29/1984 Sb.

o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol

Aktuální znění01.10.2004 – 31.12.2004
Verze předpisu19 celkem
01.10.2004 – 31.12.2004Aktuální
29
ZÁKON
ze dne 22. března 1984
o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon)
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Součástí výchovně vzdělávací soustavy jsou základní školy, základní umělecké školy, učiliště, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení; v právních vztazích vystupují svým jménem a mají odpovědnost vyplývající z těchto vztahů, pokud není dále stanoveno jinak. Způsob zařazování do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení stanoví zvláštní zákon.1)
(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) odpovídá za koncepci, stav a rozvoj výchovně vzdělávací soustavy.
§ 2
(1) Soustavu základních a středních škol tvoří základní škola, učiliště, střední odborné učiliště, gymnázium, střední odborná škola a speciální školy.
(2) Školy uvedené v § 1 může zřizovatel slučovat nebo zřizovat jako jednu právnickou osobu. Je-li zřizovatelem obec, může školy slučovat se souhlasem územně příslušného krajského úřadu.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy a názvy jednotlivých druhů škol uvedených v odstavci 1.
§ 3
(1) Výchova a vzdělávání se uskutečňují v jazyce českém. Výjimky v případech hodných zvláštního zřetele, pokud nejde o plnění povinné školní docházky, povoluje ministerstvo.
(2) Žákům příslušejícím k národnostním menšinám se v rozsahu přiměřeném zájmům jejich národnostního rozvoje zabezpečuje právo na vzdělání v jejich mateřském jazyce.
(3) Neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči nebo Braillova písma.
§ 4
(1) Ve školách, které jsou součástí soustavy základních a středních škol, mají občané právo na bezplatné vzdělání. V soukromých školách a v církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu.
(2) Vzdělávání ve vyšších odborných školách zřizovaných státem lze poskytovat za úplatu od doby, kdy její výši a způsob úhrady stanoví vláda nařízením; v těchto školách zřizovaných obcí od doby, kdy výši a způsob úhrady stanoví obec obecně závaznou vyhláškou. Úplata nemůže být vyšší než polovina kalkulovaných nákladů na jednoho žáka školy.
(3) V rozsahu stanoveném vládou Československé socialistické republiky se žákům bezplatně poskytují učebnice a učební texty a základní školní potřeby.

ČÁST DRUHÁ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA
§ 5
(1) Základní škola poskytuje základní vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie a poskytuje mravní, estetickou, pracovní, zdravotní, tělesnou výchovu a ekologickou výchovu žáků; umožňuje též náboženskou výchovu.
(2) Základní škola připravuje žáky pro další studium a praxi.
§ 6
(1) Základní škola má devět ročníků a člení se na první a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem.
(2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech devíti ročníků základní školy, může se zřídit základní škola, která nemá všechny ročníky. Žáci, kteří ukončí poslední ročník takové školy, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se všemi ročníky.
(3) Základní škola tvořená jednou nebo dvěma třídami prvního stupně má průměrný počet nejméně 13 žáků ve třídě. Základní škola tvořená samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně má průměrný počet nejméně 15 žáků ve třídě. Tyto základní školy mohou být zřízeny tehdy, jestliže jsou jedinou základní školou v obci. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření krajského úřadu, ministerstvo.
(4) Žáci, kteří ukončí poslední ročník základní školy uvedené v odstavci 2, pokračují v plnění povinné školní docházky v základní škole se samostatnými třídami pro každý ročník.
(5) Základní školy, s výjimkou škol uvedených v odstavci 3, mají průměrný počet nejméně 17 žáků ve třídě. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření krajského úřadu, ministerstvo.

ČÁST DRUHÁ A

§ 6a
Základní umělecká škola
(1) Základní umělecká škola poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium učebních a studijních oborů ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatoři, připravuje také odborně pro studium na vysokých školách s uměleckým zaměřením.
(2) V základních uměleckých školách se mohou zřizovat oddělení hudební, taneční, výtvarná a literárně dramatická nebo některá z nich.
(3) Základní umělecká škola organizuje studium určené převážně pro žáky základní školy; může též organizovat studium pro dospělé.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o organizaci studia v základních uměleckých školách.

ČÁST TŘETÍ

STŘEDNÍ ŠKOLY

DÍL PRVNÍ

VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
§ 7
(1) Střední školy poskytují žákům střední odborné vzdělání, úplné střední vzdělání, úplné střední odborné vzdělání a vyšší odborné vzdělání a připravují je pro výkon povolání a činností v národním hospodářství, správě, kultuře, umění a v ostatních oblastech života; připravují žáky i pro studium na vysokých školách.
(2) Střední školy uplatňují jednotu výchovy a vzdělávání, spojení školy se životem a usilují o všestranný harmonický rozvoj osobnosti mladého člověka; vychovávají jej ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie, formují jeho intelektuální a mravní rozvoj, připravují jej na tvořivou práci a odbornou činnost v povolání a poskytují výchovu estetickou, zdravotní, tělesnou a výchovu ekologickou; umožňují též náboženskou výchovu.
(3) Střední školy se člení na tyto druhy: střední odborné učiliště, gymnázium a střední odbornou školu.
§ 8
(1) Střední odborné vzdělání zahrnuje všeobecné vzdělání a odbornou přípravu; ukončuje se úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky ve studijních nebo učebních oborech.
(2) Úplné střední vzdělání a úplné střední odborné vzdělání zahrnuje obsahově širší a hlubší všeobecné vzdělání a odbornou přípravu diferencovanou podle druhu středních škol; úplné střední vzdělání se ukončuje úspěšným vykonáním maturitní zkoušky v gymnáziu, úplné střední odborné vzdělání se ukončuje úspěšným vykonáním maturitní zkoušky ve střední odborné škole nebo konzervatoři nebo ve středním odborném učilišti.
(3) Vyšší odborné vzdělání poskytované v konzervatořích zahrnuje všeobecné vzdělání, uměleckou nebo umělecko-pedagogickou přípravu a ukončuje se vykonáním absolutoria.

