384
VYHLÁŠKA
ze dne 20. července 2006,
kterou se stanoví podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 8, § 3a odst. 11, § 4 odst. 15, § 5 odst. 9, § 6 odst. 9, § 7 odst. 6, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 7, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 4, § 16 odst. 11, § 17 odst. 13, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15 a § 19a odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
§ 2
Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu
[K § 3 odst. 2, 4 až 6 a 8, § 7 odst. 6 písm. e), f) a s), § 15 odst. 4 písm. c), § 19 odst. 15 písm. c) zákona]
(1) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech V oddílech 2 a 3.
(2) Rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál zemědělských a zeleninových druhů může být uváděn do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než je stanoveno v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V oddílech 2. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu3), místo trvalého pobytu nebo pobytu4), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4); u právnické osoby obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V oddílech 2. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu.
(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13 zákona.
(4) Rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál druhů pšenice, žita, tritikale, ječmene, kukuřice a lnu smí být uváděn do oběhu jen mořený; jako nemořený smí být uváděn do oběhu, jen nejsou-li v něm překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů uvedené v přílohách č. 1, 3 až 6 a 8 částech V oddílech 3.
(5) Jako nemořené lze uvádět do oběhu osivo druhů neuvedených v odstavci 4, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v přílohách č. 1, 3 až 6 a 8 částech V oddílech 3. Osivo druhů, u nichž není limit výskytu škodlivých organismů stanoven, se smí uvádět do oběhu i nemořené.
(6) Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací, po které může být
a) rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
b) certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech II.
§ 3
Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd
(1) Množství osiva úředně nezapsaných odrůd, které lze povolit pro každou odrůdu jednotlivých druhů, nesmí překročit procentní podíly osiva stejného druhu každoročně využívaného k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, a to
a) 0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,
b) 0,05 % pro pšenici tvrdou,
c) 0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.
(2) Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, může být povoleno množství potřebné k osetí této plochy. U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.
(3) Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V oddílech 2 a v příloze č. 7 části V.
(4) Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři uvedeném v příloze č. 9. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:
a) kopie původního povolení,
b) další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,
c) doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.
§ 4
Uznávací řízení
(1) Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9.
(2) Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně
a) do 31. března pro
1. ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),
2. obilniny ozimé (ječmen, pšenice, žito, tritikale),
3. vikev ozimou,
4. jeteloviny a trávy z první seče,
5. salát a špenát setý na podzim,
b) do 30. dubna pro
1. hrách polní a zahradní,
2. jarní formy olejnin,
3. pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,
4. zeleniny rychlené – semenice,
c) do 10. května pro
1. obilniny jarní, svazenku,
2. luskoviny polní (bob polní, vikev panonská, vikev setá, vikev huňatá),
3. semenice semenných okopanin,
4. len,
5. anýz, fenykl, kmín, koriandr,
6. brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,
d) do 20. května pro
1. brambory,
2. jílek jednoletý,
3. kukuřici, proso, pohanku,
e) do 10. června pro
1. fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,
2. jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,
3. lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,
f) do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,
g) do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,
h) do 30. září pro řepku ozimou,
i) do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.
(3) Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, je dodavatel povinen podat žádost o uznání množitelského porostu nejpozději jeden měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.
(4) Vzory žádostí a dokladů vydávaných Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v přílohách č. 9 a 10.
§ 5
Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh
(1) Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, že byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropských společenství, které jsou srovnatelné s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech III.
(2) U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v přílohách č. 1 až 6 a 8 částech V.
(3) Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.
§ 6
Uznávání množitelských porostů
[K § 5 odst. 1 písm. g), i) a k), odst. 5 písm. a) a c), odst. 9, § 7 odst. 6 písm. a), b), i) a l) až p) zákona]
(1) K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží
a) doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo
b) u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce
1. doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo
2. doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,
c) mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo
d) prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.
Doklady podle písmen a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením čísla těchto dokladů na žádosti.
(2) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech III a IV. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamu o přehlídce množitelského porostu uvedeného v příloze č. 9, se rozumí
a) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,
b) minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c) minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,
d) celkový stav množitelského porostu, tj. posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,
e) nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,
f) nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.
(3) Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v příloze č. 7 části III oddíle 4 tabulce 3.4 b.
(4) Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v příloze č. 7 části III oddíle 1.
(5) Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11.
§ 7
Uznávání rozmnožovacího materiálu
(1) Výčet a rozsah úředních zkoušek rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v přílohách č. 1 až 8 částech V oddílech 1.
(2) Vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech V.
(3) Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12.
(4) Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel
a) v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9, nebo
b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
§ 8
Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
(K § 8 odst. 3 zákona)
(1) Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13, zajistí dodavatel.
(2) Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13.
(3) Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
§ 9
Standardní osivo
(1) Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 8 části V.
(2) Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou
a) v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9, nebo
b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
(3) Záznamy o stavu množitelského porostu, z něhož pochází standardní osivo, se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9.
§ 10
Obchodní osivo
(1) Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:
a) hořčice černá,
b) lesknice vodní,
c) lipnice roční,
d) pískavice řecké seno,
e) vičenec,
f) vikev panonská,
g) kopyšník,
h) troskut prstnatý.
(2) Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v přílohách č. 2, 3 a 5 v částech V.
(3) Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
§ 11
Směs osiv
(1) Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11.
(2) Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.
(3) Dodavatel směsi vede evidenci
a) o míchání směsi na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9,
b) o uvádění směsi do oběhu, a to obdobně, jako je evidence podle § 7 odst. 4.
Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
(4) Směs smí být uváděna do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení.
(5) Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 4 a 8 částech VI.
§ 12
Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství
(K § 13 odst. 6 zákona)
(1) Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
(2) Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9.
§ 13
Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd
(K § 14 odst. 6 zákona)
Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 7 odst. 4. Pokud je evidence vedena elektronicky, musí vytištěné sestavy obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
Sazenice zeleniny
§ 14
(1) Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14.
(2) Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměnu nebo smíchání jednotlivých partií. Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, provede dodavatel v evidenci záznam o složení nové partie a o původu jejích jednotlivých složek.
(3) Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z vhodného materiálu a nesmí být použity opakovaně.
(4) Doklad podle odstavce 3 obsahuje
a) text „ES kvalita“,
b) název členského státu nebo jeho kód,
c) označení příslušného úřadu nebo jeho kód,
d) registrační číslo dodavatele,
e) název dodavatele,
f) číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,
g) datum vystavení dokladu,
h) číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva,
i) název druhu a odrůdy zeleniny,
j) latinský název rodu a druhu zeleniny, je-li zároveň rostlinolékařským pasem podle zvláštního zákona5),
k) množství,
l) při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.
(5) Je-li rozmnožovací materiál sazenic zeleniny opatřen rostlinolékařským pasem podle zvláštního zákona5), nahrazuje tento pas údaje uvedené v odstavci 4 s výjimkou údajů uvedených pod písmeny a), c), i) a l). Tyto údaje musí být zřetelně odděleny.
§ 15
(1) Dodavatel zajistí podmínky pro sledování kritických bodů ve výrobním procesu sazenic zeleniny. Kritickými body se rozumí
a) použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,
b) výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,
c) metody pěstování,
d) péče o pěstované rostliny, způsob hnojení a chemické ochrany,
e) manipulace s rostlinami,
f) hygiena,
g) balení,
h) skladování,
i) doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny, popřípadě další administrativní úkony s dopravou související.
(2) Evidence pro sazenice zeleniny podle § 15 odst. 4 písm. e) zákona musí být vedena řádně, jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena
a) v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9, nebo
b) v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.
(3) Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují ustanovení odstavců 2 a 4.
(4) Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat kromě požadavků uvedených v § 14 odst. 2 až 5 a v odstavcích 1 až 3 rovněž tyto požadavky:
a) rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,
b) množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 nebo byl proti těmto organizmům vhodným způsobem ošetřen,
c) vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14.
§ 16
Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele
(1) Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři uvedeném v příloze č. 9.
(2) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích uvedených v příloze č. 9.
§ 17
Pověřování osob
(1) Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona
a) prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 8 zákona,
b) musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15, včetně možnosti internetového připojení pro komunikaci s Ústavem.
(2) Odbornou způsobilost podle § 17 odst. 8 zákona prokazují osoby předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání.
(3) Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 5 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené v druhovém seznamu zákona jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.
(4) Podrobnosti provádění úkonů podle § 17 odst. 1 až 3, 5 a 7 zákona jsou uvedeny v přílohách č. 16 až 19.
(5) Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně nebo vegetačními zkouškami.
(6) Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž bude zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle stanoveného postupu; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.
(7) Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle stanoveného postupu. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19.
(8) Osoba, která se uchází o pověření laboratoře, musí disponovat zařízením potřebným pro zkoušené druhy, jehož výčet je podle jednotlivých skupin druhů uveden v příloze č. 15, a laboratoř musí být umístěna v prostorách popsaných v příloze č. 15.
§ 18
Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí
Označování a balení rozmnožovacího materiálu
§ 19
(1) Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu
a) úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20, nebo
b) návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj podle přílohy č. 20, nebo
c) návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo
d) návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.
(2) Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barvy návěsek pro kategorie a generace rozmnožovacího materiálu, způsob použití a vzory úředních návěsek jsou uvedeny v příloze č. 20.
(3) Za způsob označování obalů se považuje
a) šitá nebo vázaná návěska, nebo
b) nalepovací etiketa, nebo
c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo
d) všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20.
(4) Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.
(5) Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.
(6) Za úřední pojistku se považuje
a) plomba z nebarveného plechu,
b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,
c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,
d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,
e) samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,
f) strojově prošitý obal zamezující záměně,
g) plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,
h) vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.
§ 20
(1) Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.
(2) Úřední návěskou a úřední pojistkou musí být označeny i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska musí být součástí doprovodných úředních dokladů partie.
(3) U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož musí být zřetelně oddělen pomlčkou, a nesmí být uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nesmí být poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.
(4) Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 19 odst. 1 písm. b) musí obsahovat údaje předepsané pravidly schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj uvedené v příloze č. 20.
(5) Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden v příloze č. 20, obsahuje
a) označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,
b) název druhu (u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu),
c) název odrůdy (v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“),
d) kategorie a generace,
e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f) hmotnost,
g) označení „Osivo s neukončenou certifikací“.
(6) Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje
a) označení certifikačního úřadu a státu,
b) název druhu a název odrůdy; u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku,
c) označení kategorie a generace,
d) původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,
e) číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f) výměru množitelského porostu,
g) množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,
h) potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8,
i) výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal.
(7) Je-li třeba rozmnožovací materiál nově zabalit, a to z důvodu poškození nebo nutnosti použít jiný obal, musí být pod úředním dozorem provedeno
a) odstranění původních úředních pojistek a úředních návěsek,
b) přebalení původního rozmnožovacího materiálu do nových obalů,
c) opětovné uzavření s novou úřední pojistkou a úřední návěskou. Nová úřední návěska na rozmnožovacím materiálu znovu přebaleném musí obsahovat všechny původní údaje včetně textu „znovu baleno a označeno“.
Ústav potvrdí protokol o provedené manipulaci na formuláři uvedeném v příloze č. 9.
§ 21
(1) Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.
(2) Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.
(3) Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.
(4) Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou
a) modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace,
b) červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.
Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VI.
(5) Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Údaje pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v příloze č. 8 části VI.
(6) Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden v příloze č. 20.
§ 22
Malé balení
(1) Nejvyšší povolená hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v přílohách č. 1 až 8 částech VII.
(2) Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v přílohách č. 1 až 8 částech VII.
§ 23
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
§ 24
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Mládek, CSc. v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Čirok obecný | Sorghum bicolor (L.) Moench |
| Čirok súdánská tráva | Sorghum sudanense (Piper) Stapf. |
| Čirok obecný x súdánská tráva | Sorghum bicolor (L) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf. |
| Ječmen | Hordeum vulgare L. |
| Kukuřice | Zea mays L. |
| Lesknice kanárská | Phalaris canariensis L. |
| Oves | Avena sativa L. |
| Pšenice setá | Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol |
| Pšenice tvrdá | Triticum durum Desf. |
| Pšenice špalda | Triticum spelta L. |
| Tritikale | x Triticosecale Wittm. |
| Žito | Secale cereale L. |
| Pohanka obecná*) | Fagopyrum esculentum Moench. |
| Proso seté *) | Panicum miliaceum L. |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd) | Certifikovaný RM | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C 2 | |
| Čirok obecný – nehybridní | x | x | x | x | x | ||
| Čirok obecný – hybridní | x | x | |||||
| Čirok súdánská tráva - nehybridní | x | x | x | x | x | ||
| Čirok súdánská tráva - hybridní | x | x | |||||
| Čirok x súdánská tráva | x | x | |||||
| Ječmen - nehybridní | x | x | x | x | x | x | |
| Ječmen - hybridní | x | x | |||||
| Kukuřice - nehybridní | x | x | x | x | x | ||
| Kukuřice - hybridní | x | x | |||||
| Lesknice kanárská – nehybridní | x | x | x | x | x | ||
| Lesknice kanárská - hybridní | x | x | |||||
| Oves - nehybridní | x | x | x | x | x | x | |
| Oves - hybridní | x | x | |||||
| Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridní | x | x | x | x | x | x | |
| Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridní | x | x | |||||
| Tritikale - nehybridní | x | x | x | x | x | x | |
| Tritikale – hybridní | x | x | |||||
| Žito - nehybridní | x | x | x | x | x | ||
| Žito - hybridní | x | x | |||||
| Pohanka obecná | x | x | x | x | x | x | |
| Proso seté | x | x | x | x | x | x | |
*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál
Oddíl 2
Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků
Tabulka 2.2
| Kategorie | Název | Popis |
|---|---|---|
| E (komponenty pro tvorbu hybridů) | L - inbrední linie | soubor rostlin stejného původu geneticky identických |
| SLc - sesterský liniový hybrid | první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele | |
| E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid) | Sc- dvouliniový hybrid | první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele |
| C (konečný hybrid) | Tc- tříliniový hybrid | první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele |
| Dc- čtyřliniový hybrid | první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele | |
| top cross hybrid | první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele | |
| meziodrůdový hybrid | první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b
Tabulka 3.1a
| Kategorie | První přehlídka ve fázi | Druhá přehlídka v době | Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků) |
|---|---|---|---|
| SE, E | od vymetání do kvetení | dozrávání | 2 1),2) |
| C - nehybridní odrůdy | od vymetání do zralosti3) | - | 2 1),2) |
| C - hybridní odrůdy | od vymetání do kvetení | dozrávání | 2 1) |
1) Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina.
2) V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u kategorií SE a C stejné nebo nižší generace, se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
3) U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.
Tabulka 3.1b
| Kategorie | Název | Přehlídka porostů ve fázi | Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků) | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | |||
| kukuřice | ||||||
| E | komponenty pro výrobu hybridů | před metáním | na začátku kvetení 1) 3) | v plném kvetení | na konci kvetení 2) | 1 |
| C | konečné hybridy | 1 4) | ||||
| čirok obecný, čirok sudanská tráva, čirok obecný x sudanská tráva | ||||||
| E | komponenty pro výrobu hybridů | - | na začátku kvetení | v plném kvetení | na konci kvetení | 1 |
| C | konečné hybridy | 1 4) | ||||
| u nehybridních odrůd4) kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení | ||||||
1) Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.
2) Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.
3) K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.
4) V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2a
| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů) | ||
|---|---|---|---|---|---|
| od jiné odrůdy téhož druhu | od jiných druhů | ||||
| druh | vzdálenost | ||||
| ječmen | SE, E | 1,0 | 501) | - | - |
| C | 1,0 | 501) | - | - | |
| lesknice kanárská | SE, E | 1,0 | 300 | - | - |
| C | 1,0 | 250 | - | - | |
| oves | SE, E | 1,0 | - | - | - |
| C | 1,0 | - | - | - | |
| pšenice setá, tvrdá a špalda | SE, E | 1,0 | - | - | - |
| C | 1,0 | - | - | - | |
| tritikale | SE, E | 1,0 | 503) | žita | 300 |
| C | 1,0 | 203) | žita | 250 | |
| žito | SE, E | 1,0 | 3003) | tritikale | 50 |
| C | 1,0 | 2503) | tritikale | 20 | |
| E (komponenty) | 1,0 | 10002) | tritikale | 50 | |
| komponenty bez otcovské pylové sterility | 6002) | tritikale | 50 | ||
| C (hybrid) | 1,0 | 5002) | tritikale | 50 | |
| pohanka obecná | SE, E | 1,0 | 200 | od jiného druhu pohanky | 200 |
| C | 1,0 | 200 | 200 | ||
| proso seté | SE, E | 1,0 | - | - | - |
| C | 1,0 | - | - | - | |
1) Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.
2) Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.
3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Další požadavky:
- V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsa a samosprašného tririkale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů3), s výjimkou porostu otcovského komponentu.
Tabulka 3.2b
| Druh | Kategorie | Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu1) v m |
|---|---|---|
| kukuřice | všechny kategorie a generace | 200 2) |
| čirok obecný, čirok sudanská tráva, čirok obecný x sudanská tráva | všechny kategorie a generace | 300 2) |
1) U čiroků též od čiroku halepského (Sorghum halepense (L.) Pers.).
2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3a
| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů 2) na 100 m2 |
|---|---|---|
| ječmen 3) | SE, E | 20 |
| C | 40 | |
| lesknice kanárská | SE, E | 3 |
| C | 10 | |
| oves 3) | SE, E | 20 |
| C | 40 | |
| pšenice setá, tvrdá a špalda 1) 3) | SE, E | 20 |
| C | 100 | |
| tritikale 1) 3) | SE, E | 20 |
| C | 100 | |
| žito 1) 5) | SE, E, | 20 |
| C | 100 | |
| E (komponenty) | 3 | |
| C (hybrid) | 10 4) | |
| pohanka obecná | SE, E | 3 |
| C | 10 | |
| proso seté | SE, E | 3 |
| C | 10 |
1) Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, tritikale - pšenice a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m2
2) Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.
3) S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.
4) Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.
5) Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.
Další požadavky:
– zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů v kusech na 100 m2 se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu,
– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy,
– při použití pylové sterility u základního RM hybridních odrůd žita je minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu 98 %,
– v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, ovsa a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsa 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %. Minimální úrověň hybridnosti osiva je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V ostatních případech je minimální odrůdová čistota - % hybridnosti osiva 90 %, stanoví se posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetačních zkouškách nebo s použitím jiných, mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.
– osivo hybridních odrůd žita se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty s ohledem na znaky komponentů, včetně pylové sterility.
Tabulka 3.3b
| Druh | Kategorie | Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%) | Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě 3) (%) | Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce 1), 2) (%) | |
|---|---|---|---|---|---|
| v každé z 2.-4. přehlídky | maximální součet 2.-4. přehlídky | ||||
| kukuřice | E (komponenty) | 0,1 | 0,5 | 1,0 | 1,0 |
| C (hybrid) | 0,2 | 1,0 | 2,0 | 2,0 | |
| SE,E (nehybridní) | 0,5 | ||||
| C (nehybridní) | 1,0 | ||||
1) Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin
2) Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.
3) Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.
Další požadavky:
– Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.
– Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.
– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.
Tabulka 3.3c
| Druh | Kategorie | Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%) |
|---|---|---|
| čirok obecný, čirok sudanská tráva, čirok obecný x sudanská tráva | E | při kvetení 0,1 |
| ve zralosti 0,1 | ||
| C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení | 0,1 | |
| C – rostliny mateřského komponentu | při kvetení 0,3 | |
| ve zralosti 0,1 |
Další požadavky:
– Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.
– Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.
– Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.
– U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:
3 rostliny na 100 m2 v kategorii E
10 rostlin na 100 m2 v kategorii C
– Tam, kde byl k výrobě certifikovaného osiva hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu bude osivo vyráběno:
○ buď smícháním partií osiva v poměrech, které odpovídají odrůdě, kde na jedné straně byl použit mateřský pylově sterilní komponent a na druhé straně otcovský pylově fertilní komponent.
○ nebo pěstováním mateřského pylově sterilního komponentu a otcovského pylově fertilního komponentu v poměrech, které odpovídají odrůdě. Vzájemné poměry jednotlivých komponentů se kontrolují během polní přehlídky.
Oddíl 4
Zdravotní stav porostu
Tabulka 3.4a
| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| fuzariozy v klasech (Fusarium ssp.) | sněť prašná pšeničná (Ustilago tritici (Pers.) Rostrub) | sněť stébelná (Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.,) | sněť prašná ječmenná (Ustilago nuda (Jens.) Rostr.) | prašná sněť ovesná (Ustilago avenae (Pers.) Rostrub) | sněť prosová (Sphacelotheca destruens (Schlt.) Stev &A. G. Johnson) | sněti rodu Tilletia ssp. s výjimkou T. controversa Kühn | sněť zakrslá (Tilletia controversa Kühn) | sněť tvrdá ječmenná (Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.) | pruhovitost ječmene (Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay) | ||
| ječmen | SE, E | 3% | - | - | 5 | - | - | - | 1 | 0 | 10 |
| C | 5% | - | - | 20 | - | - | - | 1 | 1 | 10 | |
| lesknice kanárská | SE, E | - | - | - | - | - | 1 | - | - | - | - |
| C | - | - | - | - | - | 3 | - | - | - | - | |
| oves | SE, E | - | - | - | - | 1 | - | - | 1 | - | - |
| C | - | - | - | - | 1 | - | - | 1 | - | - | |
| pšenice setá, tvrdá a špalda | SE, E | 3% | 5 | - | - | - | - | 0 | nesmí se vyskytovat | - | - |
| C | 5% | 20 | - | - | - | - | 1 | - | - | ||
| tritikale 1) | SE, E | 3% | - | 5 | - | - | - | - | nesmí se vyskytovat | - | - |
| C | 5% | - | 20 | - | - | - | - | - | - | ||
| žito 1) | SE, E | 3% | - | 5 | - | - | - | - | 1 | - | - |
| C | 5% | - | 20 | - | - | - | - | 1 | - | - | |
| proso seté | SE, E | - | - | - | - | - | 1 | - | - | - | - |
| C | - | - | - | - | - | 3 | - | - | - | - | |
1) Maximální počet rostlin na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.:Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m2 a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m2 - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.
Tabulka 3.4b
| Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků | |
| čiroky: | |
| Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz | 5 |
| kukuřice: | |
| Ustilago maydis (DC.) Corda | 5 |
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:
– Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
– Izolace:
| kategorie | nejmenší vzdálenost v m | |
|---|---|---|
| cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájem | samosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů tritikale | |
| E | 300 | 50 |
| C | 250 | 20 |
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
– Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.
– Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi po vymetání.
– Počet přehlídek hybridních odrůd – je shodný s Tab.3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.
– Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.
– V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.
– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m2
| Druh | SE,E | C 1 | C 2 |
|---|---|---|---|
| pšenice, ječmen, oves | 99,9 % 30 rostlin na 100m2 | 99,7 % 90 rostlin na 100m2 | 99,0 % 300 rostlin na 100m2 |
| převážně samosprašné odrůdy tritikale | 99,7 % 90 rostlin na 100m2 | 99,0 % 300 rostlin na 100m2 | 98,0 % 600 rostlin na 100m2 |
U cizosprašných druhů – maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídající odrůdě:
| druh | SE, E | C |
|---|---|---|
| cizosprašné odrůdy žita a tritikale | 3 rostliny na 100m2 | 10 rostlin na 100 m2 |
U hybridních odrůd:
| druh | rodičovské linie | konečný hybrid |
|---|---|---|
| pšenice, ječmen, oves | 99,9 % 30 rostlin na 100m2 | 99,7 % 90 rostlin na 100m2 |
| žito | 3 rostliny na 100m2 | 10 rostlin na 100m2 |
Další požadavky:
– pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,
– odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění. Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:
• posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,
• stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.
– Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity, stanovenou na poli, jako úroveň odrůdové čistoty hybridu, za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.
– při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:
• Procento sterility se rovná: 100 (1 – a/b)
• kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
• a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samičích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.
• Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 – a/c)
• kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
• a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky, nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.
KUKUŘICE A ČIROKY:
Požadavky na prostorovou izolaci
| kategorie | nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m | ||
|---|---|---|---|
| kukuřice | čiroky – nehybridní odrůdy | čiroky – hybridní odrůdy | |
| E | 200 | 400 | 300 |
| C | 200 | 200 | 200 |
Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
– Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
– Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E – rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.
– Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E – hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
– Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.
– Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.
Minimální čistota odrůd kukuřice v %
| E | C | |
|---|---|---|
| nehybridní odrůdy | 99,5 % | 99,0 % |
| hybridní odrůdy | 99,9 % | 99,8 % |
Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů
| E | C | |
|---|---|---|
| nehybridní odrůdy | 3 rostliny na 100m2 | 10 rostlin na 100m2 |
| hybridní odrůdy | 99,9 % | 99,7 % - mateřský komponent |
– Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m2 a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m2.
– v případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopo opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.
– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1
○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy | stanovení % hybridnosti 3) vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Čirok obecný, čirok súdánská tráva, cukrový, metlový | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | ■ | |||||||||
| Čirok x súdánská tráva, | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | ■ | |||||||||
| Ječmen obecný | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||
| Kukuřice setá | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | # | x | ■ | |||||||
| Lesknice kanárská | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ||||||||||
| Oves setý | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ■2) | # | ■ | # | ■ | ||||
| Pšenice setá, tvrdá, špalda | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||
| Tritikale | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||
| Žito seté | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | x | ■ | |||||||
| Pohanka obecná | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ||||||||||
| Proso seté | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | ■ | |||||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které j sou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) pouze u polyploidních odrůd
2) neplatí pro oves nahý
3) pouze u hybridních odrůd
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
| Druh | Kat. osiva | Vlhkost nejvýše 1) | Klíčivost nejméně | Čistota nejméně 14) | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semen | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6 – 10 | Námel a zlomky námele v množství dle sloupce 11 | Podíl zadiny nejvýše 3% pod síty s otvory 2) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| celkem jiných rostlinných druhů | z toho podle sloupce 6 | z toho podle sloupce 8 | ||||||||||
| jiných druhů obilnin | ostatní rostlinné druhy kromě obilnin | ředkev ohnice, koukol polní | oves hluchý a plevelné ovsy, jejich hybridy a fatuoidy, jílek mámivý 13) | |||||||||
| % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | v gramech | ks | v mm | ||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
| čiroky | SE,E | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 1 | - |
| C | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 3 | - | |
| čirok –sudánská tráva | SE,E | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 1 | - |
| C | 14,0 | 80 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 900 | 3 | - | |
| ječmen 4,8,9) | SE,E | 15,0 | 85 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 2,2 (2,0) |
| C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 2,2 (2,0) | |
| kukuřice 9) | SE,E | 14,0 | 90 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 250 im.linie 1000 ostatní | 1 | - |
| C | 14,0 | 90 | 98,0 | 0 | - | - | - | - | 1000 | 3 | - | |
| lesknice kanárská | SE,E | 14,0 | 75 | 98,0 | 4 | 1 11) | - | - | 012) | 200 | 1 | - |
| C | 14,0 | 75 | 98,0 | 10 | 5 | - | - | 012) | 200 | 3 | - | |
| oves 5, 6, 8) | SE,E | 15,0 | 85 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 1,8 |
| C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 1,8 | |
| odrůdy ovsa nahého 6,8) | SE,E | 14,0 | 85 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 1,5 |
| C | 14,0 | 75 10) | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 1,5 | |
| pšenice setá, 3,8,9) tvrdá 3,8,9) a špalda 8,9) | SE,E | 15,0 | 85 | 99,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 2,2 (2,0) |
| C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 2,2 (2,0) | |
| tritikale cizospašné 9) samosprašné 8,9) | SE,E | 15,0 | 80 | 98,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 2,0 |
| C | 15,0 | 80 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 | 2,0 | |
| žito 9) | SE,E | 15,0 | 85 | 98,0 | 8 | 2 | 6 | 2 | 0 | 1000 | 2 | 1,8 |
| C | 15,0 | 85 | 98,0 | 20 | 14 | 14 | 6 | 0 | 1000 | 6 u nehybridů 9 u hybridů | 1,8 | |
| pohanka obecná | SE,E | 14,0 | 80 | 98,0 | 6 | 4 | 2 | 1 | 0 | 600 | - | - |
| C | 14,0 | 80 | 97,0 | 12 | 6 | 6 | 3 | 0 | 600 | - | - | |
| proso seté 7, 9) | SE,E | 14,0 | 85 | 98,0 | 3 | 1 | 2 | - | - | 150 | - | - |
| C | 14,0 | 85 | 97,0 | 6 | 2 | 4 | - | - | 150 | - | - | |
1) Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max 17,0%, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16%.
