o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd

(1) Tento zákon stanoví podmínky pro uvádění do oběhu a pro používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, pro agrochemické zkoušení zemědělských půd, zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce.

(2) Tento zákon se nevztahuje na

(3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na statková hnojiva jen tehdy, je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném.

(1) Do oběhu smějí výrobci,¹) dovozci,¹)^{, 2}) a dodavatelé¹) uvádět pouze hnojiva, která

(2) Do oběhu je nepřípustné uvést hnojivo nebo statkové hnojivo

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty (dále jen „pomocné látky“) obdobně.

(4) Od hodnot chemických a fyzikálních vlastností hnojiva uvedených v rozhodnutí o registraci hnojiva [§ 5 odst. 1 písm. c)] a v označení obsahu živin, jejich formy a rozpustnosti [§ 7 odst. 1 písm. c)] jsou přípustné odchylky v rozsahu stanoveném vyhláškou. Pro hodnoty údajů uvedené jako maximální, minimální nebo jako rozmezí hodnot nejsou odchylky povoleny. Rozsah odchylek je stanoven tak, aby zohlednil neovlivnitelné chyby vznikající při výrobě hnojiva, při odběru nebo chemickém rozboru kontrolního vzorku.

(5) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou rizikové prvky a rizikové látky, jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojiv, statková hnojiva a pomocné látky, jakož i přípustné odchylky.

(1) O registraci hnojiva rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) na základě žádosti výrobce¹) nebo dovozce,¹)^{, 2}) kteří jsou oprávněni k podnikání podle zvláštních předpisů⁴) a mají bydliště, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“).

(2) Žádost o registraci hnojiva obsahuje

(3) Při podání žádosti musí žadatel uhradit správní poplatek podle zvláštního předpisu.⁶) Žadatel je povinen poskytnout ústavu potřebné vzorky hnojiva či umožnit jejich odběr a poskytnout další podklady a informace nezbytné pro registrační řízení.

(4) Splňuje-li hnojivo požadavky stanovené tímto zákonem a odpovídá-li typu uvedenému ve vyhlášce, ústav vydá rozhodnutí o registraci nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena.

(5) Neodpovídá-li hnojivo typu uvedenému ve vyhlášce, provede ústav přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami a testy (dále jen „přezkoušení“); o nezbytnosti přezkoušení hnojiva ústav žadatele uvědomí.⁷)

(6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději

(7) Ústav může uznat výsledek přezkoušení provedeného jinými odbornými pracovišti, včetně těch, která mají sídlo mimo území České republiky, a od vlastního přezkoušení upustit.

(8) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel.

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8 platí pro pomocné látky obdobně s tím, že vždy se provádí přezkoušení jejich vlastností.

(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojiv (včetně hnojiv ES), závazné postupy pro odběr vzorků hnojiv, pomocných látek a statkových hnojiv a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů.

(1) Ústav vydá rozhodnutí o registraci hnojiva, jsou-li splněny požadavky tohoto zákona. Nejsou-li tyto požadavky splněny, a to ani ve lhůtě uvedené ve výzvě k doplnění žádosti, ústav žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o registraci obsahuje

(2) Rozhodnutí o registraci hnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší; stanovení takové kratší doby v rozhodnutí o registraci musí být odůvodněno.

(3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojiva, může požádat ústav o prodloužení platnosti rozhodnutí. Žádost musí být doručena ústavu nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let, a to i opakovaně. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

(4) Ústav zruší rozhodnutím registraci hnojiva

(5) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na písemnou žádost podle odstavce 4 písm. a), může být hnojivo uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti. Dobu použitelnosti může ústav na žádost výrobce,¹) dovozce¹)^{, 2}) nebo dodavatele¹) prodloužit.

(6) Jestliže ústav vydává rozhodnutí o zrušení registrace hnojiva podle odstavce 4 písm. b), zároveň může stanovit, že hnojivo musí být staženo z oběhu.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 platí pro pomocné látky obdobně.

(1) Registrovaná hnojiva se zapisují do registru hnojiv (dále jen „registr“), který vede ústav.