DÍL DRUHÝ

STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ
§ 9
Výchova a vzdělávání ve středním odborném učilišti
(1) Střední odborné učiliště připravuje pro výkon dělnických povolání a odborných činností odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Toto studium se ukončuje závěrečnou zkouškou.
(2) Střední odborné učiliště připravuje ve studijních oborech pro výkon některých náročných dělnických povolání a některých technickohospodářských činností provozního charakteru. Toto studium se ukončuje maturitní zkouškou.
(3) Střední odborné učiliště zajišťuje žákům teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování; může také zajišťovat jen teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo praktické vyučování a výchovu mimo vyučování.
(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou učební a studijní obory vhodné pro žáky se zdravotním postižením.1a)
§ 9a
Středisko praktického vyučování
(1) Středisko praktického vyučování zajišťuje praktické vyučování a výchovu mimo vyučování pro žáky, kterým střední odborné učiliště zajišťuje pouze teoretické vyučování.
(2) Středisko praktického vyučování odpovídá za výuku podle stanovených učebních plánů a učebních osnov, přitom spolupracuje se středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje teoretické vyučování.
§ 10
Zřizování a zrušování středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování
(1) Vláda stanoví nařízením na návrh ministerstva případy, kdy ústřední orgán státní správy je povinen zřídit střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování. Současně určí podmínky uzavírání smluv k jejich materiálnímu a finančnímu zabezpečení.
(2) Ke zřízení, zrušení nebo omezení činnosti středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování je třeba souhlasu ministerstva.
(3) Národní výbor může zřídit středisko praktického vyučování pro přípravu žáků, kteří se nepřipravují pro určitou organizaci.
(4) Pokud státní podnik nebo organizační složka státu, které převedly právo hospodaření podle § 11a, požádá příslušný orgán státní správy, na který bylo právo hospodaření převedeno, o bezplatné užívání majetku středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování, uzavře tento orgán státní správy se státním podnikem nebo státní organizací smlouvu. V této smlouvě se vymezí podmínky pro provozování středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky uzavírání smluv podle odstavce 4, jejich náležitosti, důvody a způsob jejich zrušení.
§ 10a
Pracoviště praktického vyučování
(1) Pracoviště praktického vyučování zajišťuje praktické vyučování pro žáky, kterým střední odborné učiliště zajišťuje teoretické vyučování a výchovu mimo vyučování. Pracoviště praktického vyučování zřizuje se souhlasem ministerstva občan, pro kterého se žáci připravují.
(2) Občan, který zřídil pracoviště praktického vyučování, odpovídá za výuku podle stanovených učebních plánů a učebních osnov, přitom spolupracuje se středním odborným učilištěm, které pro žáky zajišťuje teoretickou výuku.
(3) Občan, který zřídil pracoviště praktického vyučování, hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li na pracovišti praktického vyučování připravováni žáci i pro jiné občany, jsou tito povinni hradit poměrný díl nákladů vynaložených na jejich přípravu.
§ 11
Úkoly orgánů a organizací
(1) Orgány a organizace, které zřizují střední odborná učiliště, odpovídají za přípravu mládeže pro povolání v těchto učilištích a v rozsahu své působnosti je řídí; jsou povinny vytvářet příznivé podmínky pro rozvíjení schopností a iniciativy žáků a jejich uplatnění v praxi.
(2) Orgány v oboru své působnosti ve středních odborných učilištích řídí a plánují přípravu mládeže pro povolání.
(3) Orgány, které rozhodly o zrušení, rozdělení, sloučení nebo splynutí středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování, určí střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, které převezme práva a povinnosti k žákům.
(4) V případě zániku družstva, popřípadě středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování v jeho působnosti, je družstvo povinno přednostně nabídnout majetek sloužící střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování kraji, který zřídí střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, nebo takto získaný majetek připojí již k zřízenému střednímu odbornému učilišti nebo středisku praktického vyučování.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podrobnější vymezení úkolů orgánů a organizací při řízení a přípravě mládeže pro povolání ve středních odborných učilištích a střediscích praktického vyučování a podmínky pro jejich zřizování.
§ 11a
(1) Pokud je středisko praktického vyučování fyzicky neoddělitelnou součástí státního podniku nebo organizační složky státu, uzavřou tyto s příslušným středním odborným učilištěm nejpozději do 30. 6. 1991 o majetku sloužícím ke dni 30. 6. 1990 převážně pro přípravu mládeže na povolání a odborné činnosti smlouvu o dočasném užívání2) nebo výjimečně smlouvu o nájmu.3)
(2) Pokud státní podnik nebo organizační složka státu, jejichž vnitřní organizační jednotkou je střední odborné učiliště nebo středisko praktického vyučování, zaniká likvidací, postupuje se podle odstavce 1 nebo odstavce 2. Ve výjimečných případech, nelze-li majetek sloužící středisku praktického vyučování takto převést, poskytne likvidátor příslušnému střednímu odbornému učilišti finanční náhradu.
(3) Podrobnosti pro uzavírání smluv podle odstavců 1 až 4 stanoví vláda nařízením.
(4) Spory o převod práva hospodaření podle odstavců 1 až 3 rozhodují soudy.
§ 12
Finanční a materiální zabezpečení středních odborných učilišť a středisek praktického vyučování
(1) Ze státního rozpočtu se poskytuje příspěvek nebo dotace12) prostřednictvím rozpočtů příslušných ústředních orgánů na:
a) platy a náhrady platů učitelů teoretického vyučování, mistrů odborné výchovy, vychovatelů a trenérů ve třídách s vrcholovou sportovní přípravou,
b) neinvestiční náklady na učebnice, učební texty a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně,
c) neinvestiční náklady na učební pomůcky pro potřeby teoretického vyučování.
(2) Úhrada ostatních provozních nákladů se provádí z nákladů fyzických nebo právnických osob, pro něž se žáci připravují na povolání.
(3) Pokud se žáci nepřipravují pro žádnou fyzickou nebo právnickou osobu, poskytuje se příspěvek na ostatní provozní náklady z rozpočtu zřizovatele.
(4) Výše příspěvků podle odstavců 1 a 3 se stanoví na základě schváleného státního rozpočtu a podle počtu žáků v učebních a studijních oborech středního odborného učiliště nebo střediska praktického vyučování.
(5) Na investice středního odborného učiliště a střediska praktického vyučování zřízeného krajem v samostatné působnosti lze poskytnout příspěvek ze státního rozpočtu.12)
(6) Středním odborným učilištím a střediskům praktického vyučování lze přispívat z dalších finančních zdrojů, zejména orgánů územní samosprávy, zájmových sdružení fyzických nebo právnických osob nebo sponzorů.

DÍL TŘETÍ

§ 15
Gymnázium
Gymnázium je všeobecně vzdělávací vnitřně diferencovaná škola, která připravuje především pro studium na vysokých školách. Dále připravuje i pro výkon některých činností ve správě, kultuře a v dalších oblastech. Gymnázium má čtyři nebo šest anebo osm ročníků.

DÍL ČTVRTÝ

Střední odborná škola
§ 16
Střední odborná škola
Střední odborná škola připravuje především pro výkon odborných činností, zejména technickohospodářských, ekonomických, pedagogických, zdravotnických, sociálně právních, správních, uměleckých a kulturních; připravuje i pro studium na vysoké škole. Denní studium trvá nejvýše čtyři roky.
§ 17
Konzervatoř
(1) Konzervatoř je specifický typ střední odborné školy, která připravuje pro obor zpěv, hudba, tanec nebo dramatické umění. Připravuje i pro studium na vysoké škole. Konzervatoř má šest ročníků, v oboru tanec osm ročníků.
(2) Studium na konzervatoři se ukončuje zpravidla absolutoriem (§ 27b). Žáci mohou ukončit studium také maturitou, nejdříve však po čtvrtém ročníku, v oboru tanec po osmém ročníku (§ 8 odst. 2).

DÍL PÁTÝ

§ 17a
Učiliště
(1) Učiliště poskytuje odbornou přípravu pro výkon povolání žákům, kteří ukončili povinnou školní docházku v základní škole v nižším než devátém ročníku nebo devátý ročník neukončili úspěšně. Příprava v učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.
(2) Učiliště se zřizuje a zrušuje podle § 10 a vztahují se na ně § 9 odst. 3, § 11, § 11a, 12, 14, § 20 odst. 2 a § 22 až 25.