2) Pro pšenici jarní a ječmen ozimý platí údaje uvedené v závorkách.
3) V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.
4) U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.
5) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 30 ks.
6) V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.
7) Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g v kategorii SE, E 10 ks, v kategorii C 50 ks.
8) U hybridních odrůd při použití chemického hybridizačního prostředku je minimální úrověň hybridnosti 95 %, stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. Minimální odrůdová čistota - % hybridnosti osiva v ostatních případech je 90 %, stanoví se posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetačních zkouškách nebo s použitím jiných, mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.
9) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
10) Byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce označení „Klíčivost nejméně 75 %“.
11) Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.
12) Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
13) U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.
14) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
Vysvětlivky:
„0“ nesmí se vyskytovat
„-“ neposuzuje se (výskyt není limitován)
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
| Plodina | Škodlivý organismus | Velikost vzorku | Kategorie | Nejvyšší povolený výskyt |
|---|---|---|---|---|
| Ječmen obecný | Pyrenophora graminea Ito et Kuribay | SE, E, C | 2% | |
| Cochliobolus sativus (Ito et Kuribay) Drechs. ex Dast. | SE, E, C | 10% | ||
| Fusarium spp. | SE, E, C | 10% | ||
| Ustilago nuda (Jens.) Rostr., Ustilago hordei (Pers.) Lagerh. | SE,E | 0,8% | ||
| C | 2,0% | |||
| Kukuřice | Fusarium spp. | SE, E, C | 5% | |
| Ustilago maydis (DC.) Corda | SE, E, C | nesmí se vyskytovat | ||
| Proso seté | Sphacelotheca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson | 300 semen | SE, E, C | 10 ks |
| Pšenice setá | Phaeosphaeria nodorum (E. Müller) Hedjaroude | SE, E, C | 20% | |
| Pšenice tvrdá | Fusarium spp. | SE, E, C | 10% | |
| Pšenice špalda | Ustilago tritici (Pers.) Rostrub | SE, E | 0,8% | |
| C | 2,0% | |||
| Tilletia spp. | 300 semen | SE, E, C | 10 ks | |
| Tritikale | Fusarium spp. | SE, E, C | 10% | |
| Tilletia spp. | 300 semen | SE, E, C | 10 ks | |
| Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. | 300 semen | SE, E, C | 10 ks | |
| Žito seté | Fusarium spp. | SE, E, C | 10% | |
| Tilletia spp. | 300 semen | SE, E, C | 10 ks | |
| Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh. | 300 semen | SE, E, C | 10 ks |
1) Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr.: Fr.) Tull. nestanovuje
2) Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.
U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:
- pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:
název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,
- pro základní osivo v ostatních případech:
název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,
- pro certifikované osivo:
název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“
- kategorie, generace
- číslo partie
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky
- nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy)
- název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi
- číslo partie
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin
Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie, generace
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo trav
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Bojínek cibulkatý | Phleum bertolonii DC. |
| Bojínek luční | Phleum pratense L. |
| Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek | X Festulolium kříženci rodů Festuca x Lolium |
| Jílek hybridní | Lolium x boucheanum Kunth |
| Jílek mnohokvětý | Lolium multiflorum Lam. |
| Jílek vytrvalý | Lolium perenne L. |
| Kostřava červená | Festuca rubra L. |
| Kostřava luční | Festuca pratensis Hudson |
| Kostřava ovčí | Festuca ovina L. |
| Kostřava rákosovitá | Festuca arundinacea Schreber |
| Lesknice vodní | Phalaris aquatica L. |
| Lipnice bahenní | Poa palustris L. |
| Lipnice hajní | Poa nemoralis L. |
| Lipnice luční | Poa pratensis L. |
| Lipnice obecná | Poa trivialis L. |
| Lipnice roční | Poa annua L. |
| Ovsík vyvýšený | Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J.S. et K.B. Presl |
| Psárka luční | Alopecurus pratensis L. |
| Psineček psí | Agrostis canina L. |
| Psineček tenký | Agrostis capillaris L. (syn.: Agrostis tenuis Sibth.) |
| Psineček veliký | Agrostis gigantea Roth |
| Psineček výběžkatý | Agrostis stolonifera L. |
| Srha laločnatá | Dactylis glomerata L. |
| Sveřep samužníkovitý | Bromus catharticus Vahl |
| Sveřep sitecký | Bromus sitchensis Trin. |
| Trojštět žlutavý | Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. |
| Lesknice menší*) | Phalaris minor Retz. |
| Lesknice rákosovitá*) | Phalaris arundinacea L. |
| Lipnice smáčknutá*) | Poa compressa L. |
| Medyněk vlnatý*) | Holcus lanatus L. |
| Metlice trsnatá*) | Deschampsia caespitosa (L.) P.Beauv. |
| Poháňka hřebenitá*) | Cynosurus cristatus L. |
| Pýr hřebenitý*) | Agropyron cristatum (L.) Gaertn. |
| Srha hajní*) | Dactylis polygama Horv. |
| Sveřep bezbranný*) | Bromus inermis Leyss. |
| Tomka vonná*) | Anthoxanthum odoratum L. |
| Troskut prstnatý**) | Cynodon dactylon (L.) Pers. |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
**) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, ale zařazené v předpisech EU
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Obchodní osivo | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C | O | |
| Bojínek cibulkatý | x | x | x | x | x | |
| Bojínek luční | x | x | x | x | x | |
| Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek | x | x | x | x | x | |
| Jílek hybridní | x | x | x | x | x | |
| Jílek mnohokvětý | x | x | x | x | x | |
| Jílek vytrvalý | x | x | x | x | x | |
| Kostřava červená | x | x | x | x | x | |
| Kostřava luční | x | x | x | x | x | |
| Kostřava ovčí | x | x | x | x | x | |
| Kostřava rákosovitá | x | x | x | x | x | |
| Lesknice vodní | x | x | x | x | x | x |
| Lipnice bahenní | x | x | x | x | x | |
| Lipnice hajní | x | x | x | x | x | |
| Lipnice luční | x | x | x | x | x | |
| Lipnice obecná | x | x | x | x | x | |
| Lipnice roční | x | x | x | x | x | x |
| Ovsík vyvýšený | x | x | x | x | x | |
| Psárka luční | x | x | x | x | x | |
| Psineček psí | x | x | x | x | x | |
| Psineček tenký | x | x | x | x | x | |
| Psineček veliký | x | x | x | x | x | |
| Psineček výběžkatý | x | x | x | x | x | |
| Srha laločnatá | x | x | x | x | x | |
| Sveřep samužníkovitý | x | x | x | x | x | |
| Sveřep sitecký | x | x | x | x | x | |
| Trojštět žlutavý | x | x | x | x | x | |
| Lesknice menší | x | x | x | x | x | |
| Lesknice rákosovitá | x | x | x | x | x | |
| Lipnice smáčknutá | x | x | x | x | x | |
| Medyněk vlnatý | x | x | x | x | x | |
| Metlice trsnatá | x | x | x | x | x | |
| Poháňka hřebenitá | x | x | x | x | x | |
| Pýr hřebenitý | x | x | x | x | x | |
| Srha hajní | x | x | x | x | x | |
| Sveřep bezbranný | x | x | x | x | x | |
| Tomka vonná | x | x | x | x | x | |
| Troskut prstnatý | x | x | x | x | x | x |
Oddíl 2
Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu
Tabulka 2.2
| Název | Popis |
|---|---|
| Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd | vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál |
| Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd | vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1
| Kategorie | Přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány | |
|---|---|---|---|
| počet roků2) | Předplodina1) | ||
| SE, E, C | od vymetání do počátku zrání | 2 | trávy |
1) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.
2) V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u kategorie SE stejné nebo nižší generace, se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
Tabulka 3.2
| Porosty ze kterých bude vyrobeno osivo určené | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech 1) | Prostorová izolace cizosprašných druhů - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení2)3) | |
|---|---|---|---|---|
| Vzdálenost5) | ||||
| pole do 2 ha | pole nad 2 ha | |||
| do dalšího množení | SE, E, C | 1 | 200 | 100 |
| pro výrobu pícnin nebo technické účely | SE, E, C | 1 | 1004) | 504) |
1) Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.
2) Mezi odrůdami u druhů:
bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.
3) Navzájem mezi druhy:
jílků a kříženců s jílky loloidního typu a kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.
4) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
5) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Oddíl 3
Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu
Tabulka 3.3a
| Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m2 | kategorie | ||
|---|---|---|---|
| SE, E | C | ||
| jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b) | 2 | 10 | |
| jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční | 5 | 60 | |
| jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční | 5 | 40 | |
| jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav | 3 | 10 | |
| oves hluchý | 3 | 5 | |
| šťovíky kadeřavý a tupolistý | 10 | 30 | |
| kokotice a psárka polní | nesmí se vyskytovat | nesmí se vyskytovat | |
| rostliny napadené | - snětí: Ustilago spp. | 3 | 15 |
| - dusivou plísňovitostí trav: Epichloë typhina (Pers.: Fr.) Tul. | 5 | 5 | |
Tabulka 3.3b
| Druh | Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné | |
|---|---|---|
| bojínek cibulkatý | bojínek luční | |
| bojínek luční | bojínek cibulkatý | |
| jílek hybridní | ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu | |
| jílek mnohokvětý | ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu | |
| jílek vytrvalý | ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu | |
| kostřava červená | kostřavy červené navzájem a kostřavy ovčí | |
| kostřava luční | - | |
| kostřava ovčí | kostřavy ovčí navzájem a kostřavy červené | |
| kostřava rákosovitá | kříženci kostřav a jílků festucoidního typu | |
| lesknice rákosovitá | jiné lesknice, proso, (ježatky, bér) | |
| lesknice vodní | jiné lesknice, proso, (ježatky, bér) | |
| lipnice bahenní | ostatní lipnice mimo roční a obecnou | |
| lipnice hajní | ostatní lipnice mimo roční a obecnou | |
| lipnice luční | ostatní lipnice mimo roční a obecnou | |
| lipnice obecná | ostatní lipnice mimo roční | |
| lipnice roční | ostatní lipnice mimo obecnou | |
| lipnice smáčknutá | ostatní lipnice mimo roční a obecnou | |
| medyněk vlnatý | metlice trsnatá (chundelka metlice) | |
| metlice trsnatá | medyněk vlnatý (chundelka metlice) | |
| ovsík vyvýšený | - | |
| poháňka hřebenitá | - | |
| psárka luční | (psárka kolénkatá) | |
| psineček veliký | ostatní psinečky | |
| psineček psí | ostatní psinečky | |
| psineček tenký | ostatní psinečky | |
| psineček výběžkatý | ostatní psinečky | |
| pýr hřebenitý | (pýr plazivý) | |
| srha hajní | srha laločnatá | |
| srha laločnatá | srha hajní | |
| sveřep bezbranný | ostatní sveřepy | |
| sveřep sitecký | ostatní sveřepy | |
| sveřep samužníkovitý | ostatní sveřepy | |
| tomka vonná | - | |
| trojštět žlutavý | - | |
| festulolium kříženci rodů kostřava x jílek | loloidního typu | tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu |
| festucoidního typu | kostřava rákosovitá | |
Další požadavky:
– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
– V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.
– Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
– Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.
– Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi metání.
– Požadavky na izolační vzdálenosti porostů cizosprašných druhů jsou shodné s tabulkou 3.2, porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:
| Druh | SE, E | C |
|---|---|---|
| lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd) | 5 rostlin na 100 m2 | 40 rostlin na 100 m2 |
| lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy) | 5 rostlin na 100 m2 | 60 rostlin na 100 m2 |
| ostatní trávy | 3 rostliny na 100 m2 | 10 rostlin na 100 m2 |
Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:
| Druh | SE, E | C |
|---|---|---|
| Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium) | 2 rostliny na 100 m2 | 10 rostlin na 100 m2 |
| ostatní trávy | 3 rostliny na 100 m2 | 10 rostlin na 100 m2 |
Další požadavky:
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Bojínek luční, cibulkatý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý | ■ | ■ | ■ | ■ | # | # | ■ | |||||||||
| Kostřava červená, luční, ovčí, rákosovitá | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ||||||||||
| Lesknice menší, rákosovitá, vodní | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Medyněk vlnatý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Metlice trsnatá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Ovsík vyvýšený | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Poháňka hřebenitá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Psárka luční | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Pýr hřebenitý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Srha laločnatá, Aschersonova | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Sveřep sitecký, samužníkovitý, bezbranný | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Tomka vonná | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Trojštět žlutavý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Troskut prstnatý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Festulolium kříženci rodů kostřava x jílek | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) jen u polyploidních odrůd
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše | Klíčivost nejméně | Čistota nejméně 11) | Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15 | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku dle sloupce 16 počet semen | ||||||||||||||
| celkem | v množství dle sloupce 6 | jeden druh | odlišné od sloupce 7 nebo 10 | ||||||||||||
| z toho | pýr | kokotice 9) | psárka polní | šťovíky 5) | oves hluchý a fatuoidy | ||||||||||
| jeden druh | pýr | psárka polní | |||||||||||||
| % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | ks | g | ||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
| bojínek luční | SE,E C | 14,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 2 5 | 0 | 10 |
| bojínek cibulkatý | SE,E C | 14,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 2 5 | 0 | 10 |
| jílek mnohokvětý | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 |
| jílek vytrvalý | SE,E C | 14,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 |
| jílek mnohokvětý x kostřava luční | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 |
| ostatní jílky a kříženci s kostřavami jílkového typu | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 |
| kostřava luční | SE,E C | 14,0 | 80 | 95,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 50 |
| kříženci kostřava x jílek kostřavovitého typu | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 60 |
| kostřava červená | SE,E C | 14,0 | 75 | 90,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 30 |
| kostřava ovčí | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 17 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 25 |
| kostřava rákosovitá | SE,E C | 14,0 | 80 | 95,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 50 |
| lesknice vodní | SE,E C O | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 2,5 | 1,0 2,0 | 0,3 0,3 | 0,3 0,3 | 16 | 4 | 0 | 4 | 2 4 4 | 0 | 40 |
| lesknice rákosovitá, menší | SE,E C | 14,0 | 75 | 96,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 16 | 4 | 0 | 4 | 2 4 | 0 | 40 |
| lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 3) | 1,0 3) | 0,3 | 0,3 | 20 4) | 1 | 0 | 1 | 1 2 | 0 | 5 |
| lipnice roční | SE,E C O | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 3) 3,010) | 1,0 3) 2,010) | 0,3 0,3 | 0,3 0,3 | 20 4) | 1 | 0 | 1 | 1 5 5 | 0 | 10 |
| medyněk vlnatý | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,4 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 1 | 0 | 1 | 1 3 | 0 | 10 |
| metlice trsnatá | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,4 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 1 3 | 0 | 10 |
| ovsík vyvýšený | SE,E C | 14,0 | 75 | 90,0 | 0,3 3,0 | 1,0 6) | 0,5 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 7) | 80 |
| poháňka hřebenitá | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 1 | 0 | 1 | 1 3 | 0 | 20 |
| psárka luční | SE,E C | 14,0 | 70 | 75,0 | 0,3 2,5 | 1,0 6) | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 30 |
| psineček výběžkatý, tenký, psí | SE,E C | 14,0 | 75 | 90,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 10 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 2,5 |
| psineček veliký | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 10 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 2,5 |
| pýr hřebenitý | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 1 | 2 5 | 0 | 40 |
| srha laločnatá, hajní | SE,E C | 14,0 | 80 | 90,0 | 0,3 1,5 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 1) | 5 | 0 | 5 | 2 5 | 0 | 30 |
| sveřep bezbranný | SE,E C | 14,0 | 75 | 97,0 | 0,4 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 | 5 | 0 | 5 | 5 10 | 0 | 90 |
| sveřep samužníkovitý, sitecký | SE,E C | 14,0 | 75 | 97,0 | 0,4 1,5 | 1,0 | 0,5 | 0,3 | 20 | 5 | 0 | 5 | 5 10 | 0 7) | 200 |
| tomka vonná | SE,E C | 14,0 | 75 | 85,0 | 0,3 2,0 | 1,0 | 0,3 | 0,3 | 20 | 1 | 0 | 1 | 1 2 | 0 | 20 |
| trojštět žlutavý | SE,E C | 14,0 | 70 | 75,0 | 0,3 3,0 | 1,0 6) | 0,3 | 0,3 | 20 2) | 1 | 0 | 1 | 1 2 | 0 8) | 5 |
| troskut prstnatý | SE,E C O | 14,0 | 70 | 90 | 0,3 2,0 3,0 | 1,0 2,0 | 0,3 0,3 | 0,3 0,3 | 40 1) | 2 | 0 | 2 | 2 4 4 | 0 | 10 |
1) Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic v kategoriích SE a E se nepovažuje za příměs.
2) V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic nepovažuje za příměs.
3) V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za příměs.
4) V osivu lipnic v kategoriích SE a E se uvedený počet semen nevztahuje na semena jiných druhů lipnic, nejvyšší výskyt jiných druhů lipnic v dílčím vzorku (sl. 16) může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.
5) Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.
6) Stanovené procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na příměs lipnic.
7) Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého nebo fatuoidů ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
8) Výskyt jednoho semene ovsa hluchého nebo fatuoidů ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
9) U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
10) V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za příměs.
11) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
Vysvětlivky: „0“ nesmí se vyskytovat
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
- název odrůdy
- v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“
- kategorie
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy:
„vzorkováno... (měsíc a rok)“
- označení oblasti výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
- v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
- číslo partie
- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona
Tabulka 7.1
| Typ malého balení | Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg |
|---|---|
| - malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu) | 10,0 |
| - malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu) | 2,0 |
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina“
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- nápis „Obchodní osivo“
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES A“
- název a adresa dodavatele
- číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
- označení České republiky nebo její zkratka
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
- případně další informace o využití směsi
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Bob polní | Vicia faba L. |
| Hrách polní (včetně pelušky) | Pisum sativum L. |
| Jetel alexandrijský | Trifolium alexandrinum L. |
| Jetel luční | Trifolium pratense L. |
| Jetel nachový | Trifolium incarnatum L. |
| Jetel perský (zvrácený) | Trifolium resupinatum L. |
| Jetel plazivý | Trifolium repens L. |
| Jetel švédský (zvrhlý) | Trifolium hybridum L. |
| Lupina bílá | Lupinus albus L. |
| Lupina úzkolistá | Lupinus angustifolius L. |
| Lupina žlutá | Lupinus luteus L. |
| Pískavice řecké seno | Trigonella foenum graceum L. |
| Štírovník růžkatý | Lotus corniculatus L. |
| Tolice dětelová | Medicago lupulina L. |
| Vičenec | Onobrychis viciifolia Scop. |
| Vikev huňatá | Vicia villosa Roth |
| Vikev panonská | Vicia pannonica Crantz |
| Vikev setá | Vicia sativa L. |
| Vojtěška proměnlivá | Medicago x varia T.Martyn |
| Vojtěška setá | Medicago sativa L. |
| Čičorka pestrá*) | Coronilla varia L. |
| Čočka jedlá*) | Lens culinaris Medik. |
| Jetel prostřední*) | Trifolium medium L. |
| Komonice bílá*) | Melilotus alba Medik. |
| Kopyšník**) | Hedysarum coronarium L. |
| Štírovník jednoletý*) | Lotus ornithopodioides L. |
| Úročník bolhoj*) | Anthyllis vulneraria L. |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.
**) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, ale zařazené v předpisech EU.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Obchodní osivo | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C2 | O | |
| Bob polní | x | x | x | x | x | x | ||
| Hrách polní (včetně pelušky) | x | x | x | x | x | x | ||
| Jetel alexandrijský | x | x | x | x | x | |||
| Jetel luční | x | x | x | x | x | |||
| Jetel nachový | x | x | x | x | x | |||
| Jetel perský (zvrácený) | x | x | x | x | x | |||
| Jetel plazivý | x | x | x | x | x | |||
| Jetel švédský | x | x | x | x | x | |||
| Lupina bílá | x | x | x | x | x | x | ||
| Lupina úzkolistá | x | x | x | x | x | x | ||
| Lupina žlutá | x | x | x | x | x | x | ||
| Pískavice řecké seno | x | x | x | x | x | x | ||
| Štírovník růžkatý | x | x | x | x | x | |||
| Tolice dětelová | x | x | x | x | x | |||
| Vičenec | x | x | x | x | x | x | ||
| Vikev huňatá | x | x | x | x | x | x | ||
| Vikev panonská | x | x | x | x | x | x | x | |
| Vikev setá | x | x | x | x | x | x | ||
| Vojtěška proměnlivá | x | x | x | x | x | |||
| Vojtěška setá | x | x | x | x | x | x | ||
| Čičorka pestrá | x | x | x | x | x | |||
| Čočka jedlá | x | x | x | x | x | |||
| Jetel prostřední | x | x | x | x | x | |||
| Komonice bílá | x | x | x | x | x | |||
| Kopyšník | x | x | x | x | x | x | ||
| Štírovník jednoletý | x | x | x | x | x | |||
| Úročník bolhoj | x | x | x | x | x | |||
*) označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál
Oddíl 2
Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu
Tabulka 2.2
| Název | Popis |
|---|---|
| Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd | vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál |
| Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd | vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Luskoviny:
Tabulka 3.1a
| Kategorie | První přehlídka ve fázi | Druhá přehlídka v době | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu 1) 2) 3) |
|---|---|---|---|
| SE, E | kvetení | dozrávání | 3 roky |
| C | kvetení | dozrávání | 3 roky |
1) Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100m2.
2) Týká se i zeleninových variet luskovin.
3) V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u kategorií SE a C stejné nebo nižší generace, se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Jeteloviny:
Tabulka 3.1b
| Kategorie | Přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | |
|---|---|---|---|
| Počet roků1) | Předplodina2) | ||
| SE, E, C | od kvetení do počátku zrání | 3 | jeteloviny |
1) V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u kategorií SE a C stejné nebo nižší generace, se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
2) Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
Luskoviny:
Tabulka 3.2a
| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech | Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů2) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | |
|---|---|---|---|---|
| Porosty pro výrobu osiva | Vzdálenost3) v m | |||
| bob | SE, E, C | 1 | určeného do množení o výměře | |
| čočka | SE, E, C | 1 | ||
| lupina | ||||
| - bílá - žlutá - úzkolistá | SE, E, C | 1 | do 2 ha nad 2 ha | 200 100 |
| vikev | určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře | |||
| - huňatá - setá - panonská | SE, E, C | 1 | do 2 ha nad 2 ha | 1001) 501) |
| hrách (včetně pelušky) | SE, E, C | 2 | - | - |
1) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
2) Jiné odrůdy stejného druhu a jiné druhy.
3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Jeteloviny:
Tabulka 3.2b
| Porosty ze kterých bude vyrobeno osivo určené | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | |
|---|---|---|---|---|
| Vzdálenost2) | ||||
| porost do 2 ha | porost nad 2 ha | |||
| do dalšího množení | SE, E, C | 1 | 200 | 100 |
| pro výrobu pícnin nebo technické účely | SE, E, C | 1 | 1001) | 501) |
1) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Oddíl 3
Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu
Luskoviny:
Tabulka 3.3a
| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostu | Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m2 porostu | |
|---|---|---|---|---|
| jiných druhů luskovin a forem1) v rámci druhu | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů | |||
| bob | SE, E C | 1 10 | 10 2) 20 2) | 5 15 |
| čočka | SE, E C | 1 8 | 2 10 | - - |
| hrách (včetně pelušky) | SE, E C | 1 10 | 10 20 | 5 15 |
| lupina - bílá - žlutá - úzkolistá | SE, E C | 1 10 | 3 10 | 53) 15 3) |
| vikev - huňatá - setá - panonská | SE, E C | 1 10 | 3 10 | 5 15 |
1) Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.
2) U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m2.
3) U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.
Jeteloviny:
Tabulka 3.3b
| Druh | Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostů | Kategorie | |
|---|---|---|---|
| SE, E | C | ||
| jetel luční a vojtěška | jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c) | 5 | 10 |
| jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy | 3 | 10 | |
| plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý | 5 | 10 | |
| rostliny napadené virovými chorobami | 10% | 10% | |
| ostatní jeteloviny | jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c) | 5 | 30 |
| jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy | 3 | 10 | |
| plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý | 5 | 10 | |
| rostliny napadené virovými chorobami | 10% | 10% | |
| všechny jeteloviny | kokotice a záraza | nesmí se vyskytovat | |
Tabulka 3.3c
| DRUH | Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné |
|---|---|
| čičorka pestrá | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, tolice dětelová |
| jetel alexandrijský | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice a vojtěška setá |
| jetel luční | štírovník růžkatý, komonice a vojtěška setá |
| jetel nachový | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice a vojtěška setá |
| jetel perský | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice a vojtěška setá |
| jetel plazivý | štírovníky, jetel švédský |
| jetel prostřední | jetel luční, jetel švédský a štírovníky |
| jetel švédský | jetel plazivý a štírovníky |
| komonice bílá | jetel švédský, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška |
| kopyšník tmavý | - |
| pískavice řecké seno | - |
| štírovník jednoletý | jetel luční, jetel švédský a ostatní štírovníky |
| štírovník růžkatý | jetel luční, jetel švédský a ostatní štírovníky |
| tolice dětelová | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, komonice a jetel luční |
| úročník bolhoj | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, tolice dětelová. |
| vičenec ligrus | jetel plazivý, jetel švédský, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice a jetel luční |
| vojtěška setá | jetel švédský, štírovník růžkatý, komonice a jetel luční |
| vojtěška proměnlivá | jetel švédský, štírovník růžkatý, komonice a jetel luční |
Další požadavky:
– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
- V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.
- Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemnku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
- Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.
- Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.
- Požadavky na izolační vzdálenosti porostů jsou shodné s tabulkami 3.2a a 3.2b.
- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:
| Druh | SE, E | C 1 | C 2 |
|---|---|---|---|
| hrách polní (včetně pelušky), bob polní | 99,7 % 20 rostlin na 100 m2 | 99,0 % 70 rostlin na 100 m2 | 98,0 % 140 rostlin na 100 m2 |
| sója | 99,5 % 35 rostlin na 100 m2 | 99,0 % 70 rostlin na 100 m2 | 99,0 % 70 rostlin na 100 m2 |
| Druh | SE, E | C | |
| jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji | 3 rostliny na 100 m2 | 10 rostlin na 100 m2 | |
Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:
| Druh | SE, E | C, C 1, C 2 |
|---|---|---|
| luskoviny a jeteloviny | 3 rostliny na 100 m2 | 10 rostlin na 100 m2 |
Další požadavky:
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
– zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Bob obecný | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
| Hrách polní | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | # | x | ■ | |||||||
| Jetel luční, švédský | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ||||||||||
| Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, perský | ■ | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ||||||||||
| Lupina bílá, úzkolistá, žlutá | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
| Peluška | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
| Pískavice řecké seno | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Štírovník jednoletý, růžkatý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Tolice dětelová | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Vičenec ligrus | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Vikev huňatá, panonská, setá | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ||||||||||
| Vojtěška setá, proměnlivá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Čičorka pestrá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Čočka jedlá | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ||||||||||
| Komonice bílá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Kopyšník | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Úročník bolhoj | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které j sou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) jen u polyploidních odrůd
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva luskovin
Tabulka 5.2a
| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše 8) | Klíčivost | Čistota nejméně 7) | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 10-14 | Další požadavky | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| klíčivost nejméně | tvrdá semena 1) | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku podle sloupce 14 | ||||||||||||
| celkem | v množství dle sloupce 7 | jednoho druhu | odlišné od sloupce 8 nebo 10 | ||||||||||||
| jednoho druhu | komonice | komonice | oves hluchý, plevelné ovsy | šťovíky kromě menšího a přímořského | kokotice | ||||||||||
| % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | g | % | ||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
| bob polní | SE,E C | 16,0 | 80 | 5 | 98,0 | 0,3 0,5 | - 0,3 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 4) |
| hrách polní (včetně pelušky) | SE,E C | 16,0 | 80 | - | 98,0 | 0,3 0,5 | - 0,3 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 4) |
| lupina bílá, žlutá | SE,E C | 16,0 | 80 | 20 | 98,0 | 0,3 0,5 5) | - 0,3 5) | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 2) 3) 4) |
| lupina úzkolistá | SE,E C | 16,0 | 75 | 20 | 98,0 | 0,3 0,55) | - 0,3 5) | - 0,3 | 20 - | 0 - | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | 2) 3) 4) |
| vikev huňatá | SE,E C | 16,0 | 85 | 20 | 98,0 | 0,3 1,05) | - 0,5 5) | - 0,3 | 20 - | 0 | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | |
| vikev setá | SE,E C | 16,0 | 85 | 20 | 98,0 | 0,3 1,05) | - 0,5 5) | - 0,3 | 20 - | 0 | 0 | 2 5 | 0 | 1000 | |
| vikev panonská | SE,E C O | 16,0 | 85 | 20 | 98,0 98,0 97,0 | 0,3 1,0 5) 2,0 6) | - 0,5 5) 1,5 6) | - 0,3 0,3 | 20 - - | 0 - - | 0 | 2 5 5 | 0 | 1000 | |
| čočka jedlá | SE,E C | 16,0 | 80 | 20 | 99,0 | - | - | - | 20 - | - | 0 | - | 0 | 600 | |
1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.
2) Výskyt hořkých semen ve vzorku osiva jiné než hořké odrůdy nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.
3) Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.
4) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
5) Výskyt nejvýše 0,5 hmotnostních % semen lupin, hrachu, bobu a vikví v jiném příslušném druhu se nepovažuje za nečistotu.
6) Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.
7) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
8) Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně.
Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin
Tabulka 5.2b
| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše | Klíčivost | Čistota nejméně 9) | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-14 | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Minimální klíčivost | Maximální podíl tvrdých semen 1) | vztaženo na hmotnost základního vzorku | ve vzorku dle sloupce 15 počet semen | |||||||||||
| celkem | v množství dle sloupce 7 | jeden druh | odlišné od sloupce 8 nebo 10 | |||||||||||
| z toho | komonice | kokotice | oves hluchý a fatuoidy | šťovíky kromě menšího a přímořského | ||||||||||
| jeden druh | komonice | |||||||||||||
| % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | ks | g | ||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| jetel alexandrijský | SE,E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 3 10 | 60 |
| jetel luční | SE,E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 5 10 | 50 |
| jetel nachový | SE,E C | 12,0 | 75 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 3 10 | 80 |
| jetel perský | SE,E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 3 10 | 20 |
| jetel plazivý | SE,E C | 12,0 | 80 | 40 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 5 10 | 20 |
| jetel švédský | SE,E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 3 10 | 20 |
| pískavice řecké seno | SE,E C O | 12,0 | 80 | - | 95,0 | 0,3 1,0 2,0 | - 0,5 1,5 | - 0,3 0,3 | 20 - - | 0 - - | 0 | 0 | 2 5 5 | 450 |
| štírovníky (jednoletý a růžkatý) | SE,E C | 12,0 | 75 | 40 | 95,0 | 0,3 1,8 4) | - 1,0 4) | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 0 5) 6) | 0 | 3 10 | 30 |
| tolice dětelová | SE,E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 05) 6) | 0 | 5 10 | 50 |
| vičenec (nevyluštěný) | SE,E C O | 12,0 | 75 | 20 | 95,0 | 0,3 2,5 3,5 | - 1,0 2,0 | - 0,3 0,3 | 20 - - | 0 - - | 0 | 0 | 2 5 5 | 600 400 2) |
| vojtěška (setá a proměnlivá) | SE,E C | 12,0 | 80 | 40 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 07) - | 05) 0 5) 6) | 0 | 3 10 | 50 |
| čičorka pestrá | SE,E C | 12,0 | 75 | 40 | 95,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 05) 0 5) 6) | 0 | 3 10 | 100 |
| jetel prostřední | SE,E C | 12,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 05) 0 5) 6) | 0 | 3 10 | 50 |
| komonice bílá | SE,E C | 13,0 | 80 | 20 | 97,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - | 20 - | - - | 05) 0 5) 6) | 0 | 2 5 | 50 |
| kopyšník | SE,E C O | 16,0 | 75 | 30 | 95,0 | 0,3 2,5 3,5 | - 1,0 2,0 | - 0,3 0,3 8) | 20 - - | 07) - - | 0 03) 03) | 0 | 2 5 5 | 300 120 2) |
| úročník bolhoj | SE,E C | 13,0 | 75 | 20 | 95,0 | 0,3 1,5 | - 1,0 | - 0,3 | 20 - | 0 - | 05) 0 5) 6) | 0 | 2 5 | 60 |
1) Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.
2) Osivo vyluštěné.
3) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
4) Výskyt nejvýše 1 hmotnostního % semen jetele lučního se nepovažuje za nečistotu.
5) Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.
6) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
7) Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.
8) Výskyt nejvýše 1 hmotnostního % semen komonic se nepovažuje za nečistotu.
9) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
Další požadavky:
– čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.
– v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev
Vysvětlivky:
„ 0“ nesmí se vyskytovat
„ -“ neposuzuje se
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
| Plodina | Škodlivý organismus | Kategorie | Normovaná hodnota1) | Hraniční hodnota2) |
|---|---|---|---|---|
| Bob obecný | Ascochyta fabae Speg. | SE, E | 3 % | 10 % |
| C | 7 % | 15 % | ||
| Hrách polní (včetně pelušky) | Ascochyta spp. | SE, E | 3 % | 10 % |
| C | 7 % | 15 % | ||
| Fusarium spp. | SE, E, C | 7 % | 20 % | |
| Lupina | Colletotrichum spp. | SE, E | 0 % | - |
| C | 2 % | - |
1) Normovaná hodnota: je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.
2) Hraniční hodnota: jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.
Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:
Acanthoscelides obtectus Say
Bruchus affinis Frölich
Bruchus atomarius (Linnaerus)
Bruchus pisorum (Linnaerus)
Bruchus rufimanus Boheman
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie, generace
- u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu
- označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- označení oblasti výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
- číslo partie
- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva luskovin nebo jetelovin nebo směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona
Tabulka 7.1
| Typ malého balení | Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg |
|---|---|
| - malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu) | 10,0 |
| - malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu) | 2,0 |
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie, generace
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu
- označení „Obchodní osivo“
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení ES A“
- název a adresa dodavatele
- číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
- označení České republiky nebo její zkratka
- označení „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- označení „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
- případně další informace o využití směsi
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo jiných krmných plodin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| český název | Latinský název |
|---|---|
| Kapusta krmná | Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L. |
| Ředkev olejná | Raphanus sativus L.var.oleiformis Pers. |
| Svazenka | Phacelia tanacetifolia Benth. |
| Tuřín | Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb. |
| Bér vlašský (čumíza, mohár) *) | Setaria italica (L.) P. Beauv. |
| Sléz přeslenitý*) | Malva verticillata L. |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | ||
|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C | |
| Kapusta krmná | x | x | x | x | x |
| Ředkev olejná | x | x | x | x | x |
| Svazenka | x | x | x | x | x |
| Tuřín | x | x | x | x | x |
| Bér vlašský (čumíza, mohár) | x | x | x | x | x |
| Sléz přeslenitý | x | x | x | x | x |
Oddíl 2
Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu
Tabulka 2.2
| Název | Popis |
|---|---|
| Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd | vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál |
| Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd | vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1
| Kategorie | První rok pěstování | První přehlídka ve fázi | Druhá přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | |
|---|---|---|---|---|---|
| počet roků1) | předplodiny | ||||
| kapusta krmná, tuřín | sazečka | semenice | |||
| E | v technologické zralosti | při třídění | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis | |
| C | kvetení | ||||
| ředkev olejná, | |||||
| SE E | - | kvetení | dozrávání | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis |
| C | - | kvetení | - | ||
| svazenka | |||||
| SE E C | - | kvetení | - | 2 | stejný nebo příbuzný druh |
| sléz | |||||
| SE E C | - | od kvetení do počátku zrání | - | 3 | stejný nebo příbuzný druh |
| bér | |||||
| SE E C | - | od kvetení do počátku zrání | - | 2 | stejný nebo příbuzný druh |
1) V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u kategorie SE stejné nebo nižší generace, se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
- Krmnou kapustu a tuřín lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce porostu sazeček s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.
- U hybridních odrůd musí být provedeny alespoň tři přehlídky množitelského porostu.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2
| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace – nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů2) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | |
|---|---|---|---|---|
| vzdálenost3) | od druhů | |||
| kapusta1) krmná | E | 1 | 400 | rodu Brassica, Camelina a Sinapis |
| C | 1 | 200 | ||
| svazenka | SE, E | 1 | 400 | - |
| C | 1 | 200 | ||
| tuřín1) | E | 1 | 400 | rodu Brassica, Camelina a Sinapis |
| C | 1 | 200 | ||
| sléz přeslenitý | SE, E, C | 1 | 500 | od jiných odrůd téhož druhu |
| ředkev olejná, bér vlašský | vzdálenost3) | |||
| porost do 2 ha | porost nad 2 ha | |||
| do dalšího množení | SE, E | 1 | 200 | 100 |
| pro výrobu pícnin nebo technické účely | SE, E, C | 1 | 1004) | 504) |
1) Týká se porostů semenic.
2) Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.
3) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
4) Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3a
| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m2 porostu nebo % | |
|---|---|---|---|
| jiných kulturních druhů a forem s podobným semenem | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů | ||
| kapusta krmná, tuřín | E | 3 ks | 3 ks; 0,3 % |
| C | 10 ks | 10 ks; 1,0 % | |
| ostatní jiné krmné plodiny | E | 3 ks | 3 ks |
| C | 10 ks | 10 ks | |
Další požadavky:
– množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.
Tabulka 3.3b
| Nejvyšší dovolený výskyt rostlin při množení hybridních odrůd 1) | Kategorie | |
|---|---|---|
| E | C (hybrid) | |
| jiných odrůd a zřetelně odchylných typů - v odrůdách a liniích - v hybridních porostech | 0,5 % 0,2 % | 3,0 % 1,0 % |
| jiných příbuzných druhů - v komponentech a v hybridních porostech ostatních druhů | 0 %1) | 1,0 % |
1) Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraní.
V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.
Odrůdová čistota, % hybridnosti u hybridních odrůd se stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetační zkoušce nebo s použitím jiných mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.
Oddíl 4
Zdravotní stav porostu
Tabulka 3.4
| Nejvyšší dovolený počet rostlin napadených chorobami na 100 m2 porostu | ||||
|---|---|---|---|---|
| Druh | Kategorie | Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not. anamorfa: Phoma lingam (Tode: Fr.) Desm. | Sclerotinia slerotiorum (Lib.) de Bary | Ustilago spp. |
| kapusta krmná | E | 5 | 5 | - |
| C | 20 | 20 | - | |
| ředkev olejná | SE,E | - | 5 | - |
| C | - | 20 | - | |
| tuřín | E | 5 | 5 | - |
| C | 20 | 20 | - | |
| bér vlašský | SE,E | - | - | 5 |
| C | - | - | 20 | |
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
– Skupina jiných krmných plodin není vytvořena. Bér vlašský patří do schématu pro trávy, sléz přeslenitý není zařazen v žádné skupině a ostatní druhy spadají do schématu brukvovitých a jiných olejných nebo přadných rostlin.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jedno- klíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Bér vlašský (čumíza, mohár) | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Kapusta krmná | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
| Ředkev olejná | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | ■ | |||||||||
| Sléz přeslenitý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Svazenka vratičolistá | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Tuřín | ■ | ■ | ■ | ■ | x | ■ | ||||||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které j sou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) jen u polyploidních odrůd
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
| Druh | Kategorie | Vlhkost nejvýše | Klíčivost nejméně | Čistota nejméně 2) | Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-13 | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vztaženo na hmotnost základního vzorku | Ve vzorku dle sloupce 14 počet semen | ||||||||||||
| celkem | z toho jeden druh | ředkev ohnice | hořčice rolní | jeden druh | Odlišné od sloupce 6 nebo 10 | ||||||||
| oves hluchý a fatuoidy | kokotice | šťovíky kromě menšího a přímořského | |||||||||||
| % | % | % | % | % | % | % | ks | ks | ks | ks | g | ||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| bér vlašský | SE,E C | 15,0 | 70 | 96,0 | 0,3 1,0 | 0 | 0 1) 0 1) | 90 | |||||
| kapusta krmná | SE,E C | 12,0 | 75 | 98,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 0,3 | 0,3 | 20 | 0 | 0 0 1) | 3 10 | 100 |
| ředkev olejná | SE,E C | 10,0 | 80 | 97,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 0,3 | 0,3 | 20 | 0 | 0 0 | 2 5 | 300 |
| sléz přeslenitý | SE,E C | 15,0 | 70 | 95,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 20 | 0 | 0 1) 0 1) | 50 | |||
| svazenka vratičolistá | SE,E C | 13,0 | 80 | 96,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 20 | 0 | 0 1) 0 1) | 40 | |||
| tuřín | SE,E C | 10,0 | 80 | 98,0 | 0,3 1,0 | 0,5 | 0,3 | 0,3 | 20 | 0 | 0 0 1) | 2 5 | 100 |
1) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
2) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
Vysvětlivky:
„ 0 “ ... nesmí se vyskytovat
prázdné políčko ... neposuzuje se (výskyt není limitován)
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
| Plodina | Škodlivý organismus | Velikost vzorku | Kategorie | Nejvyšší povolený výskyt |
|---|---|---|---|---|
| Kapusta krmná, tuřín | Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | 100 g | SE, E, C | 5 ks |
| Leptosphaeria maculans (Desm.) Ces. et De Not | SE, E, C | 0% |
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie
- číslo partie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
- číslo partie
- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva jiných krmných plodin a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona
Tabulka 7.1
| Typ malého balení | Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg |
|---|---|
| - malé balení ES B (základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu) | 10,0 |
| - malé balení ES A (směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu) | 2,0 |
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva jiných krmných plodin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES A“
- název a adresa dodavatele
- číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
- označení České republiky nebo její zkratka
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení ES B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:
- nápis „Malé balení ES B“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
- hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
- případně další informace o využití směsi
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Hořčice bílá | Sinapis alba L. |
| Hořčice černá | Brassica nigra (L.) Koch |
| Hořčice sareptská | Brassica juncea (L.) Czernj. et Cosson. |
| Kmín | Carum carvi L. |
| Konopí seté | Cannabis sativa L. |
| Len | Linum usitatissimum L. |
| Mák | Papaver somniferum L. |
| Řepice (řepák) | Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs |
| Řepka | Brassica napus L. (partim) |
| Slunečnice | Helianthus annuus L. |
| Sója | Glycine max (L.) Merr. |
| Světlice barvířská (saflor) | Carthamus tinctorius L. |
| Lnička setá*) | Camelina sativa L. Grantz. |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2.1
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridů) | Certifikovaný RM | Obchodní osivo | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | SE 3 | E | C*) | C 1 | C 2 | C 3 | O | |
| Hořčice bílá | x | x | x | x | x | ||||
| Hořčice černá | x | x | x | x | x | x | |||
| Hořčice sareptská | x | x | x | x | x | ||||
| Kmín | x | x | x | x | x | ||||
| Konopí seté dvoudomé | x | x | x | x | x | ||||
| Konopí seté jednodomé | x | x | x | x | x | x | |||
| Len | x | x | x | x | x | x | x | ||
| Mák | x | x | x | x | x | ||||
| Řepice | x | x | x | x | x | ||||
| Řepka | x | x | x | x | x | ||||
| Slunečnice | x | x | x | x | x | ||||
| Sója | x | x | x | x | x | x | |||
| Světlice barvířská | x | x | x | x | x | ||||
| Lnička setá | x | x | x | x | x | x | |||
*) označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál
Oddíl 2
Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu
Tabulka 2.2
| Název | Popis |
|---|---|
| E - nehybridní odrůdy | určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný RM nebo kategorií certifikovaný RM první generace, certifikovaný RM druhé generace nebo certifikovaný RM třetí generace |
| E - hybridní odrůdy - inbrední linie | určen pro výrobu Sc - dvouliniových hybridů nebo Tc - tříliniových hybridů |
| E - hybridní odrůdy - jednoduché hybridy | určen pro výrobu Tc - tříliniových hybridů nebo Dc - čtyřliniových hybridů |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1
| Druh Kategorie | První přehlídka ve fázi | Druhá přehlídka ve fázi | Třetí přehlídka ve fázi | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | |
|---|---|---|---|---|---|
| počet roků1) | předplodiny | ||||
| hořčice bílá, hořčice černá, hořčice sareptská, lnička setá, řepice (řepák) | |||||
| SE E | kvetení | dozrávání | - | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis |
| C | kvetení | - | - | 5 | |
| řepka | |||||
| SE E včetně inbredních linií | tvorby listové růžice | kvetení | dozrávání | 5 | stejného druhu a jiného druhu rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis |
| C | tvorby listové růžice | kvetení | dozrávání | 5 | |
| C hybridní odrůdy | tvorby listové růžice | kvetení | dozrávání | 5 | |
| kmín | |||||
| SE E | kvetení | - | - | 2 | čeleď Apiaceae |
| C | kvetení | - | - | 2 | |
| konopí | |||||
| SE E | kvetení | - | - | 2 | stejného druhu |
| C | kvetení | - | - | 2 | |
| len | |||||
| SE E | kvetení | dozrávání | - | 2 | stejného druhu |
| C | kvetení | dozrávání | - | 2 | |
| mák, sója, slunečnice, světlice barvířská | |||||
| SE E | kvetení | dozrávání | - | 2 | stejného druhu |
| C | kvetení | dozrávání | - | 2 | |
1) V případě množení stejné odrůdy a kategorie, u kategorií SE a C stejné nebo nižší generace, s výjimkou hybridních odrůd se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2
| Druh | Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů1) pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení | |
|---|---|---|---|---|
| od stejného druhu | od druhů | |||
| hořčice bílá | SE, E | 1 | 4002) | rodu Brassica, Camelina a Raphanus |
| C | 1 | 2002) | ||
| hořčice černá, sareptská | SE, E | 1 | 4002) | rodu Brassica, Camelina, Raphanus a Sinapis |
| C | 1 | 2002) | ||
| kmín | SE, E | 1 | 4002) | od jiné odrůdy |
| C | 1 | 2002) | ||
| konopí jednodomé | SE, E | 2 | 5 0002) | |
| C | 2 | 1 0002) | ||
| konopí dvoudomé | SE, E | 2 | 4002) | |
| C | 2 | 2002) | ||
| len | SE, E | 1 | 200 | |
| C | 1 | 100 | ||
| lnička setá | SE, E | 1 | 400 | rodu Brassica, Raphanus a Sinapis |
| C | 1 | 200 | ||
| mák | SE, E | 1 | 400 | |
| C | 1 | 200 | ||
| řepka | SE, E | 1 | 2002) | rodu Brassica, Raphanus, Sinapis a Camelina |
| C | 1 | 1002) | ||
| komponenty | 1 | 5002) | ||
| hybridy | 1 | 3002) | ||
| řepice (řepák) | SE, E | 1 | 4002) | rodu Brassica, Sinapis Raphanus, a Camelina |
| C | 1 | 2002) | ||
| slunečnice | SE, E | 1 | 7502) | |
| C | 1 | 5002) | ||
| komponenty | 1 | 1 5002) | ||
| hybridy | 1 | 5002) | ||
| světlice barvířská | SE, E | 1 | 4002) | |
| C | 1 | 2002) | ||
| sója | SE, E | 1 | - | |
| C | 1 | - | ||
1) Jiné odrůdy, komponenty a hybridy stejného druhu a jiné druhy.
2) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
Izolační vzdálenost platí i pro planě rostoucí společenstva daných druhů nebo z půdní zásoby, kde počet rostlin sledovaného druhu je 100 a více rostlin na 100 m2
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3a
| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený výskyt rostlin na 100 m2 porostu - kusy, % | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| jiných kulturních druhů a forem1) s podobným semenem | jiných odrůd a zřetelně odchylných typů, komponentů a hybridů | hořčice rolní | ředkve ohnice | ostatní plevele | ||
| kusů | kusů / % | kusů | kusů | kusů | ||
| hořčice bílá | SE, E | 2 | 3 | 0 | 2 | |
| C | 4 | 10 | 4 | 4 | ||
| hořčice černá, sareptská | SE, E | 2 | 3 | 0 | 2 | |
| C | 4 | 10 | 4 | 4 | ||
| konopí | SE, E | 2 | 3 | |||
| C | 4 | 10 | ||||
| kmín | SE, E | 2 | 3 | 02) | ||
| C | 4 | 10 | 42) | |||
| len | SE, E | 2 | 10 | |||
| C | 4 | 40 | ||||
| lnička setá | SE, E | 2 | 2 | |||
| C | 4 | 6 | ||||
| mák | SE, E | 2 | 2 | 03) | ||
| C | 4 | 6 | 03) | |||
| Řepka | SE, E | 2 | 3 | 0 | 2 | |
| C | 4 | 10 | 4 | 4 | ||
| komponenty | 0 | viz tabulka 3.3b | 0 | 2 | ||
| hybridy | 4 | 4 | 4 | |||
| řepice (řepák)4) | SE, E | 2 | 3 | 0 | 2 | |
| C | 4 | 10 | 4 | 4 | ||
| slunečnice | SE, E | 2 | 0,2 % | |||
| C | 4 | 0,5 % | ||||
| komponenty | 0 | viz tabulka 3.3c | ||||
| hybridy | 4 | |||||
| světlice barvířská (saflor) | SE, E | 2 | 3 | |||
| C | 4 | 10 | ||||
| sója | SE, E | 2 | 3 | |||
| C | 4 | 10 | ||||
1) Jarní a ozimá forma v rámci druhu, u lnu též len olejný a přadný navzájem
2) Ostatní druhy čeledi Apiaceae (okoličnaté).
3) Blín
4) Pokud se bude u řepice vyrábět osivo hybridních odrůd, bude postupováno stejným způsobem jako u hybridních odrůd řepky, s přihlédnutím k typu hybridnosti a metodice šlechtitele.
Další požadavky:
– množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.
Požadavky na porosty hybridních odrůd řepky při použití pylové sterility
Tabulka 3.3b
| Kategorie | Komponenty | Restaurované hybridy komponenty | Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin | Pylová sterilita | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| % | ks/100 m2 | |||||
| E | inbrední linie | 0,1 | 5 | - | ||
| jednoduchý hybrid | - | |||||
| otcovský komponent | 0,1 | 5 | - | |||
| mateřský komponent | 0,2 | 10 | 99% | |||
| C | otcovský komponent | 0,3 | 15 | - | ||
| mateřský komponent | 1,0 | 20 | 98% | |||
| E | mateřský komponent | - | 3 | 98% | ||
| otcovský komponent 1) | - | 3 | - | |||
| obsev | - | 3 | - | |||
| C | mateřský komponent | - | 10 | 98% | ||
| otcovský komponent 2) | - | 15 | - | |||
| obsev | - | 50 | - | |||
1) Platí, pokud hustota porostu bude minimálně 30 rostlin / m2, při hustotě porostu 20 rostlin / m2 se smí vyskytovat nejvýše 2 odlišné rostliny / 100 m2.
2) Selekce fertilních rostlin v mateřském komponentu bude provedena na začátku fáze kvetení, fertilní rostliny v porostu mateřského komponentu se počítají jako odchylné typy v tom případě, že se od porostu liší minimálně v jednom dalším odrůdovém znaku.
Opylovač musí být z porostu důsledně odstraněn, kontrola odstranění se provádí při třetí přehlídce, nesmí být nalezeny ani remontující rostliny.
Další požadavky na porosty hybridních odrůd slunečnice
Tabulka 3.3c
| Kategorie | Komponenty | Nejvyšší dovolený výskyt odlišných rostlin včetně fertilních rostlin v mateřském komponentu |
|---|---|---|
| % | ||
| E | inbrední linie | 0,2 |
| jednoduchý hybrid otcovský komponent (2 % a více mateřského komponentu je schopno opylení) | 0,2 | |
| mateřský komponent | 0,5 | |
| C | otcovský komponent (5 % a více mateřského komponentu je schopno opylení) | 0,5 |
| mateřský komponent | 1,0 |
- ve fázi kvetení mateřského komponentu musí mít otcovský komponent dostatek pylu k jeho opylení,
- kontrola fertility se provádí ve fázi, kdy rostliny mateřského komponentu mají blizny schopné opylení,
- maximální počet rostlin mateřského komponentu, které produkovaly nebo produkují pyl, je 0,5 % ve fázi, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení,
– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1
○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.
Minimální odrůdová čistota hybridních odrůd - % hybridnosti osiva je 90 % u řepky a 95 % u slunečnice, stanoví se posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva ve vegetačních zkouškách nebo s použitím jiných, mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva. U hybridů řepky je minimální odrůdová čistota mateřského komponentu 99,0 %, otcovského komponentu 99,9 %.
Osivo hybridních odrůd řepky se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti s ohledem na znaky komponentů, včetně pylové sterility a hodnoty minimální odrůdové čistoty.
Oddíl 4
Zdravotní stav porostu
Tabulka 3.4
| Druh | Choroba | Nejvyšší dovolený výskyt (%) |
|---|---|---|
| řepka, řepice, hořčice | Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | 2 |
| slunečnice | Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | 3 |
| Botrytis spp. | 5 | |
| konopí seté | Botrytis spp. | 5 |
| len | Alternaria spp. | 3 |
| Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas | 3 | |
| Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. | 3 | |
| Fusarium spp. | 10 | |
| Botrytis spp. | 5 | |
| sója | Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie | 0,2 |
| Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell | 0,2 | |
| Phialophora gregata (Allington & D.W. Chamb.) W. Gams | 0,2 | |
| Phytophthora megasperma Drecks. | 0,2 |
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
– V rámci schémat jsou kapusta krmná, ředkev olejná, svazenka a tuřín zařazeny do skupiny brukvovitých a jiných olejných a přadných rostlin.
– Sója je zařazena do skupiny leguminóz.
– požaduje se časový odstup pro množitelské porosty stejného druhu - u druhů čeledi Brassicaceae 5 let, u ostatních druhů 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo s výjimkou hybridů množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
– Musí být provedena alespoň jedna přehlídka. U hybridních odrůd musí být provedeny nejméně tři přehlídky v každé rodičovské linii, postačují dvě, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.
– U porostů kategorie E hybridních odrůd řepky a řepice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility, provedeny nejméně tři přehlídky.
– U porostů kategorie C hybridních odrůd řepky a řepice, při použití cytoplazmatické pylové sterility nebo auto-inkompatibility postačuje provést dvě přehlídky, pokud je před uznáním provedena posklizňová zkouška.
– U porostů kategorií E a C hybridních odrůd slunečnice musí být, v případě použití cytoplazmatické pylové sterility, provedeny nejméně tři přehlídky.