(2) Do registru se zapisují údaje týkající se hnojiva podle § 4 odst. 2 s výjimkou údajů o výrobním postupu a použitých surovinách podle § 4 odst. 2 písm. h).

(3) Seznam registrovaných hnojiv s uvedením údajů podle § 4 odst. 2 písm. a) až c) u každého hnojiva zveřejňuje ministerstvo, a to vždy k 1. lednu kalendářního roku ve Věstníku Ministerstva zemědělství České republiky.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

(1) Osoba, která uvádí hnojivo do oběhu, je povinna v jeho označení uvést

(2) Není dovoleno uvádět údaje označující hnojivo výrazy jako „ekologické“ nebo „biologické“, a to ani použitím zkratek „eko“ nebo „bio“.

(3) Označení hnojiva musí být v českém jazyce a musí být trvale čitelné.

(4) U volně ložených hnojiv musí být stanovené označení uvedeno v dokladech k nim se vztahujících.

(5) Hnojiva mimo volně ložených se musí balit do obalů umožňujících jejich manipulaci a spolehlivé a bezpečné skladování. Obaly musí umožňovat další využití nebo zneškodnění.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné látky obdobně. Na statková hnojiva se s výjimkou odstavce 1 písm. b) a h) tato ustanovení vztahují jen tehdy, pokud jsou jejich výrobcem dodávána jinému než spotřebiteli.

(7) Pro přepravu hnojiv a pomocných látek platí zvláštní předpisy.¹⁰)

(8) Ministerstvo stanoví podrobnosti o označování a balení hnojiv a pomocných látek vyhláškou.

(1) Fyzické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu a jsou zapsány do evidence podle zvláštního předpisu,¹¹) nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou nebo lesní výrobu podnikatelsky⁴) (dále jen „podnikatel v zemědělství“), vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích, výrobci,¹) dovozci¹)^{, 2}) nebo dodavatelé,¹) a kteří skladují hnojiva, jsou povinni

(2) Ustanovení odstavce 1 platí pro pomocné látky obdobně.

(3) Statková hnojiva musí být skladována tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do statkových hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec.

(4) Ministerstvo stanoví podrobnosti o skladování hnojiv a statkových hnojiv vyhláškou.

(1) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni používat hnojiva včetně statkových hnojiv a pomocné látky způsobem stanoveným tímto zákonem.

(2) Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích

(3) Podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích jsou povinni soustavně a řádně vést evidenci o hnojivech včetně statkových hnojiv a o pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích.

(4) Evidence podle odstavce 3 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv podle jednotlivých pozemků, kultur a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání orgánu odborného dozoru jsou podnikatelé v zemědělství a vlastníci lesních pozemků hospodařící na těchto pozemcích povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích a způsob vedení evidence o jejich použití.

(1) Agrochemické zkoušení zemědělských půd je pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek s cílem usměrňovat jejich používání; provádí se v šestiletých intervalech a zahrnuje odběr vzorků půd, jejich chemický rozbor a vyhodnocení výsledků těchto rozborů. Ministerstvo stanoví vyhláškou z důvodu ochrany vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce rizikové prvky a rizikové látky, sledované ústavem při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování.

(2) Odběr vzorků půd a jejich chemické rozbory provádí osoba pověřená ústavem. Žádost o vydání pověření obsahuje

(3) Ústav vydá pověření podle odstavce 2, jestliže

(4) Na vydání pověření se nevztahuje správní řád.¹³) Ústav může pověření odejmout, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo uděleno, a dále poruší-li pověřená osoba ustanovení tohoto zákona nebo prováděcího předpisu nebo podmínky, za nichž pověření bylo uděleno.

(5) Vlastník zemědělské půdy i podnikatel v zemědělství je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd.

(6) Pověřená osoba zajistí odborný odběr půdních vzorků způsobem stanoveným vyhláškou, provede chemický rozbor půdních vzorků a předá výsledky těchto rozborů ústavu v uspořádání a termínu stanoveném prováděcím předpisem.

(7) Vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd provádí ústav a jeho výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebo podnikatele v zemědělství hospodařícího na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo podnikateli v zemědělství; předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisu.⁶)

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů zemědělských půd.

(1) Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků¹⁴) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů.