DÍL ŠESTÝ

STUDIUM VE STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
Přijímání ke studiu ve středních školách
§ 18
Právo studovat ve středních školách mají žáci a další uchazeči podle schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti.
§ 19
(1) Ke studiu na středních školách, kromě škol uvedených v odstavci 2, se přijímají žáci a další uchazeči, kteří splnili povinnou školní docházku a kteří při přijímacím řízení splnili podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti požadované pro zvolený obor vzdělání.
(2) Do prvního ročníku osmiletého gymnázia a osmileté konzervatoře v oboru tanec se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili pátý ročník základní školy. Do prvního ročníku šestiletého gymnázia se přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili sedmý ročník základní školy.
(3) V rámci přijímacího řízení do prvních ročníků středních škol může ředitel školy stanovit, že se žáci nebo uchazeči přijímají na základě přijímací zkoušky. Přijímací zkoušky pro následující školní rok se konají nejdříve v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu zašle písemně ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci do sedmi dnů po termínu konání přijímací zkoušky. V případě, že se přijímací zkoušky nekonají, zašle ředitel školy rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu do sedmi dnů po rozhodnutí, nejdříve však v posledním úplném kalendářním týdnu měsíce dubna.
(4) Ke studiu ve středních školách se přijímají též další uchazeči, kteří získali základní vzdělání nebo základy vzdělání podle dřívějších předpisů.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah pravomocí a povinností ředitelů středních škol při přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu ve středních školách; u středních zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 20
Formy a průběh studia ve středních školách
(1) Studium ve středních školách se organizuje jako denní studium, studium při zaměstnání nebo kombinované studium podle studijních oborů a ve středních odborných učilištích i podle učebních oborů.
(2) Při studiu ve střední škole se umožňuje změna studijního nebo učebního oboru, přestup na jinou školu, opakování ročníku a přerušení studia.4)
(3) Ředitel školy uzná ucelené dosažené vzdělání žáka, pokud je prokazatelným způsobem doloženo. Částečné vzdělání žáka může ředitel uznat, pokud je prokazatelným způsobem doloženo a od doby jeho dosažení neuplynulo více než 10 let. Je-li uznáno dosažené vzdělání žáka, může ředitel školy žáka na základě písemné žádosti žáka nebo jeho zákonného zástupce uvolnit zčásti z účasti ve vyučování. Byl-li žák zčásti uvolněn z účasti ve vyučování, není z příslušného předmětu hodnocen.
(4) Ministerstvo stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem rozsah, podmínky, délku, průběh studia ve středních školách a soustavu studijních a učebních oborů; u středních zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 21
Studium při zaměstnání, kombinované studium a studium jednotlivých vyučovacích předmětů
(1) Studium při zaměstnání se organizuje jako večerní (směnné), dálkové nebo externí.
(2) Studium při zaměstnání lze kombinovat s denním studiem (kombinované studium).
(3) Vzdělání dosažené ve středních školách studiem při zaměstnání nebo kombinovaným studiem je rovnocenné se vzděláním získaným v denním studiu.
(4) Pro prohloubení dosaženého vzdělání mohou střední školy organizovat i studium jednotlivých vyučovacích předmětů.
(5) Ministerstvo stanoví po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem délku a organizaci studia při zaměstnání a kombinovaného studia, jakož i organizaci studia jednotlivých vyučovacích předmětů; u středních zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 22
Praktické vyučování
(1) Praktické vyučování je nedílnou součástí výchovy a vzdělávání ve středních školách a ve odborných učilištích; uskutečňuje se v něm spojení výchovy a vzdělávání s praxí, důsledné osvojení příslušných dovedností a získání schopností využívat vědomosti v praxi.
(2) Hlavními formami praktického vyučování jsou odborný výcvik, cvičení, učební praxe a odborná (umělecká) praxe. Odborná (umělecká) praxe může být uskutečňována i v období školních prázdnin po dobu stanovenou pro jednotlivé studijní (učební) obory učebními plány a učebními osnovami.
(3) Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních, popřípadě v orgánech a organizacích v oboru působnosti ústředních orgánů nebo u dalších právnických osob anebo u fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti v daném oboru.
§ 23
Společensky prospěšná práce
Společensky prospěšná práce žáků středních škol je dobrovolná a lze ji konat pouze v době mimo vyučování.
§ 24
Finanční a hmotné zabezpečení žáků středních a vyšších odborných škol
(1) Žákům středních odborných učilišť poskytuje střední odborné učiliště z prostředků organizací nebo národních výborů finanční a hmotné zabezpečení, kterým se sledují výchovné cíle. Žákům, kteří se ve středním odborném učilišti nepřipravují pro žádnou organizaci, se finanční a hmotné zabezpečení hradí z prostředků národních výborů. Žákům, kteří se v praktickém vyučování připravují ve středisku praktického vyučování, poskytuje finanční a hmotné zabezpečení v dohodě s příslušným středním odborným učilištěm organizace, která středisko praktického vyučování zřídila. Žákům, kteří se v praktickém vyučování připravují na pracovišti praktického vyučování, poskytuje finanční a hmotné zabezpečení v dohodě s příslušným středním odborným učilištěm občan, který pracoviště praktického vyučování zřídil. Finanční zabezpečení se poskytuje formou odměn. Hmotné zabezpečení zahrnuje stravování a ubytování; žákům může být poskytnuto i další finanční a hmotné zabezpečení. Finanční a hmotné zabezpečení lze poskytovat i v období školních prázdnin. Žákům středních odborných učilišť, u nichž je to odůvodněno komplexností jejich výchovy, jakož i žákům, u nichž je to odůvodněno jejich sociálními poměry nebo zdravotním stavem, lze poskytnout ubytování a stravování bezplatně.
(2) Žákům gymnázií, středních odborných škol a vyšších odborných škol může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení s přihlédnutím k jejich sociálním poměrům a prospěchu. Hmotné zabezpečení zahrnuje zejména stravování a ubytování. Žákům může být poskytnuto stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků nebo z prostředků organizací.
(3) Podrobnosti o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol a vyšších odborných škol stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 25
Ukončení studia ve středních školách
(1) V osmiletém, šestiletém a ve čtyřletém denním studiu gymnázia a ve studiu při zaměstnání se studium ukončuje maturitní zkouškou. Čtyřleté studium na gymnáziu se může pro účely studia při zaměstnání rozložit na pět let. Ve čtyřletých studijních oborech denního studia a pětiletých oborech studia při zaměstnání na střední odborné škole a středním odborném učilišti se studium ukončuje maturitní zkouškou. Nástavbové studium se ve dvouletém denním studiu a tříletém studiu při zaměstnání ukončuje maturitní zkouškou.
(2) Ve studijních oborech středních odborných škol, jejichž délka studia je kratší než čtyři roky, a v učebních oborech středních odborných učilišť se ukončuje závěrečnou zkouškou.
(3) Dnem následujícím po dni, kdy žák vykonal úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, přestává být žákem školy.
(4) Nevykonal-li žák středního odborného učiliště v určeném termínu úspěšně závěrečnou zkoušku v učebním oboru a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy měl závěrečnou zkoušku konat.
(5) Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně maturitní zkoušku nebo ve středních odborných školách ve studiu kratším než čtyři roky závěrečnou zkoušku a byla mu povolena opravná zkouška, odklad zkoušky nebo její opakování, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce školního roku, v němž měl studium ukončit.
(6) Zánikem práv a povinností žáka podle odstavců 2 a 3 není dotčena možnost vykonat závěrečnou zkoušku nebo maturitní zkoušku.
(7) Žákem přestává být také ten žák, který zanechá studia nebo mu nebylo povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky nebo je ze studia vyloučen.
(8) Bylo-li žákovi studium přerušeno, přestává být žákem po dobu přerušení studia.
(9) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky ukončování studia ve středních školách; u středních zdravotnických škol v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 26
Nástavbové studium
(1) Střední školy organizují nástavbové studium, které je určeno pro uchazeče, kteří získali střední odborné vzdělání. V nástavbovém studiu se studující zdokonalují pro kvalifikovaný výkon povolání a specializují se pro výkon některých technickohospodářských činností provozního charakteru. Nástavbové studium se ukončuje maturitní zkouškou.
(2) Ministerstvo, a pokud jde o zdravotnické obory, v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou po projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy podmínky, obsah, organizaci, formu, délku a obory nástavbového studia a způsob jeho ukončování.
§ 27
Podmínky pro přijímání a studium cizinců v československých středních školách upravují zvláštní předpisy.