– požadavky na minimální izolační vzdálenosti odpovídají Tab.3.2, nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
– množitelské porosty samosprašných a apomiktických odrůd musí být odděleny uličkou.
– u hybridních odrůd se stejným opylovačem musí být mechanická izolace 3 m a známý původ osiva.
– Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
– Druhová čistota - pro druhy jejichž semena jsou obtížně odlišitelná a druhy, které se snadno opylují s množenou odrůdou platí, že se může v množitelském porostu vyskytovat maximálně:
SE,E - 1 odlišná rostlina na 30 m2
C - 1 odlišná rostlina na 10 m2
Minimální odrůdová čistota:
a) nehybridní odrůdy
| Druh | SE, E | C 1 | C2 |
|---|---|---|---|
| řepka a řepice mimo krmný typ | 99,9 % | 99,7 % | 99,7 % |
| řepka a řepice krmný typ hořčice, slunečnice | 99,7 % | 99,0 % | 98,0 % |
| len | 99,7 % | 98,0 % | 97,5 % |
| mák | 99,0 % | 98,0 % | 98,0 % |
Počet rostlin stejného druhu jako množitelský porost neodpovídající odrůdě:
všechny druhy:
SE, E - 1 odlišná rostlina na 30 m2
C - 1 odlišná rostlina na 10 m2
b) hybridní odrůdy
Základní osivo
- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,2 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 2 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,
- v množitelském porostu - v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin včetně pylově fertilních.
Certifikované osivo
- v množitelském porostu v otcovském komponentu se nesmí vyskytovat více než 0,5 % odchylných rostlin s pylem, a to v době, kdy 5 % a více rostlin mateřského komponentu je schopno přijímat pyl,
- v množitelském porostu v mateřském komponentu se nesmí vyskytovat více než 1,0 % rostlin odchylných nebo více než 0,5 % pylově fertilních rostlin.
– Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:
○ smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního kompnentu s osivem získaným za použití plně pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1
○ použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech normální.
| slunečnice: | |||
|---|---|---|---|
| Kategorie | Porost na výrobu | Odrůdová čistota | Pylová sterilita mateřského komponentu |
| E | linie - mateřský komponent | 99,8 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy) | - |
| E | linie - otcovský komponent | 99,8 % | - |
| E | rodičovský hybrid - mateřský komponent | 99,5 % (pylově fertilní rostliny zahrnuty mezi odchylné typy) | - |
| E | rodičovský hybrid - otcovský komponent | 99,8 % | - |
| C | konečný hybrid - mateřský komponent | 99,0 % | 99,5 % |
| C | konečný hybrid - otcovský komponent | 99,5 % | - |
- odrůdová čistota mateřského komponentu se hodnotí včetně fertilních rostlin
- hodnocení se provádí v době kdy je schopno opylení mateřského komponentu
2 a více % u základního osiva
5 a více % u certifikovaného osivo
| řepka a řepice: | |||
|---|---|---|---|
| Kategorie | Porost na výrobu | Odrůdová čistota | Pylová sterilita mateřského komponentu |
| s použitím cytoplazmatické pylové sterility | |||
| E | řepka - linie - mateřský komponent | 99,9 % | ozimé odrůdy 99,0 % jarní odrůdy 98,0 % |
| řepice - linie - mateřský komponent | 99,9 % | 98,0 % | |
| E | linie - otcovský komponent | 99,9 % | - |
| C | konečný hybrid - mateřský komponent | 99,0 % | 98,0 % |
| C | konečný hybrid - otcovský komponent | 99,7 % | - |
| s použitím auto-inkompatibility | |||
| E | auto-inkompatibilní linie | 99,9 % | - |
| C | auto-inkompatibilní linie | 99,5 % | - |
Další požadavky:
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Hořčice bílá, černá, sareptská | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | # | ■ | ||||||||
| Kmín kořenný | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Konopí seté | ■ | ■ | ■ | ■ | x | ■ | ||||||||||
| Len | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
| Lnička setá | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ||||||||||
| Mák setý | ■ | ■ | ■ | ■ | ■ | |||||||||||
| Řepice olejná (řepák olejný) | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | ■ | |||||||||
| Řepka olejka2) | ■ | ■ | ■ | # | ■ | # | ■1) | # | ■ | |||||||
| Slunečnice roční | ■ | ■ | ■ | # | ■ | ■1) | x | ■ | ||||||||
| Sója luštinatá | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
| Světlice barvířská (saflor) | ■ | ■ | ■ | # | ■ | x | ■ | |||||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které j sou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) jen u hybridních odrůd
2) stanovení GSL + KE je povinnou součástí uznávacího řízení
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2a
| Druh | Kategorie osiva | Vlhkost nejvýše % | Klíčivost nejméně % | Čistota nejméně 11) % | Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sl.7-14 (g) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| v základním vzorku % | celkem semen ks | z toho (ks) | ||||||||||||
| psárka polní | jílek oddálený | sklerocia | oves hluchý, plevelné ovsy, jejich hybridy a fatuoidy | ředkev ohnice | šťovíky 1) | kokotice | ||||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| hořčice bílá 2) | SE, E | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 5 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 200 | |||
| C | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 5 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 200 | ||||
| hořčice černá 2) | SE, E | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 40 | ||||
| C, 0 | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 40 | |||||
| hořčice 2) sareptská | SE, E | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 40 | ||||
| C | 10,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 40 | |||||
| kmín | SE, E | 13,0 | 70 | 97,0 | 25 | 3 | 0 | 10 | 0 3) | 80 | ||||
| C | 13,0 | 70 | 97,0 | 25 | 3 | 0 | 10 | 0 3) | 80 | |||||
| konopí 7) 9) | SE, E | 10,0 | 75 | 98,0 | 30 | 0 | 0 | 600 | ||||||
| C | 10,0 | 75 | 98,0 | 30 | 0 | 0 | 600 | |||||||
| len olejný 9) | SE, E | 13,0 | 85 | 99,0 | 15 | 4 | 2 | 0 | 0 3) | 150 | ||||
| C | 13,0 | 85 | 99,0 | 15 | 4 | 2 | 0 | 0 3) | 150 | |||||
| len přadný 9) | SE, E | 13,0 | 92 | 99,0 | 15 | 4 | 2 | 0 | 0 3) | 150 | ||||
| C | 13,0 | 92 | 99,0 | 15 | 4 | 2 | 0 | 0 3) | 150 | |||||
| lnička setá 6) | SE, E | 12,0 | 80 | 99,0 | 0 | 0 3) | 40 | |||||||
| C | 12,0 | 80 | 98,0 | 0 | 0 3) | 40 | ||||||||
| mák 10) | SE, E | 10,0 | 80 | 98,0 | 25 | 0 | 0 3) | 10 | ||||||
| C | 10,0 | 80 | 98,0 | 25 | 0 | 0 3) | 10 | |||||||
| řepice olejná 2) | SE, E | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 5 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 70 | |||
| C | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 5 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 70 | ||||
| řepka8) 2) | SE, E | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 10 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 100 | |||
| C | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 10 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 100 | ||||
| komponent | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 10 | 0 | 10 | 2 | 0 3) | 100 | ||||
| hybrid | 9,0 | 85 | 98,0 | 0,3 | 10 | 0 | 10 | 5 | 0 3) | 100 | ||||
| slunečnice 8) 9) | SE, E | 10,0 | 85 | 98,0 | 5 | 10 | 0 | 0 | 1000 | |||||
| C | 10,0 | 85 | 98,0 | 5 | 10 | 0 | 0 | 1000 | ||||||
| saflor 7) 9) | SE, E | 10,0 | 75 | 98,0 | 5 | 0 | 0 | 900 | ||||||
| C | 10,0 | 75 | 98,0 | 5 | 0 | 0 | 900 | |||||||
| sója 4) 9) | SE, E | 15,0 | 80 5) | 98,0 | 5 | 0 | 0 | 1000 | ||||||
| C | 15,0 | 80 5) | 98,0 | 5 | 0 | 0 | 1000 | |||||||
1) Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího.
2) Vlhkost nejvýše 12 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně.
3) Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku předepsané hmotnosti se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek téže hmotnosti žádná semena kokotic.
4) Hmotnostní procento neškodných nečistot nesmí překročit 0,3 %.
5) Tvrdá semena se započítávají ke klíčivým.
6) Max výskyt semen lničky drobnoplodé v kategorii SE, E – 2 ks, v kategorii C – 5 ks.
7) Osivo nesmí obsahovat zárazu, avšak výskyt jednoho semene zárazy ve vzorku o hmotnosti 100 g se nepovažuje za nečistotu, neobsahuje-li druhý vzorek o hmotnosti 200 g žádné semeno zárazy.
8) U hybridních odrůd se hybridnost stanoví další zkouškou (řepka minimálně 90%, slunečnice minimálně 95%).
9) Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
10) Osivo máku se neuzná, pokud obsahuje blín.
11) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu
Vysvětlivky:
„ 0 “.................. nesmí se vyskytovat
prázdné políčko..... neposuzuje se (výskyt není limitován)
Požadavky na obsah kyseliny erukové a glukosinolátů:
Tabulka 5.2b
| Druh: | Kategorie | Nejvyšší obsah kyseliny erukové v % |
|---|---|---|
| Řepka - odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem kyseliny erukové | SE, E | 0,3 |
| C | 0, 8 | |
| Druh: | Kategorie | Nejvyšší obsah glukosinolátů v mikromolech na gram osiva při 9 % vlhkosti |
| Řepka – odrůdy s deklarovaným nízkým obsahem glukosinolátů | SE, E | 15 |
| C | 20 |
Požadavky na sdružené odrůdy:
- Osivo mateřského komponentu musí být odlišitelné od osiva otcovského komponentu rozdílnou barvou použité obalovací látky.
- Návěska osiva sdružené odrůdy kategorie C je modré barvy s šikmým zeleným pruhem.
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
| Plodina | Škodlivý organismus | Velikost vzorku | Kategorie | Nejvyšší povolený výskyt |
|---|---|---|---|---|
| Konopí seté | Botrytis spp. | SE, E, C | 5% | |
| Len | Phoma exiqua var. linicola (Naumov et Vass.) Maas | SE, E, C | 1% | |
| Alternaria linicola Groves et Solko Colletotrichum lini (Westerd.) Toch. Fusarium spp. | SE, E, C | 5% | ||
| Botrytis spp. | SE, E, C | 5% | ||
| Světlice barvířská | Botrytis spp. | SE, E, C | 5% | |
| Slunečnice roční | Botrytis spp. Plasmopara halstedii (Farlow) Berlese et de Toni | SE, E, C | 5% 0% | |
| Sója luštinatá | u Pseudomonas syringae pv. glycinea (Coerper) Young, Dye & Wilkie nesmí být v rámci vzorku s min. 5 000 semeny na partii, rozděleného do 5 dílčích vzorků, počet dílčích vzorků napadených vyšší než 4 | SE, E, C | ||
| Diaporthe phaseolorum var. sojae Lehm. Diaporthe phaseolorum var. caulivora Athow & Caldwell | SE, E, C | 15% |
U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:
- pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:
název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,
- pro základní osivo v ostatních případech:
název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,
- pro certifikované osivo:
název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“
- pro osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál sdružených odrůd:
- namísto názvu odrůdy se uvede název sdružené odrůdy (údaj „sdružená odrůda“ a její název) a hmotnostní procenta jednotlivých komponent v odrůdě; pokud bylo hmotnostní procento písemně sděleno kupujícímu na jeho žádost a úředně zaznamenáno, stačí uvést název sdružené odrůdy
- kategorie, generace
- číslo partie
- hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva olejnin a přadných rostlin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno ... (měsíc a rok)“
- číslo partie
- hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- označení oblasti výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva olejnin a přadných rostlin
Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva olejnin a přadných rostlin kategorie základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie, generace
- hmotnost v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo řep
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Cukrovka | Beta vulgaris L.var. altissima Döll |
| Řepa krmná | Beta vulgaris L. var. crassa Mansf. |
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd) | Certifikovaný RM |
|---|---|---|---|
| SE 1 | E | C | |
| Cukrovka | x | x | x |
| Řepa krmná | x | x | x |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1
| Kategorie | Přehlídka sazeček | Přehlídka semenic | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | z předpěstované sadby | počet roků | předplodiny | ||
| E, osivo komponentů hybridních odrůd | technologická zralost | po třídění | - | ve fázi kvetení | 5 | rodu Beta |
| C, včetně osiva hybridů | technologická zralost | po třídění | před výsadbou | ve fázi kvetení | 5 | rodu Beta |
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2
| Kategorie | Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech | Množitelské porosty | Nejmenší vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení |
|---|---|---|---|
| E | 1 | od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta | 1 000 |
| C (včetně hybridů) | 1 | od jakéhokoliv zdroje pylu rodu Beta, který není uvedený níže | 1 000 |
| opylovač nebo jeden z diploidních opylovačů od tetraploidního zdroje pylu | 600 | ||
| tetraploidní opylovač od diploidního zdroje pylu | 600 | ||
| pylové zdroje, u kterých je ploidita neznámá | 600 | ||
| diploidní opylovač od diploidního zdroje pylu | 300 | ||
| tetraploidní opylovač od tetraploidního zdroje pylu | 300 | ||
| mezi dvěma porosty, kde není využita pylová sterilita | 300 | ||
| mezi dvěma porosty se stejným opylovačem | 0 |
- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
- Ploidita semenonosných a prášících komponentů množitelského porostu pro produkci osiva se stanoví podle Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin nebo podle národních katalogů odrůd. Pokud tyto údaje nejsou pro některou odrůdu uvedeny, pak se ploidita považuje za neznámou a je stanovena minimální izolační vzdálenost 600 m.
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3
| Druh | Kategorie | Nejvyšší dovolený výskyt jiných rostlin v porostu v % | |||
|---|---|---|---|---|---|
| rostlin jiného příbuzného druhu | rostlin jiné odrůdy a odchylného typu | ||||
| v sazečkách 1) | v semenicích | v sazečkách 1) | v semenicích | ||
| cukrovka | E | 0 | nesmí se vyskytovat | 0,1 | nesmí se vyskytovat |
| C (včetně hybridů) | 0,2 | 0,5 | |||
| řepa krmná | E | 0 | nesmí se vyskytovat | 0,2 | nesmí se vyskytovat |
| C (včetně hybridů) | 0,5 | 1,0 | |||
1) V porostech sazeček se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, případně rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tabulka 3.3, podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do druhé přehlídky.
Krmnou řepu lze množit i přímou metodou – ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení. Při přehlídce těchto porostů se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
– musí být provedena alespoň jedna přehlídka sazeček a semenic pro kontrolu izolačních vzdáleností a předplodin v době květu a doporučuje se přehlídka v technické zralosti pro určení pravosti a čistoty odrůdy,
– na poli, kde bude umístěn množitelský porost, se nesmí vyskytovat žádná planě rostoucí rostlina druhu Beta.
– požadavky na izolační vzdálenosti jsou shodné s tabulkou 3.2. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
– certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou,
– porost musí dostatečně splňovat podmínky pravosti a čistoty odrůdy,
– porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
– požadavky na jednoklíčkovost a na počet tříklíčkových a víceklíčkových klubíček jsou shodné s tabulkou 5.2, sloupci 7 a 8.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Cukrovka | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ■ | ■ | x | ■ | |||||||
| Řepa krmná | ■ | ■ | # | ■ | ■ | ■ | ■ | x | ■ | |||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
1) jen u polyploidních odrůd
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
| Druh Kategorie | Vlhkost nejvýše 1) (%) | ČISTOTA | KLÍČIVOST | Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 4 a 5 (g) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistota nejméně 1)2)4) (%) | Jiných rostlinných druhů celkem (%) | Úlomky stonků > 1 cm v 500 g (ks) | Klíčivost nejméně (%) | Jednoklíčkovost nejméně (%) | Obsah tří a víceklíčkových klubíček nejvýše (%) | |||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
| cukrovka E, C | ||||||||
| jednoklíčková | 15 | 97 | 0,3 | 3 | 80 | 90 | 5 | 500 |
| pro přesný výsev | 15 | 97 | 0,3 | 3 | 75 | 70 | 5 | 500 |
| víceklíčková s více než 85% diploidů | 15 | 97 | 0,3 | 3 | 73 | 58 | 5 | 500 |
| ostatní | 15 | 97 | 0,3 | 3 | 68 | 63 | 5 | 500 |
| řepa krmná E, C | ||||||||
| jednoklíčková | 3 | 73 | 90 | 5 | 500 | |||
| pro přesný výsev | 3 | 73 | 70 | 5 | 500 | |||
| víceklíčková s více než 85% diploidů | 15 | 97 | 0,3 | 3 | 73 | 58 | 5 | 500 |
| ostatní | 15 | 97 | 0,3 | 3 | 68 | 63 | 5 | 500 |
1) Případně kromě granulovacích látek, pesticidů a jiných tuhých aditiv.
2) Podíl inertních látek nesmí přesáhnout v případě kategorie základní rozmnožovací materiál 1 %, v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál pak 0, 5 % hmotnosti.
3) Příměs diploidních semen se stanoví u polyploidních odrůd
4) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
Další požadavky:
– Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
Vysvětlivky: prázdné políčko...........neposuzuje se
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
| Plodina | Škodlivý organismus | Kategorie | Nejvyšší povolený výskyt |
|---|---|---|---|
| Cukrovka Řepa krmná | Pleospora betae (Berl.) Nesod. + Fusarium spp. | SE, E, C | 20% |
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva řep kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“
- u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou
- název odrůdy
- kategorie
- číslo partie
- hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“
- u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva řep
Tabulka 7.1
| Typ osiva | Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg | Počet kusů |
|---|---|---|
| 1. osivo řepy jednoklíčkové nebo osivo řepy pro přímý výsev | 2,5 | 100 tis. |
| 2. osivo řepy s výjimkou osiva uvedeného v bodě 1 | 10,0 |
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva řep kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení ES“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- název druhu, včetně označení, zda jde o cukrovku nebo řepu krmnou
- název odrůdy
- kategorie
- hmotnost nebo počet klubíček nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- u jednoklíčkového osiva označení „jednoklíčkové“
- u osiva pro přesný výsev označení „pro přesný výsev“
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Brambor | Solanum tuberosum L. |
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie, generace a třídy
Tabulka 2
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | E | C 1 | C2 | |||
| Brambor | x | ||||||
| x | x | Třídy* | x | x | |||
| ES 1 | ES 2 | ES 3 | |||||
| x | x | x | |||||
* Sadba brambor kategorie základní rozmnožovací materiál může být zařazena do jedné z uvedených tříd.
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1
| Přehlídka | Množení po stejném druhu přípustné nejdříve za (počet roků) | ||
|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | |
| při průměrné výšce trsů 20 cm | v plné vegetaci | po ukončení vegetace | 3 |
Požadavky na vlastnosti pozemku a vlastnosti půdy:
- před výsadbou musí být na pozemku proveden průzkum na výskyt Globodera rostochiensis (Wollen Weber) Behrens a Globodera pallida (Stone) Behrens s negativním výsledkem,
- pozemek nesmí být dotčen mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními nařízenými v důsledku výskytu Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus (Spieckermann & Kotthoff) Davis et al. a Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al., které se týkají zákazu množení sadby.
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2
| Nejmenší vzdálenost (m) od jiných porostů brambor s výskytem virových chorob nad 10 % | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní rozmnožovací materiál | Certifikovaný rozmnožovací materiál | ||
|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | E | C 1 | C 2 | |
| 500 | 500 | 300 | 200 | 100 | |
Další požadavky:
- každý množitelský porost je od sousedního porostu zřetelně oddělen nejméně jedním, bramborami neosázeným řádkem, nebo nejméně 10 m dlouhým neosázeným pruhem v šíři sazeče na počátku i na konci množitelského porostu,
- za nedodržení minimální vzdálenosti množitelských porostů od jiných porostů brambor se považují i vyselektované rostliny neodstraněné v den následující po selekci.
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
Tabulka 3.3
| Stupeň množení | Nejvyšší povolené % výskytu odchylných typů | Nejvyšší povolené % výskytu jiných odrůd | Nejvyšší povolené % chybějících rostlin 1) | Nejvyšší dovolený výskyt obrostů v % 2) | Předčasné ukončení vegetace 3) |
|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | 0,25 | 0 | 10 | 2 | povinné |
| SE 2 | 0,25 | 0 | 10 | 2 | povinné |
| E | 0,25 | 0,1 | 15 | 4 | povinné |
| C 1 | 0,5 | 0,2 | 20 | 6 | povinné |
| C 2 | 0,5 | 0,2 | 25 | 64) | doporučené |
Vysvětlivky k tabulce:
1) Při výpočtu procenta chybějících rostlin se v případě šířky řádku 70 – 75 cm vychází z počtu 50 000 jedinců na 1 ha a v případě šířky řádku 90 cm z počtu 45 000 jedinců na 1 ha.
2) Za jeden obrost se považuje každý trs, na kterém jsou po předčasném ukončení vegetace vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.
3) O termínu předčasného ukončení vegetace rozhoduje na základě místních podmínek dodavatel a informuje nejpozději do 5 dnů od jeho stanovení příslušného semenářského inspektora.
4) Procento výskytu obrostů, do kterého lze ještě odebírat vzorky na posklizňové zkoušky přímo z porostu, při vyšším výskytu lze provést odběr těchto vzorků až po sklizni.
Další požadavky:
- souvratě nesmí být osázeny bramborami,
- k založení porostu nesmí být použita krájená sadba
Oddíl 4
Zdravotní stav porostu
Tabulka 3.4a
| Choroby, škůdci | % rostlin s příznaky napadení chorobami nebo škůdci | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Šlechtitelský RM | SE 1 | SE 2 | E | C 1 | C 2 | |
| viry celkem | 0 | 0,5 | 0,5 | 1,0 | 3,0 | 6,0 |
| Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye (bakteriální černání stonků bramboru) | 0 | 1 | 1 | 2 | 4 | 4 |
| škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) | nesmí se vyskytovat | |||||
1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.
Další požadavky:
- při přehlídce se neodstraněná matečná hlíza i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry,
- v případě selekce odkládáním natě a při výskytu živých neokřídlených mšic se každý trs ponechaný v porostu hodnotí jako rostlina s příznaky napadení viry.
Při výrobě sadby brambor kategorie E, která má být zařazena do jedné ze tříd, musí být splněny následující požadavky:
A. Požadavky na zdravotní stav porostu:
| Choroby, škůdci | % rostlin s příznaky napadení chorobami nebo škůdci | ||
|---|---|---|---|
| ES 1 | ES 2 | ES 3 | |
| viry celkem | 0,5 | 0,5 | 1,0 |
| Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye (bakteriální černání stonků bramboru) | 0 | 0,5 | 1,0 |
| škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) | nesmí se vyskytovat | ||
1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.
B. Podmínky, které musí splňovat šlechtitelský rozmnožovací materiál, z něhož pochází sadba brambor kategorie E zařazená do jedné ze tříd:
1) Materiál musí být prostý:
a) Erwinia carotovora subsp. atroseptica (van Hall) Dye, bakteriální černání stonků bramboru;
b) PLRV, virová svinutka bramboru;
c) PVA, A – viróza (mírná mozaika);
d) PVM, M – viróza (lžicovitá mozaika);
e) PVS, S - viróza;
f) PVX, X - viróza;
g) PVY, Y - viróza (nekrotická mozaika);
2) Při použití mikrokultivačních metod včetně meristémového množení nesmí mateřská hlíza obsahovat škodlivé organismy uvedené v odstavci 1.
Dodržování výše uvedených podmínek musí být zajištěno úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dozorem podle vhodných metod;
3) Materiál rozmnožený in vitro a pocházející z mateřské hlízy nesmí obsahovat škodlivé organismy uvedené v odstavci 1.
Podmínka povinné úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem se neuplatňuje.
4) Při použití metod klonového udržovacího šlechtění musí původní rostlina a hlízy, které z ní přímo pocházejí:
- být prosté škodlivých organismů uvedených v bodě 1. Dodržování podmínek podle písmen c) až g) se ověřuje úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dozorem vhodnými metodami;
- být získána z porostu splňujícího podmínky uvedené v bodě 5 zde níže.
5) Množitelský porost:
- množení po stejném druhu přípustné nejdříve za 3 roky
- minimální izolační vzdálenost musí být stejná jako u generace SE1 (oddíl 2)
- pokud jde o bakteriální černání stonků a měkkou hnilobu hlíz bramboru:
- v případě třídy ES 1 nesmí být zasaženy; nebo
- v případě třídy ES 2 a třídy ES 3 může být pouze 0,25 % rostlin.
Dodržování této podmínky se ověřuje úřední přehlídkou;
- nesmí obsahovat více než 0,1 % rostlin s příznaky virových infekcí. Dodržování této podmínky se ověřuje úřední přehlídkou, v případě pochybností je doplněno laboratorními testy.
- počet přehlídek – 3.
Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů
Tabulka 3.4b
| Šlechtitelský RM | SE 1 | SE 2 | E | C 1 | C 2 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| % hlíz napadených viry | 0 | 2 | 3 | 4 | 6 | 10 |
| škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) | nesmí se vyskytovat | |||||
1) Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.
Posklizňové zkoušky sadby brambor jsou součástí uznávacího řízení v porostu a provádí se v rozsahu stanoveném každoročně ústavem. Procento hlíz napadených viry se zjišťuje metodou ELISA. Přepočtem se stanoví:
• každá hlíza napadená viry způsobujících těžkou virovou chorobou se započítává jako 1%,
• každá hlíza napadená viry způsobujících lehkou virovou chorobou se násobí koeficientem 0,33,
• každá hlíza napadená S – virózou se násobí koeficientem 0,05.
Výskyt S - virózy se nehodnotí u certifikovaného rozmnožovacího materiálu.
Odběr vzorků sadby brambor pro posklizňové zkoušky se řídí pokynem, který vydává Ústav. Vzorky sadby z množitelských porostů jsou odebírány jen z porostů, u kterých již byla ukončena vegetace.
Původci těžkých virových chorob: virová svinutka bramboru, A - viróza (mírná mozaika) a Y - viróza (nekrotická mozaika).
Původci lehkých virových chorob: M - viróza (lžicovitá mozaika), X - viróza a S - viróza.
Započítávání případných dalších původců virových chorob stanoví ministerstvo ve věstníku MZe.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu podle normy pro sadbu brambor Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe – UNECE)
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
a) Sadbové brambory nesmějí být uváděny do oběhu, pokud byly ošetřeny prostředky, které zabraňují klíčení.
b) Velikost sadby se stanovuje tříděním na čtvercových sítech o minimálním rozměru 25 x 25 mm a maximálním rozměru 60 x 60 mm.
Další požadavky:
- v případě použití sít větších než 35 mm je rozdíl mezi síty dělitelný číslem 5,
- maximální rozdíl velikosti sít v rámci jedné partie je 25 mm.
c) V jedné partii sadby musí být zastoupeny hlízy všech velikostí ve vyrovnaném poměru.
d) Požadavky sledované při mechanickém rozboru:
Tabulka 5
| Číslo vady | Druh vady | Nejvyšší přípustné hmotnostní % vad 5) |
|---|---|---|
| 1. | hlízy jiných odrůd 6) | 0,10 |
| 2. | hlízy napadené nebo poškozené: mrazem a zapařením | 0,25 |
| 3. | mokrá hniloba 1) 7) | 0,25 9) |
| 4. | suchá hniloba – způsobená Fusarium spp., případně Phoma spp.7) | 1,00 9) |
| 5. | plíseň bramboru Phytophtora infestans (Mont.) De Bary | 1,00 |
| 6. | poškození mechanicky nebo škůdci 2) 7) | 3,00 |
| 7. | aktinomycétová obecná strupovitost bramboru Streptomyces scabies (Ex Thaxter) Lambert & Loria3) 7) | 5,00 |
| 8. | vločkovitost hlíz bramboru Rhizoctonia solani Kühn 4) | 5,00 |
| 9. | silné šednutí až černání dužiny zaujímající více než 1/3 řezu hlízy | 10,00 |
| 10. | silná rzivost dužiny zaujímající více než 1/10 řezu hlízy | 10,00 |
| 11. | příměs zeminy a jiných nečistot | 2,00 10) |
| 12. | hlízy podsadbové | 3,00 |
| 13. | hlízy nadsadbové | 3,00 |
| 14. | hlízy napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství8) | nesmí se vyskytovat |
Vysvětlivky k tabulce:
1) Mokré hniloby způsobené bakteriemi Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al., houbou Pythium ultimum Trow, případně dalšími původci mokré hniloby.
