje shoda technických prostředků, informačních systémů a kryptografických prostředků s bezpečnostními standardy.
(2)Certifikaci provádí Úřad nebo jím pověřená organizace.
(3)Úřad stanoví právním předpisem postupy a způsoby certifikačního procesu a náležitosti certifikátů.
§ 54
Průmyslová bezpečnost
(1)Průmyslovou bezpečnost tvoří systém opatření na ochranu utajovaných skutečností uplatňovaný u organizací.
(2)Průmyslovou bezpečnost jsou povinny dodržovat organizace, kterým jsou utajované skutečnosti poskytnuty nebo u kterých utajované skutečnosti vznikají.
(3)Utajované skutečnosti mohou být poskytovány pouze organizaci, které bylo Úřadem vydáno potvrzení.
(4)Lze-li důvodně předpokládat, že v organizaci budou utajované skutečnosti vznikat nebo se s nimi organizace bude seznamovat, je tato organizace povinna požádat Úřad o vydání potvrzení.
(5)Úřad stanoví právním předpisem způsob a postup ověřování bezpečnostní spolehlivosti organizace, vzor bezpečnostního dotazníku organizace a způsob jeho vyplňování, vzory dalších tiskopisů a potvrzení.
Podmínky pro vydání potvrzení
§ 55
Potvrzení lze vydat organizaci, která
a)je způsobilá zabezpečit ochranu utajovaných skutečností,
b)je ekonomicky stabilní,
c)je bezpečnostně spolehlivá.
§ 56
Za organizaci nezpůsobilou zabezpečit ochranu utajovaných skutečností je považována organizace, která není schopna dodržovat ochranu utajovaných skutečností v souladu s tímto zákonem.
§ 57
Ekonomicky stabilní není organizace
a)v likvidaci,
b)na jejíž majetek byl prohlášen konkurs,
c)na jejíž majetek bylo povoleno vyrovnání,
d)která neplní finanční povinnosti vůči státu, nebo
e)která závažným způsobem nebo opakovaně neplní finanční závazky vůči fyzickým osobám nebo organizacím.
§ 58
(1)Za bezpečnostně spolehlivou není považována organizace, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.
(2)Za bezpečnostní riziko lze označit
a)činnost proti zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,
b)zahraniční vazby, které by mohly způsobit újmu zahraničně politickým nebo bezpečnostním zájmům České republiky, nebo
c)personální nestabilitu ve vedoucích funkcích nebo orgánech organizací.
§ 59
(1)Bezpečnostní prověrkou organizace se ověřuje, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.
(2)Bezpečnostní prověrku organizace zajišťuje Úřad na základě žádosti statutárního orgánu o vydání potvrzení.
(3)Žádost o vydání potvrzení obsahuje
a)písemné zdůvodnění žádosti,
b)bezpečnostní projekt organizace,
c)vyplněný bezpečnostní dotazník organizace,
d)doklady nebo jejich ověřené kopie13) dosvědčující správnost údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku.
(4)Bezpečnostní prověrku organizace tvoří tato opatření
a)posouzení bezpečnostního projektu Úřadem,
b)posouzení bezpečnostní politiky Úřadem,
c)prověření hodnověrnosti údajů uvedených v bezpečnostním dotazníku organizace a bezpečnostním projektu organizace provedené Policií České republiky, Bezpečnostní informační službou nebo Vojenským zpravodajstvím a dalšími orgány státu na žádost Úřadu,
d)ověření schopnosti organizace dodržovat ochranu utajovaných skutečností Úřadem; na žádost Úřadu může toto ověření provést Bezpečnostní informační služba nebo Vojenské zpravodajství,
e)vyhodnocení předložených materiálů, získaných podkladů a stanovisek Úřadem.
(5)Organizace je povinna k zajištění opatření podle odstavce 4 písm. b), c) a d) umožnit příslušným orgánům vstup do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky, předložit potřebné doklady a poskytnout pravdivé a úplné informace o zjišťovaných skutečnostech.
§ 60
(1)Bezpečnostní projekt organizace je projekt systému ochrany utajovaných skutečností u organizace.
(2)Bezpečnostní projekt organizace obsahuje zejména způsob realizace její bezpečnostní politiky, aplikaci opatření personální, administrativní, objektové, organizační a technické bezpečnosti, bezpečnostních standardů a rovněž seznam osob, které se budou s utajovanými skutečnostmi seznamovat.