ČÁST TŘETÍ A

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA
§ 27a
(1) Vyšší odborná škola připravuje pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností nebo prohlubuje dosažené vzdělání pro výkon konkrétních náročných činností.
(2) Vyšší odborná škola poskytuje v jednotlivých studijních oborech vyšší odborné vzdělání, které zahrnuje všeobecné, specifické odborné vzdělání, náročnou praktickou přípravu a ukončuje se absolutoriem; denní studium trvá nejméně dva a nejvíce tři roky, dálkové studium trvá nejméně tři a nejvíce čtyři roky. Pokud je součástí denního studia praktická příprava konaná formou odborné praxe o délce větší než tři měsíce, může denní studium trvat nejvíce tři a půl roku. Žák, který úspěšně vykonal absolutorim, má právo užívat za svým jménem označení absolventa vyšší odborné školy. Označení absolventů vyšší odborné školy příslušná jednotlivým studijním oborům a jejich zkrácené podoby schválí ministr.
(3) Ke studiu ve vyšších odborných školách se přijímají žáci a další uchazeči, kteří získali úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání. V rámci přijímacího řízení může ředitel školy stanovit, že se žáci nebo uchazeči přijímají na základě přijímací zkoušky. Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče ke studiu zašle písemně ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci do sedmi dnů po termínu konání přijímací zkoušky. Nekoná-li se přijímací zkouška, zašle ředitel školy žákovi nebo uchazeči anebo jeho zákonnému zástupci rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí žáka nebo uchazeče nejpozději do sedmi dnů po rozhodnutí.
(4) Způsob hodnocení a klasifikace upraví škola klasifikačním řádem, který schvaluje ministerstvo.
(5) Podmínkou pro vykonání absolutoria je úspěšné ukončení posledního ročníku studia příslušného studijního oboru vyšší odborné školy, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(6) Na studium ve vyšších odborných školách se vztahuje § 20 odst. 1 až 3 obdobně.
§ 27b
(1) Absolutorium je odborná zkouška, která se skládá z teoretické zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka, absolventské práce a její obhajoby; v konzervatoři dále z absolventského výkonu, popřípadě zkoušky z umělecko-pedagogické přípravy. Jejich obsah a termíny konání stanoví ředitel školy.
(2) Absolutorium se koná před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem, jejímž předsedou je pedagogický pracovník z jiné vyšší odborné školy, popřípadě vysoké školy, který má odpovídající odbornou a pedagogickou způsobilost. Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel. Dalšími členy, kteří jsou jmenováni na základě návrhu ředitele školy, jsou učitel příslušného předmětu, vedoucí absolventské práce nebo vedoucí absolventského výkonu, oponent a přísedící. O výsledku zkoušky rozhoduje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy. Neprospěl-li žák u absolutoria, určí zkušební komise žákovi termín jeho opakování. Opakovat absolutorium může žák jen jednou. Žákům, kteří úspěšně vykonali absolutorim, vydá škola nejpozději do sedmi dnů od jeho vykonání vysvědčení o absolutoriu a nejpozději do 30 dnů od jeho vykonání diplom absolventa vyšší školy s příslušným označením absolventa vyšší odborné školy. Nevykonal-li žák v určeném termínu úspěšně absolutorim a bylo-li mu povoleno jeho opakování nebo odklad zkoušky, zachovávají se mu práva a povinnosti žáka do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy měl absolutorium konat.
§ 27c
(1) Podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách stanoví ministerstvo vyhláškou, pokud jde o vyšší zdravotnické školy, v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
(2) Ubytování a stravování lze žákům vyšších odborných škol v domovech mládeže poskytovat za stejných podmínek jako žákům středních škol.

ČÁST ČTVRTÁ

Speciální školy
§ 28
(1) Speciální školy poskytují pomocí zvláštních výchovných a vyučovacích metod, prostředků a forem výchovu a vzdělávání žákům mentálně, smyslově nebo tělesně postiženým, žákům s vadami řeči, žákům s více vadami, žákům obtížně vychovatelným a žákům nemocným a oslabeným, umístěným ve zdravotnických zařízeních; připravují tyto žáky k začlenění do pracovního procesu a života společnosti.
(2) Speciálními školami jsou základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči; vzdělání získané v těchto školách je rovnocenné vzdělání získanému v základní škole a v ostatních středních školách.
(3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na speciální školy ustanovení vztahující se na základní školu nebo na střední školu.
(4) Speciálními školami jsou také zvláštní školy, odborná učiliště, praktické školy a pomocné školy.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zařazení žáků do speciálních základních škol, do zvláštních škol, do pomocných škol a podmínky přijímání žáků do odborných učilišť a praktických škol.
§ 29
Speciální základní školy
(1) Speciální základní školy poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 5 a 6 způsobem přiměřeným jejich postižení; zřizují se jako školy pro žáky sluchově postižené, pro žáky zrakově postižené, pro žáky s vadami řeči, pro žáky tělesně postižené, pro žáky s více vadami, pro žáky obtížně vychovatelné a pro žáky nemocné a oslabené umístěné ve zdravotnických zařízeních.
(2) Speciální základní školy mají devět ročníků. Ministerstvo stanoví vyhláškou, které školy mají deset ročníků.
§ 30
Speciální střední školy
(1) Speciální střední školy poskytují žákům výchovu a vzdělávání podle § 7 a 8 způsobem přiměřeným jejich postižení; ve speciálních středních školách se vzdělávají smyslově nebo tělesně postižení žáci a žáci obtížně vychovatelní, pokud se nemohou vzdělávat společně se žáky ostatních středních škol.
(2) Speciální střední školy se člení na tyto druhy: střední odborná učiliště, gymnázia a střední odborné školy.
(3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví může obecně závazným právním předpisem prodloužit délku studia ve speciálních středních školách až o dva roky.
§ 31
Zvláštní škola
(1) Ve zvláštní škole se vzdělávají žáci s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole, ani ve speciální základní škole.
(2) Zvláštní škola má devět ročníků. Ministerstvo stanoví vyhláškou školy, které mají deset ročníků.
§ 32
Odborné učiliště
(1) Odborné učiliště poskytuje odbornou přípravu v učebních oborech s upravenými učebními plány.
(2) Odborné učiliště připravuje pro výkon povolání odpovídajících příslušnému učebnímu oboru. Příprava trvá dva až tři roky. Příprava ve odborném učilišti se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky.
(3) Odborné učiliště může též poskytovat přípravu pro výkon jednoduchých činností žáků, kteří jsou schopni samostatně pracovat, ale jejichž pracovní a společenské uplatnění musí být řízeno jinými osobami.
(4) Do odborného učiliště se přednostně přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili devátý ročník zvláštní školy.
(5) Odborné učiliště se zřizuje podle § 10 a vztahují se na ně ustanovení § 9 odst. 3 a 4, § 10a, § 11, § 11a, 12, § 20 odst. 2, § 22 až 24 a § 25 odst. 1 až 4 a odst. 6 až 8.
§ 32a
Praktická škola
(1) Praktická škola připravuje žáky pro výkon jednoduchých činností. Příprava trvá jeden až tři roky.
(2) Do praktické školy s tříletou přípravou se přednostně přijímají žáci, kteří úspěšně ukončili zvláštní školu, a dále žáci, kteří ukončili povinnou školní docházku v nižším než devátém ročníku zvláštní školy, popřípadě základní školy. V odůvodněných případech lze přijmout i žáky, kteří ukončili neúspěšně devátý ročník základní školy. Do praktické školy s jednoletou a dvouletou přípravou se přednostně přijímají žáci, kteří splnili povinnou školní docházku na zvláštní (§ 31) nebo pomocné škole (§ 33).
(3) Tříletá příprava v praktické škole se ukončuje úspěšným vykonáním závěrečné zkoušky, v jednoleté a dvouleté přípravě vydáním závěrečného vysvědčení.
§ 33
Pomocná škola
(1) Pomocná škola vychovává a vzdělává obtížně vzdělavatelné žáky s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemohou vzdělávat ani ve zvláštní škole, jsou však schopni osvojit si alespoň některé prvky vzdělání. Obsah výchovně vzdělávací činnosti se zaměřuje na vypěstování návyků sebeobsluhy, osobní hygieny a na rozvíjení přiměřených poznatků a pracovních dovedností s předměty denní potřeby.
(2) Pomocná škola má deset ročníků.
(3) Před nástupem do pomocné školy a před osvobozením od povinné školní docházky podle § 37 odst. 2 se dětem s těžkým mentálním postižením umožňuje příprava na vzdělání v délce jednoho až tří let.