2) Za mechanicky poškozené hlízy se považují poškození do hloubky větší než 5 mm (včetně požerků škůdců) a hlízy v korunkové části čerstvě rozpraskané, nezajizvené. Za poškození drátovci se považuje hlíza nejméně se 3 otvory do hloubky větší než 5 mm.
3) Za napadené se považují hlízy, u kterých je postižená více než 1/3 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.
4) Je způsobeno houbou Rhizoctonia solani Kühn, která pokrývá více než 1/10 povrchu hlízy – počítáno součtem plochy postižených míst.
5) Vady číslo 2 až 5 v souhrnu do 2%. Vady číslo 6 až 13 v souhrnu do 20%.
6) U rozmnožovacího materiálu předstupňů a u základní sadby je povolené procento hlíz jiných odrůd – 0.
7) Vady číslo 3 a 4 mohou mít v souhrnu nejvýše 1%, vady číslo 3, 4, 6 a 7 mohou mít v souhrnu nejvýše 6 %.
8) Přílohy č.1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.
9) Sadba brambor náležející k jedné ze tříd základního rozmnožovacího materiálu nesmí obsahovat více než 0,5 % hlíz zasažených mokrou nebo suchou hnilobou.
10) Sadba brambor náležející k jedné ze tříd základního rozmnožovacího materiálu nesmí obsahovat více než 1 % příměsi zeminy a jiných nečistot.
Část VI
Návěska
Úřední návěska sadby brambor kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- triviální a botanický název druhu
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost v jednom balení
- velikostní třídění
- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
- údaje požadované podle zvláštního právního předpisu1 pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem)
Úřední návěska sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- triviální a botanický název druhu
- název odrůdy
- kategorie, generace, případně třída
- číslo partie
- hmotnost v jednom balení
- velikostní třídění
- měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
- údaje požadované podle zvláštního právního předpisu1 pro rostlinolékařský pas (je-li návěska zároveň rostlinolékařským pasem)
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení sadby brambor
Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení sadby brambor kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení „Malé balení“
- název a adresa dodavatele
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- číslo partie
- triviální a botanický název druhu
- název odrůdy
- kategorie, generace, případně třída
- hmotnost v jednom balení
- velikostní třídění
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na množitelské porosty a osivo zelenin
Část I
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Artyčok | Cynara scolymus L. |
| Bob zahradní | Vicia faba L. (partim) |
| Brokolice | Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. cymosa Duch. |
| Celer | Apium graveolens L. |
| Cibule | Allium cepa L. |
| Cibule zimní (sečka) | Allium fistulosum L. |
| Čekanka průmyslová | Cichorium intybus L. (partim) |
| Čekanka salátová | Cichorium intybus L. (partim) |
| Černý kořen | Scorzonera hispanica L. |
| Endivie (štěrbák) | Cichorium endivia L. |
| Fazol obecný | Phaseolus vulgaris L. |
| Fazol šarlatový | Phaseolus coccineus L. |
| Fenykl | Foeniculum vulgare Miller |
| Hrách zahradní | Pisum sativum L. |
| Chřest | Asparagus officinalis L. |
| Kadeřávek | Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef.var. sabellica L. |
| Kapusta hlávková | Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. sabauda |
| Kapusta růžičková | Brassica oleracea L. convar. oleracea L. var. gemmifera DC. |
| Karda | Cynara cardunculus L. |
| Kedluben | Brassica oleracea L.convar. acephala (DC.)Alef. var. gongylodes.L. |
| Kerblík | Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. |
| Kozlíček polníček, polní salát | Valerianella locusta (L.) Laterr. |
| Květák | Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. botrytis L. |
| Lilek vejcoplodý | Solanum melongena L. |
| Mangold | Beta vulgaris L.var. vulgaris |
| Meloun cukrový | Cucumis melo L. |
| Meloun vodní | Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai |
| Mrkev | Daucus carota L. |
| Okurka | Cucumis sativus L. |
| Paprika | Capsicum annuum L. |
| Petržel | Petroselinum crispum (Miller) Nyman ex.A.W.Hill |
| Pór | Allium porrum L. |
| Rajče | Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst.ex Farwell |
| Reveň (rebarbora) | Rheum rhaponticum L. |
| Ředkev, ředkvička setá | Raphanus sativus L. |
| Řepa salátová | Beta vulgaris L. var. conditiva Alef. |
| Salát | Lactuca sativa L. |
| Špenát setý | Spinacia oleracea L. |
| Tykev obecná | Cucurbita pepo L. |
| Tykev velkoplodá | Cucurbita maxima Duch. |
| Vodnice | Brassica rapa L.var. rapa L. Thell |
| Zelí hlávkové bílé | Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. alba DC. |
| Zelí hlávkové červené | Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. rubra DC. |
| Zelí pekingské | Brassica pekinensis (Lour.) Rupr. |
| Anýz vonný *) | Pimpinella anisum L. |
| Čtyřboč (špenát novozélandský) *) | Tetragonia tetragonioides (Pallas) Kuntze |
| Kopr vonný*) | Anethum graveolens L. |
| Koriandr setý*) | Coriandrum sativum L. |
| Kukuřice pukancová, cukrová *) | Zea mays L. |
| Majoránka zahradní*) | Origanum majorana L. |
| Pastinák setý*) | Pastinaca sativa L. |
| Pažitka pravá*) | Allium schoenoprasum L. |
| Řeřicha setá*) | Lepidium sativum L. |
| Tykev fíkolistá*) | Cucurbita ficifolia C. Bouché |
| Zelí čínské*) | Brassica chinensis L. |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
Část II
Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a počty generací
Oddíl 1
Povolené kategorie a generace
Tabulka 2
| Druh | Rozmnožovací materiál předstupňů | Základní RM | Certifikovaný RM | Standardní osivo | |
|---|---|---|---|---|---|
| SE 1 | SE 2 | E | C | S | |
| Artyčok | x | x | x | x | x |
| Bob zahradní | x | x | x | x | x |
| Brokolice | x | x | x | x | x |
| Celer | x | x | x | x | x |
| Cibule | x | x | x | x | x |
| Cibule zimní (sečka) | x | x | x | x | x |
| Čekanka průmyslová | x | x | x | x | |
| Čekanka salátová | x | x | x | x | x |
| Černý kořen | x | x | x | x | x |
| Endivie (štěrbák) | x | x | x | x | x |
| Fazol obecný | x | x | x | x | x |
| Fazol šarlatový | x | x | x | x | x |
| Fenykl | x | x | x | x | x |
| Hrách zahradní | x | x | x | x | x |
| Chřest | x | x | x | x | x |
| Kadeřávek | x | x | x | x | x |
| Kapusta hlávková | x | x | x | x | x |
| Kapusta růžičková | x | x | x | x | x |
| Karda | x | x | x | x | x |
| Kedluben | x | x | x | x | x |
| Kerblík | x | x | x | x | x |
| Kozlíček polníček, polní salát | x | x | x | x | x |
| Květák | x | x | x | x | x |
| Lilek vejcoplodý | x | x | x | x | x |
| Mangold | x | x | x | x | x |
| Meloun cukrový | x | x | x | x | x |
| Meloun vodní | x | x | x | x | x |
| Mrkev | x | x | x | x | x |
| Okurka | x | x | x | x | x |
| Paprika | x | x | x | x | x |
| Petržel | x | x | x | x | x |
| Pór | x | x | x | x | x |
| Rajče | x | x | x | x | x |
| Reveň (rebarbora) | x | x | x | x | x |
| Ředkev, ředkvička setá | x | x | x | x | x |
| Řepa salátová | x | x | x | x | x |
| Salát | x | x | x | x | x |
| Špenát setý | x | x | x | x | x |
| Tykev obecná | x | x | x | x | x |
| Tykev velkoplodá | x | x | x | x | x |
| Vodnice | x | x | x | x | x |
| Zelí hlávkové bílé | x | x | x | x | x |
| Zelí hlávkové červené | x | x | x | x | x |
| Zelí pekingské | x | x | x | x | x |
| Anýz vonný | x | x | x | x | x |
| Čtyřboč (špenát novozélandský) | x | x | x | x | x |
| Kopr vonný | x | x | x | x | x |
| Koriandr setý | x | x | x | x | x |
| Kukuřice pukancová, cukrová | x | x | x | x | x |
| Majoránka zahradní | x | x | x | x | x |
| Pastinák setý | x | x | x | x | x |
| Pažitka pravá | x | x | x | x | x |
| Řeřicha setá | x | x | x | x | x |
| Tykev fíkolistá | x | x | x | x | x |
| Zelí čínské | x | x | x | x | x |
Část III
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů
Oddíl 1
Předplodiny, počet a termíny přehlídek
Tabulka 3.1a
| Skupina zelenin, rod,druh | Kategorie | Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány: | |
|---|---|---|---|
| počet roků | předplodiny | ||
| zeleniny rodu Brassica | SE,E, C včetně linií a hybridů | 4 | rod Brassica |
| zeleniny čeledi Apiaceae (okoličnaté) | SE,E, C | 3 | čeleď Apiaceae |
| čekanka, endivie | SE, E, C | 3 | tentýž nebo jiný druh rodu Cichorium |
| hrách a fazol | SE, E, C | 4 | čeleď Fabaceae |
| rajče | SE,E, C včetně linií a hybridů | 3 | rajče |
| řepa, mangold | SE,E, C | 5 | rod Beta |
| ředkvička, ředkev | SE,E, C | 3 | rod Raphanus |
| salát, špenát | SE,E, C | 2 | tentýž nebo příbuzný botanický druh |
| ostatní druhy zelenin | SE,E, C včetně linií a hybridů | 1 | tentýž nebo příbuzný botanický druh |
| kořeninové rostliny | SE, E, C | 3 | tentýž nebo příbuzný botanický druh |
Tabulka 3.1b
| Skupina zelenin, rod, druh | První přehlídka | Druhá přehlídka |
|---|---|---|
| ve fázi | ||
| sazečky všech dvouletých druhů | technologické zralosti | po vytřídění sazeček u kořen.druhů a cibule, po selekci u brukvovitých |
| semenice všech dvouletých druhů | kvetení | |
| chřest, lilek a rajče | technologické zralosti | |
| kořeninové rostliny, kozlíček polníček, řeřicha setá a reveň | technologické zralosti | kvetení |
| hrách, fazol, meloun, okurky, paprika a tykev | kvetení | technologické zralosti |
| kukuřice cukrová a pukancová | před kvetením | kvetení |
| ostatní jednoleté druhy | technologické zralosti | kvetení |
Oddíl 2
Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů
Tabulka 3.2.1
| Druh | SE, E | C |
|---|---|---|
| anýz, fenykl, koriandr | 500 m | 300 m |
| od porostu jiné odrůdy téhož druhu | ||
| 300 m | 100 m | |
| od planých rostlin téhož druhu | ||
| brokolice, kedluben, kadeřávek, kapusta, květák, zelí | 1000 m | 600 m |
| od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od jiné variety nebo jiné odrůdy druhu Brassica oleracea L. | ||
| 500 m | 300 m | |
| od ostatních zdrojů pylu rodu Brassica náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem | ||
| celer a petržel cibule, pažitka, pór (semenice) | 500 m | 300 m |
| od jiné odrůdy téhož druhu | ||
| čekanka průmyslová, čekanka salátová, endivie (štěrbák) | 1 000 m | 1 000 m |
| od jiných druhů nebo poddruhů téhož rodu | ||
| 600 m | 300 m | |
| od jiné odrůdy sledovaného druhu | ||
| 300 m | 100 m | |
| od plané čekanky | ||
| pekingské zelí, vodnice | 1 000 m | 600 m |
| od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy - od sebe navzájem, od jiné odrůdy, od tuřínu, řepky a řepice | ||
| kukuřice cukrová a pukancová | 500 m | 300 m |
| od jiného prášícího zdroje kukuřice | ||
| mrkev (včetně krmné) | 500 m | 300 m |
| od kvetoucího porostu jiné odrůdy mrkve1) | ||
| 300 m | 100 m | |
| od mrkve lesní – mrkvouse2) | ||
| okurka, meloun, tykev | 1000 m | 700 m |
| od jiné formy nebo odrůdy téhož druhu | ||
| pastinák | 500 m | 300 m |
| od jiné odrůdy téhož druhu | ||
| 300 m | 100 m | |
| od kvetoucího planého pastináku | ||
| paprika | 500 m | 300 m |
| mezi odrůdami pálivými a nepálivými a mezi zeleninovými a kořeninovými | ||
| 300 m | 200 m | |
| od jiné odrůdy | ||
| ředkev, ředkvička | 500 m | 300 m |
| od jiné odrůdy | ||
| 300 m | 100 m | |
| od kvetoucí ohnice polní2) | ||
| řepa, mangold | 1 000 m | 600 m |
| od odrůdy stejného poddruhu patřící k jiné skupině odrůd3) | ||
| 600 m | 300 m | |
| od odrůdy stejného poddruhu patřící ke stejné skupině odrůd3) | ||
| 1 000 m | 1 000 m | |
| od jakéhokoli zdroje pylu rodu Beta neuvedeného výše | ||
| salát | 500 m | 300 m |
| od jiné odrůdy | ||
| 50 m | 50 m | |
| od kvetoucí lociky kompasové | ||
| špenát setý | 1000 m | 600 m |
| od jiné odrůdy | ||
| hrách zahradní | izolace k zamezení mechanické příměsi během sklizně: | |
| 2 m | ||
| ostatní druhy zelenin | 500 m | 300 m |
| od zdrojů pylu, které by zvláště nebezpečně mohly ovlivnit uniformitu odrůdy | ||
| 300 m | 100 m | |
| od ostatních zdrojů pylu náchylných k vzájemnému sprášení s pěstovaným druhem | ||
1) C – ve vzdálenosti od 250 m se mohou takové rostliny ojediněle vyskytovat.
2) Do 50 m ojediněle, nad 50 m 10 rostlin na 10 m2.
3) Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin uvádí tabulky 3.2.2 a 3.2.3.
Další požadavky:
- každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou,
- od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tabulce 3.2, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace,
- v porostech zelenin a kořeninových rostlin se nesmí vyskytovat plevelné rostliny, od nichž tabulka 3.2 stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucímu opylení,
- izolační vzdálenosti mohou být nahrazeny technickou izolací dostatečně zabraňující přenosu pylu.
Zařazení odrůd mangoldu a řepy salátové do skupin podle morfologických znaků:
Beta vulgaris L. var. vulgaris, mangold:
Tabulka 3.2.2
| Skupina | Znaky |
|---|---|
| 1 | Bílý řapík a světle zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení |
| 2 | Bílý řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení |
| 3 | Zelený řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel, bez anthokyanového zbarvení |
| 4 | Růžový řapík a středně nebo tmavě zelená listová čepel |
| 5 | Červený řapík a listová čepel s anthokyanovým zbarvením |
Beta vulgaris L. var. conditiva Alef., řepa salátová:
Tabulka 3.2.3
| Skupina | Znaky |
|---|---|
| 1 | Příčně úzce elipsovitý nebo příčně elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová |
| 2 | Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy bílá |
| 3 | Kruhovitý nebo široce eliptický tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy žlutá |
| 4 | Kruhovitý nebo široce elipsovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová |
| 5 | Úzce oválný tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová |
| 6 | Úzce trojúhelníkovitý tvar podélného řezu bulvy a dužina bulvy červená nebo nachová |
Oddíl 3
Čistota druhu a čistota odrůdy
1) Porost musí mít dostatečnou odrůdovou čistotu a pravost.
2) Výskyt škodlivých organizmů snižujících následně osivovou hodnotu musí být v co nejnižší míře.
Část IV
Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
- Pozemek pro množitelský porost musí být prost všech volně rostoucích rostlin které by mohly zapříčinit cizosprášení nebo kontaminovat množené osivo:
○ chorobami, přenosnými osivem, nebo
○ svými semeny, těžko odstranitelnými z množeného osiva.
- Musí být zamezeno přenosu půdních patogenů na sklizené osivo.
- Množitelský porost musí být přehlédnut ve vhodné fázi nebo fázích vývoje nejméně jednou.
- Požadavky na izolační vzdálenosti – minimální vzdálenosti od všech zdrojů nežádoucího pylu a chorob přenosných osivem (včetně virových chorob přenosných osivem a divoce rostoucích rostlin, které mohou být zdrojem chorob):
| Druh | Minimální vzdálenost1) 2) | |
|---|---|---|
| SE, E | C | |
| druhy rodů Beta a Brassica – od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy | 1 000 m | 600 m |
| druhy rodů Beta a Brassica – od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu | 500 m | 300 m |
| všechny ostatní cizosprašné druhy - od zdrojů cizího pylu, který může způsobit značné zhoršení odrůdy | 500 m | 300 m |
| všechny ostatní cizosprašné druhy - od ostatních zdrojů cizího pylu ovlivňujícího odrůdu | 300 m | 100 m |
1) Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení a proti přenosu chorob přenosných osivem.
2) Uvedené vzdálenosti se vztahují na ostatní množitelské porosty a na běžné pěstební porosty kvetoucí ve stejné době jako sledovaný množitelský porost.
- Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.
- Porost musí mít požadovanou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.
- Osivo používané k množení musí být v rámci možností bez škůdců a chorob. Zdravotní stav osiva je kontrolován před setím a v případě potřeby je osivo namořeno.
- Výskyt chorob přenosných osivem musí být v porostu na co nejnižší úrovni.
Část V
Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu
Oddíl 1
Výčet a rozsah zkoušek osiva potřebných ke zjištění vlastností osiva
Tabulka 5.1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Zeleninové druhy | ■ | ■ | # | ■ | ■ 3) | x 2) | ■ | |||||||||
Vysvětlivky:
■ zkoušky, které j sou povinnou součástí uznávacího řízení
□ zkouška se neprovádí
x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
1) jen u polyploidních odrůd
2) zkouška zdravotního stavu se provádí u fazolu a salátu
3) platí pro hybridní odrůdy
Oddíl 2
Požadavky na vlastnosti osiva
Tabulka 5.2
| Druh 1) | Kategorie osiva | Vlhkost nejvýše % 2) | Klíčivost nejméně % | Čistota nejméně 5) % | Příměs semen jiných rostlinných druhů % nebo kusy | Hmotnost zkušebního vzorku v gramech 4) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| artyčok | SE,E C,S | 10,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 50 (900) |
| bob zahradní | SE,E C,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 1000 |
| brokolice, kadeřávek | SE,E C,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) |
| celer | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 5 (10) |
| cibule | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 25 (80) |
| cibule zimní (sečka) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | -(50) |
| čekanka průmyslová | SE,E C | 14,0 | 80 | 97,0 | 1,0 | 15 (50) |
| čekanka salátová | SE,E C,S | 14,0 | 65 | 95,0 | 1,5 | 15 (50) |
| černý kořen | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 95,0 | 1,0 | 30 (300) |
| endivie (štěrbák) | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 15 (40) |
| fazol obecný | SE,E C,S | 16,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 700(1000) |
| fazol šarlatový | SE,E C,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 1000 |
| fenykl | SE,E C,S | 12,0 | 70 | 96,0 | 1,0 | 25 (180) |
| hrách zahradní | SE,E C,S | 16,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 500(1000) |
| chřest | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 96,0 | 0,5 | 100 (1000) |
| kapusta, kedluben, zelí hlávkové | SE,E C,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) |
| zelí pekingské | SE,E C,S | 10,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 20 (70) |
| karda | SE,E C,S | 10,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 50 (900) |
| kerblík | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 96,0 | 1,0 | 20 (60) |
| kozlíček polníček, polní salát | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 20 (70) |
| květák | SE,E C,S | 10,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 25 (100) |
| lilek vejcoplodý | SE,E C,S | 12,0 | 65 | 96,0 | 0,5 | 20(150) |
| mangold | SE,E C,S | 15,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) |
| meloun vodní | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 250(1000) |
| meloun cukrový | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 100(70) |
| mrkev včetně krmné | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 95,0 | 1,0 | 10 (30) |
| okurky polní | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 25 (70) |
| okurky skleníkové | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 25 (70) |
| paprika | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 40 (150) |
| petržel | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 1,0 | 10 (40) |
| pór | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 97,0 | 0,5 | 20 (70) |
| rajče | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 97,0 | 0,5 | 20 (7) |
| reveň | SE,E C,S | 13,0 | 60 | 98,0 96,0 | 0,5 1,0 | - (450) |
| ředkev, ředkvička setá | SE,E C,S | 10,0 | 70 | 97,0 | 1,0 | 50 (300) |
| řepa salátová kromě Cheltenham | SE,E C,S | 15,0 | 70 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) |
| řepa salátová Cheltenham | SE,E C,S | 15,0 | 50 | 97,0 | 0,5 | 100 (500) |
| salát | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 95,0 | 0,5 | 10 (30) |
| špenát setý | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 97,0 | 1,0 | 75 (250) |
| tykev obecná – cuketa, patizon | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 150 (1000) |
| tykev velkoplodá | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 | 0,1 | 250 (1000) |
| vodnice | SE,E C,S | 10,0 | 80 | 97,0 | 1,0 | 20 (70) |
| anýz vonný*) | SE,E C,S | 13,0 | 65 | 98,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (70) |
| čtyřboč (špenát novozélandský)*) | SE,E C,S | 13,0 | 80 3) | 99,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (1000) |
| kopr vonný*) | SE,E C,S | 13,0 | 55 | 97,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (40) |
| koriandr setý*) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 99,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (400) |
| kukuřice pukancová*) a cukrová*) | SE,E C,S | 14,0 | 85 | 99,0 98,0 | 4 ks 10 ks | - (1000) |
| majoránka zahradní*) | SE,E C,S | 13,0 | 60 | 96,0 93,0 | 0,5 1,0 | - (5) |
| pastinák setý*) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 97,0 95,0 | 0,5 1,0 | - (100) |
| pažitka pravá*) | SE,E C,S | 13,0 | 70 | 98,0 96,0 | 0,5 1,0 | - (30) |
| řeřicha setá*) | SE,E C,S | 13,0 | 80 | 98,0 96,0 | 0,5 1,0 | - (60) |
| tykev fíkolistá*) | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 | 0,1 | 150 (1000) |
| zelí čínské*) | SE,E C,S | 13,0 | 75 | 98,0 97,0 | 0,5 1,0 | - (70) |
*) Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.
1) U druhů s výskytem hybridních odrůd se hybridnost (min 95 %) stanoví posklizňovou kontrolou provedenou před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva.
2) Vlhkost zelenin se stanovuje pouze na vyžádání.
3) Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.
4) V závorkách jsou uvedeny hmotnosti dle ISTA Pravidel, jsou-li odlišné od hmotností ES.
5) Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
Další požadavky:
– odrůdová čistota a pravost u kategorií certifikovaný rozmožovací materiál a standardní osivo je následně kontrolována ve vegetačních zkouškách,
– Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.
Oddíl 3
Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů
Tabulka 5.3
| Plodina | Škodlivý organismus | Kategorie | Nejvyšší povolený výskyt |
|---|---|---|---|
| Fazol obecný | Colletotrichum lindemuthianum (Sace. et Magn.) Scribn. Xanthomonas campetris pv. phaseoli (Smith) Dye. | SE, E, C | 1 % 0 % |
| Salát | Botrytis spp. | SE, E, C | 10 % |
| Virus salátové mozaiky | SE, E, C | 1 % | |
| Rajče | Clavibacter michiganensis ssp. michiganensis (Smith) Davis et al. | SE, E, C | 0 % |
| Xanthomonas campestris pv. vesicatoria (Doidge) Dye | SE, E, C | 0 % |
Osivo luskových zelenin nesmí být napadeno následujícími škůdci:
Acanthoscelides obtectus Say
Bruchus affinis Frölich
Bruchus atomarius (Linnaerus)
Bruchus pisorum (Linnaerus)
Bruchus rufimanus Boheman
Část VI
Návěska
Úřední návěska osiva zelenin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
- generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
- číslo partie
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Úřední návěska osiva zelenin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
- označení „Pravidla a normy ES“
- název druhu
- název odrůdy
- u hybridních odrůd nebo inbredních linií:
– pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu:
název komponentu, pod kterým byla úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo množitelské linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,
– pro základní osivo v ostatních případech:
název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,
– pro certifikované osivo:
název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“
- kategorie
- číslo partie
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
- označení země výroby
- číslo návěsky
- název a adresa dodavatele
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje:
- označení „Pravidla a normy ES“
- název a adresa dodavatele
- hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie
- číslo přidělené osobou odpovědnou za připevňování návěsek
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok expirace, lze uvést konec hospodářského roku
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Část VII
Malé balení
Oddíl 1
Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva zelenin
Tabulka 7.1
| Druhy | Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv) v kg | |
|---|---|---|
| 1. | luskové zeleniny | 5,0 |
| 2. | cibule, kerblík, chřest, mangold, řepa salátová, vodnice, meloun vodní, tykev velkoplodá, tykev obecná, mrkev, ředkev, ředkvička setá, černý kořen, špenát setý, kozlíček polníček | 0,5 |
| 3. | ostatní druhy | 0,1 |
Oddíl 2
Označování malého balení
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:
- označení „Pravidla a normy ES“
- název a adresa dodavatele
- hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku
- název druhu
- název odrůdy
- kategorie
- číslo partie
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok expirace, lze uvést konec hospodářského roku
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva zelenin kategorie standardní osivo obsahuje následující údaje (vztahuje se i na odrůdové směsi zelenin):
- označení „Pravidla a normy ES“
- název a adresa dodavatele
- hospodářský rok uzavření nebo posledního zkoušení klíčivosti, lze uvést konec hospodářského roku
- název druhu
- název odrůdy, v případě směsi odrůd označení „směs odrůd“ a názvy a procentické hmotnostní podíly jednotlivých odrůd
- kategorie
- číslo přidělené osobou odpovědnou za připevňování návěsek
- hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
- měsíc a rok expirace, lze uvést konec hospodářského roku
- případně druh chemického ošetření a použitý přípravek
- případně označení „geneticky modifikovaný organismus“
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Vzory formulářů
Vzor formuláře
- žádosti o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy
- žádosti o uznání množitelského porostu
- žádosti o uznání osiva/sadby
- žádosti o uznání sadby brambor
- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu brambor
- pro záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu kukuřice
- výrobní evidence osiva (nebo sadby) – (dvojlist)
- skladové karty (oboustranná)
- pro vedení evidence o výrobě standardního rozmnožovacího materiálu
- pro vedení evidence o vyrobené směsi - Míchací protokol směsi
- pro ohlášení množství rozmnožovacího materiálu z ekologického zemědělství dostupného na území ČR
- pro vedení evidence pro sazenice zeleniny
- žádosti o registraci osob
- oznámení o zahájení činnosti
- oznámení o ukončení činnosti
- žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zelenin ze třetích zemí
- oznámení dovozu
- protokolu o přebalení, přenávěskování, úpravě osiva
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Vzory dokladů vydávané Ústavem nebo pověřenou osobou
- Uznávací list na množitelský porost (pro Ústav)
- Uznávací list na množitelský porost (pro pověřenou osobu)
- Uznávací list na osivo (pro Ústav)
- Uznávací list na osivo (pro pověřenou osobu)
- Dvojjazyčný uznávací list na osivo
- Uznávací list na sadbu
- Dvojjazyčný uznávací list na sadbu
- Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu
- Rozhodnutí o neuznání osiva
- Rozhodnutí o neuznání sadby
- Prohlášení o osivu s neukončenou certifikací
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Náležitosti čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy a způsob přidělení registračního čísla směsi
1. Náležitosti čísla množitelského porostu
Číslo množitelského porostu se tvoří následujícím způsobem:
a) ze čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,
b) z pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.
| Vzor: 3867- 00657 |
| Registrační (evidenční) číslo dodavatele | Pořadové číslo porostu | Porost | |
|---|---|---|---|
| od | do | ||
| RRRR | X0001 | X0200 | porosty založené z rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd |
| RRRR | X0201 | X0500 | porosty založené pro ekologické zemědělství |
| RRRR | X0501 | X0600 | porosty založené na základě prohlášení šlechtitele o původu rozmnožovacího materiálu |
| RRRR | X0601 | X8000 | porosty základního a certifikovaného osiva |
| RRRR | 90001 | a dále | porosty standardního osiva (k uznávacímu řízení se nepřihlašují) |
RRRR – čtyřmístné registrační nebo evidenční číslo dodavatele.