§ 61
(1)Bezpečnostní dotazník organizace obsahuje
a)identifikační údaje organizace uvedené v Obchodním rejstříku, včetně změn za posledních pět let,
b)přehled peněžních ústavů, u kterých organizace založila účet v posledních třech letech, a čísla těchto účtů,
c)přehled vlastních i pronajatých budov a pozemků organizace v České republice i zahraničí,
d)přehled zahraničních společníků organizace v posledních pěti letech,
e)údaje o čistém obchodním jmění organizace,
f)přehled ročních účetních uzávěrek za posledních pět let,
g)údaje o výši hospodářského výsledku před zdaněním nebo ztrátě v posledních třech letech,
h)přehled poskytnutých i splacených půjček a úvěrů v posledních pěti letech,
i)přehled zastavení movitého i nemovitého majetku,
j)údaje o podání návrhu na konkurs nebo vyrovnání a rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání nebo údaje o vstupu do likvidace,
k)písemné zprávy auditora o ověření účetní závěrky za poslední tři roky, pokud byly zpracovány,
l)přehled veřejných zakázek, obchodních smluv, jejichž předmět plnění obsahuje utajované skutečnosti u obchodních smluv, které svým finančním objemem přesahují jedno procento obratu organizace, za poslední tři roky,
m)název a sídlo daňového poradce,
n)přehled uskutečněných obchodů nad 500 000 Kč se zahraničními partnery v posledních třech letech,
o)seznam zaměstnanců, kteří nejsou státními občany České republiky,
p)seznam vedoucích pracovníků, se kterými byl v posledních třech letech rozvázán pracovní poměr.
(2)Organizace je povinna hlásit Úřadu vždy k 1. dubnu a 1. říjnu kalendářního roku všechny změny údajů v bezpečnostním dotazníku organizace. Tato povinnost trvá po dobu platnosti potvrzení.
Potvrzení
§ 62
(1)V případě, kdy bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 55 splňuje pro požadovaný stupeň utajení, Úřad vydá a zašle organizaci potvrzení.
(2)V případě, že bezpečnostní prověrka organizace prokáže, že organizace podmínky uvedené v § 55 nesplňuje, Úřad potvrzení nevydá a toto organizaci oznámí.
(3)Doba platnosti potvrzení je pět let a lze ji na základě písemné žádosti organizace opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení předkládá organizace Úřadu nejméně šest měsíců před uplynutím platnosti potvrzení. Úřad je oprávněn vyžádat si předložení potřebných dokladů podle § 59 odst. 3 a ověřit si provedení potřebných opatření, zda organizace splňuje podmínky podle § 55.
(4)Organizace je oprávněna se seznamovat s utajovanými skutečnostmi toho stupně utajení, na který bylo vydáno potvrzení, nebo stupně utajení nižšího.
(5)Vyskytnou-li se po vydání potvrzení skutečnosti nasvědčující tomu, že organizace přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 55, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.
(6)Zjistí-li Úřad, že organizace, které bylo vydáno potvrzení, přestala splňovat některou z podmínek uvedenou v § 55 nebo hrubým způsobem nebo opakovaně porušila povinnost v oblasti ochrany utajovaných skutečností, Úřad oznámí tuto skutečnost organizaci.
(7)V oznámení podle odstavců 2 a 6 Úřad uvede důvody nevydání nebo odnětí potvrzení, zejména uvede, z jakých podkladů vycházel a jak tyto podklady hodnotil. Jsou-li některé z důvodů nevydání nebo odnětí potvrzení utajovanými skutečnostmi, uvede se v oznámení pouze odkaz na podklady, ze kterých Úřad vycházel. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody nevydání nebo odnětí potvrzení se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.
§ 63
(1)Platnost potvrzení zaniká
a)uplynutím doby platnosti,
b)zánikem organizace, nebo
(2)Zánikem platnosti potvrzení zaniká oprávnění užívat certifikát.
(3)O zániku platnosti potvrzení z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) nebo b) je organizace povinna vyrozumět Úřad.
(4)Zanikla-li platnost potvrzení podle odstavce 1 písm. b) nebo c), je organizace povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu. Současně je povinna odevzdat i certifikát, byl-li organizaci vydán.
(5)V případě zániku platnosti potvrzení vydaného organizaci, které jsou utajované skutečnosti poskytovány, je její statutární orgán povinen odevzdat všechny utajované skutečnosti tomu, kdo utajované skutečnosti poskytl, nelze-li tak učinit, zajistit ochranu utajovaných skutečností před neoprávněným nakládáním podle pokynů Úřadu.