ČÁST PÁTÁ

POVINNÁ ŠKOLNÍ DOCHÁZKA
§ 34
Začátek, délka a plnění povinné školní docházky
(1) Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku. Dítě, které dovrší šestý rok věku v době od počátku školního roku do konce kalendářního roku, může být přijato do školy, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy (dále jen „zákonný zástupce“).
(2) Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce, odloží mu ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok. Ředitel rozhodne na základě odborného posouzení lékaře, pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra (dále jen „odborné posouzení“).
(3) Pokud se u žáka prvního ročníku základní školy v průběhu prvního pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost ke školní docházce, může ředitel školy po projednání se zákonnými zástupci dodatečně odložit plnění povinné školní docházky na následující školní rok.
(4) Povinná školní docházka trvá devět let a žáci ji splní ukončením období školního vyučování školního roku, v němž dovrší poslední rok povinné školní docházky.
(5) U dětí vzdělávatelných v základní škole nebo ve zvláštní škole se pro tělesně postižené děti počátek povinné školní docházky řídí posouzením školní zralosti a ukončení povinné školní docházky dosažením základního vzdělání. Podmínky pro posuzování školní zralosti tělesně postiženého dítěte stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 36
Přihlašovací povinnost a péče o školní docházku
Zákonný zástupce dítěte, pěstoun nebo občan, popřípadě ústav, jemuž bylo dítě na základě soudního rozhodnutí svěřeno do výchovy, je povinen přihlásit školou povinné dítě k zápisu do školy a dbát, aby docházelo do školy pravidelně a včas; je též povinen vyjádřit se k přihlášce žáka do střední školy. Přihlásí-li žáka k docházce do školní družiny nebo do školního klubu, je povinen dbát, aby i tam docházel žák pravidelně a včas.
§ 37
Osvobození od povinnosti docházet do školy a osvobození od povinné školní docházky
(1) Žákovi, který pro svůj zdravotní stav nemůže docházet do školy, zajistí krajský úřad takovou formu vzdělávání, která mu umožní dosáhnout stejné vzdělání jako při školní docházce.
(2) Těžce zdravotně postižené dítě může krajský úřad na základě odborného posouzení a souhlasu zákonných zástupců osvobodit od povinné školní docházky, a to na dobu určitou. Zároveň stanoví formu vzdělávání, která odpovídá jeho psychickým a fyzickým možnostem.
§ 37a
Plnění povinné školní docházky dětí osob se státní příslušností členského státu Evropské unie
(1) Pro děti, které jsou rodinnými příslušníky osoby se státní příslušností členského státu Evropské unie a které mají bydliště na území České republiky, kde taková osoba vykonává nebo vykonávala pracovní činnost v pracovněprávním vztahu nebo samostatně výdělečnou činnost, nebo na území České republiky studuje, nebo získala právo pobytu na území České republiky z jiného důvodu, a pro něž je školní docházka povinná, zajistí krajský úřad
a) bezplatnou přípravu k jejich začlenění do základní školy, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto dětí,
b) bezplatné vzdělávání v základní škole,
c) podle možností ve spolupráci se zeměmi původu dítěte podporu výuky mateřského jazyka a kultury země jeho původu, která bude koordinována s běžnou výukou v základní škole.
(2) Krajský úřad zajistí přípravu pedagogických pracovníků, kteří budou uskutečňovat vzdělávání podle odstavce 1.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 38
Školní rok
(1) Školní rok začíná 1. září běžného roku a končí 31. srpna následujícího roku; člení se na období školního vyučování a období školních prázdnin.
(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o organizaci školního roku.
§ 38a
Povinná dokumentace škol
(1) Školy jsou povinny vést tuto dokumentaci:
a) rozhodnutí o zařazení školy do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, včetně všech dokladů a podkladů,
b) třídní knihy, třídní výkazy, popřípadě katalogové listy,
c) evidenci žáků školy, která obsahuje zejména osobní údaje žáka, údaje o jeho přijetí do školy, o studijním nebo učebním oboru, o průběhu a ukončení studia, o průběhu a ukončení školní docházky,
d) školní řád, rozvrh hodin,
e) záznamy z pedagogických nebo uměleckých rad,
f) protokoly o přijímacím řízení, výkazy a protokoly o ukončování studia, protokoly o konání zkoušek stanovených právními předpisy,
g) osobní dokumentaci žáků s postižením podle § 28 odst. 1, při zachování povinné mlčenlivosti o těchto údajích,
h) knihu úrazů,
i) hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci, evidenci majetku,2a)
j) personální dokumentaci, pokud není vedena zřizovatelem nebo zaměstnavatelem,
k) protokoly a záznamy o provedených kontrolách,
l) jinou dokumentaci stanovenou právními předpisy.
(2) Ministerstvo vydává seznam a stanoví formu tiskopisů, na kterých je vedena dokumentace stanovená v odstavci 1. Ministerstvo vydává přehled platných tiskopisů vysvědčení.
(3) Školy jsou povinny předávat ministerstvu údaje uvedené v odstavci 1 písm. c) a údaje z dokumentace a evidence vedené podle ustanovení písmen i), j) a l) ve formě, termínech a na předepsaném nosiči dat, které stanoví ministerstvo.
§ 39
Učební plány a učební osnovy
(1) Ve školách se vyučuje podle učebních plánů a učebních osnov, popřípadě jiných schválených učebních dokumentů, které zahrnují alespoň nejvýznačnější cíle vzdělávání, celkovou strukturu učiva, výčet a stručný popis jednotlivých předmětů nebo jiných strukturních obsahových celků, které byly schváleny ministerstvem (dále jen „učební dokumenty“).
(2) Učební dokumenty pro střední zdravotnické školy vydává ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví, učební plány a učební osnovy pro ostatní střední školy vydává ministerstvo po projednání se zúčastněnými ústředními orgány státní správy.
§ 40
Učebnice a učební texty
(1) Při výchově a vzdělávání se vedle učebnic a učebních textů uvedených v seznamu učebnic vydaném ministerstvem mohou používat i jiné učebnice a učební texty.
(2) Učebnice a učební texty všeobecně vzdělávacích předmětů pro střední zdravotnické školy se vydávají podle seznamu ministerstva v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví; učebnice a učební texty odborných předmětů pro tyto školy se vydávají podle seznamu Ministerstva zdravotnictví.
Rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků
§ 41
V základních a středních školách se vytvářejí podmínky pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků. Mohou se též zřizovat školy nebo třídy s rozšířenou výukou některých předmětů nebo skupin předmětů a školy poskytující výchovu a vzdělávání, které se jinak získává v základní škole nebo ve střední škole, popřípadě v základní škole i ve střední škole společně.
§ 42
(1) Mimořádně nadaný a talentovaný žák může ukončit základní školu dříve než za devět let.
(2) Mimořádně nadaným a talentovaným žákům středních škol a vyšších odborných škol může ředitel školy v odůvodněných případech povolit studium podle individuálního studijního plánu, v němž při zachování obsahu a rozsahu stanoveného učebním plánem a učebními osnovami příslušného studijního oboru je určena zvláštní organizace výuky a délka studia.
§ 43
Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví obecně závazným právním předpisem podmínky pro rozvíjení mimořádného nadání a talentů žáků.
§ 44
Školy s celodenní výchovou a internátní školy
(1) V souladu s potřebami společnosti se může zřizovat základní škola, střední školy a speciální školy jako školy s celodenní výchovou nebo jako internátní školy. Školy s celodenní výchovou poskytují žákům kromě vzdělávání i celodenní výchovu a stravování, internátní školy též ubytování.
(2) Pro žáky, které je třeba ze závažných důvodů ubytovat v místě školy, lze v základní škole nebo ve speciální škole zřídit internát a ve střední škole domov mládeže jako součásti školy, v nichž se žákům poskytuje kromě výchovy i ubytování a stravování.
§ 45
Součásti škol
(1) Součástí školy mohou být předškolní zařízení, školní družina, školní klub, knihovna, internát, domov mládeže, školní jídelna, školní hospodářství, popřípadě jiné součásti, které schválí mininisterstvo a u středních a vyšších zdravotnických škol Ministerstvo zdravotnictví.
(2) Vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod, může být místo součásti školy zřízeno mimoškolní výchovné zařízení podle zvláštních předpisů.5)
§ 46
Výchovné poradenství
Školám, předškolním zařízením a školským zařízením zabezpečujícím péči o děti a mládež a rozmístění mládeže, organizacím, žákům a jejich zákonným zástupcům a pěstounům se v otázkách výchovy a vzdělávání dětí a mládeže poskytuje poradenská služba výchovného poradenství. Úkoly a organizaci výchovného poradenství upravují zvláštní předpisy.6)
§ 47
Pomoc škol zájmovým organizacím dětí a mládeže
Školy poskytují zájmovým organizacím dětí a mládeže prostory a vybavení pro jejich činnost.
§ 48
Pomoc praxe školám
Ústřední orgány a organizace poskytují základním školám, středním školám a školám pro mládež vyžadující zvláštní péči pomoc při výchovně vzdělávací činnosti, při rozvoji škol, zejména při modernizaci obsahu výchovy a vzdělávání a při vytváření personálních a materiálně technických podmínek pro činnosti škol a pomáhají učitelům a ostatním pedagogickým pracovníkům v jejich společensky důležité práci.
§ 49
(1) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáka při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláváním, soustavně vytvářejí podmínky pro bezpečnost a ochranu zdraví žáka a kontrolují jejich dodržování.
(2) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují výchovu a vzdělávání, zabezpečují současně i ochranu žáka před riziky poruch zdravého vývoje, pokud mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy.
(3) Zvláštní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví zůstávají nedotčeny. Škola je povinna dodržovat opatření obcí při zhoršených ekologických podmínkách.
(4) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví mohou vydávat v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti práce vyhlášky o bezpečnosti a ochraně zdraví žáka a o ochraně žáka před riziky poruch jeho zdravého vývoje, které mohou být způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a vzdělávací činností školy. Zároveň stanoví odpovědnost školy za bezpečnost zdravotně postižených dětí.