X – číslo regionálního oddělení Ústav, kde bude porost přihlášen. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
♦ Použití číselných řad v daném rozmezí je pro žadatele libovolné, popřípadě může být odvislé od dohody s regionálním oddělením Ústavu, kde je žádost podávána. Je nepřípustné použít v kalendářním roce jedno číslo vícekrát.
♦ Množitelské porosty se označují tabulkou s číslem množitelského porostu umístěnou na viditelném místě okraje pozemku po celou dobu vegetace.
2. Náležitosti čísla partie rozmnožovacího materiálu
Číslo partie má pevnou strukturu. Základem je rok sklizně a číslo množitelského porostu (tj. registrační nebo evidenční číslo dodavatele a pořadové číslo porostu). Za lomítkem je pak pořadové číslo vyrobené partie z daného porostu.
| Vzor: 6-3867-00657/01 |
Číslování partií osiva z dovozu, obchodního osiva, egalizovaných osiv, standardního osiva a sazenic zeleniny.
| Registrační kód dodavatele | číselné rozmezí | typ osiva | |
|---|---|---|---|
| od | do | ||
| RRRR | X8501 | X9000 | čísla partií obchodního osiva, případně partií osiv jinde neuvedených |
| RRRR | X9001 | X9500 | čísla partií osiva z dovozu v kalendářním roce. |
| RRRR | X9501 | X9999 | čísla egalizovaných partií osiv, které prošly uznávacím řízením |
| RRRR | 90001 | 95000 | čísla partií standardních osiv |
| RRRR | 95001 | a dále | čísla partií sazenic zelenin |
X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
♦ Uskladněné partie a jejich části se označují partiovými štítky; obdobným způsobem musí být označené i jiné obaly umístěné v prostorách, kde je skladován rozmnožovací materiál.
3. Používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy
| Skupina druhů | Výměra (počet) | Hmotnost (počet) | Počet desetinných míst |
|---|---|---|---|
| zemědělské druhy (kromě brambor) sazečky brambory | ha | kg | ha – 0,00 kg – 0,000 t – 0,000 |
| ha | kg/ks* | ||
| ha | t | ||
| zeleninové druhy sazečky | a | kg | a – 0,00 kg – 0,000 |
| a | kg/ks* | ||
| a | ks | ||
| ks | g |
* počet bude používán k odhadu výnosu
4. Způsob přidělení registračního čísla směsi osiv
Registrační číslo směsi se skládá z
a) označení roku přidělení registračního čísla
b) čtyřmístného registračního nebo evidenčního čísla dodavatele,
c) pětimístného pořadového čísla porostu, jehož první číslo je označení regionálního oddělení Ústavu, ve kterém bude podána žádost.
| Vzor: 6 - 3867 - 08199 |
Ústav přidělí každé ohlášené směsi osiv registrační číslo v rozmezí uvedeném v tabulce. Registrační číslo směsi je základem čísla partie směsi osiv následně vyrobené. Způsob vytvoření čísla partie je popsán v bodě 2.
| Registrační kód dodavatele | číselné rozmezí | typ směsi | |
|---|---|---|---|
| od | do | ||
| RRRR | X8001 | X8200 | registrační čísla směsí pro zemědělskou výrobu |
| RRRR | X8201 | X8400 | registrační čísla směsí pro využití mimo zemědělskou výrobu |
| RRRR | X8401 | X8500 | registrační čísla směsí obilnin, standardních osiv zeleniny, směsí osiv k ochraně přirozeného prostředí |
X – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde bylo osivo vzorkováno nebo kde je sídlo dovozce, v případě směsí – číslo regionálního oddělení Ústavu, kde je směs registrována. Seznam je každoročně zveřejňován ve věstníku Ústavu.
Další požadavky
Při přípravě směsi podle § 12 odst. 2 písm. e) zákona dodavatel
a) přiloží k ohlášení směsi označení lokality, ze které bude proveden sběr osiva (dále jen „luční sběr“) včetně souhlasu místně příslušného orgánu Ochrany přírody,
b) přesně vymezí území, pro které je směs určena a množství směsi,
c) vede v evidenci podle § 11 odst. 3 vyhlášky druhové procentické složení lučního sběru, a to samostatně od druhů a odrůd osiva uznaného.
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Výčet skladištních škůdců
| Český název | Vědecký název |
|---|---|
| Červotoč spížní | Stegobium paniceum (Linnaeus) |
| Červotoč tabákový | Lasioderma serricorne (Fabriscius) |
| Čtverorožec obilní | Gnathocerus cornutus (Fabriscius) |
| Kornatec nejmenší | Lophocateres pusillus (Klug) |
| Kornatec skladištní | Tenebroides mauritanicus Linnaeus |
| Korovník | Prostephanus truncatus (Horn) |
| Korovník obilní | Rhizopertha dominica (Fabriscius) |
| Kožojed | Dermestes peruvianus Castelnau |
| Kožojed obecný | Dermestes lardarius (Linnaeus) |
| Kožojed skvrnitý | Attagenus pellio (Linnaeus) |
| Kožojed šedý | Dermestes maculatus DeGeer |
| Kožojed temný | Attagenus unicolor (Brahm) |
| Lesák rýžový | Cryptolestes pusillus (Schönherr) |
| Lesák | Oryzaephilus mercator (Fauvel) |
| Lesák bludný | Ahasverus advena (Waltl) |
| Lesák moučný | Cryptolestes ferrugineus (Stephens) |
| Lesák skladištní | Oryzaephilus surinamensis (Linnaeus) |
| Lesknáček fíkový | Carpophilus hemipterus (Linnaeus) |
| Lesknáček obilní | Carpophilus dimidiatus (Fabriscius) |
| Pilous černý | Sitophilus granarius Linnaeus |
| Pilous kukuřičný | Sitophilus zeamais (Motschulsky) |
| Pilous rýžový | Sitophilus oryzae (Linnaeus) |
| Potemník evropský | Tribolium madens (Charpentier) |
| Potemník hnědý | Tribolium casteneum (Herbst) |
| Potemník moučný | Tenebrio molitor (Linnaeus) |
| Potemník ničivý | Tribolium destructor (Uyttenboogaart) |
| Potemník rýžový | Latheticus oryzae Waterhouse |
| Potemník skladištní | Tribolium confosum (Jaqudin Du Duval) |
| Potemník stájový | Alphitobius diaperinus (Panzer) |
| Rušník obilní | Trogoderma granarium (Everts) |
| Rušník semenový | Reesa vespulae (Milliron) |
| Rušník skladištní | Trogoderma variabille Ballion |
| Vrtavec australský | Ptinus tectus Boieldieu |
| Vrtavec plstnatý | Niptus hololeucus (Faldermann) |
| Vrtavec průsvitný | Gibbum psylloides (Czenpinski) |
| Vrtavec zhoubný | Ptinus fur (Linnaeus) |
| Zrnokaz bobový | Bruchus rufimanus (Gyllenhal) |
| Zrnokaz fazolový | Acanthoscelides obtectus (Say) |
| Zrnokaz hrachový | Bruchus pisorum (Linnaeus) |
| Palorus ratzeburgi (Wissmann) | |
| Typhaea stercorea (Linnaeus) | |
| Makadlovka obilná | Sitotroga cereallela (Olivier) |
| Makadlovka semenová | Hofmannophila peudospretella (Stainton) |
| Makadlovka škrobová | Endrosis sarcitrella (Linnaeus) |
| Mol obilní | Nemapogon granellus (Linnaeus) |
| Zavíječ datlový | Cadra cautella (Walher) |
| Zavíječ domácí | Pyralis farinalis (Linnaeus) |
| Zavíječ moučný | Ephestia kuehniella (Zeller) |
| Zavíječ paprikový | Plodia interpunctella (Hübner) |
| Zavíječ rýžový | Corcyra cephalonica (Stainton) |
| Zavíječ skladištní | Ephestia elutella (Hübner) |
| Skladokaz moučný 1) | Acarus siro (Linnaeus) |
| Peříčkovec zhoubný 1) | Lepidoglyphus destructor (Schrank) |
| Roztoč zhoubný 1) | Tyrophagus putrescentiae (Linnaeus) |
1) Osivo smí obsahovat živé roztoče za předpokladu, že je v osivu zjištěn rovněž roztoč dravý (například Cheyletus eruditus Schrank), a to v poměru ne větším než 100 škodlivých roztočů na jednoho roztoče dravého.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
1. Druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti a zkoušky, které musí být před uvedením do oběhu provedeny jsou uvedeny v tabulce 1.
V případě použití nemořeného osiva, musí být provedeny i zkoušky zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu.
2. Požadavky na vlastnosti osiva
Osivo druhů uvedených v tabulce 1 musí, s výjimkou klíčivosti, splňovat požadavky na vlastnosti stanovené pro tyto druhy v přílohách číslo 1, 2, 3 a 5.
Tabulka 1
| Druh | Zkoušky | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| čistota osiva v % | příměs jiných rostlinných druhů | sítové třídění | Vlhkost | HTS / HMKS | klíčivost | jednoklíčkovost | konduktivita | Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % 1) | Biochemická zkouška životaschopnosti | Fluorescenční zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | mikroreliéfová zkouška – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | elektroforéza – zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy | stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou | zkoušky zdravotního stavu | zjišťování přítomnosti živočišných škůdců | |
| Zemědělské druhy | ||||||||||||||||
| Ječmen ozimý | □ | - | □ | □ | # | □ | # | # | □ | □ | ||||||
| Pšenice ozimá | □ | - | □ | □ | # | □ | # | # | □ | □ | ||||||
| Žito ozimé | □ | - | □ | □ | # | □ | # | □ | □ | |||||||
| Tritikale ozimé | □ | - | □ | □ | # | □ | # | # | □ | □ | ||||||
| Řepka ozimá | □ | - | □ | # | □ | # | # | □ | ||||||||
| Druhy jetelovin a trav vysévaných v roce sklizně | □ | - | □ | # | □ | # | □ | |||||||||
3 zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
8 zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□ zkouška se neprovádí
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele
□ zkouška se provádí, ale při uvedení do oběhu není dokončena
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
POŽADOVANÉ VLASTNOSTI SAZENIC ZELENINY
Část 1.
Přehled druhů
Tabulka 1
| Český název | Latinský název |
|---|---|
| Artyčok | Cynara scolymus L. |
| Bob zahradní | Vicia faba L. (partim) |
| Brokolice | Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. cymosa Duch. |
| Celer | Apium graveolens L. |
| Cibule | Allium cepa L. |
| Cibule zimní (sečka) | Allium fistulosum L. |
| Čekanka (včetně průmyslové) | Cichorium intybus L. (partim) |
| Černý kořen | Scorzonera hispanica L. |
| Česnek | Allium sativum L. |
| Endivie (štěrbák) | Cichorium endivia L. |
| Fazol obecný | Phaseolus vulgaris L. |
| Fazol šarlatový | Phaseolus coccineus L. |
| Fenykl | Foeniculum vulgare Miller |
| Hrách zahradní | Pisum sativum L. |
| Chřest | Asparagus officinalis L. |
| Kadeřávek | Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. sabellica L. |
| Kapusta hlávková | Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. sabauda |
| Kapusta růžičková | Brassica oleracea L. convar. oleracea L. var. gemmifera DC. |
| Karda | Cynara cardunculus L. |
| Kedluben | Brassica oleracea L.convar. acephala (DC.)Alef. var. gongylodes.L. |
| Kerblík | Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. |
| Kozlíček polníček | Valerianella locusta (L.) Laterr. |
| Květák | Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. botrytis L. |
| Lilek vejcoplodý | Solanum melongena L. |
| Mangold | Beta vulgaris L.var. vulgaris |
| Meloun cukrový | Cucumis melo L. |
| Meloun vodní | Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai |
| Mrkev obecná | Daucus carota L. |
| Okurka | Cucumis sativus L. |
| Paprika | Capsicum annuum L. |
| Petržel | Petroselinum crispum (Miller) Nyman ex A.W.Hill |
| Pór | Allium porrum L. |
| Rajče | Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farwell |
| Reveň (rebarbora) | Rheum rhaponticum L. |
| Ředkev | Raphanus sativus L. |
| Ředkvička setá | Raphanus sativus L. |
| Řepa salátová | Beta vulgaris L. var. conditiva Alef. |
| Salát | Lactuca sativa L. |
| Šalotka | Allium ascalonicum L. |
| Špenát setý | Spinacia oleracea L. |
| Tykev obecná | Cucurbita pepo L. |
| Tykev velkoplodá | Cucurbita maxima Duch. |
| Vodnice | Brassica rapa L. var. rapa L. Thell |
| Zelí hlávkové bílé | Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. alba DC. |
| Zelí hlávkové červené | Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. rubra DC. |
| Zelí pekingské | Brassica pekinensis (Lour.) Rupr. |
Část 2.
Požadované vlastnosti sazenic zeleniny
Sazenice zeleniny musí svými vlastnostmi splňovat požadavky odběratele a být dostatečně narostlé, zdravé a prosté škůdců, vyrovnané, svěží, řádně zakořeněné a s vyváženým poměrem mezi kořeny, stonky a listy.
Část 3.
Kontrola dodržování kritických bodů
Kontrolu kritických bodů výrobního procesu provádí Ústav nebo jím pověřená osoba u dodavatele nejméně jednou ročně; podléhají jí všechny sazenice zeleniny uváděné do oběhu s výjimkou prodeje konečnému spotřebiteli1).
Ústav nebo pověřená osoba kontroluje:
a) dodržování postupů u všech kritických bodů uvedených v § 15 vyhlášky,
b) spolehlivost metod použitých při výrobě a distribuci,
c) vhodnost těchto metod k věcnému ocenění způsobu výroby a obchodu včetně evidence dokladů,
d) úroveň práce prováděné personálem dodavatele.
1) Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů
Část 4.
Způsob vedení záznamů
Záznamy obsahují informace o
a) vypracování a uplatnění metod dohledu a kontroly,
b) odběru vzorků Ústavem pro laboratorní rozbory a na vegetační zkoušky,
c) prodeji a expedici sadby zeleniny,
d) výskytu všech škodlivých organizmů v areálu pěstírny a o všech opatřeních, která s jejich likvidací byla učiněna.
Část 5.1
Požadavky na množitelské porosty česneku a šalotky
- Minimální časový interval mezi množitelským porostem a jakýmkoli jiným porostem téhož nebo příbuzného druhu je jeden rok.
- U každého množitelského porostu je provedena alespoň jedna přehlídka, a to ve fázi technologické zralosti porostu.
- Každý množitelský porost je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 1 m širokou.
Část 5.2
Požadavky na vlastnosti sazečky cibule a šalotky
Tabulka 5.2.1
| Nejvyšší povolený obsah (% hmotnosti) | |
|---|---|
| cibulí naklíčených, poškozených a neškodných příměsí celkem | 10 |
| z toho: | |
| - cibulí napadených suchou nebo mokrou hnilobou | 3 |
| - cibule napadené škodlivými organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) | nesmí se vyskytovat |
| cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů | 2 |
| cibulí rozvitých a porostlých | 5 |
| Nejvyšší povolená délka (cm) | |
| délka suché natě | 5 |
| délka kořínků | 3 |
1) Přílohy číslo 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
Další požadavky:
- cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka musí být suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků, délka suché natě maximálně 3 cm.
- příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v sadbě určené pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu může být maximálně 0 %, v sadbě pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu maximálně 1 %.
Požadavky na velikostní třídění sazečky cibule
Tabulka 5.2.2
| Velikostní třídění | Třídění na sítech s podélnými otvory (nejvyšší přípustný podíl cibulí mimo stanovené rozpětí v % hmotnosti) |
|---|---|
| malé | 7 až 15 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 15 do 20 mm a pod 7 mm |
| velké | 15 až 20 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 7 do 15 mm a od 20 do 25 mm |
| jednotné | 7 až 20 mm nejvýše 20% cibulí o velikosti od 20 do 25 mm a pod 7 mm přičemž podíl cibulí o velikosti 7 až 15 mm minimálně 30% hmotnosti |
Část 5.3
Požadavky na vlastnosti sadby česneku
Tabulka 5.3.1
| Druh | Cibule jiných odrůd a zřetelně odchylných typů maximálně v % | Cibulí rozvitých a porostlých maximálně v % | Délka suché natě maximálně v cm | Délka kořínků maximálně v cm |
|---|---|---|---|---|
| česnek | 2 | 5 | 5 | 3 |
Tabulka 5.3.2
| % z počtu cibulí | ||
|---|---|---|
| závadných cibulí celkem | 10 | |
| z toho: | - cibulí mechanicky poškozených | 8 |
| - cibulí poškozených houbovými chorobami | 6 | |
Požadavky na třídění:
v sadbě česneku můžou být maximálně 3% cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.
Část 6.
Požadavky na zdravotní stav sazenic
- sazenice musí být vizuálně prosté škodlivých organismů a příznaků chorob uvedených v tabulce 6
Seznam škodlivých organismů:
Tabulka 6
| Rod nebo druh | Seznam škodlivých organizmů | |
| Allium ascalonicum L. šalotka | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Delia spp. |
| – Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev | ||
| – Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman | ||
| Houby | – Botrytis spp. | |
| – Peronospora destructor (Berk.) Fr. | ||
| – Sclerotium cepivorum Berk | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus | |
| Allium cepa L. cibule | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Delia spp. |
| – Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman | ||
| Bakterie | – Pseudomonas spp. | |
| Houby | – Botrytis spp. | |
| – Fusarium oxysporum f. sp. cepae (Hans.) Snyd. et Hans. | ||
| – Peronospora destructor (Berk.) Fr. | ||
| – Sclerotium cepivorum Berk | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus | |
| Allium fistulosum L. cibule zimní (sečka) | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Delia spp. |
| – Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev | ||
| – Thysanoptera, zejména však Thrips tabaci Lindeman | ||
| Houby | – Sclerotium cepivorum Berk | |
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny | |
| Allium porrum L. pór | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Delia spp. |
| – Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev | ||
| – Thysanoptera | ||
| Bakterie | – Pseudomonas spp. | |
| Houby | – Alternaria porri (Ell.) Cif. | |
| – Fusarium culmorum (W.G.Sm.) Sacc. | ||
| – Phytophthora porri Foister | ||
| – Sclerotium cepivorum Berk. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Leek yellow stripe virus | |
| Allium sativum L. česnek | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aceria tulipae (Keifer) |
| – Delia spp. | ||
| – Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev | ||
| – Thysanoptera | ||
| Bakterie | – Pseudomonas fluorescens Migula | |
| Houby | – Sclerotium cepivorum Berk. | |
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Onion yellow dwarf virus | |
| Apium graveolens L. celer | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Euleia heraclei (Linnaeus) |
| – Lygus spp. | ||
| – Psila rosae Fabricius | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande a Thrips tabaci Lindeman | ||
| Bakterie | – Erwinia carotovora subsp. Carotovora (Jones) Bergey et al. | |
| – Pseudomonas syringae pv. apii (Jagger) Young, Dye & Wilkie | ||
| Houby | – Fusarium oxysporum f. ssp. apii W.C.Snyder & H.N.Hansen | |
| – Phoma apiicola Kleb. | ||
| – Pythium spp. Pringsh. | ||
| – Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | ||
| – Septoria apiicola Speg. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Celery mosaic virus a Cucumber mosaic virus | |
| Asparagus officinalis L. chřest | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Brachcyorynella asparagi (Mordvilleo) |
| – Parahypopta caestrum (Hübner) | ||
| – Platyparea poeciloptera Schrank | ||
| Houby | – Fusarium spp. | |
| – Rhizoctonia crocorum (Pers.:Fr.) Dc. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny | |
| Beta vulgaris L. řepa salátová, mangold | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Pegomyia betae Frank |
| Houby | – Phoma betae Frank | |
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Beet necrotic yellow vein virus | |
| Brassica oleracea L. brokolice, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Heterodera spp. | ||
| – Lepidoptera, zejména však Pieris brassicae (Linnaeus) | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Bakterie | – Pseudomonas syringae pv. Maculicola (/Mc Culloch) Youmg. Dye & Wilkie | |
| – Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson | ||
| Houby | – Alternaria brassicae (Berk.) Sacc. | |
| – Mycosphaerella spp. | ||
| – Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm. | ||
| – Plasmodiophora brassicae Wor. | ||
| – Pythium spp. | ||
| – Rhizoctonia solani Kühn | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Cauliflower mosaic virus, Tospovirus a Turnip mosaic virus | |
| Brassica pekinensis (Lour.) Rupr. zelí pekingské | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aphididae |
| – Lepidoptera, zejména však Pieris brassicae (Linnaeus) | ||
| Bakterie | – Erwinia carotovora (Jones) Bergey et al. | |
| – Xanthomonas campestris pv. campestris (Pammel) Dowson | ||
| Houby | – Alternaria brassicae (Berk.) Sacc. | |
| – Botrytis cinerea Pers.: Fr. | ||
| – Mycosphaerella spp. | ||
| – Phoma lingam (Tode:Fr.) Desm. | ||
| – Plasmodiophora brassicae Wor. | ||
| – Sclerotinia spp. Fuck. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však tospoviry | |
| Capsicum annuum L. paprika | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Leptinotarsa decemlineata Say | ||
| – Ostrinia nubilalis (Hübner) | ||
| – Phthorimaea operculella (Boyd) | ||
| – Tetranychidae | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Houby | – Leveillula taurica (Lév.) Arnand | |
| – Pyrenochaeta lycopersic Gerlach, Schneider et Gerlach | ||
| – Pythium spp. | ||
| – Phytophthora capsici Leonian | ||
| – Verticillium albo–atrum Reinke et Berth. | ||
| – Verticillium dahliae Kleb. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Tomato mosaic virus, Pepper mild mottle a Tobacco mosaic virus | |
| Cichorium endivia L. endivie (štěrbák) | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aphididae |
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Houby | – Botrytis cinerea Pers.:Fr. | |
| – Erysiphe cichoriacearum DC. ex Mérat | ||
| – Sclerotinia spp. Fuck. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Beet western yellow virus a Lettuce mosaic virus | |
| Cichorium intybus L. čekanka (včetně průmyslové) | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aphididae |
| – Napomyza cichorii Spencer | ||
| – Apion assimile Kirby | ||
| Bakterie | – Erwinia carotovora (Jones) Bergly et al. | |
| – Erwinia chrysanthemi Burkholder, MC Fadden & Dimoek | ||
| – Pseudomonas marginalis (Brown) Stevens | ||
| Houby | – Phoma exigua Desm. var. exiqua Boer. | |
| – Phytophthora erythroseptica Pethybr. | ||
| – Pythium spp. Pringsh. | ||
| – Sclerothinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | ||
| Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai meloun vodní | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Polyphagotarsonemus latus (Banks) | ||
| – Tetranychus spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Houby | – Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted | |
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Watermelon mosaic virus 2 | |
| Cucumis mělo L. meloun cukrový | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Polyphagotarsonemus latus (Banks) | ||
| – Tetranychus spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Bakterie | – Pseudomonas syringae pv. Lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie | |
| Houby | – Colletotrichum lagenarium (Pass.) Ell. et Halsted | |
| – Fusarium spp. Link | ||
| – Pythium spp. Pringsh. | ||
| – Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci | ||
| – Verticillium spp. Ness | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Cucumber green mottle virus, Cucumber mosaic virus a Squash mosaic virus | |
| Cucumis sativus L. okurka | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Delia platura (Meigen) | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Polyphagotarsonemus latus (Banks) | ||
| – Tetranychus spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Bakterie | – Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie | |
| Houby | – Fusarium spp. Link | |
| – Phytophora spp. De Bary | ||
| – Pseudoperonospora cubensis (Berk. M.A.Curtis) | ||
| – Pythium spp. Pringsh | ||
| – Rhizoctonia spp. DC. | ||
| – Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci | ||
| – Verticillium spp. Ness | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny | |
| Cucurbita maxima Duch. tykev velkoplodá | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Polyphagotarsonemus latus (Banks) | ||
| – Tetranychus spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny | |
| Cucurbita pepo L. tykev obecná | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Polyphagotarsonemus latus (Banks) | ||
| – Tetranychus spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Bakterie | – Pseudomonas syringae pv. lachrymans (Smith & Bryan) Young, Dye & Wilkie | |
| Houby | – Fusarium spp. Link | |
| – Sphaerotheca fuliginea (Schlecht et Fr.) Pollaci | ||
| – Verticillium spp. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Squash mosaic virus, Zucchini yellow mosaic virus a tospoviry | |
| Cynara cardunculus L. a Cynara scolymus L. karda a artyčok | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Thysanoptera | ||
| Houby | – Bremia lactucae Rcg. | |
| – Leveillula taurica f. ssp. cynara | ||
| – Pythium spp. Pringsh. | ||
| – Rhizoctonia solani Kühn | ||
| – Sclerotium rolfsii Sace. | ||
| – Sclerotinia sclerotiorum (Llib) de Bary | ||
| – Verticillium dahliae Kleb. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny | |
| Foeniculum vulgare Miller fenykl | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Thysanoptera | ||
| Bakterie | – Erwinia carotovora subsp. carotovora (Jones) Bergey et al. | |
| – Pseudomonas marginalis pv. marginalis (Brown) Stevens | ||
| Houby | – Cercospora foeniculi Magn. | |
| – Phytophthora syringae (Kleb.) Kleb. | ||
| – Sclerotinia spp. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Celery mosaic virus | |
| Lactuca sativa L. salát | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aphididae |
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Houby | – Botrytis cinerea Pers.:Fr. | |
| – Bremia lactucae Rcg. | ||
| – Pythium spp. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Lettuce big vein, Lettuce mosaic virus a Lettuce ring neerosis | |
| Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farwell rajče | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aphididae |
| – Aleyrodidae | ||
| – Hauptidia maroccana | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Tetranychus spp. | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| – Aculops lycopersici (Tryon) | ||
| Bakterie | – Pseudomonas syringae pv. tomato (Okabe) Yong, Drye & Wilkie | |
| Houby | – Alternaria solani Sorauer | |
| – Cladosporium fulvum Cooke | ||
| – Colletotrichum coccoides (Wallr.) Hughes | ||
| – Didymella lycopersici Kleb | ||
| – Fusarium oxysporum Slecht: Fr. | ||
| – Leveillula taurica (Lév) Arrand | ||
| – Phytophthora nicotianae van Breda de Haan | ||
| – Pyrenochaeta lycopersici Gerlach, Schneider et Gerlach | ||
| – Pythium spp. | ||
| – Rhizoctonia solani Kühn | ||
| – Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | ||
| – Verticillium spp. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Potato virus X, Potato virus Y, Tobacco mosaic virus, Tomato mosaic virus a Tomato yellow leaf curi virus | |
| Rheum spp. (reveň – rebarbora) | Bakterie | – Agrobacterium tumefaciens Smith & Townsend) Com |
| – Erwinia rhapontici (Miliard) Burkholder | ||
| Houby | – Armillariella mellea (Vahl. ex Fr.) Kumm. | |
| – Verticillium spp. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Arabis mosaic virus a Turnip mosaic virus | |
| Solanum melongena L. lilek vejcoplodý | Hmyz, roztoči a Nematody všech vývojových stadií | – Aleyrodidae |
| – Aphididae | ||
| – Hemitarsonemus latus | ||
| – Leptinotarsa decemlineata Say | ||
| – Meloidogyne spp. | ||
| – Tetranychidae | ||
| – Thysanoptera, zejména však Frankliniella occidentalis Pergande | ||
| Houby | – Fusarium spp. | |
| – Leveillula taurica f. ssp. cynara | ||
| – Rhizoctonia solani Kühn | ||
| – Pythium spp. | ||
| – Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary | ||
| – Verticillium spp. | ||
| Viry a virům podobné organismy | – Všechny, zejména však Cucumber mosaic virus, Eggplant mosaic virus, Potato virus Y a Tobacco mosaic virus | |
- škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropských společenství 1) se nesmí vyskytovat
- sazenice, které při sklizni vykazují viditelné příznaky napadení, musí být vhodným způsobem ošetřeny nebo zlikvidovány, chemický přípravek, kterým byly sazenice ošetřeny, se uvede na návěsce nebo na průvodním dokladu.