(6)V případě zániku platnosti potrvrzení vydaného organizaci, ve které utajované skutečnosti vznikají, je její statutární orgán povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností před neoprávněným nakládáním podle pokynů Úřadu.
§ 64
Úřad vede seznam organizací, kterým bylo vydáno potvrzení, a organizací, kterým platnost potvrzení zanikla. Uvedený seznam je zveřejňován ve věstníku Úřadu.
§ 65
(1)Spis o bezpečnostní prověrce organizace obsahuje žádost o vydání potvrzení a údaje získané při bezpečnostní prověrce organizace.
(2)Spis o bezpečnostní prověrce organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad.
(3)Spis o bezpečnostní prověrce organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v tomto spisu je možné využívat pouze pro potřeby bezpečnostní prověrky.
(4)Spis o bezpečnostní prověrce organizace se vyřazuje po uplynutí 20 let od zániku organizace.
§ 66
(1)Bezpečnostní spis organizace obsahuje
a)žádost o vydání potvrzení,
b)potvrzení,
c)případné změny.
(2)Bezpečnostní spis organizace zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje její statutární orgán.
(3)Bezpečnostní spis organizace je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.
HLAVA OSMÁ
VÝKON STÁTNÍHO DOZORU, POKUTY A ŘÍZENÍ
§ 69
Státní dozor
(1)Státním dozorem v oblasti ochrany utajovaných skutečností je dozor nad tím, jak orgány státu a organizace dodržují právní předpisy v této oblasti.
(2)Při výkonu státního dozoru se postupuje podle zvláštního zákona,15) nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)Kontrolní pracovníci jsou při výkonu státního dozoru dále oprávněni seznamovat se s utajovanými skutečnostmi všech stupňů utajení v rozsahu potřebném k provedení kontroly.
(4)Pracovníci úřadu na ochranu utajovaných skutečností cizí moci jsou oprávněni účastnit se státního dozoru utajovaných skutečností, které jsou poskytnuty České republice, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.
(5)Státnímu dozoru podle tohoto zákona nepodléhá činnost zpravodajských služeb.
§ 70
Opatření k nápravě
(1)Zjistí-li kontrolní pracovník u kontrolovaného subjektu neplnění povinností stanovených tímto zákonem v oblasti ochrany utajovaných skutečností, může při výkonu státního dozoru
a)učinit neodkladná opatření k zajištění ochrany utajovaných skutečností,
b)požadovat, aby ve stanovené lhůtě byly odstraněny zjištěné nedostatky, a zaslání písemné zprávy o jejich odstranění Úřadu, nebo
c)odejmout utajovanou skutečnost.
(2)Úřad je oprávněn, v návaznosti na výkon státního dozoru, odejmout osvědčení nebo potvrzení.
Pokuty
§ 71
(1)Úřad uloží pokutu za porušení povinností stanovených tímto zákonem
a)organizaci až do výše 50 milionů Kč,
c)určené osobě podle § 38, 40 nebo § 41 do výše 300 000 Kč,
d)jiné osobě do výše 100 000 Kč.
(2)Za opakované porušení povinností stanovených tímto zákonem je možné uložit pokutu až do výše dvojnásobku pokuty podle odstavce 1.
(3)Při stanovení výše pokuty se přihlíží k povaze protiprávního jednání, době jeho trvání, charakteru a rozsahu způsobených následků a k případnému opakovanému porušení právní povinnosti nebo k tomu, že bylo porušeno více povinností.
§ 72
(1)Pokutu podle § 71 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy Úřad porušení povinnosti zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(2)Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím uložení.
(3)Pokuty uložené podle § 71 vybírá Úřad a vymáhají příslušné finanční úřady. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zákona o správě daní a poplatků.16)
§ 73
Řízení
Doručování
§ 74
(2)Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
(3)Odepře-li adresát bezdůvodně písemnost přijmout, je doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno; na to musí doručovatel adresáta upozornit.
(4)Písemnosti, které jsou určeny organizaci, se doručují pracovníkům oprávněným za organizace přijímat písemnosti. Není-li takových pracovníků, doručuje se písemnost, která je určena do vlastních rukou, tomu, kdo je oprávněn za organizaci jednat.
§ 75
(1)Proti nevydání osvědčení podle § 36 odst. 3 může navrhovaná osoba podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.