ČÁST SEDMÁ

PRACOVNÍCI ŠKOL
§ 50
Pedagogičtí pracovníci
(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé včetně ředitelů a zástupců ředitelů předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, speciálních škol, speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden, učilišť, zařízení pro zájmové studium, školských zotavovacích zařízení, školských zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zařízení sociální péče, dále vychovatelé škol a školských zařízení a zařízení sociální péče včetně instruktorů tělesné výchovy, mistři a vrchní mistři odborné výchovy, vedoucí odloučených pracovišť středních odborných učilišť, učilišť a odborných učilišť, vedoucí středisek praktického vyučování, trenéři sportovních škol a sportovních tříd středních odborných učilišť.
(2) Pedagogičtí pracovníci vyučují a vychovávají děti a mládež nebo dospělé v základních školách, ve středních školách nebo ve speciálních školách nebo vykonávají obdobnou činnost podle zvláštních předpisů.
§ 51
Způsobilost a povinnosti pedagogických pracovníků
(1) Pedagogickým pracovníkem působícím ve škole, předškolním zařízení nebo školském zařízení zařazeném do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci, sestávající z odborné a pedagogické způsobilosti, zdravotní způsobilost, úspěšně vykonal zkoušku z českého jazyka prokazující znalost českého jazyka a nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin ani za trestný čin nedbalostní spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti pedagogického pracovníka, což prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů.
(2) Zkoušku podle odstavce 1, jež prokazuje znalost českého jazyka mimo rámec požadavků na odbornou a pedagogickou způsobilost stanovených podle odstavce 4, lze vykonat na pracovišti vysoké školy zaměřeném na výuku českého jazyka, v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo ve státní jazykové škole. Vykonání zkoušky podle odstavce 1 se nevyžaduje u
a) osoby, která získala úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání vzděláváním ve střední škole s českým vyučovacím jazykem nebo vysokoškolské vzdělání studiem ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v českém jazyce,
b) osoby, u které není s ohledem na povahu pracovního místa pedagogického pracovníka znalost českého jazyka nezbytná,
c) osoby, která nebude působit ve škole s českým vyučovacím jazykem,
d) osoby, která úspěšně vykonala maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury.
(3) Pedagogičtí pracovníci vychovávají žáky ve smyslu vědeckého poznání a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie; jsou povinni se na svou práci svědomitě připravovat a dále se vzdělávat.
(4) Ministerstvo stanoví v dohodě s ministerstvy práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků.
(5) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem organizaci, obsah, rozsah a formy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
§ 52
Uznávání odborné kvalifikace
(1) O uznání odborných kvalifikací a jiných způsobilostí požadovaných podle § 51 odst. 1 pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, získaných státními příslušníky členských států Evropské unie a jejich rodinnými příslušníky7) zcela nebo zčásti mimo území České republiky, rozhoduje ministerstvo podle zvláštního zákona o uznávání odborné kvalifikace.8)
(2) Pro účely uznávání podle odstavce 1 se za státní příslušníky členského státu Evropské unie považují rovněž
a) státní příslušníci smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru,8a) neuvedení v odstavci 1,
b) občané Švýcarské konfederace,8b)
c) státní příslušníci dalších států, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,
d) cizinci oprávnění pobývat trvale na území České republiky na základě povolení k pobytu8c) nebo rozhodnutí o udělení azylu,8d) neuvedení v odstavci 1 nebo v písmenech a) až c).