1) Příloha č. 1 a 2 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob
Část I
Požadavky na prostory laboratoří pověřených osob
Předpokladem zkušební činnosti jsou kromě odpovídajícího technického vybavení i vhodné prostory:
- analytická laboratoř: dostatečně prostorná, aby nedocházelo k nežádoucímu vzájemnému promíchání vzorků osiv.
Rozhodujícím kritériem jsou optimální a konstantní světelné podmínky.
V analytické laboratoři je možné přijímat laboratorní vzorky a připravovat vzorky zkušební, pokud pro tyto účely pracoviště nedisponuje samostatnými prostory. Rovněž je zde možné provádět stanovení velikostního třídění a hmotnosti tisíce semen, případně nasazování semen na zkoušku klíčivosti a posuzování klíčních rostlin.
- prostor pro klíčení semen: nejvhodnější je prostor orientovaný na sever, který je prvotním předpokladem pro zajištění rovnoměrných tepelných podmínek. Z důvodu zajištění co nejvyšší reprodukovatelnosti stanovení a objektivity výsledků zkoušek má být tento prostor klimatizován. V průběhu provádění zkoušek musí být zajištěn monitoring teploty.
- laboratoř vlhkosti: vzhledem ke specifickým tepelným podmínkám při stanovení vlhkosti osiva (teplota 103 °C a 130 °C) by tento prostor měl být oddělen od ostatních zkušebních prostor, aby bylo možné zajistit přiměřenou hygienu práce při provádění zkoušky čistoty osiva a z důvodu eliminace nežádoucího ovlivnění teploty při klíčení osiva.
- sklad vzorků osiv: samostatně uzamykatelný suchý prostor s teplotou neklesající pod +5°C v zimním období a nepřesahující +20°C v letním období
- fytopatologická laboratoř: z důvodu nežádoucí kontaminace lůžek škodlivými organismy (plísně, bakterie) by měla být oddělena od prostor vymezených pro stanovení klíčivosti.
Vlastní fytopatologická laboratoř by měla být tvořena minimálně dvěma oddělenými prostory:
- sterilní prostor pro sterilizaci Petriho misek, přípravu živných půd a nasazování semen na kultivační média.
- prostor s termostaty určený pro kultivaci a posuzování škodlivých organismů, pro likvidaci médií a mytí laboratorního skla.
Oba prostory mají být vybaveny zařízením ke sterilizaci vzduchu (germicidní lampa)
Část II
Požadavky na zařízení laboratoří pověřených osob
| skupina plodin: | zkouška: | přístrojové vybavení: | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dělidlo | analytické váhy | Steineckerovo prosévadlo | sušárna | lupa 6× zvětšující (případně stereomikroskop) | prosvěcovací lupa | křemíková lampa | chladící box | klíčidlo * | odstředivka | laminární box | sterilizační sušárna | autokláv | germicidní lampa | termostat | mikroskop | ||
| obilniny | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| velikostní třídění | • | • | |||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | • 1) | |||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | • 1) | ||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| výskyt chorob | • | • | • | • | • | • | • | ||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| trávy | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | ||||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | |||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| luskoviny | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | • 2) | |||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | • 2) | ||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| výskyt chorob | • | • | • | • | • | • | |||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| jeteloviny | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | ||||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | |||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| jiné krmné plodiny | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | ||||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | |||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| olejniny a přadné rostliny | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | ||||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | |||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| výskyt chorob | • | • | • | • | • | • | |||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| jiné okopaniny (řepy) | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | ||||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | |||||||||||||||
| klíčivost | • | ||||||||||||||||
| jednoklíčkovost | • | ||||||||||||||||
| výskyt chorob | • | • | • | • | • | • | |||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
| stanovení stupně ploidie | • | • | |||||||||||||||
| zeleninové druhy | příprava zkušebního vzorku | • | • | ||||||||||||||
| vlhkost | • | • | |||||||||||||||
| čistota osiva v % | • | • | • | ||||||||||||||
| příměs jiných rostlinných druhů | • | • | |||||||||||||||
| klíčivost | • | • | |||||||||||||||
| výskyt chorob | • | • | • | • | • | • | |||||||||||
| identifikace živočišných škůdců | • | ||||||||||||||||
1) pro identifikaci jinobarevných semen u ovsa
2) pro identifikaci hořkých semen u lupiny a pro rozlišení hrachu setého a pelušky
* klíčidlem se rozumí Jacobsenovo klíčidlo, růstová komora případně jiný klimatizovaný prostor umožňující stanovení klíčivosti za přesně definovaných podmínek, které jsou po celou dobu klíčení monitorovány
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti provádění dílčích zkušebních úkonů na základě smlouvy uzavřené s Ústavem
1. Podání žádosti o uzavření smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů
Uchazeč o uzavření smlouvy podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v příloze a doloží doklady o splnění kvalifikačních předpokladů. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti. Uchazeč o uzavření smlouvy musí kromě uvedených skutečností splnit i požadavky podle zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, ve znění pozdějších předpisů.
2. Zaškolení
Zaškolování probíhá podle plánu, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v jejím průběhu je možné ji prodloužit. Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je s ním uzavřena smlouva.
Plán zaškolení
1. Část teoretická:
Dokonalé seznámení uchazeče s platnými právními předpisy relevantními pro danou oblast, plán stanoví výčet předpisů.
2. Část praktická:
Popis praktického proškolení.
3. Složení zkoušky:
- teoretická
- praktická
3. Uzavření smlouvy
Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů uzavře Ústav smlouvu k provádění k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení.
4. Další proškolování
probíhá pravidelně nebo 1 x za dva roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni účastníci seznámeni.
5. Kontrola
Ústav provádí nad všemi úkony úřední dozor a část prováděných úkonů podléhá následné kontrole, a to vlastními zkouškami provedenými v Ústavu.
6. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v prováděných úkonech, upozorní příslušnou pověřenou osobu na odchylky, o zjištění vyhotoví zápis a navrhne další opatření včetně zvýšení následné kontroly. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele Ústav od smlouvy odstoupí.
7. Opětovné uzavření smlouvy
Pověřená osoba, u které bylo odstoupeno od smlouvy k provádění dílčích zkušebních úkonů, musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení uchazečů) a úspěšně složit test. Dále Ústav provede 20 kontrolních rozborů sadby současně s pověřenou osobou. V případě nejméně 95% shodnosti může být smlouva opětovně uzavřena podle § 17 odst. 11 zákona.
Dojde-li k odstoupení od smlouvy, je pověřená osoba povinna vrátit razítko.
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti provádění přehlídek množitelských porostů pověřenými osobami a vydávání dokladů na tyto porosty, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly
I. Pověření
Osoby - přehližitelé
Přehlídky množitelských porostů mohou provádět pouze přehližitelé, obeznámení se správným technologickým postupem v souladu se zákonem 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení, a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou certifikace osiva. Tito přehližitelé získají rovněž oprávnění k vydávání uznávacích listů na množitelské porosty.
Podání žádosti o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů
Uchazeč o pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.
Proškolení a pověření přehližitelů
Zaškolení uchazečů o pověření
Zaškolování se skládá z části teoretické a praktické a trvá nejméně 1 měsíc. Praktické zaškolování probíhá v období vegetace nejprve na pracovišti Ústavu a později přímo v množitelských porostech. Zaškolování je ukončeno testem a pokud uchazeč uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.
Plán zaškolení:
1. Část teoretická:
dokonalé seznámení nového přehližitelé s platnými právními předpisy:
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiv sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) (dále jen „zákon“) a prováděcí předpisy,
• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.
2. Část praktická:
• kontrola záznamu o přehlídce množitelského porostu (úplnost údajů),
• kontrola předplodin,
• vlastní provedení přehlídky množitelského porostu a provedení zápisu zjištění do formuláře,
• konečné vyhodnocení stavu množitelského porostu (po poslední přehlídce),
• rozdělení záznamů o přehlídce – uznané a neuznané,
• postup u neuznaných porostů,
• kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu (dále jen UL),
• vlastní vyplnění a tisk UL,
• kontrola správnosti UL,
• podpis a příprava k odeslání UL.
3. Složení zkoušky:
– teoretická
– praktická
Udělení pověření:
Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů udělí Ústav pověření k provádění přehlídek množitelských porostů a vydávání dokladů.
Další proškolování:
probíhá pravidelně 1x ročně v rámci školení přehlížitelů a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všichni pověření přehližitelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je přehližitel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.
Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.
II. Úřední dozor a následná kontrola
Úřední dozor
Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání množitelských porostů, tj. kontrola dodržování správného postupu přehlížení. Úřednímu dozoru prováděnému Ústavem podléhá minimálně 5% množitelských porostů.
Následná kontrola
K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky osiva současně se vzorkem k uznávacímu řízení. Vzorky se zkouší buď laboratorně nebo ve vegetačních zkouškách, pokud nelze odrůdovou pravost a čistotou laboratorně ověřit. V případě, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a čistotu není uznáno. Prokáže-li se tato skutečnost následnou vegetační zkouškou, není uznán množitelský porost, byl-li z tohoto osiva založen. Následné kontrole podléhá minimálně 5% množitelských porostů přehlížených pověřenými přehlížiteli.
Následná kontrola vydaných dokladů
Kontrolu správnosti vydaných UL provádí Ústav podle kopií zasílaných pověřenými osobami. Každá osoba pověřená k vydávání dokladů bude kontrolována průběžně, výše kontroly bude minimálně 5 % vydaných dokladů.
III. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu provádění přehlídek množitelských porostů, upozorní příslušného přehlížitele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Přehližitel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození množitele nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu přehližitelů.
Za chyby v technologickém postupu se považuje:
• neprovedená nebo neúplně či špatně provedená kontrola předplodin,
• neprovedená kontrola mechanické a prostorové izolace množitelského porostu,
• špatně provedené hodnocení množitelského porostu, nedodržení postupu přehlížení,
• nezaslání podkladů k vydání rozhodnutí o neuznání množitelského porostu, nebo opoždění,
• nevydání dokladu o uznání množitelského porostu.
Přehližitel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko. O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových přehližitelů) a úspěšně složit test. Dále je prvních 10 množitelských porostů hodnoceno současně přehližitelem Ústavu.
IV. Přehlížení množitelských porostů – pracovní postup
Postup práce dodavatele
- vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede přehlídku množitelského porostu (pouze ze seznamu osob vedených Ústavem)
- podání žádosti Ústavu.
Postup práce Ústavu
- Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede kontrolu údajů, zejména kontrolu původu osiva použitého k založení množitelského porostu,
- pokud jsou shledány závady, Ústav vyzve dodavatele k doplnění žádosti a stanoví přiměřenou lhůtu,
- je-li žádost bez závad nebo po jejím doplnění, Ústav vytiskne záznam o provedení přehlídky množitelského porostu a předá jej pověřené osobě k dalšímu řízení,
- po provedení přehlídky (popřípadě přehlídek) Ústav eviduje originál záznamu o provedení přehlídky a kopie zaslaných Uznávacích listů, popřípadě vydá rozhodnutí o neuznání množitelského porostu,
Postup práce pověřené osoby k provádění přehlídek množitelských porostů
- přehlížitel převezme osvědčení a zkontroluje jejich úplnost,
- přehlížitel provede přehlídku (popř. přehlídky) množitelského porostu, při které hodnotí všechny vlastnosti uvedené v § 6 odst. 2 této vyhlášky,
- přehlížitel provede závěrečné vyhodnocení, zda je porost uznán nebo uznán,
- v případě neuznání odešle vyplněný a podepsaný originál záznamu o provedení přehlídky neprodleně do Ústavu, který vydá rozhodnutí o neuznání,
- je-li porost uznán, vydá uznávací list a zašle Ústavu originály záznamu o provedení přehlídky a kopie vydaných Uznávacích listů.
Postup práce při vydávání uznávacího listu
Zásady:
(1) UL může vydat pověřená osoba pouze za předpokladu, že
- porost byl přehlížen v souladu s vyhláškou 206/2004 Sb.
- porost má vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem
(2) UL bude vydáván na schváleném formuláři
(3) UL budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby.
(4) UL budou číslovány stejným způsobem jako v ÚKZÚZ, tj. číslo regionu, kde má sídlo pověřená osoba – čísla dodavatele - čísla porostu / U / rok uznávacího řízení.
(5) Doklady na množitelské porosty, které nemají vlastnosti stanovené zákonem a prováděcím předpisem, vydává pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiva a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.
Postup práce:
- pověřená osoba před vydáním UL provede kontrolu všech podkladů,
- pokud jsou výsledky vyhovující vydá pověřená osoba UL, opatří ho podpisem a razítkem,
- originál UL obdrží dodavatel, kopii zašle do Ústavu k založení a evidenci.
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti provádění odběru vzorků pověřenými osobami, včetně způsobu provádění úředního dozoru a následné kontroly
I. Pověření
Osoby - vzorkovatelé
Odběr vzorků osiv mohou provádět pouze úřední vzorkovatelé, obeznámení se správným technologickým postupem vzorkování v souladu se zákonem 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a dalšími platnými právními předpisy, souvisejícími s problematikou vzorkování osiva.
Podání žádosti o pověření ke vzorkování
Uchazeč o pověření ke vzorkování podá žádost vyplněnou na formuláři uvedeném v této příloze a předloží úředně ověřený doklad o splnění kvalifikačních předpokladů podle § 17 odst. 8 zákona. V žádosti uchazeč uvede i popis technické způsobilosti pro výkon požadované činnosti.
Proškolení a pověření vzorkovatelů
Zaškolení uchazečů o pověření
Zaškolování pro odběr vzorků probíhá podle plánu zaškolování, který stanoví Ústav. Doba zaškolování je minimálně 1 měsíc a v průběhu zaškolování je možné ji prodloužit.
Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek odběrů novým vzorkovatelem a kontrolních odběrů vzorků Ústavem. Pokud nový vzorkovatel uspěje v teoretické i praktické zkoušce, je mu uděleno pověření.
Plán zaškolení:
Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:
1. Část teoretická:
dokonalé seznámení nového vzorkovatelé s platnými právními předpisy:
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) a prováděcí předpisy,
• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.
2. Část praktická:
praktický postup při odběru vzorku:
• kontrola všech předepsaných dokladů,
• vlastní vzorkování – četnost odběru dílčích vzorků, způsob odběru, kontrola homogenity, kontrola adjustace atd.,
• příprava laboratorního vzorku,
• uzavření a označení vzorkovnice, označení průvodního dokladu.
3. Složení zkoušky:
– teoretická
– praktická
Plán zaškolování stanovil:
Zaškolování ke vzorkování vedl:
Udělení pověření:
Po zaškolení teoretickém i praktickém a úspěšném vykonání testů vydá Ústav pověření pro odběr vzorků pro účely zkoušení a uznávání osiva a současně stanoví i výši následné kontroly. S dokladem o pověření je rovněž v rámci uznávacího řízení přiděleno razítko a průkaz pověřené osoby.
Další proškolování a spolupráce s pověřenými osobami
Další proškolování probíhá pravidelně 1x ročně v trvání 1-3 dnů a vždy je zakončeno praktickými nebo vědomostními testy. S jejich vyhodnocením jsou vzorkovatelé seznámeni. V případě neúspěšného vykonání testu je vzorkovatel Ústavem opětovně proškolen teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Po tuto dobu je pověření pozastaveno a odňat doklad a razítko. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno. Při opětovném špatném výsledku testu je vyškrtnut ze seznamu pověřených vzorkovatelů.
Kromě výše uvedeného pravidelného školení pověřených vzorkovatelů se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu.
II. Úřední dozor a následná kontrola
Úřední dozor – ruční vzorkování
Úředním dozorem se rozumí soubor všech kontrolních opatření prováděných Ústavem v celém procesu vzorkování, tj. kontrola dodržování správného postupu vzorkování.
Každý vzorkovatel pověřený k odebírání vzorků osiva bude kontrolován alespoň jedenkrát ročně při rozsahu odebíraných vzorků do 20 ks, nebo alespoň dvakrát ročně při rozsahu větším. Všechny kontrolní vzorky budou odebírány namátkově a bez ohlášení z partie, která již byla vzorkována. Vzorkovatel nesmí vědět, ze které partie bude kontrolní vzorek odebírán. Kontrolní vzorky budou zaslány do určené laboratoře osiv a sadby Ústavu, kde se prověří čistota osiva, klíčivost a příměs semen jiných rostlinných druhů (dále jen SJRD). Současně se vybere a odešle vzorek odebraný pověřenou osobou pro účely následné kontroly.Vzorky budou zkoušeny v souladu s metodikou zkoušení osiva a sadby. Oba vzorky z téže partie musí v laboratoři analyzovat stejná osoba. U zkoušky klíčivosti je třeba, aby oba vzorky byly zkoušeny ve stejnou dobu, na stejném klíčidle a byly zajištěny stejné zkušební podmínky. Vedoucí laboratoře nebo jím pověřený referent vyhodnotí rozdíl mezi zjištěnými výsledky (pro kontrolu porovná s výsledky vzorku pro uznávací řízení, které provedla pověřená laboratoř) a porovná s tabulkami přípustných odchylek v metodice zkoušení osiva a sadby:
u čistoty osiva: tab. 3.3. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby
u příměsi SJRD: tab. 4.1. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby
u klíčivosti: tab. 5.2. str. Věstníku MZe - Zkoušení osiva a sadby
Leží-li výsledky kontrolních rozborů mimo interval shodnosti, provede se opakování zkoušek v laboratoři z nově připraveného zkušebního vzorku a vzorky budou hodnoceny dvěma analytiky:
1. analytikem, který prováděl původní rozbory,
2. dalším analytikem ZL osiv a sadby Praha.
Jsou-li výsledky obou zkoušek opět mimo toleranci, je vyloučena chyba v laboratoři. V tomto případě se zvýší dohled nad oběma vzorkovateli, a to přímo vedoucím oddělení příslušného regionálního oddělení OS ÚKZÚZ nebo vedoucím oddělení terénní kontroly odboru OS ÚKZÚZ po dobu nejméně jednoho měsíce. Pokud se prokáže tímto postupem chyba vzorkovatele, je mu odebráno pověření s následným vyškrtnutím ze seznamu vzorkovatelů.
O provedených kontrolních odběrech a výsledcích laboratorních zkoušek jsou vedeny záznamy a jsou podkladem pro další období pověření a ke stanovení procenta kontroly. Záznamy o výsledcích kontrolního vzorkování musí být archivovány minimálně 6 let.
Úřední dozor – automatické vzorkovadlo
Úřední dozor se v případě automatického vzorkovadla, kromě kontroly dokladů a partie osiva, zaměřuje na správnost jeho funkčnosti a na způsob přípravy laboratorního vzorku.
Následná kontrola
• ruční vzorkování
k následné kontrole ve vegetační zkoušce jsou odebrány vzorky uložené pro tento účel u dodavatele v uzamčené místnosti. Následná kontrola činí minimálně 5% a její výši stanoví každoročně Ústav na základě hodnocení výsledku úředního dozoru a následné kontroly z předchozího sklizňového roku.
• automatické vzorkovadlo
k následné kontrole formou vegetační zkoušky se vzorky z automatického vzorkovadla při jeho správném nastavení nezasílají. Lze tak učinit pouze v případě, že je při úředním dozoru zjištěna závada a je důvodné podezření, že mohlo dojít ke vzniku nežádoucí příměsi jiného druhu nebo odrůdy. Aby byla vyloučena kontaminace partie, provede Ústav kontrolní vzorkování z dané partie i ručně. Oba vzorky jsou pak podrobeny následné kontrole, přičemž je možné podle povahy příměsi použít i laboratorní stanovení.
III. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu odběru vzorků, upozorní příslušného vzorkovatele na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Vzorkovatel je povinen podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození odběratele osiva nebo dodavatele je mu odebráno pověření a je vyškrtnut ze seznamu úředních vzorkovatelů.
Za chyby v technologickém postupu se považuje:
• nedodržení předepsané četnosti vzorkování,
• hmotnost laboratorního vzorku není v souladu s Vyhláškou č. 206/2004 Sb.,
• nedostatky nalezené během kontroly vzorkování, které způsobují výše zmíněné body,
• chyba při kontrole dokladů o partii osiva,
• nedůsledná kontrola uzavření obalů a označení všech obalů v partii,
• nedostatečná kontrola automatického vzorkovadla, tj. zaplombování vzorkovadla a všech cest mezi vzorkovadlem a odběrnými nádobami,
• chyba při dělení vzorku, tj. při přípravě laboratorního vzorku,
• špatné uzavření (zaplombování) laboratorního vzorku,
• jakákoliv jiná nepřípustná manipulace se vzorkem.
Vzorkovatel, kterému bylo odebráno pověření ke vzorkování, musí vrátit průkaz, razítko a adjustační materiál.
O nové pověření může požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku a musí absolvovat nové proškolení (dle postupu zaškolení nových vzorkovatelů) a úspěšně složit test. Dále je provedeno 20 kontrolních odběrů současně vzorkovatelem Ústavu a vzorky jsou zkoušeny v laboratoři osiv a sadby Praha.
IV. Vzorkování – pracovní postup
Zařízení a pomůcky
Dodavatel je povinen zajistit následující pomůcky:
• vzorkovací zařízení (bodcové a tyčové dvouplášťové vzorkovadlo)
• dělidlo
• kbelík a lopatka na promíchání vzorku
• váhy
• vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček s potiskem)
• prošívací jehla
• motouz
• neprodyšné obaly (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, případně pro detekci výskytu živočišných škůdců
• plátěný sáček
• pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorků a administrativní činnost při vzorkování
Vzorkovatel musí být dále vybaven:
• úředními plombami - úředními samolepícími přelepkami
• samolepkami „Vzorkováno pověřenou osobou“ pro zacelení otvorů po odběru osiva, příp. pro podlepení dna papírové vzorkovnice
Tyto adjustační pomůcky získá pověřený vzorkovatel u Ústavu za úplatu.
! Úřední adjustační pomůcky musí být pod neustálým osobním dohledem vzorkovatele. Vzorkovatel vede evidenci o počtu přijatých a vydaných plomb.
Postup:
1) Kontrola žádosti a dalších dokladů
2) Kontrola označení partie partiovým štítkem
3) Kontrola všech obalů v partii
- návěsky – správnost, úplnost a čitelnost údajů
- plomby – přítomnost plomby a správnost použití
- stav obalů – uzavření, celistvost a nepoškozenost
4) Vlastní vzorkování
5) Příprava vzorků – laboratorního, kontrolního, rezervního a případně dalšího vzorku (VZ, dodávkový vzorek)
Odběr vzorků se provádí na základě žádosti dodavatele, který při vzorkování dále předloží:
• uznávací list ( příp. rozhodnutí) o uznání porostu,
• vzorkovnici s vypsanými veškerými požadovanými charakteristikami osiva,
• výrobní a skladovou evidenci,
• evidenci návěsek
Úřední vzorkovatel kontroluje shodnost údajů na žádosti o uznání osiva s údaji v evidenci a na vzorkovnici. Identitu dat potvrdí na žádosti na vzorkovnici svým podpisem, identifikačním razítkem vzorkovatele a datem vzorkování. Zároveň zaznamená odběr vzorků do knihy partií.
Vzorkovatel odebere vždy vzorek:
- laboratorní, určený pro semenářskou laboratoř, která provede potřebné zkoušky
- rezervní
- kontrolní, určený pro systém následné kontroly
- další úřední vzorek – ke zjištění KE, GLS, na vegetační zkoušku apod., popř. tzv. dodávkový vzorek
S ohledem na požadavek homogenity partie musí být osivo před konečným uzavřením do obalů dostatečně promícháno. Při jakékoliv známce heterogenity (osivo v obalech se liší např. velikostí, barvou, obsahem nečistot, příměsí, ....) se vzorek k uznávacímu řízení neodebere.
V takovém případě se odeberou vzorky a provede zkouška heterogenity.
Metody odběru vzorků
Odběr dílčích vzorků:
Ruční odběr vzorků
U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky odebírají
a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl do středu obalu,
1. pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr přibližně 14 mm,
2. pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr přibližně 20 mm,
3. pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr přibližně 10 mm,
b) z otevřených obalů – dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu. Doporučené rozměry jsou: délka 762 mm a minimální vnitřní průměr 25 mm.
Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují přihrádky na několik (nejméně tři) samostatných komor.
Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva,
c) z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem s přihrádkami délky, která odpovídá alespoň výšce naskladněného osiva tj. až 1 600 mm o průměru 38 mm s šesti nebo devíti štěrbinami.
U druhů těžce se sypajících (např. některé trávy) se dílčí vzorky odebírají rukou. U velkosemenných druhů (např. bob) se dílčí vzorky odebírají rovněž rukou, není-li k dispozici vzorkovadlo s dostatečně velkými otvory a vhodným vnitřním průměrem. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně. Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.
Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.
Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku.
Odběr vzorků pomocí vzorkovacího zařízení (dále jen „automatického vzorkovadla“)
Automatické vzorkovadlo
(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů pomocí automatického vzorkovadla.
(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla
a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,
b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány Ústavem.
(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli a vzorkovateli Ústavu.
(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla kontrolované Ústavem jsou
a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skříňce,
b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat
1. v plášti nesmí být jiné otvory, než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2. uvnitř je otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360 °, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědné osoby čistící stanice,
e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.
(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pověřený vzorkovatel a Ústav.
Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie.
(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie.
(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.
(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.
Postup práce vzorkovatele
(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, kontrolní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne.
Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
Odběr dílčích vzorků:
Četnost vzorkování – Vyhláška č. 206/2004 Sb., příloha 1
Vytvoření souhrnného vzorku
Pokud se dílčí vzorky jeví jako jednotné, sloučí se, čímž vznikne souhrnný vzorek. Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, má být celý doručen do laboratoře k redukci.
Vytvoření laboratorního vzorku
Laboratorní, kontrolní, rezervní a případně další vzorky se připravují promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z níže uvedených metod:
Mechanické dělení je vhodné pro všechna semena s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
• Musí poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku.
• Musí správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí.
• Nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek).
• Pracovní rychlost pohyblivých částí musí být rovnoměrná a nesmí přesáhnout 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší, než je maximální velikost semen.
• Dělící poměr musí být konstantní v požadovaných mezích.