(2)Proti zániku platnosti osvědčení podle § 37 odst. 2 písm. b) může osoba, které bylo vydáno osvědčení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 36 odst. 6.
(3)Stížnost se podává řediteli Úřadu.
(4)Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
(5)Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.
(6)Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.
(7)Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 může Úřad vydat osvědčení.
(8)Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost osvědčení obnoví. Úřad osvědčení neprodleně vrátí stěžovateli.
§ 76
(1)Proti nevydání potvrzení podle § 62 odst. 2 může organizace podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne doručení oznámení.
(2)Proti zániku platnosti potvrzení podle § 63 odst. 1 písm. c) může organizace, které bylo vydáno potvrzení, podat písemnou stížnost do 15 dnů ode dne oznámení podle § 62 odst. 6.
(3)Stížnost se podává řediteli Úřadu.
(4)Podání stížnosti podle odstavce 2 nemá odkladný účinek.
(5)Ředitel Úřadu stížnost přezkoumá. Jsou-li pro to důvody, stížnosti vyhoví, jinak stížnost zamítne.
(6)Vyhovění nebo zamítnutí stížnosti písemně oznámí stěžovateli.
(7)Při vyhovění stížnosti podle odstavce 1 Úřad vydá potvrzení.
(8)Dnem vyhovění stížnosti podle odstavce 2 se platnost potvrzení obnoví. Úřad potvrzení neprodleně vrátí stěžovateli; současně vrátí stěžovateli certifikát, byl-li jeho držitelem.
§ 77
Do lhůty pro podání stížnosti se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty pro podání stížnosti na den pracovního klidu nebo pracovního volna, je posledním dnem této lhůty nejbližší pracovní den.
§ 77a
(1)Proti rozhodnutí o zamítnutí stížnosti (§ 75 odst. 5, § 76 odst. 5) může navrhovaná osoba, organizace nebo fyzická osoba podat opravný prostředek.
(2)O opravném prostředku rozhoduje Kolegium, zřízené podle zvláštního zákona.16a)
§ 77b
(1)Účastníkem řízení před Kolegiem je ten, kdo podal opravný prostředek.
(2)Opravný prostředek se podává u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o stížnosti účastníků řízení.
(3)Podání opravného prostředku nemá odkladný účinek.
(4)Orgán, který napadené rozhodnutí vydal, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení opravného prostředku, postoupí opravný prostředek spolu se svým vyjádřením a s veškerým spisovým materiálem Kolegiu.
§ 77c
(1)Účastník řízení má právo seznámit se s obsahem spisu, s výjimkou písemností, které obsahují utajované skutečnosti.
(2)Účastník řízení má právo se k věci vyjádřit a uvádět důkazy na podporu svých tvrzení. Je-li v řízení o opravném prostředku prováděno dokazování, má účastník řízení za podmínek stanovených podle § 77f odst. 3 právo účastnit se dokazování a vyjadřovat se k provedeným důkazům.
§ 77d
(1)Účastník řízení se může dát v řízení o opravném prostředku zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, na základě písemně udělené plné moci.
(2)Účastník řízení může mít v řízení pouze jednoho zástupce. Zástupce je oprávněn ke všem úkolům, které může v řízení učinit účastník řízení.
(3)Odvolání plné moci účastníkem řízení nebo její výpověď zástupcem jsou vůči Kolegiu účinné, jakmile mu byly oznámeny. Zvolí-li si účastník řízení jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.
§ 77e
(1)Člen Kolegia je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkovi řízení nebo jeho zástupci je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2)Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen také člen Kolegia, který byl ve věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce člena Kolegia.
(3)Důvodem vyloučení člena Kolegia nejsou okolnosti, které spočívají v jeho postupu v řízení nebo v účasti na rozhodování v jiných věcech.
(4)Pokud jsou členu Kolegia známy skutečnosti, které zakládají důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, je povinen tyto skutečnosti uvést.
(5)Účastník řízení může v opravném prostředku namítnout, že považuje některého ze členů Kolegia za podjatého. K později uvedeným námitkám účastníka řízení se nepřihlédne, není-li namítána skutečnost, o níž účastník řízení prokazatelně nemohl v době podání opravného prostředku vědět.
(6)O vyloučení člena Kolegia rozhoduje Kolegium; člen Kolegia, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.
§ 77f
(1)Jednání Kolegia je neveřejné.
(2)Kolegium může jednat a usnášet se, je-li přítomna většina jeho členů.