ČÁST OSMÁ

ŠKOLY ŘÍZENÉ JINÝMI ORGÁNY
§ 53
(1) Vojenskými školami jsou vojenské střední odborné školy a vojenské vyšší odborné školy. Ustanovení tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5 až 6a, § 9 až 12, § 17a, § 19 odst. 2, § 24, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 37, § 42 odst. 1, § 46, § 54 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 38a se na ně vztahuje přiměřeně.
(2) Vojenské školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo obrany. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou má ve věcech středních škol a vyšších odborných škol ministerstvo nebo jiné ústření orgány, vykonává vůči vojenským školám Ministerstvo obrany nebo ministr obrany.
(4) Služební poměry žáků a učitelů vojenských škol, kteří jsou vojáky v činné službě, se řídí zvláštními předpisy.9)
§ 54
(1) Policejními školami jsou střední policejní školy a vyšší policejní školy; ustanovení tohoto zákona se na ně vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 9 až 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 28 až 33, § 34 odst. 1 až 3 a 5, § 36 a 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46 a 47, § 53, § 55 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 25, § 27a odst. 2 část věty za středníkem, § 38 a 38a, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Policejní školy zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení policejních škol v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech policejních škol Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.
(4) K plnění úkolů na policejních školách může ministr vnitra povolat příslušníky Policie České republiky, jejichž služební poměr se řídí zvláštními předpisy.10)
§ 55
(1) Školy požární ochrany jsou středními školami nebo vyššími odbornými školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou § 5 až 6a, § 10 a 11, § 12 odst. 2 až 5, § 15, § 17 a 17a, § 19 odst. 2, § 24 odst. 1, § 25 odst. 4, § 28 až 37, § 38 odst. 1, § 42 odst. 1, § 45 odst. 2, § 46, § 53 a 54, § 56 až 57c, § 58 písm. b), § 60; ustanovení § 19 odst. 4 a 5, § 38a, § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Střední školy požární ochrany a vyšší školy požární ochrany zřizuje, zrušuje a řídí Ministerstvo vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických postupuje Ministerstvo vnitra při řízení škol požární ochrany v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona má ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonává ve věcech škol požární ochrany Ministerstvo vnitra, popřípadě ministr vnitra.
§ 56
(1) Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky a střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 5, 6, § 9 až 14, § 16 odst. 2, § 17, § 19 odst. 2, 3 a 5 písm. b), § 24, § 28 až 37, § 41, § 42 odst. 1, § 44 odst. 2, § 45 odst. 2, § 46, § 52 až 55, § 57, § 58 písm. b), § 60 až 69; ustanovení § 25, 38, § 45 odst. 1 a § 51 se na ně vztahují přiměřeně.
(2) Střední školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky, střední školy Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky řídí ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky; ve věcech všeobecně pedagogických postupují tato ministerstva v dohodě s ministerstvem.
(3) Působnost ve věcech středních škol, kterou mají ministerstvo nebo jiné státní orgány, vykonávají vůči středním školám Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a vůči středním školám Sboru nápravné výchovy Slovenské socialistické republiky ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.
(4) Služební poměry žáků a učitelů středních škol sborů nápravné výchovy, kteří jsou ve služebním poměru příslušníků sborů nápravné výchovy, se řídí zvláštními předpisy.11)

ČÁST OSMÁ A

Školy soukromé a školy církevní
§ 57a
(1) Soukromými školami jsou soukromé základní školy, soukromé základní umělecké školy, soukromé střední školy, soukromá střediska praktického vyučování, soukromá učiliště, soukromé vyšší odborné školy a soukromé speciální školy. Soukromé školy jsou školami podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 6 odst. 5, § 10 a 10a, § 11a, § 18, § 19 odst. 6, § 22 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 43, § 53 až 57, § 58 písm. b) a § 63 odst. 6 a 7.
(2) Působnost při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických vykonává vůči těmto školám ministerstvo.
§ 57b
(1) Školy zřízené církví nebo náboženskou společností registrovanou podle zvláštního právního předpisu12a) (dále jen „církevní školy“) jsou církevní základní školy, církevní základní umělecké školy, církevní speciální školy, církevní střední školy, církevní vyšší odborné školy, církevní střediska praktického vyučování a církevní učiliště; církevní školy jsou školami podle tohoto zákona, jeho ustanovení se na ně vztahují s výjimkou ustanovení § 6 odst. 5, § 10, 10a, 11a, 18, § 19 odst. 5, § 22 odst. 3, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 43, § 53 až 57, § 58 písm. b) a § 63 odst. 6 a 7. Církevní školy zařazené v síti předškolních zařízení, škol a školských zařízení jsou právnickými osobami.12b) Totéž platí pro předškolní zařízení a školská zařízení12c) zřízená církví nebo náboženskou společností registrovanou podle zvláštního zákona.12a)
(2) Působnost při zajišťování povinné školní docházky a ve věcech všeobecně pedagogických vykonává vůči církevním školám ministerstvo.
(3) Bližší podmínky pro zřizování a činnost církevních škol stanoví ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.
§ 57c
Vzdělání získané v soukromých školách a církevních školách zařazených do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení8) je rovnocenné vzdělání získanému v ostatních školách podle tohoto zákona.

ČÁST DEVÁTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
§ 58
Ministerstvo
a) řídí pokusné ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání v základní škole, ve středních školách, ve vyšších odborných školách a ve speciálních školách; řídí též pokusné ověřování způsobu a řízení těchto škol,
b) vydává s předchozím souhlasem příslušných odborových orgánů pracovní řády pro pedagogické pracovníky a ostatní pracovníky předškolních zařízení, škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem, kraji a obcemi,
c) vydává po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vzorové pracovní řády pro pedagogické pracovníky středních odborných učilišť a odborných učilišť (§ 52 odst. 1).
§ 58a
V základních školách, v základních uměleckých školách, učilištích, středních školách a speciálních školách není povolena činnost politických stran a politických hnutí.
§ 59
Stupně vzdělání získané podle dosavadních předpisů zůstávají nedotčeny.
§ 60
Pro občany, kteří nezískali základní vzdělání, může základní škola nebo střední škola organizovat kursy pro získání základního vzdělání.
§ 60a
Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti kraje.