Mechanická dělidla pracují na principu rozdělování procházejícího vzorku na dvě přibližně stejně velké části. Než se vzorek nechá proběhnout dělidlem, promíchá se. Po projití dělidlem se obě části sloučí opět dohromady a nechají se projít dělidlem podruhé, případně potřetí.Tím se docílí důkladného promíchání vzorku před vlastním dělením. Ve skladech osiv se nejčastěji používá spádového dělidla. Vhodným vybavením může být i dělidlo centrifugální (typ Gamet) a dělidlo kónické (typ Boerner).
Dělení rukou je vhodné pro těžce se sypající druhy (ovsík vyvýšený, trojštět žlutavý). Postupuje se takto:
• Souhrnný vzorek se rovnoměrně vysype na hladkou čistou plochu.
• Stěrkou (špachtlí) s rovnou hranou se osivo řádně promíchá a nakupí.
• Hromádka se rozdělí na dvě poloviny, přičemž se každá znovu rozpůlí, až vzniknou 4 díly. Každý ze čtyř dílů se opět rozpůlí, až vznikne 8 dílů, které se uspořádají do dvou řad po čtyřech dílech.
• Střídavě se díly slučují a ponechávají (např. se sloučí 1. a 3. díl první řady s 2. a 4. dílem druhé řady). Zbývající 4 díly se dají stranou.
• Je-li takto získaná polovina souhrnného vzorku stále větší, než je požadováno pro laboratorní vzorek, výše uvedený postup se opakuje, až se dosáhne potřebné hmotnosti vzorku.
Minimální hmotnost laboratorních vzorků
Minimální hmotnost laboratorních vzorků je uvedena ve Vyhlášce č. 206/2004 Sb. příloha 5. Hmotnost laboratorních vzorků směsí se volí podle převládajícího druhu ve směsi.
U malých partií osiva cenných druhů, speciálních odrůd nebo hybridů jejichž hmotnost je rovna nebo menší než 1% stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může mít laboratorní vzorek hmotnost sníženu až na úroveň hmotnosti předepsané pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí.
Nedodržení předepsané hmotnosti laboratorního vzorku je důvodem pro odložení laboratorních zkoušek do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku pro nedodržení stanovené hmotnosti tvoří např. drahé osivo. V takovém případě může být rozbor proveden dle možnosti (např. pouze klíčivost z 200 semen). V certifikátu o rozboru se pak uvede následující poznámka:
„Zaslaný vzorek vážil jen x...g (nebo: obsahoval jen x...semen), což neodpovídá předepsaným požadavkům pro zkoušení osiva.“
! Laboratorní vzorky pro stanovení vlhkosti osiva a pro detekci výskytu živočišných škůdců musí být uzavřeny v neprodyšných obalech o objemu 50 – 250 ml v závislosti na botanickém druhu.
Stanovení vlhkosti
Za účelem zkoušení vlhkosti jsou odebírány zvláštní vzorky do k tomu určených neprodyšných obalů („vlhkovnic“), obvykle malých plastových nádobek se šroubovacím uzávěrem naplněných osivem až po hrdlo. Minimální hmotnost zkušebního vzorku pro stanovení vlhkosti je 100 gramů pro obilniny (kromě prosa), luskoviny, kukuřici a čiroky a 50 gramů pro ostatní druhy. Vzorkovnice musí být označena číslem partie.
Stanovení přítomnosti škůdců
Ke stanovení přítomnosti škůdců se odebírají vzorky do neprodyšného obalu, který je bezprostředně po odběru zasílán k rozboru. Velikost vzorků je shodná se stanovenou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, kde je určena hmotnost 250 gramů.
Při odběru je postupováno tak, že se vzorkuje z dolní části pytle (do výšky 200 mm) a nad touto vrstvou se odebírají dílčí vzorky střídavě z vnitřní a obvodové vrstvy. U osiv ve vacích a volně ložených se vzorkovatel zaměřuje na místa u podlahy, stěn a na zavlhlá místa uložené partie.
Zasílání vzorků a uložení vzorků kontrolních
Vzorky zasílá nebo doručí do laboratoře vzorkovatel osobně.
Kontrolní vzorky pro následnou kontrolu Ústavu se ukládají
- ve smluvních laboratořích v prostorách k tomu určených s přístupem pouze pro vzorkovatele Ústavu
- v případě nezávislých vzorkovatelů na místně příslušném regionálním oddělení osiv a sadby ÚKZÚZ
Příloha č. 19 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Podrobnosti laboratorního zkoušení pověřenými osobami
I. Pověření
Osoby
Laboratorní zkoušení osiva mohou vykonávat pouze osoby, které mají dostatečnou praxi v oboru a zkoušky provádějí za účelem zajištění plynulého laboratorního provozu. Pro udělení pověření platí
1. Vedoucí laboratoře a zástupce prokáží odbornou způsobilost a délku nezbytné praxe která činí u osob
• s vysokoškolským vzděláním v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo se zaměřením na biologii nebo s úplným středním odborným, popřípadě vyšším odborným vzděláním v oborech zemědělství minimálně dva roky praxe v oboru, nebo
• s minimálně středoškolským vzděláním i jiného zaměření minimálně tři roky praxe v oboru.
2. Dodržení zásady „nikdo nekontroluje sám sebe“, tj. musí být splněna podmínka zastupitelnosti.
3. Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce nesmí být nijak finančně zainteresováni na výrobě, zpracování a distribuci osiv, ani na výsledcích a počtu prováděných zkoušek. Tato skutečnost musí být doložena Prohlášením“.
Podání žádosti o pověření
Žadatel o uzavření smlouvy k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení požádá ÚKZÚZ, odbor osiv a sadby písemně, a to v rámci kalendářního roku do 30.4. nebo do 30.10. Součástí žádosti bude:
- seznam technického vybavení laboratoře nutného k zajištění zkoušek, které jsou předmětem uzavření smlouvy. U sít, teploměrů a vah budou předloženy kopie protokolů o ověření Českým metrologickým institutem (dále jen ČMI), příp. kalibračních listů vydaných akreditovanou kalibrační laboratoří (dále jen AKL) originál bude předložen při auditu na místě; kopie dokladu o vzdělání, přičemž originál bude předložen při auditu na místě;
- prokázání odborné způsobilosti předložením úředně ověřené kopie dokladu o vzdělání;
- prohlášení o délce odborné praxe a prohlášení o finanční nezainteresovanosti na výrobě, zpracování a distribuci osiv;
- doklad o oprávnění k podnikání včetně výpisu z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsán, ne starší než 6 měsíců.
Proces pověřování a proškolení
Ústav
- prověří úplnost podané žádosti a přiložených dokladů;
- ověří do 1 měsíce od podání žádosti splnění všech předepsaných kritérií formou „Auditu na místě“;
- ověří, že probíhaly souběžné ověřovací laboratorní zkoušky minimálně 2 roky před podáním žádosti a že výsledky laboratoře žadatele dosahují alespoň 95% shodnosti s výsledky laboratoře osiv Ústavu;
- ověří účast laboratoře žadatele v kruhových testech pořádaných ÚKZÚZ a jejich vyhodnocení.
Proškolení:
Úvodní proškolení všech osob uvedených v části I. zajistí Ústav a probíhá podle plánu zaškolování. Zaškolování je ukončeno teoretickým testem a vyhodnocením srovnávacích zkoušek. Testy jsou organizovány vždy ve 2 termínech (v závislosti na doručení žádosti): květen/červen nebo listopad/ prosinec.
Plán zaškolení:
Plán zaškolení musí obsahovat minimálně:
1. Část teoretická:
dokonalé seznámení s platnými právními předpisy:
• Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby) a prováděcí předpisy,
• Věstník MZe – Zkoušení osiva a sadby.
2. Část praktická:
praktický postup při laboratorním zkoušení:
• příjem a příprava laboratorního vzorku,
• zkouška vlhkosti,
• zkoušky čistoty, semen jiných rostlinných druhů (dále jen JRD), hmotnosti tisíce semen,
• zkouška klíčivosti,
• další zkoušky v závislosti na povaze pověření,
• uložení a archivace vzorků,
• kontrola podkladů pro vydání Uznávacího listu (dále jen UL),
• vlastní vyplnění a tisk UL,
• kontrola správnosti UL,
• podpis a příprava k odeslání UL.
3. Složení zkoušky:
– teoretická
– praktická
Plán zaškolování stanovil:
Zaškolování ke vzorkování vedl:
Udělení pověření:
Po vyhodnocení a splnění všech podmínek bude rozhodnuto o udělení pověření. Procento následné kontroly stanoví Ústav každoročně pro jednotlivé pověřené laboratoře v závislosti na shodnosti s výsledky semenářských laboratoří ÚKZÚZ. Součástí kontrolní činnosti je i úřední dozor, v rámci kterého mohou být rovněž odebrány vzorky ke kontrole.
Další proškolování:
probíhá pravidelně 1x za 2 roky a vždy je zakončeno vědomostními testy. S vyhodnocením testů jsou všechny pověřené osoby seznámeny. V případě neúspěšného vykonání testu je dotčená osoby Ústavem opětovně proškolena teoreticky i prakticky a musí znovu vykonat test, a to nejpozději do 3 měsíců. Pověření je pozastaveno, jedná-li se o vedoucího laboratoře. Po úspěšném vykonání testu je povolení obnoveno.
Kromě výše uvedeného pravidelného školení se mohou jednotlivci zúčastnit krátkodobých stáží v Ústavu po předběžné dohodě.
II. Úřední dozor a následná kontrola
Úřední dozor
Úředním dozorem se rozumí soubor všech opatření prováděných Ústavem v celém procesu uznávání osiva. Úřední dozor provádí Ústav a lze jej rozdělit do následujících oblastí:
1. Kontrola kvality prováděných rozborů
Rozbor provádějí obě laboratoře (pověřená i ÚKZÚZ) a vedoucí laboratoře osiv a sadby ÚKZÚZ průběžně vyhodnocuje shodnost zkoušek vzorků rozborovaných pověřenou laboratoří a laboratoří ÚKZÚZ a výsledky zaznamenává. K porovnání výsledků se používají hodnoty uvedené v kap. 15 (Tolerance) Metodiky zkoušení OS. Součástí kontroly je rovněž úplnost a správnost vyhodnocení rozborů pověřenou laboratoří.
2. Kontrola vyhodnocení karet
Rozbor provádí pouze pověřená laboratoř a vedoucí laboratoře ÚKZÚZ kontroluje správnost vyhodnocení všech zkoušek, úplnost záznamů, výsledné hodnocení zkoušeného vzorku. V návaznosti na rozborové karty kontroluje vydané uznávací listy a výsledky zaznamenává. V případě chybného hodnocení rozhodne o provedení rozboru i laboratoří ÚKZÚZ.
3. Kontrola pověřené laboratoře na místě
• Pravidelnou kontrolu provádí vedoucí regionální laboratoře ve spolupráci s vedoucím oddělení a semenářským inspektorem minimálně dvakrát ročně po dohodě s vedoucím pověřené laboratoře.
• Účelová kontrola se provede okamžitě tehdy, pokud jsou zjištěny opakované rozdíly ve výsledcích zkoušek nebo vyhodnocování rozborů, aby se zjistily a odstranily příčiny nedostatků.
• Z kontrol laboratoře jsou vyhotovovány zápisy. Jeden originál zůstává laboratoři a druhý je uložen na odboru osiv a sadby v Praze v dokumentaci pověřené laboratoře.
4. Kontrola pověřené laboratoře na místě v rámci závěrečného ročního hodnocení.
Kontrolu provádí Ústav. Předmětem kontroly je:
• kontrola laboratoře
- kontrola vedení evidence – doporučený formulář pro vedení evidence je uveden v příloze. Evidence vzorků rozborovaných v rámci pověření bude vedená samostatně.
- Kontrola vlastního zkoušení
a) kontrola dodržování metodických postupů, tj. dodržování předepsané navážky pro rozbor základního a zkušebního vzorku,
b) volba vhodné metody pro stanovení klíčivosti a dodržování předepsané teploty při zkoušce klíčivosti,
c) správná příprava základního a zkušebního vzorku,
d) správný postup při zkoušce vlhkosti,
- kontrola používání metrologického vybavení ověřeného ČMI nebo AKL:
síta – doba kalibrace 2 roky
váhy – doba ověření nebo kalibrace 2 roky
teploměry – doba kalibrace 3 roky
- kontrola uložení vzorků v samostatně uzamčené místnosti (nebo skříni apod.) včetně podmínek skladování a kontroly uložení klíčů (1 ks vedoucí regionální laboratoře ÚKZÚZ, 1 ks SI, 1 ks v pověřené laboratoři v zalepené obálce opatřené razítkem SI),
- kontrola jednotného postupu v počtu nasazovaných semen pro zkoušku klíčivosti, kde u všech druhů osiv bude nasazováno 400 semen;
• kontrola provozu čistící stanice
- kontrola automatického vzorkovadla,
- kontrola uložení partií osiv, uzavření a označení obalů,
- kontrola průvodních dokladů od příjmu osiva po vyskladnění.
Roční vyhodnocení práce pověřené laboratoře
Výsledkem vyhodnocení dokladů o shodnosti rozborů prováděných v pověřené laboratoři a v laboratoři ÚKZÚZ, kruhových testů a výsledků kontrol pověřené laboratoře na místě je závěrečná zpráva o práci pověřené laboratoře, která je základem pro přípravu smlouvy pro další období. Součástí závěrečné zprávy je také doporučení procenta následné kontroly v následujícím období.
Následná kontrola
Následná kontrola pověřených laboratoří je prováděná ze vzorků označených „ÚKZÚZ“, odebraných jak úředním, tak i pověřeným vzorkovatelem, a to:
• při následné kontrole z uložených vzorků,
• ÚKZÚZ zkouší a hodnotí ty vlastnosti osiva, které pro daný druh stanovuje vyhláška a které jsou podmínkou uznání s výjimkou stanovení vlhkosti osiva.
• Uložení vzorků v pověřené laboratoři:
- Vzorky pro laboratoř osiv a sadby ÚKZÚZ a „R“ budou uloženy odděleně od ostatních vzorků v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn vzorkovatelem ÚKZÚZ a bude uložen na místě u vedoucího pověřené laboratoře.
- V případě, že pověřená laboratoř nedisponuje samostatnou místností, kterou může pro účely vzorků použít, je možné vzorky ukládat v uzamykatelných skříních, bednách apod.
- Vzorky musí být uloženy tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení vlivem špatných skladovacích podmínek (teplo, vlhko, škůdci).
- Vzorky označené „ÚKZÚZ“, určené pro následnou kontrolu, budou ukládány bez vzorku pro zkoušku vlhkosti!
- Následná kontrola se provádí dle níže uvedených zásad:
1. Posouzení klíčivosti:
• vedoucí semenářské laboratoře ÚKZÚZ oznámí v době provádění NK vedoucí pověřené laboratoře, které partie byly pro NK vybrány
• pověřená laboratoř nasadí ve stejnou dobu tentýž vzorek opakovně na klíčivost a výsledek zašle do místně příslušné laboratoře ÚKZÚZ
• NK bude vyhodnocována na základě opakované zkoušky prováděné v pověřené laboratoři ve stejném termínu jako na pracovišti ÚKZÚZ z důvodu zvýšení objektivity hodnocení
2. Posouzení čistoty:
• vyhodnocení tolerancí stanovených Metodikou zkoušení OS pro čistotu a počet JRD se provede z původního výsledku zkoušky čistoty stanovené pověřenou laboratoří a výsledky stanovení ÚKZÚZ ze vzorku pro NK
3. Posouzení vlhkosti:
• v rámci NK se nehodnotí
- Vzorky se archivují do ukončení následujícího vegetačního období. U víceletých druhů do ukončení nejbližšího vegetačního období, kdy lze posoudit pravost druhu a odrůdy.
III. Odejmutí pověření
Zjistí-li Ústav nedostatky v technologickém postupu laboratorního zkoušení osiva a následného výsledku, upozorní příslušného vedoucího laboratoře na odchylky od správné metodiky a o zjištění vyhotoví zápis. Laboratoř je povinna podstoupit zvýšený úřední dozor. V případě opětovného vážného pochybení, které by vedlo k poškození dodavatele, je mu odebráno pověření.
Za chyby v technologickém postupu se považuje:
• neprovedené nebo neúplně či špatně provedené laboratorní zkoušení,
• opakovaně špatně nebo neúplně provedené závěrečné hodnocení partie osiva,
• opakované nedodržení podmínek laboratorního zkoušení,
• nevydání uznávacího listu,
• nezaslání podkladů Ústavu k vydání rozhodnutí o neuznání.
IV. Práce v pověřené laboratoři
• Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce podléhají na úseku laboratorní kontroly osiv metodickému řízení vedoucí příslušné regionální semenářské laboratoře ÚKZÚZ.
• Vedoucí pověřené laboratoře a jeho zástupce musí absolvovat před uzavřením smlouvy a dále každý druhý rok odborné školení v ÚKZÚZ. Podmínkou je úspěšné zakončení závěrečným testem (zkouškou).
• Laboratoř se při zkoušení osiv v rámci pověření řídí platnou legislativou a metodikou zkoušení.
1. Vzorkování
Vzorky odebírá úřední vzorkovatel ÚKZÚZ nebo příp. i pověřený vzorkovatel, který z každé vzorkované partie připraví 3 vzorky:
1. pro pověřenou laboratoř včetně vzorku na vlhkost. Ke vzorku bude přiložena vyplněná kopie žádosti o uznání osiva, podepsaná dodavatelem a vzorkovatelem.
2. pro „ÚKZÚZ“
3. rezervní vzorek označený „R“
Vzorek pro ÚKZÚZ a R budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách náležejících pověřené laboratoři. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel ÚKZÚZ, druhý vedoucí příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn v ÚKZÚZ a bude uložen na místě u vedoucího laboratoře.
Uložení vzorků v případě, že pověřená laboratoř je lokalizována mimo prostory ČSO:
Bude-li vzorek odebraný na ČSO zkoušen jinou pověřenou laboratoří, pak:
• Vzorek pro pověřenou laboratoř bude odeslán pod dohledem vzorkovatele
• Vzorky pro ÚKZÚZ a R budou uloženy v uzamčené místnosti v prostorách ČSO. Klíč od této místnosti bude mít vzorkovatel, druhý vedoucí místně příslušné regionální laboratoře a třetí bude zapečetěn ÚKZÚZ a bude uložen u vedoucího ČSO.
Po vzorkování bude postup následující:
• Pověřená laboratoř zahájí laboratorní zkoušky ze vzorku č. 1 odebraného pověřeným vzorkovatelem (pokud není pověřený vzorkovatel, pak ze vzorku odebraného vzorkovatelem úředním).
• Originály žádosti budou bezprostředně odeslány na pracoviště odboru osiv a sadby ÚKZÚZ. Kopie žádostí budou uloženy v laboratoři.
• Do laboratoří ÚKZÚZ budou odesílány vzorky č.2 dle pokynů stanovených každoročně pro jednotlivé laboratoře.
2. Vedení evidence v pověřené laboratoři
Pověřená laboratoř povede evidenci zkoušených vzorků na předepsaném tiskopise. Veškeré údaje v této evidenci a na rozborové kartě budou zaznamenány strojem, počítačem nebo propisovací tužkou. Chybné údaje se opraví jedním škrtnutím tak, aby byl původní údaj čitelný. Nový záznam se zapíše vedle původního a opravovatel se podepíše.
Upozornění:
Nepřípustné je - přeškrtání více čarami
přelepení štítkem
zatření opravným lakem
gumování záznamu
zapsání výsledků zkoušek obyčejnou tužkou.
Vzorky budou číslovány pro každou novou sezónu od prvního čísla číselné řady přidělené pověřené laboratoři.
3. Laboratorní zkoušení a vyhodnocení vzorku
U zkoušených vzorků budou provedeny všechny zkoušky, jejichž hodnoty jsou limitovány vyhláškou. Zkoušky budou prováděny v souladu s metodikou zkoušení, navážky pro stanovení čistoty a semen jiných rostlinných druhů jsou uvedeny v kap.2 Metodiky zkoušení osiva a sadby.
Vedoucí laboratoře provede po ukončení všech zkoušek celkové vyhodnocení, výsledek zapíše na rozborovou kartu a opatří svým podpisem s uvedením data ukončení zkoušek. Uzavřenou kartu opatří razítkem laboratoře. V případě pověřené laboratoře, která nebude vydávat rovněž uznávací listy odešle neprodleně originál karty k rukám příslušné vedoucí semenářské laboratoře ÚZKÚZ a kopii založí. Pověřená laboratoř, která bude vydávat rovněž uznávací listy, zašle na žádost Ústavu k rukám příslušné vedoucí semenářské laboratoře Ústavu kopii rozborové karty. Originál karty, který je podkladem pro vystavení uznávacího listu, založí. Originály rozborové karty + kopie UL se archivují po dobu 10 let.
4. Přezkoušení vzorku v laboratoři ÚKZÚZ
V odůvodněných případech (např. porucha zkušebního zařízení) zašle vedoucí pověřené laboratoře vzorky k rozborům do příslušné regionální laboratoře ÚKZÚZ.
Vedoucí laboratoře ÚKZÚZ je oprávněna rozhodnout o přezkoušení vzorku (pokud nebyl rozbor prováděn souběžně). V případě, že výsledky mezi laboratořemi vykazují rozdíly mimo povolené tolerance dle kapitoly 15 Metodiky zkoušení, provede se po dohodě s vedoucím regionálního oddělení a žadatelem rozbor rezervního vzorku.
Uvedení osiva do oběhu s kvalitativními parametry, přesahujícími hodnoty povolené tolerance, by mělo za následek zrušení smlouvy s dalšími dopady.
5. Vydávání dokladů na osivo
(1) UL může pověřená osoba vydat pouze za předpokladu, že
• osivo má vlastnosti stanovené zákonem a platnou vyhláškou,
• vzorek byl odebrán v souladu s vyhláškou o vzorkování,
• zkoušení proběhlo dle platných metod.
(2) UL bude vydáván na formuláři zveřejněném a schváleném ÚKZÚZ,
(3) UL budou vyplněny na počítači, každý bude opatřen razítkem a podpisem pověřené osoby,
(4) UL budou číslovány stejným způsobem jako v ÚKZÚZ, tj. číslo regionu, kde má laboratoř sídlo - číslo rozboru dle přidělené číselné řady / U/ rok zpracování,
(5) Doklady na osivo, které nemá vlastnosti stanovené zákonem a vyhláškou, vydává vždy pouze Ústav. V takovém případě předá pověřená osoba veškeré podklady místně příslušnému oddělení osiv a sadby k vydání rozhodnutí o neuznání.
Postup práce dodavatele
• Vyplnění žádosti s vyznačením osoby, která provede úřední zkoušky,
• Požadavek na vzorkování – dodavatel požádá úředního nebo pověřeného vzorkovatele o provedení vzorkování,
• Spolupráce při vzorkování, předložení potřebných dokladů a evidence.
Postup práce vzorkovatele
- Vzorkovatel provede vzorkování v souladu s vyhláškou 206/2004 Sb. a s manuálem vzorkovatele
- Zajistí odeslání nebo doručení vzorků a žádostí takto:
○ Originál žádosti vždy eviduje Ústav s ohledem na správní řízení.
○ Kopii žádosti s laboratorním vzorkem zašle do pověřené laboratoře.
○ Kontrolní vzorky se ukládají buď v pověřené laboratoři sem. firmy nebo na místně příslušném reg. odd. OS v případě laboratoře tzv. „nezávislé“.
Postup práce Ústavu
- Ústav zaeviduje přijaté žádosti, zkontroluje jejich věcnou správnost a provede počítačovou kontrolu údajů oproti UL na množitelský porost.
- Pokud jsou shledány závady, Ústav neprodleně informuje příslušnou laboratoř a do vyřešení nesrovnalostí pozastaví vydání UL.
- Pokud nejsou závady shledány, žádost se založí a laboratoř může vydat UL.
- Oddělení OS eviduje a zakládá kopie UL vydané pověřenými osobami.
Postup práce osoby pověřené k vydávání UL
- Pověřená osoba před vydáním UL provede kontrolu všech podkladů, tj. žádosti, rozborové karty a zda nemá informaci z Ústavu o pozastavení vydání UL
- Pokud jsou výsledky vyhovující vydá pověřená osoba UL, opatří ho podpisem a razítkem
- Originál UL obdrží dodavatel, kopii zašle na místně příslušné regionální oddělení k založení a evidenci
6. Vstup cizích osob do laboratoře a zachování obchodního tajemství
Do prostor pověřené laboratoře smí vstoupit cizí osoba pouze v doprovodu vedoucího laboratoře nebo jeho zástupce. Zkoušky a jejich vyhodnocení musí být prováděny tak, aby nemohlo dojít ke zneužití. Osoby pracující v laboratoři jsou povinny zachovávat mlčenlivost o výsledcích zkoušek před cizími osobami.
Příloha č. 20 k vyhlášce č. 384/2006 Sb.
Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory úředních návěsek a návěsek
1. Barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací
| Kategorie rozmnožovacího materiálu | Symbol | Barva návěsky | |
|---|---|---|---|
| Rozmnožovací materiál předstupňů | 1. generace | SE 1 | bílá s fialovým příčným pruhem po diagonále šíře 5 mm |
| 2. generace | SE 2 | ||
| 3. generace | SE 3 | ||
| Základní rozmnožovací materiál (Elita) | E | bílá | |
| Certifikovaný rozmnožovací materiál | jediná generace | C | modrá |
| 1. generace | C 1 | modrá | |
| 2. generace | C 2 | červená 1) | |
| 3. generace | C 3 | červená | |
| Standardní osivo | S | tmavě žlutá | |
| Obchodní osivo | O | hnědá | |
| Směsi osiv (druhové a odrůdové) | zelená | ||
| Osivo s neukončenou certifikací | šedá | ||
| Osivo úředně nezapsaných odrůd | oranžová | ||
Pozn.: Pro osivo v kategorii šlechtitelský rozmnožovací materiál se při uvádění do oběhu používá návěska barvy fialové. Pro osivo sdružených odrůd se používá modrá návěska se zeleným příčným pruhem po diagonále.
Vysvětlivky k indexům:
1) Pro sadbu brambor kategorie C 2 jsou používány modré návěsky jako pro C 1.
2. Označování tříd sadby brambor
| Kategorie rozmnožovacího materiálu | Symbol | Třída |
|---|---|---|
| Základní rozmnožovací materiál (Elita) | E | ES 1 |
| ES 2 | ||
| ES 3 |
3. Vzory úředních návěsek pro:
a) osivo,
b) sadbu brambor,
c) směsi osiv,
d) osivo s neukončenou certifikací
e) osivo úředně nezapsaných odrůd zemědělských druhů
a) vzor návěsky pro osivo
b) vzor návěsky pro sadbu brambor
c) vzor návěsky pro směs osiv
d) vzor návěsky pro osivo s neukončenou certifikací
f) vzor návěsky pro osivo úředně nezapsaných odrůd zemědělských druhů
* U sadby brambor obsahuje tato návěska rovněž údaj o velikostním třídění
4. Vzory návěsek pro mezinárodní obchod - návěsek pro:
a) ISTA certifikaci,
b) OECD certifikaci.
a) vzor návěsky pro ISTA certifikaci
b) vzor návěsky pro OECD certifikaci
5. Vzory ostatních návěsek - návěsek pro:
a) standardní osivo
b) osivo úředně nezapsaných odrůd zelenin
a) vzor návěsky pro standardní osivo:
b) vzor návěsky pro osivo úředně nezapsaných odrůd zelenin
c) vzor zvláštní návěsky pro osivo uváděné do oběhu podle § 8 zákona nebo podle § 2 odstavce 2 vyhlášky
1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.
2) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.
Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.
Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.
Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.
Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.
Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.
Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd.
Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.
Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.
Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.
Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.
3) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb. a zákona č. 559/2004 Sb.
5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
1) Vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, v platném znění.