(3)Kolegium přizve účastníka řízení k jednání, pokud o to účastník řízení v opravném prostředku požádá. K pozdější žádosti účastníka řízení se nepřihlíží. Mají-li být projednávány utajované skutečnosti, je účastník řízení z účasti na této části jednání Kolegia vyloučen, vyloučení lze provést pouze v rozsahu nezbytném k dosažení jeho účelu.
(4)Je-li to třeba k dalšímu objasnění věci, může Kolegium žádat orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o podání vysvětlení.
§ 77g
(1)Kolegium řízení o opravném prostředku přeruší, pokud o to účastník řízení z vážného důvodu požádá.
(2)Řízení lze přerušit pouze na dobu nezbytně nutnou. Po dobu přerušení řízení lhůta pro vydání rozhodnutí neběží.
(3)Vzal-li před vydáním rozhodnutí Kolegia ve věci samé účastník řízení návrh zpět nebo jestliže účastník řízení ztratil způsobilost k právním úkonům, zemřel či byl prohlášen za mrtvého, případně zanikl, Kolegium řízení o opravném prostředku zastaví.
§ 77h
(1)Kolegium vychází při svém rozhodování ze spisového materiálu postoupeného orgánem, který vydal napadené rozhodnutí, a z důkazů provedených na návrh účastníka řízení.
(2)Kolegium rozhodne, které z důkazů navržených účastníkem řízení provede.
(3)Dokazování se provádí na jednání Kolegia; při splnění podmínek podle § 77f odst. 3 se provádí v přítomnosti účastníka řízení.
(4)Kolegium hodnotí podklady pro rozhodnutí podle své úvahy, a to každý z nich jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti. Kolegium může podle své úvahy přehodnotit volné uvážení orgánu, který vydal napadené rozhodnutí.
§ 77i
(1)Kolegium napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o opravném prostředku nejpozději do 90 dnů ode dne doručení opravného prostředku. Nelze-li vzhledem k povaze věci v této lhůtě rozhodnout, může ji Kolegium přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 60 dnů. O prodloužení lhůty musí být účastník řízení s uvedením důvodu vyrozuměn.
(2)Kolegium rozhoduje po poradě členů Kolegia. Každý člen Kolegia je na poradě oprávněn podat před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.
(3)Každý člen Kolegia je na poradě povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.
(4)Porady a hlasování Kolegia se mohou zúčastnit pouze členové Kolegia, kteří se účastnili celého jednání Kolegia o opravném prostředku. Rozhodnutí je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných členů Kolegia.
(5)Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu, hlasuje se o dvou návrzích, které získaly největší počet hlasů. Získalo-li více návrhů podle předchozí věty stejný počet hlasů, hlasuje se o těch dvou z nich, které jsou pro účastníka řízení nejpříznivější. Návrh na rozhodnutí, který získá více hlasů, je přijat.
§ 77j
(1)Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí posoudilo věc po právní stránce nesprávně nebo že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, k dalšímu řízení. Orgán, který bude ve věci znovu rozhodovat, je právním názorem Kolegia vázán.
(2)Dojde-li Kolegium k závěru, že napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, opravný prostředek zamítne.
(3)Opravný prostředek podaný neoprávněnou osobou, podaný po lhůtě podle § 77b odst. 2 nebo podaný ve věci, ve které není Kolegium příslušné rozhodovat, Kolegium odmítne.
§ 77k
(1)Písemné vyhotovení rozhodnutí Kolegia ve věci samé musí obsahovat označení Kolegia, jména a příjmení členů Kolegia, kteří ve věci rozhodovali, přesné označení účastníka řízení, případně jeho zástupce, označení projednávané věci, výrok, odůvodnění, poučení podle odstavce 4 a datum vydání rozhodnutí.
(2)Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto.
(3)V odůvodnění se uvede, z jakých podkladů při rozhodování Kolegium vycházelo a jak tyto podklady hodnotilo. Jsou-li některé z důvodů rozhodnutí Kolegia utajovanými skutečnostmi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro rozhodnutí, úvahy, kterými se Kolegium řídilo při jejich hodnocení, a důvody rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými skutečnostmi.
(4)Proti rozhodnutí Kolegia není přípustný opravný prostředek.
(5)Rozhodnutí a jiné písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou; má-li v řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Doručením nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné.
(6)Rozhodnutí Kolegia v řízení o opravném prostředku ani jiná rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona, s výjimkou rozhodnutí o pokutách, nepodléhají soudnímu přezkumu.