(2) Územní rozsah zjišťování půdních vlastností lesních pozemků včetně hustoty odběrových ploch stanoví ministerstvo v oblastech

(3) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce nebo podnájemce je povinen strpět úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků.

(4) Odběrem vzorků pro účely zjišťování půdních vlastností pověří ministerstvo právnickou nebo fyzickou osobu. Žádost o vydání pověření obsahuje údaje uvedené v § 10 odst. 2 písm. a) až d). Chemické rozbory vzorků a vyhodnocování výsledků těchto chemických rozborů provádí ústav.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických rozborů ke zjišťování půdních vlastností lesních pozemků.

(1) Odborný dozor při přezkoušení hnojiv, při jejich uvádění do oběhu a při jejich používání vykonává ústav. Výkon odborného dozoru se řídí zvláštním předpisem,¹⁵) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ústav dozírá, zda podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími předpisy dodržují

(3) Zaměstnanci ústavu pověření výkonem odborného dozoru jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do podniků, jejich organizačních složek a provozoven,¹⁶) zařízení, prostor a na pozemky, kde se hnojiva produkují, uvádějí do oběhu nebo používají; jsou oprávněni vyžadovat od výrobců,¹) dovozců¹)^{, 2}) a dodavatelů,¹) kteří je uvádějí do oběhu, a od podnikatelů v zemědělství a vlastníků lesních pozemků hospodařících na těchto pozemcích, kteří hnojiva a statková hnojiva skladují a používají, potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, jakož i k odběru kontrolních vzorků.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

(1) Ústav uloží výrobcům,¹) dovozcům,¹)^{, 2}) dodavatelům¹) a podnikatelům v zemědělství nebo vlastníkům lesních pozemků hospodařícím na těchto pozemcích, kteří hnojiva produkují, uvádějí do oběhu nebo používají, zvláštní opatření, zejména je oprávněn

(2) Ústav současně stanoví lhůtu k odstranění závad nebo dobu trvání zvláštních opatření.

(3) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 14.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně.

(1) Pokutu až do výše 50 000 Kč uloží ústav vlastníku zemědělské půdy nebo podnikateli v zemědělství, který nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení půd podle § 10 odst. 5, a též vlastníku lesních pozemků, jejich nájemci nebo podnájemci, který nestrpí úkony související se zjišťováním půdních vlastností lesních pozemků podle § 11 odst. 3.

(2) Pokutu až do výše 50 000 Kč uloží ústav podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků hospodařícímu na těchto pozemcích, který nevede soustavně a řádně evidenci o použitých hnojivech a pomocných látkách podle § 9 odst. 3 a 4.

(3) Pokutu až do výše 100 000 Kč uloží ústav podnikateli v zemědělství nebo vlastníku lesních pozemků hospodařícímu na těchto pozemcích, který poruší ustanovení o skladování podle § 8 a o používání hnojiv, statkových hnojiv a pomocných látek podle § 9 odst. 1 a 2.

(4) Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží ústav

(5) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč uloží ústav výrobci,¹) dovozci¹)^{, 2}) nebo dodavateli,¹) který do oběhu uvedl hnojivo nebo pomocnou látku, které nebyly registrovány, jak stanoví § 3 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 3.

(6) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti podle odstavců 1 až 4, jehož se dopustila osoba uvedená v těchto odstavcích v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(7) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ústav zjistil porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(8) Pokuty ukládá a vybírá ústav. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky. Pokuty vymáhá územní finanční orgán¹⁷) podle zvláštních předpisů.¹⁸)

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování podle tohoto zákona správní řád.¹³)

(2) O odvolání proti rozhodnutí ústavu rozhoduje ministerstvo.

(3) Odvolání proti rozhodnutí ústavu při výkonu odborného dozoru podle § 5 odst. 4 a podle § 13 nemá odkladný účinek.

(1) Hnojiva a pomocné látky schválené podle dosavadních předpisů lze uvádět do oběhu nejdéle do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Agrochemické zkoušení zemědělských půd se do 31. prosince 1998 provádí podle dosavadních předpisů.¹⁹)

(3) Na hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky, agrochemické zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků se nevztahuje zvláštní zákon upravující technické požadavky na výrobky.²⁰)