ČÁST DESÁTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 61
(1) Žáci, kteří ve školním roce 1989/1990 úspěšně ukončili osmý ročník základní školy a nebyli přijati ke studiu ve střední škole, do které se přihlásili, nebo si nevybrali žádnou střední školu, kterou jim národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách, pokračují v plnění povinné školní docházky v devátém ročníku základní školy.
(2) Žáci, kteří počínaje školním rokem 1990/1991 úspěšně ukončí osmý ročník základní školy a nepřihlásí se nebo nebudou přijati do vybraných studijních nebo učebních oborů středních škol, pokračují v plnění povinné školní docházky v devátém ročníku základní školy. Seznam vybraných učebních a studijních oborů středních škol vydá po projednání se zúčastněnými ústředními orgány ministerstvo.
§ 61a
(1) Žáci, kteří ve školním roce 1995/1996 ukončí osmý ročník základní školy, pokračují v plnění povinné školní docházky v devátém ročníku základní školy.
(2) Střední školy, s výjimkou víceletých gymnázií a konzervatoří s oborem tanec, otevřou ve školním roce 1996/1997 první ročník, pokud třída bude mít na základě výsledků přijímacího řízení nejméně 15 žáků. Ustanovení o minimálním počtu žáků se nevztahuje na soukromé a církevní střední školy.
(3) Střední školy, které neotevřou první ročník podle odstavce 2, mohou žáky, kteří ve školním roce 1996/1997 ukončí povinnou školní docházku v devátém ročníku základní školy, přijmout do druhého ročníku s tím, že jejich učební plán tomu bude přizpůsoben.
(4) Podrobnosti organizace přechodu žáků do povinného devátého ročníku základní školy stanoví vláda nařízením.
§ 62
(1) Žáci, kteří jsou ve školním roce 1989/1990 žáky prvních ročníků středních škol, splní povinnou školní docházku a získají základní vzdělání úspěšným ukončením tohoto ročníku.
(2) Žáci speciálních škol, které mají devět ročníků, kteří jsou ve školním roce 1989/1990 žáky devátých ročníků, splní povinnou školní docházku a získají základní vzdělání úspěšným ukončením tohoto ročníku.
(3) Povinnou školní docházku splní také žáci, kteří ve školním roce 1990/1991 dovrší devět let školní docházky.
§ 63
(1) Deváté ročníky základních škol, speciálních základních škol a zvláštních škol zavedené tímto zákonem se zřizují postupně podle potřeby od 1. září 1990.
(2) Gymnázia zavedená tímto zákonem se zřizují od 1. září 1990.
(3) Žáci, kteří jsou k 1. září 1990 žáky druhého, třetího nebo čtvrtého ročníku středních škol, dokončí studium podle dosavadních předpisů.
(4) Postavení středních odborných učilišť, zvláštních odborných učilišť a středisek praktického vyučování zřízených podle dosavadních předpisů se upravuje podle § 10 a § 10a, § 11a postupně nejpozději do 30. 6. 1991.
(5) Postavení gymnázií a středních odborných škol se podle § 1 upravuje postupně, nejpozději do 31. prosince 1990.
(6) Úpravu postavení základní školy podle § 1 nebo zrušení této úpravy může zřizovatel školy provést se souhlasem rady školy, je-li zřízena, za základě žádosti ředitele školy nebo rozhodnutí zastupitelstva obce.
(7) V případě zamítnutí žádosti podle odstavce 6 uvede zřizovatel důvody, které brání jejímu kladnému vyřízení.
§ 63a
(1) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky pomaturitního studia středních škol, dokončí studium podle dosavadních předpisů.
(2) Do prvního ročníku pomaturitního studia organizovaného ve středních zdravotnických školách podle dosavadních předpisů se přijímají žáci nejpozději pro školní rok 1996/1997.
(3) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky prvního až čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia při základní škole, dokončí tuto část studia podle dosavadních předpisů.
(4) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky šestiletých a sedmiletých gymnázií, dokončí studium podle dosavadních předpisů.
(5) Žáci, kteří jsou k 1. září 1995 žáky pětiletého jazykového gymnázia, pětiletého studijního oboru střední odborné školy a středního odborného učiliště, které se ukončuje maturitní zkouškou, dokončí studium podle dosavadních předpisů.
§ 64
Základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči s devíti ročníky zřízené podle dosavadních předpisů jsou speciálními základními školami podle tohoto zákona (§ 29).
§ 64a
Společensky prospěšná práce škol se podle § 23 organizuje od 1. ledna 1991.
§ 64b
(1) Názvy ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky, ministerstvo zdravotnictví Slovenské socialistické republiky, ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky, ministerstvo práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky se ve všech ustanoveních nahrazují názvy ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České republiky, ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské republiky (dále jen „ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí“).
(2) Označení „zvláštní odborné učiliště“ se ve všech ustanoveních nahrazuje označením „odborné učiliště“.
§ 64c
(1) Písemný návrh na zařazení soukromé základní umělecké školy do sítě škol a školských zařízení pro školní rok 1993/1994 předloží zřizovatel ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
(2) Pro zřizování a činnost soukromých základních uměleckých škol platí vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 353/1991 Sb., o soukromých školách.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 65
(1) Při praktickém vyučování žáků středních škol a odborných učilišť (§ 22) se řídí škola i organizace příslušnými učebními plány a učebními osnovami.
(2) Na právní poměry žáků při praktickém vyučování se vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o pracovníky a pracovní podmínky žen a mladistvých (§ 83 a 84, § 87 až 89, § 90 odst. 1, § 92 odst. 1 a 2 a § 93 a 94, § 99, § 132 až 140, § 148, § 150 odst. 2 a 3, § 163, § 165 až 168 zákoníku práce).
(3) Za vytvoření podmínek pro praktické vyučování žáků středních škol a zvláštních učilišť odpovídají školy, školská zařízení a organizace, v nichž se praktické vyučování koná.
§ 67
Kde se v pracovněprávních předpisech upravuje odměňování a hmotné zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních nebo studijních oborech, rozumějí se tím též žáci připravující se na dělnická povolání ve středních odborných učilištích a odborných učilištích; kde se v právních předpisech upravuje financování učňovských zařízení, rozumějí se těmito zařízeními též střední odborná učiliště a odborná učiliště.
§ 70
Zrušují se
§ 71
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1984 s výjimkou ustanovení § 18 až 20, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1) Zákon ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 139/1995 Sb.
1a) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2) § 348 hospodářského zákoníku.
2a) § 29 odst. 4 a § 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
3) Zákon ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, a zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
Zákon SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 52/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, a zákona SNR č. 32/1984 Sb.
3) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění zákona č. 403/1990 Sb.
4) § 26, 26a a 26b zákona ČNR č. 77/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
§ 26, 26a a 26b zákona SNR č. 79/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 32/1984 Sb.
5) § 18 zákona České národní rady č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních.
§ 18 zákona Slovenské národní rady č. 78/1978 Sb., o školských zařízeních.
6) § 33 až 36 zákona ČNR č. 76/1978 Sb., ve znění zákona ČNR č. 31/1984 Sb.
§ 33 až 36 zákona SNR č. 78/1978 Sb., ve znění zákona SNR č. 32/1984 Sb.
7) Článek 11 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.
8) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
8a) Článek 39 Dohody o Evropském hospodářském prostoru.
§ 37 zákona č. 18/2004 Sb.
8b) Článek 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, na straně jedné, a Švýcarskou konfederací, na straně druhé, o volném pohybu osob.
§ 37 zákona č. 18/2004 Sb.
8c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.
9) Např. branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 100/1970 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) § 5 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona ČNR č. 166/1992 Sb.
12a) Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb.
12b) § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku.
12c) Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 82 zákoníku práce.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací