53
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne 23. ledna 2001,
kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 35 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 2, § 6 odst. 12, § 10 odst. 3 písm. b), § 11 odst. 1 písm. c), d), e) a f) a odst. 3, § 12 odst. 3, § 14 odst. 1 písm. b), d), e), f) a i), § 14 odst. 2 písm. a) a odst. 3, § 15 odst. 2, § 16 odst. 1 písm. a), § 17 odst. 2, § 18 odst. 3, § 19 odst. 3, 4, 5, 6, 8 a 10, § 20 odst. 2 písm. a), § 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 6, § 24 odst. 4, § 25 odst. 1, § 26 odst. 2 a 4 a § 27 odst. 6:
Oddíl 1
Obecná ustanovení
§ 1
Druhy hospodářských zvířat chovaných v ekologickém zemědělství
(K § 4 odst. 2 zákona)
V ekologickém zemědělství je možné chovat pouze tyto druhy hospodářských zvířat:1) skot, koně, prasata, ovce, kozy, králíky, drůbež, ryby a středoevropské ekotypy včely medonosné Apis mellifera (dále jen „vyjmenovaná zvířata“).
§ 2
Náležitosti žádosti o registraci
(K § 6 odst. 12 zákona)
Náležitosti žádosti o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě (dále jen „žádost“) jsou uvedeny v příloze č. 1.
§ 3
Materiály a postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin
Postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin a materiály pro obaly v přímém kontaktu s bioproduktem nebo biopotravinou jsou uvedeny v příloze č. 2.
Oddíl 2
Pěstování rostlin
§ 4
(1) V ekologickém zemědělství lze používat statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty stanovené zvláštním právním předpisem2) a uvedené v příloze č. 3.
(2) V ekologickém zemědělství se použijí přednostně statková hnojiva pocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období. Minerální hnojiva2) se použijí jen v případě, že agrochemické zkoušení půd prokáže pokles obsahu živin do oblasti vyhovující nebo nízké zásoby3) živin. Hnojení stopovými živinami se provádí jen v případě jejich nedostatku zjištěného buď symptomaticky, nebo rozborem.
(3) Substráty pro produkci hub mohou být připraveny pouze ze statkových hnojiv a organických zbytků z hospodaření pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, chemicky neošetřené rašeliny, dřevní hmoty a zeminy. Podíl statkových hnojiv nepocházejících z ekofarmy nebo přechodného období může být nejvýše 25 % hmotnosti všech komponent použitých k přípravě substrátu.
§ 5
(1) V ekologickém zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál4) pocházející z rostlin, které byly pěstovány v souladu se zákonem a touto vyhláškou nejméně jedno vegetační období, u vytrvalých rostlin nejméně dvě vegetační období. Sazenice zeleniny musí vždy pocházet z ekologického zemědělství nebo přechodného období.
(2) Pokud není rozmnožovací materiál podle odstavce 1 dostupný, lze do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost použít nemořený rozmnožovací materiál jiného než ekologického původu podle zvláštního právního předpisu.5) Nedostupnost rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 prokazuje ekologický podnikatel písemným vyjádřením tří výrobců nebo distributorů takového rozmnožovacího materiálu.
(3) V případě prokázané nedostupnosti nemořeného rozmnožovacího materiálu podle odstavce 2 lze u zeleniny do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost použít mořený rozmnožovací materiál. Nedostupnost nemořeného rozmnožovacího materiálu podle odstavce 2 prokazuje ekologický podnikatel písemným vyjádřením tří výrobců nebo distributorů takového rozmnožovacího materiálu.
(4) Vyžaduje-li to zvláštní právní předpis,5) použije se mořený rozmnožovací materiál.
§ 6
(1) V ekologickém zemědělství lze použít jen přípravky a ostatní prostředky na ochranu rostlin uvedené v příloze č. 4. Použití přípravků a ostatních prostředků na ochranu rostlin se řídí zvláštním právním předpisem.6)
(2) Regulace plevelů, původců chorob a škůdců se provádí preventivními opatřeními, jako jsou
a) optimalizace osevních postupů a střídání plodin a zpracování půdy,
b) výběr vhodných druhů a odrůd,
c) pěstování meziplodin,
d) využívání smíšených kultur,
e) sečení a mulčování,
f) sterilizace půdy, zemin a substrátů parou,
g) návnady na hlodavce v pastích v budovách,
h) instalace hnízdních podložek a berliček sloužících jako ochrana proti hlodavcům pomocí dravců a sov,
i) řádné ošetřování a kompostování statkových hnojiv,
j) péče o ekologicky stabilizující prvky jako například údržba a obnova mezí, remízků, břehových porostů, extenzivních ploch.
(3) Přímá ochrana rostlin se provádí fyzikálními, biotechnickými a biologickými metodami, jako jsou
a) mechanická regulace plevelů, jako je pletí, vláčení, plečkování či podrývání,
b) mechanická regulace škůdců, jako jsou světelné lapače, lepové pásy a desky, sběr škůdců,
c) termická regulace plevelů a škůdců,
d) mechanická ochrana rostlin jako například netkané textilie,
e) využití feromonů,
f) využití biologických metod ochrany rostlin.
§ 7
(1) Do osevního postupu se zařazují přednostně jeteloviny, luskoviny nebo směsky obsahující jeteloviny nebo luskoviny.
(2) Osevní postup musí umožnit využívání zeleného hnojení, podsevů a meziplodin, udržování nebo zvyšování půdní úrodnosti (obsahu humusu v půdě), co nejdéle trvající vegetační kryt, pokud možno i přes zimu, a působit protierozně.
(3) Střídání plodin se provádí tak, že
a) obilniny mohou po sobě následovat nejvýše dva roky,
b) plodiny s malou konkurenční schopností vůči plevelům se střídají s plodinami s vyšší konkurenční schopností vůči plevelům,
c) mělce kořenící plodiny se střídají s plodinami hlubokokořenícími,
d) plodiny trpící stejnými škodlivými činiteli se zařazují v dostatečném časovém odstupu podle druhu škodlivého činitele.
§ 8
(K § 11 odst. 3 zákona)
(1) Trvalé travní porosty se pravidelně, nejméně 1x ročně, sklízí nebo spásají. Neprovádí se pouze mulčování ploch s ponecháním travní hmoty na pozemku jako výhradní způsob ošetření ploch.
(2) Travní hmota, pokud není spasena, se sklízí jako krmivo nebo se zpracovává do kompostu.
(3) Zatížení pastvin a výběhů vyjmenovanými zvířaty a organizace pastvy nesmí způsobovat devastaci ploch a likvidaci drnu. U napajedel, u ploch pro podávání krmiv a přikrmování, u odpočívadel nebo stájí musí být podloží upraveno tak, aby nedocházelo k rozbahnění terénu.
(4) Zimní pastviny, zimoviště a výběhy se řádně ošetřují a jsou prováděna opatření k revitalizaci drnu.
(5) Sklizňové stroje, dopravní prostředky a stroje a posklizňové technologické linky pro úpravu bioproduktů se udržují čisté a v takovém technickém stavu, aby neobsahovaly žádné látky, které by mohly bioprodukty kontaminovat.
Oddíl 3
Obecná ustanovení pro chov vyjmenovaných zvířat
§ 9
Výživa vyjmenovaných zvířat
(1) V ekologickém zemědělství se používají krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky, premixy a určitá proteinová krmiva stanovená zvláštním právním předpisem7) s výjimkou krmiv, určitých proteinových krmiv a doplňkových látek uvedených v příloze č. 5. Použití krmiv, krmných surovin, krmných směsí, doplňkových látek, premixů a určitých proteinových krmiv se řídí zvláštním právním předpisem.7)
(2) Jako objemné krmivo se pro skot používá zejména seno, sláma, siláž, senáž a čerstvá píce. Pro dospělé přežvýkavce tvoří objemná krmiva nejméně 60 % celkového denního příjmu sušiny.
(3) Z celkového objemu krmiv v přepočtu na sušinu může pocházet z přechodného období nejvýše 30 %, pokud jsou tato krmiva nakupována, nebo nejvýše 60 %, pokud krmiva z přechodného období pocházejí z vlastní ekofarmy ekologického podnikatele.
(4) Nejvyšší podíl krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z přechodného období z celkové roční krmné dávky v přepočtu na sušinu může u přežvýkavců činit 10 % a u ostatních vyjmenovaných zvířat 20 %. Nejvyšší podíl krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z přechodného období v přepočtu na sušinu v denní krmné dávce všech vyjmenovaných zvířat může činit 25 %. Tato omezení podílu krmiv nepocházejících z ekofarmy nebo z přechodného období neplatí pro žadatele po dobu jednoho roku od data podání žádosti o registraci pro chov vyjmenovaných zvířat, pokud používaná krmiva pocházejí z jeho vlastní zemědělské činnosti.
(5) Vyjmenovaným zvířatům musí být v letním období zajištěna pastva nebo přístup k zelené píci.
(6) Podávání syntetických vitaminů přežvýkavcům a chemoterapeutik a antikokcidik8) vyjmenovaným zvířatům je povoleno pouze v případech indikovaných veterinárním lékařem.
§ 10
Veterinární přípravky, léčiva a veterinární zákroky lze v ekologickém zemědělství použít jen v případě, kdy dojde k takovému narušení zdravotního stavu vyjmenovaného zvířete nebo vzniku onemocnění nebo utrpení vyjmenovaného zvířete, kterému se nepodařilo předcházejícími preventivními opatřeními zamezit.
§ 11
Obecné principy ekologického chovu vyjmenovaných zvířat
(1) Stavby pro ustájení vyjmenovaných zvířat musí umožňovat přirozenou ventilaci a osvětlení a mít dostatečný prostor pro jejich pohyb a zabezpečení pohody. Prostory pro ležení musí vyjmenovaným zvířatům plně umožňovat přirozený způsob odpočinku včetně přirozeného způsobu vstávání a uléhání.
(2) Ustájení se provádí tak, aby umožňovalo vyjmenovaným zvířatům péči o vlastní tělo, včetně vyhýbání se znečištění, vzájemného čištění a drbání se o vhodné předměty, kontakt s ostatními vyjmenovanými zvířaty a chování odpovídající sociální struktuře hejna nebo stáda.
(3) Ustájení se přizpůsobí tomu, aby mohla být, minimálně jedenkrát denně, kontrolována pohoda zvířat, včetně kontroly technických zařízení. Pro kontrolu zvířat se použije přiměřený zdroj osvětlení (pevně instalované nebo přenosné) umožňující kontrolu případných nedostatků ustájení.
(4) Vyjmenovaným zvířatům chovaným trvale bez ustájení a zvířatům na pastvě a ve výběhu se zajistí dostatečná ochrana proti dešti, větru, slunci a extrémním teplotám v závislosti na místních klimatických podmínkách a daném plemeni, zejména přístřešek, úkryt pod vegetací a závětří.
(5) Minimální plocha pro ustájení a výběh pro jednotlivé druhy a kategorie vyjmenovaných zvířat je stanovena v příloze č. 6. Do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost nemusí být dodržena minimální plocha pro ustájení u staveb postavených před 1. lednem 2001.
(6) Vyjmenovaná zvířata mohou být ustájena vazně jen z důvodu bezpečnosti práce. Vazné ustájení bez možnosti volného pohybu nesmí přesáhnout 12 hodin denně. Koně mohou být ustájeni vazně jen za předpokladu, že jsou v průběhu dne využíváni k práci nebo sportu.
(7) Ve stájích postavených před 1. lednem 2001 může být skot ustájen vazně jen,
a) je-li mu umožněna pastva po celé pastevní období,
b) je-li mu umožněn přístup do výběhu i v průběhu zimního období minimálně dvakrát týdně po dobu minimálně 5 hodin v jednom dni vždy, podle klimatických podmínek.
Toto ustanovení platí do 31. prosince 2010.
(8) Ohrady a oplocení pozemků nesmějí být zhotoveny z předmětů s ostrými hranami a hroty, zejména z ostnatého drátu.
(9) Budovy pro ustájení vyjmenovaných zvířat, kotce, zařízení a nářadí musí být řádně čištěny a dezinfikovány minimálně jedenkrát ročně. Hmyz a hlodavci musí být pravidelně potlačováni. Seznam čisticích a desinfekčních látek a přípravků k potlačování hmyzu a hlodavců v budovách a stájích pro vyjmenovaná zvířata je uveden v příloze č. 7.
(10) Úpravu paznehtů provádí odborně způsobilá osoba9) vždy, vyžaduje-li to stav paznehtu.
§ 12
Podmínky zajištění reprodukce
(1) K založení a doplnění stáda nebo hejna lze užít jen vyjmenovaná zvířata pocházející z přechodného období nebo z ekologického zemědělství s výjimkou
a) telat a hříbat ihned po odstavu, maximálně však do 6 měsíců stáří,
b) jehňat a kůzlat ihned po odstavu, maximálně do 45 dnů stáří,
c) drůbeže pro jatečnou produkci do 3 dnů stáří,
d) drůbeže pro produkci vajec do 18 týdnů stáří,
e) selat ihned po odstavu a do maximální živé hmotnosti 25 kg,
f) rybí násady do 1 roku,
g) rojů a oddělků včel,
h) chovných a plemenných vyjmenovaných zvířat pro obnovu stáda v rozsahu maximálně do 10 % průměrného ročního stavu základního stáda koní a skotu, do 20 % základního stáda prasat, ovcí a koz,
i) chovných a plemenných zvířat pro založení chovu,
j) plemeníků.
Písmena a) až i) platí do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
(2) Žadatel zařazený do přechodného období a ekologický podnikatel s méně než 10 kusy základního stáda skotu a koní nebo méně než 5 kusy základního stáda prasat, ovcí a koz může použít z jiné zemědělské výroby pro obnovu stáda maximálně jednu samici ročně.
(3) Procenta stanovená v odstavci 1 písm. h) neplatí v případě vysoké úmrtnosti zvířat v důsledku nákazy nebo živelné pohromy.
§ 13
Zákroky na vyjmenovaných zvířatech
Pokud se nejedná o zákroky nařízené veterinárním lékařem, jsou v ekologickém zemědělství povoleny za dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy10) pouze tyto zákroky:
a) označování vyjmenovaných zvířat,
b) kastrace samců mladších 8 týdnů s výjimkou koní,
c) kastrace koní,
d) kupírování ocasů u jehňat mladších 8 dnů,
e) odrohování nebo tlumení růstu rohů u telat ve stáří do 8 týdnů.
§ 14
Nejkratší doba chovu
(K § 15 odst. 2 zákona)
(1) Nejkratší doba chovu vyjmenovaných zvířat v ekologickém zemědělství, která se nenarodila nebo nevylíhla na ekofarmě, je 12 měsíců v případě skotu, koní, ryb a včel, 6 měsíců v případě koz, ovcí a prasat, 6 měsíců v případě vyjmenovaných zvířat pro produkci mléka, 10 týdnů v případě jatečné drůbeže a králíků a 6 týdnů v případě drůbeže pro produkci vajec.
(2) Nejkratší doba chovu do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost je u prasat 4 měsíce a u vyjmenovaných zvířat určených k produkci mléka 3 měsíce.
Oddíl 4
Požadavky pro chov vyjmenovaných zvířat
(K § 14 odst. 3 zákona)
§ 15
Dojnice a krávy bez tržní produkce mléka
Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být vyšší než počet míst v krmišti při zachování 0,75 m délky krmné hrany na 1 dojnici nebo krávu. Počet dojnic a krav ve volném ustájení nesmí být vyšší než počet lehacích míst ve stáji.
§ 16
Telata
(1) Při chovu telat se zabezpečí, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva od matky nebo z jiného zdroje. Všechna telata se napájí mlékem nejméně dvakrát denně do minimálního stáří 3 měsíců. Je-li potřeba telata chovaná s matkami přikrmovat, zřizuje se vlastní příkrmiště s přístupem pouze pro telata.
(2) V ekologickém chovu telat není dovoleno
a) podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi,
b) podávat mléko z neekologického chovu s výjimkou případů úhynu matky a nedostupnosti jiného zdroje mléka ekologického původu,
c) chovat telata starší 7 dnů v individuálních boxech umístěných ve stájích,
d) nasazovat telatům náhubky.
(3) Telatům se umožní vizuální kontakt s ostatním skotem.
(4) Jsou-li telata ustájena v boxech nebo ve vazné stáji, mají tyto boxy nebo stáje perforované stěny a jejich šířka je nejméně 90 cm s odchylkou maximálně 10 %, nebo 0,8násobek kohoutkové výšky.
§ 17
Skot pro výkrm
(1) Ustájení se uspořádá tak, aby žádné chované zvíře nebylo zraňováno útoky jiných vyjmenovaných zvířat a aby nebyl omezen jeho přístup ke krmivu nebo vodě. Agresivní vyjmenovaná zvířata musí být izolována.
(2) Elektrické zábrany k prevenci vzájemného naskakování vyjmenovaných zvířat se nepoužívají.
(3) Mimo pastevní období se vyjmenovaná zvířata odchovávají ve stájích zpravidla s volným skupinovým stlaným ustájením a výběhem.
§ 18
Ovce
(1) Výběr plemene chovaných ovcí, jejich počet a způsob chovu se provádí podle vhodnosti přírodního prostředí a možnosti zajistit dostatek pastvy a krmiv pro celý rok. Pro zazimovaná stáda s jehňaty se zajistí pro ležení prostor vystlaný slámou. Délka žlabu je taková, aby všechny ovce mohly přijímat krmivo současně; minimálně činí 0,40 m na jednu ovci.
(2) Při chovu ovcí se vylučuje
a) vyhánění ostříhaných ovcí v době nepříznivých klimatických podmínek,
b) používání ohradníků z pletiva u rohatých plemen ovcí,
c) chovat tato stádová zvířata individuálně; minimálním stádem jsou 3 zvířata.
(3) Po dobu 45 dnů po porodu se jehňata krmí mateřským mlékem.
§ 19
Kozy
(1) Plemeno chovaných koz, počet koz a způsob jejich chovu se volí podle přírodního prostředí a možnosti zajistit dostatek pastvy a krmiv pro celý rok. Délka žlabu musí být taková, aby všechny kozy mohly přijímat krmivo současně; minimálně činí 0,40 m na jednu kozu.
(2) K ohrazení pastvin a kotců v chovu rohatých plemen nesmí být používáno pletivo.
(3) Po dobu 45 dnů po porodu se kůzlata krmí mateřským mlékem.
(4) Při chovu koz se vylučuje chovat tato stádová zvířat individuálně; minimálním stádem jsou 3 zvířata.
§ 20
Prasata
(1) Prasata chovaná venku musí mít umožněno regulování jejich tělesné teploty.
(2) Kanec se ustájí tak, aby ho ostatní chovná prasata mohla slyšet, cítit, a pokud možno i vidět.
(3) Pro každých 10 prasat se zřizuje nejméně 1 napájecí místo. V krmné dávce všech kategorií prasat se zařazují objemná statková krmiva.
(4) Prasata musí mít vždy k dispozici slámu, přístup do výběhu nebo na pastvu a prostor pro rytí.
(5) Prasnice se před vrhem selat umísťují do prostoru, který je pro tento účel zvlášť připraven a který odpovídá specifickým rysům chování prasnic před, během a po porodu a chování selat.
(6) V ekologickém chovu prasat se vylučuje
a) stálé ustájení s řízením stájového prostředí,
b) používání zařízení pro vazné ustájení s výjimkou případu podle § 11 odst. 6,
c) omezování pohybu prasnic,
d) používání klecí pro selata,
e) individuální ustájení prasat s výjimkou chovných kanců, březích prasnic a prasnic se selaty,
f) ve výkrmu vytváření skupin s více než 30 jedinci,
g) používání pevné podlahy bez slámy,
h) odstavování selat před dosažením 6 týdnů věku.
§ 21
Drůbež
(1) Drůbeži se musí umožnit úkryt před dravci a přístup k čerstvé vodě po celou dobu trvání denního světla.
(2) Hrabavá drůbež musí mít prostor k hrabání, popelení a hřadování a vodní drůbež podmínky k plavení.
(3) Prostory pro ustájení drůbeže musí být podle konstrukce drůbežárny mezi jednotlivými turnusy dezinfikovány. Výběhy musí být ponechány prázdné tak, aby se obnovila vegetace.
(4) Krmítka a napáječky musí být uspořádány a udržovány tak, aby byla minimalizována možnost kontaminace krmiva a napájecí vody.
(5) Pobyt drůbeže ve výbězích je řízen tak, aby nevznikly trvalé blátivé podmínky a minimalizovalo se riziko kontaminace půdy organismy, které vyvolávají nebo přenášejí choroby drůbeže. Vstupy do výběhu mají 4 m délky na 100 m2 plochy, která je v drůbežárně volně dostupná drůbeži. Celodenní přístup do výběhu je drůbeži umožněn vždy, kdy to klimatické podmínky dovolí, a to minimálně od věku 6 týdnů u kuřat a 8 týdnů u ostatní drůbeže.
(6) Požadavky stanovené v odstavci 5 neplatí pro malé počty drůbeže, která není chována v drůbežárnách a která se volně pohybuje během dne.
(7) Trvalé drůbežárny mohou mít roštové podlahy ve sběrném místě pro trus. Minimálně jedna třetina podlahové plochy drůbežárny je pokryta stelivem.
(8) V drůbežárnách nelze ustájit více než
a) 4 800 kuřat,
b) 3 000 nosnic,
c) 5 200 perliček,
d) 4 000 kachen pekingských a pižmových nebo 3 200 kačerů pekingských nebo pižmových nebo ostatních kachen,
e) 2 500 hus a krůt.
Maximální užitná plocha drůbežáren pro výkrm drůbeže na jedné ekofarmě nesmí převýšit 1 600 m2.
(9) Nelze prodlužovat délku dne umělým světlem na více než 16 hodin.
(10) Krmná dávka pro výkrm drůbeže obsahuje nejméně 65 % obilovin.
(11) Jatečnou drůbež lze porážet až po dosažení věku
a) 81 dnů u kuřat,
b) 49 dnů u pekingských kachen,
c) 70 dnů u kachen pižmových,
d) 84 dnů u kačerů pižmových,
e) 92 dnů u mallardských kachen, kterými jsou kříženci kachen pižmových a pekingských,
f) 94 dnů u perliček,
g) 140 dnů u krůt a hus.
§ 22
Králíci
(1) Chovní králíci se chovají ve skupinách tvořených samcem a několika ramlicemi, skupinou mladých králíků nebo skupinou králíků ve výkrmu. V kotci jsou umístěny porodní boxy nebo budníky; počet porodních boxů nebo budníků není nižší než počet ramlic ustájených v kotci. Jednotlivá vyjmenovaná zvířata mohou být na nezbytně nutnou dobu umístěna v individuálních kotcích.
(2) Mladí králíci se oddělují od skupiny ve věku minimálně 30 dnů.
(3) Králíkům se umožní přístup do výběhu.
§ 23
Včely
(K § 17 odst. 2 zákona)
(1) Při odběru plástů k vytáčení se odstraňují středoevropské ekotypy včely medonosné Apis mellifera (dále jen „včely“) pouze setřásáním, ometáním, vyfukováním nebo pomocí výkluzů.
(2) K podpoře stavebního pudu ve včelstvech se každoročně vyměňuje 1/3 až 1/2 plástů. Úly jsou zhotoveny pouze z přírodního materiálu s výjimkou drobných součástí, jako jsou mřížky, krmítka a výkluzy.
(3) Včelí vosk musí pocházet z ekologického chovu. V případě nedostupnosti mohou být použity mezistěny z neekologické produkce. Nelze používat mezistěny z plastických hmot.
(4) Včelstva smí být přikrmována mezi snůškami pouze medem získaným podle zákona a této vyhlášky, a to včetně doplnění zimních zásob. Po každém vytočení medu mezi snůškami ponechá chovatel včelstvu minimálně 4 kg zásob medu. Doplnění zimních zásob může být do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost provedeno krmivem neekologického původu nebo cukrem, a to maximálně do 20 % roční spotřeby medu včelstvem. Dokrmování včelstev lze provádět od posledního vytočení medu do 15 dnů před začátkem příští snůšky.
(5) Fytoterapeutická a homeopatická léčiva se používají přednostně před alopatickými léčivy. Použití alopatických veterinárních léčiv a chemických prostředků v chovu včel, k ošetření úlů, plástů apod. je povoleno jen na základě nařízených opatření Státní veterinární správy. Toto ošetření včelstva musí pak proběhnout v izolačním úlu a musí u tohoto včelstva proběhnout znovu nejkratší doba chovu (§ 14).
(6) V případech nákazy Varroa jacobsoni jsou povoleny k ošetřování včelstev, úlů a plástů kromě pokynů a poučení veterinárního lékaře, případně nařízených ochranných a zdolávacích opatření podle zvláštního právního předpisu11) také kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina octová a kyselina šťavelová.
(7) Při ekologickém chovu včel je nepřípustné
a) používání plástů starších 3 let,
b) přistříhávání křídel matek,
c) odstraňování trubčího plodu s výjimkou případů nákazy Varroa jacobsoni,
d) používání repelentních chemických látek,
e) používání pylových náhražek,
f) vytáčení medu z rámků obsahujících i živý plod,
g) odvíčkování plástů plamenem nebo elektrickým proudem,
h) usazování rojů neznámého původu.
§ 24
Ryby
(K § 18 odst. 3 zákona)
(1) Chov ryb v nádržích z plastických hmot nebo betonu lze použít jen pro líhnutí jiker, odchov plůdku a sádkování.
(2) Rybníky, jezera a odstavená říční ramena musí mít břehové porosty zajišťující vysokou pohlcovací schopnost kontaktní zóny s okolními pozemky.
(3) Voda musí splňovat normu klasifikace jakosti povrchových vod odpovídající I. a II. třídě podle ČSN 75 7221, biologická spotřeba kyslíku musí být za 5 dní do 8 mg.l-1 s výjimkou letního období od 1. června do 30. září.
(4) Ke zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností rybničního dna se využívá zimování, letnění, vápnění, hnojení statkovými hnojivy a pěstování plodin na zelené hnojení.
(5) Přednost má smíšená vícedruhová rybí obsádka včetně dravých druhů. Býložravé druhy se vysazují se zřetelem ke společenství rostlin v nádrži.
(6) Před vysazením přepravovaných ryb se provede vyrovnání teplot v přepravních nádobách tak, aby rozdíl teplot nepřekročil 12 °C.
(7) Generační ryby chovného hejna musí pocházet z ekologického chovu. Upřednostňují se metody přirozeného výtěru ryb. V klimaticky nepříznivých obdobích může proběhnout počáteční odchov raných stádií a plůdku v kontrolovaných podmínkách rybích líhní.
(8) Při přikrmování ryb musí činit podíl přirozené potravy minimálně 50 % přijaté potravy. Plůdek se přikrmuje šroty obilovin, pro násady a starší ryby se obiloviny předkládají neupravené.
(9) Výlov ryb se provádí tažnými sítěmi umožňujícími šetrné zacházení s rybami (vatka, nevod, plot, podložní síť), aby se minimalizovalo stresové zatížení ryb. Nářadí pro manipulaci s rybami se před použitím navlhčí. Ryby se přepravují v nádobách s vodou. Dopravní nádoby musí mít hladké stěny. Živé ryby se vyskladňují k přepravě ve vylačněném stavu. Ryby jsou po výlovu sádkovány a jejich maximální živá hmotnost nesmí přesáhnout 100 kg na 1 m3 vody. Obsah kyslíku v odtékající vodě nesmí při sádkování kapra poklesnout pod 3 mg.l-1.
Oddíl 5
Výroba biopotravin
§ 25
Víno révové a ovocné
(K § 19 odst. 3 zákona)
(1) Zpracovanou surovinou mohou být pouze bioprodukty, pro víno révové ekologicky pěstované hrozny odrůd rodu Vitis. Musí být zajištěno využití matolin a vinných kalů jako hnojiva.
(2) Výrobní zařízení a lahve musí být před použitím vyčištěny parou nebo vymyty horkou vodou, případně sterilizovány oxidem siřičitým.
(3) Při výrobě vína nelze používat
a) elektrostatickou filtraci,
b) ozařování UV paprsky,
c) tanin, sorbáty, kyselinu vinnou a citrónovou, nepotravinářskou želatinu, aktivní uhlí, azbest, sušenou krev, minerální oleje, pyrosiřičitan sodný a draselný s výjimkou ošetření rmutů, ferrokyanid draselný, kyselinu askorbovou, síran měďnatý, kyselinu metavinnou a cukr.
§ 26
Produkty chovu včel
(K § 19 odst. 3 zákona)
(1) Med z plástů (dále jen „med“) se získává odstředivou silou v medometech. Odvíčkovací zařízení a medomety musí být z nerezavějící oceli, skladovací nádoby mohou být pouze z nerezavějící oceli, skla, keramiky nebo plastických hmot určených pro potravinářství s výjimkou PVC.
(2) Med se čistí pouze cezením, čeřením nebo dekantací.
(3) Med z chovů včel v ekologickém zemědělství musí odpovídat těmto parametrům:
a) obsah vody nejvýše 19 %,
b) obsah HMF (hydroxymetylfuralu) nejvýše 20 mg/kg,
c) obsah sacharózy u květových medů nejvýše 5 %,
d) obsah sacharózy u medovicových medů nejvýše 10 %,
e) obsah ve vodě nerozpustných látek nejvýše 0,1 %.
(4) Za bioprodukt je možné považovat v případě splnění požadavků stanovených zákonem a touto vyhláškou
a) bílkovinný koncentrát produkovaný v hltanových žlázách mladých včel - kojiček (nativní mateří kašička) konzervovaný chladem,
b) vosk získaný teplem z plástů bez přidané mezistěny z vosku neekologického původu (divoká stavba), ze kterých vyběhly nejvýše dvě generace včel,
c) propolis.
§ 27
Způsob výpočtu procentuálního zastoupení jednotlivých složek biopotraviny pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období je uveden v příloze č. 8.
§ 28
(K § 19 odst. 5 zákona)
Přídatné látky,12) pomocné látky13) a suroviny zemědělského původu, nepocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, které mohou být použity pro výrobu biopotravin za podmínek uvedených ve zvláštním právním předpisu,14) jsou uvedeny v příloze č. 9.
§ 29
(K § 19 odst. 6 zákona)
Jsou zakázány tyto operace:
a) výměna kationtů a aniontů,
b) bělení,
c) nakládání s používáním chemikálií,
d) hydrogenace,
e) uzení s použitím chemikálií,
f) zjemňování s použitím chemikálií,
g) ozařování a mikrovlnný ohřev.
§ 30
Evidence při výrobě biopotravin
(K § 19 odst. 8 zákona)
(1) Celý postup výroby biopotravin musí být zajištěn účinným a dokumentovaným systémem k získání záznamů, které umožní kontrolnímu orgánu ekologického zemědělství sledovat
a) původ, vlastnosti a množství bioproduktů, surovin, přídatných látek a pomocných látek a obalových materiálů, které byly dodány do výrobní jednotky,
b) druh, vlastnosti a množství výrobků, které byly vyskladněny z výrobní jednotky,
c) použité obaly a etiketaci výrobků,
d) odběratele výrobků,
e) evidenci o čištění výrobních zařízení při přechodu z výroby potravin na výrobu biopotravin.
(2) Náležitosti vedení evidence při výrobě biopotravin jsou uvedeny v příloze č. 10.
§ 31
(K § 19 odst. 10 zákona)
Náležitosti čestných prohlášení pro sběr bylin a plodů jsou uvedeny v příloze č. 11.
§ 32
Skladování a přeprava
(1) Skladovací prostory musí být pravidelně čištěny a udržovány v čistotě. Nikde nesmí být viditelné zbytky materiálů, které by mohly kontaminovat nebo narušit obsah skladovaných materiálů. Prostředky k asanaci a čištění výrobních zařízení a skladů jsou uvedeny v příloze č. 7.
(2) Při použití suchých metod čištění nesmí dojít k ohrožení nezávadnosti výrobku. Pro veškeré mokré čisticí postupy u zařízení přicházejících do styku s bioprodukty musí být použita pitná voda.15)
§ 33
Náležitosti ohlášení o zahájení výroby biopotravin (§ 19 zákona), náležitosti žádosti o osvědčení biopotraviny a náležitosti ohlášení o uvádění bioproduktů či biopotravin do oběhu (§ 20 zákona) jsou uvedeny v příloze č. 12.
Oddíl 6
Osvědčování, označování, dovoz a evidence
§ 34
(K § 22 odst. 6 zákona)
Náležitosti osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině jsou uvedeny v příloze č. 13.
§ 35
Podrobnosti o označování
(K § 25 odst. 1 zákona)
Grafický znak, kterým se označí bioprodukty a biopotraviny je uveden v příloze č. 14. Identifikační kód kontrolního orgánu zveřejní Ministerstvo zemědělství ve Věstníku Ministerstva zemědělství.
§ 36
(1) Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení se uznává za rovnocenné osvědčením podle zákona, je uveden v příloze č. 15.
(2) Náležitosti osvědčení pro vývoz bioproduktu nebo biopotraviny jsou uvedeny v příloze č. 16.
§ 37
Evidence
(K § 27 odst. 6 zákona)
(1) Ekologický podnikatel vede evidenci o rostlinné produkci; evidence o pěstovaných plodinách, vegetačním pokryvu a obdělávání půdy obsahuje údaje vedené aktuálně v průběhu roku.
(2) Ekologický podnikatel hospodařící na orné půdě nebo pěstující trvalé kultury vede evidenci podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 části A.
(3) Ekologický podnikatel hospodařící na trvalých travních porostech vede evidenci podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 části B.
(4) Ekologický podnikatel s chovem vyjmenovaných zvířat vede evidenci podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 částech C a D a evidenční kartu vyjmenovaných zvířat, případně skupiny vyjmenovaných zvířat, která není upravena zvláštním právním předpisem,16) podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 částech E a F.
(5) Jde-li o chovatele včel nebo ekologického podnikatele s chovem včel, evidence obsahuje
a) umístění včelstev,
b) původ včelstev,
c) údaje o ošetřování a krmení včelstev,
d) odstranění nástavků a vytáčení medu,
e) množství získaného medu, vosku, propolisu, mateří kašičky,
f) v případech léčení nebo chemického ošetření se eviduje diagnóza, použité léčivo nebo látka, dávka, ochranná lhůta, doba léčení.
(6) Denní záznamy o přímém prodeji bioproduktů z ekofarmy konečnému spotřebiteli obsahují tyto údaje:
a) datum prodeje bioproduktu,
b) označení bioproduktu,
c) prodané množství.
(7) Ekologický podnikatel, žadatel zařazený do přechodného období, výrobce biopotravin a osoba uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu vedou evidenci stížností třetích osob, vztahujících se k bioproduktům a biopotravinám.
(8) Ekologický podnikatel, který kromě ekologického zemědělství provozuje jinou zemědělskou výrobu, výrobce biopotravin, který mimo výroby biopotravin vyrábí i potraviny, a osoba uvádějící bioprodukty a biopotraviny do oběhu, která uvádí do oběhu také jiné potraviny, zpracují pro potřeby kontroly vnitřní předpis o vedení oddělené věcné a finanční evidence v soustavě účetnictví u majetku, zásob, závazků a pohledávek, pořízených materiálů pro použití v ekologickém zemědělství nebo výrobě biopotravin, prodeji bioproduktů a biopotravin. V tomto vnitřním předpisu stanoví vždy
a) způsob označování účetních dokladů, účetních knih a ostatních písemností vztahujících se k ekologickému zemědělství, výrobě biopotravin a uvádění bioproduktů a biopotravin do oběhu, nejlépe číselnou řadou s předponou „bio“ nebo „eko“,
b) způsob oddělené evidence majetku a zásob sloužících k ekologickému zemědělství, výrobě biopotravin a uvádění do oběhu, v případě vedení podvojného účetnictví analytickou evidenci, v případě jednoduchého účetnictví stanoví samostatné sloupce v peněžním deníku a dále v inventárních knihách, v knize zásob, v knize závazků a pohledávek,
c) způsob inventarizace majetku, zásob, závazků a pohledávek vztahujících se k ekofarmě, výrobě biopotravin a uvádění bioproduktů a biopotravin do oběhu. Inventarizaci je možno provádět průběžně, jinak jednou ročně, a to nejpozději k 31. prosinci. Skutečné stavy majetku, zásob a závazků se zjišťují inventurou fyzickou u majetku a zásob hmotné povahy nebo dokladovou u závazků a pohledávek a u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru; stavy dle jednotlivých položek se zaznamenávají v inventurních soupisech, které musí být podepsány osobou odpovědnou za ekologické zemědělství nebo výrobu biopotravin,
d) vzor výkazu o majetku, výdajích a příjmech ekologického zemědělství a výroby biopotravin, který bude podnikatelem sestavován k poslednímu dni vykazovaného účetního období, a to odděleně za každou ekofarmu, vyráběnou biopotravinu, do oběhu uváděný bioprodukt a biopotravinu. Výkaz se sestaví v peněžních jednotkách, případně ve fyzických měrných jednotkách. Součástí výkazu je příloha sestavená ve formě tabulek nebo popisným způsobem zajišťujícím přehlednost, průkaznost a srozumitelnost předkládaných informací včetně ukazatelů spotřeby nebo produkce na jednotku bioproduktu nebo biopotraviny.
(9) Ustanovení odstavce 8 se nevztahuje na osoby, které skladují, distribuují nebo prodávají biopotraviny v balení určeném pro konečného spotřebitele a na případy, kdy je biopotravina odvažována nebo oddělována z většího balení přímo před konečným spotřebitelem.
Oddíl 7
Závěrečné ustanovení
§ 38
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Náležitosti žádosti o registraci pro ekologické zemědělství na ekofarmě
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin a materiály pro obaly v přímém kontaktu s bioproduktem nebo biopotravinou
A. Postupy pro zpracování bioproduktů a biopotravin
1. mechanické zpracování jako mletí, drcení, stloukání, prosévání, třídění, mačkání, lisování, homogenizace
2. tepelné zpracování jako například odpařování, vaření, sušení, pečení, pasterace, sterilace, extruze
3. uzení bez použití chemikálií
4. filtrace, čiření, dekantace
5. chlazení, mražení, lyofilizace
6. fermentace
7. síření (pouze při výrobě vína)
8. emulgace
9. extrakce vodou, parou, alkoholem
10. destilace
B. Materiály pro obaly v přímém kontaktu s bioproduktem nebo biopotravinou
1. nerezavějící ocel
2. porcelán
3. sklo
4. keramika
5. dřevo – pouze pro suché produkty
6. papír, karton, pergamen (papír nepropustný pro tuky),
7. celofán
8. textil, juta – pouze pro suché produkty
9. parafin
10. plastické hmoty určené pro potravinářství s výjimkou PVC.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které lze používat v ekologickém zemědělství
1. Statková hnojiva
2. Minerální hnojiva
Použití minerálních hnojiv ekologickým podnikatelem (žadatelem o registraci) je možné jenom tehdy, pokud již byla na pozemku realizována opatření na zlepšení úrodnosti půdy a výživy rostlin uvedená v § 11 odst. 1 písm. a), b), f) a g) zákona a § 7 vyhlášky.
| Číslo typu*) | Označení typu*) | Složení a způsob výroby |
|---|---|---|
| Fosforečná hnojiva | ||
| 2.1.1. | Thomasova moučka | silikofosfát vápenatý, struska z výroby oceli |
| 2.6. | přírodní měkký fosforit | trikalcium fosfát a uhličitan vápenatý; mletí měkkého fosforitu |
| Draselná hnojiva | ||
| 3.1. | surová draselná sůl (Kainit) | surová draselná sůl (KCl + MgSO4) |
| 3.5. | síran draselný | síran draselný |
| 3.6. | síran draselný s hořčíkem | síran draselný, síran hořečnatý |
| 3.7. | Síran draselný s Kieseritem | monohydrát síranu horečnatého,síran draselný |
| Hnojiva s vápníkem, hořčíkem a sírou (hnojiva s druhotnými živinami) | ||
| 4.1. | Síran vápenatý | síran vápenatý – pouze z přírodních zdrojů (sádrovec) |
| 4.2. | Chlorid vápenatý-roztok | chlorid vápenatý – ošetření listů jabloní při prokázaném nedostatku vápníku |
| 4.4. | kieserit síran horečnatý | monohydrát síranu hořečnatého |
| 4.5. | hořká sůl, síran horečnatý | hořká sůl, heptahydrát síranu hořečnatého |
| Stopové prvky | ||
| 10.-16. | Stopové prvky – pouze při prokázaném nedostatku | |
| Chelatizace stopových prvků se připouští pouze kyselinou citrónovou. | ||
| Vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva | ||
| 17.1.1. | Vápenec | mletý přírodní vápenec |
| 17.1.2. | Dolomitický vápenec | mletý přírodní dolomitický vápenec |
| 17.1.3. | Vápnitý dolomit | mletý přírodní vápnitý dolomit |
| 17.1.4. | Dolomit | mletý přírodní dolomit |
3. Organická a organominerální hnojiva
| Číslo typu*) | Označení typu*) | Složení a způsob výroby |
|---|---|---|
| 18.1. | organické hnojivo**) | a) průmyslový kompost b) ze statkových hnojiv, termofilní aerobní fermentací c) ze statkových hnojiv, zpracování žížalami Eisenia foetida |
| 18.2. | organorninerální hnojivo | z melasy po vydestilování lihu a přidání minerálních hnojiv, také „melasové výpalky zahuštěné obohacené“ |
*) Číslo typu a označení typu podle vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.
**) Při jejich výrobě smí být použita pouze statková hnojiva, hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty uvedené v této příloze.
4. Pomocné půdní látky
huminové a fulvokyseliny
půdní očkovací látky (Azotobacter, Bacilus megatherium, Azospirillum brazilense Endomykorrhizní houby, Agrobacterium)
5. Substráty
rašelina substrátová.
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Seznam přípravku a ostatních prostředku na ochranu rostlin1)
1. Biologické přípravky na ochranu rostlin
1.1. Biologické přípravky na bázi makroorganismů2)
1.2. Biologické přípravky na bázi mikroorganismů
2. Chemické přípravky na ochranu rostlin
Použití těchto přípravků je možné pouze tehdy, pokud již byla ekologickým podnikatelem (žadatelem o registraci) na pozemku realizována preventivní opatření uvedená v § 11 odst. 1 písm. a), b), f) a g) zákona, a pokud jsou porosty rostlin přímo ohroženy chorobou nebo škůdcem.
Účinná látka:
albumin (mléčný), kasein
alginát sodný
tetraboritan sodný
síran měďnatý (modrá skalice)
síran měďnatý zásaditý
síran železnatý (zelená skalice)
vápenné mléko
vápenec mletý
draselná sůl přírodních mastných kyselin
hydrogenuhličitan sodný
hydroxid měďnatý
hydroxid hořečnatý
lecitin
rostlinné oleje
minerální oleje
fosforečnan železitý
oxid siřičitý
oxychlorid mědi
polysulfidická síra
přírodní pyretrum (pyretriny bez přídavků syntetických pyretroidů)
rodenticidy neperzistentní (pouze v pastích)
síran měďnatý zásaditý
síra
3. Ostatní prostředky na ochranu rostlin
3.1. Biotechnické prostředky (pasivní pomocné prostředky)
Lepové pásy, lepové desky a sférické lapáky, vizuální lapáky
3.2. Prostředky k ošetření řezných ran a poranění
3.3. Feromony (semiochemikálie), které jsou určeny k signalizaci náletu škůdců (monitoringu)
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
V ekologickém zemědělství se používají krmiva, krmné suroviny, krmné směsi, doplňkové látky, premixy a určitá proteinová krmiva stanovená zvláštním právním předpisem*) s výjimkou krmiv, určitých proteinových krmiv a doplňkových látek uvedených v této příloze
A. Krmiva, která nelze v ekologickém zemědělství používat
1. Skupina: extrahované šroty,
2. Skupina: krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky s výjimkou:
Albumin a globulin mléčný krmný (jen vyrobené fyzikální úpravou syrovátky), kasein krmný, mléko odtučněné sušené, podmáslí krmné sušené, rybí moučky, sušená syrovátka, tuk z mořských živočichů
B. Určitá proteinová krmiva, která nelze v ekologickém zemědělství používat
1. Skupina: aminokyseliny a jejich analogy
2. Skupina: močovina a její deriváty
C. Doplňkové látky, které nelze v ekologickém zemědělství používat
1. Skupina: mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu
2. Skupina: antioxidanty (kyselinu L-askorbovou a její deriváty lze jako antioxidant použít)
3. Skupina: vitamíny s výjimkou jejich použití pro monogastry
4. Skupina: zchutňovadla - s výjimkou přirozeně se vyskytujících látek, bylinných přípravků a přípravků na bázi rostlin.
5. Pojiva s výjimkou:
E 551 b Oxid křemičitý koloidní
E 551 c Křemelina
E 553 Sepiolit
E 558 Bentonit
E 559 Kaolinit
E 561 Vermikulit
E 599 Perlit
6. Konzervanty pouze pro konzervaci píce, ale připouští se:
E 236 Kyselina mravenčí
E 260 Kyselina octová
E 270 Kyselina mléčná
E 280 Kyselina propionová
Mikroorganismy používané pro konzervaci
7. Skupina: barviva
8. Skupina: emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky s výjimkou:
E 401 Alginát sodný
E 402 Alginát draselný
E 406 Agar
E 414 Arabská guma
E 407 Karagenan
E 412 Guarová guma
Kaseinát Ca
Kaseinát Na
E 410 Moučka ze svatojánského chleba (karob)
E 440 Pektin
9. Skupina: regulátory kyselosti s výjimkou:
E 170 uhličitan vápenatý
E 341 Ca-hydrogenfosforečnan
E 500 uhličitan a hydrogenuhličitan sodný
E 540 fosforečnan vápenatý
E 541 Ca-hydrogenorthofosforečnan
10. Skupina: varia.
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Minimální plocha pro ustájení a výběh pro jednotlivé druhy a kategorie vyjmenovaných zvířat
1. skot, koně, ovce, kozy, prasata a králíci
| Minimální požadavky na podlahovou plochu Vnitřní plocha (čistá plocha dostupná pro zvířata) | Minimální plocha výběhu Venkovní plocha – (plocha pro pohyb, s výjimkou pastvin) | ||
|---|---|---|---|
| Živá hmotnost (kg) | m2/kus | m2/kus | |
| Mladý skot, skot výkrm, koně | do 100 do 200 do 350 přes 350 | 1,5 2,5 4,0 5 s minimálně 1 m2/100 kg | 1,1 1,9 3 3,7 s minimálně 0,75 m2/100 kg |
| Dojnice a krávy bez tržní produkce mléka | 6 | 4,5 | |
| Plemenní býci | 10 | 30 | |
| Ovce a kozy | 1,5 ovce/kozy 0,35 jehně/kůzle | 2,5 2,5 s 0,5 na jehně/kůzle | |
| Plemenní berani a kozli | 4 | 10 | |
| Prasnice se selaty do 40 dní | 7,5 prasnice | 2,5 | |
| Prasata na výkrm | do 50 do 85 do 110 | 0,8 1,1 1,3 | 0,6 0,8 1 |
| Selata | nad 40 dní a do 30 kg | 0,6 | 0,4 |
| Chovná prasata | 2,5 prasnice 6,0 kanec | 1,9 8,0 | |
| Králíci (minimální plocha skupinového kotce je 2 m2, nejméně 2/3 plochy kotce musí být pevná podlaha s podestýlkou, zbytek může být tvořen roštem) | Dospělá chovná zvířata | 0,5 | 5,0 |
| Ramlice s vrhem | 0,75 | 5,0 | |
| Minimální plocha budníku nebo porodního boxu | 0,25 | ||
| Mladí králíci a králíci ve výkrmu | 0,25 | 1,0 | |
2. drůbež
| Vnitřní plocha (čistá plocha dostupná pro zvířata) | Venkovní plocha (m2 plochy dostupné v rotaci/kus) | |||
|---|---|---|---|---|
| Počet zvířat/m2 | cm/hřad/zvíře | Hnízdo | ||
| Nosnice | 6 | 30 | 8 nosnic na hnízdo nebo v případě společného hnízda 120 cm2/zvíře | 4, za předpokladu, že limit 150 kg N/ha není překročen |
| Drůbež na výkrm (v pevném ustájení) | 10 s maximem 21 kg živé hmotnosti/m2 | 20 (pouze pro perličky) | 4 brojleři a perličky 4,5 kachny 10 krůt 15 hus U všech druhů výše zmíněných, není překročen limit 150 kg N/ha/rok | |
| Drůbež na výkrm v mobilním ustájení | 16 (*) v mobilních budovách pro drůbež s maximem 30 kg živé hmotnosti/m2 | 2,5 za předpokladu, že limit 150 kg N/ha/rok není překročen | ||
| (*) Pouze v případě mobilních budov nepřekračujících 150 m2 podlažního prostoru, který zůstává v noci otevřený. | ||||
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Seznam čisticích a desinfekčních látek a přípravků k potlačování hmyzu a hlodavců v budovách a stájích pro hospodářská zvířata a prostředků k asanaci a čištění výrobních zařízení a skladů
1. voda a pára
2. oxid uhličitý
3. dusík
4. chlornan sodný
5. draselné a sodné mýdlo
6. vápenné mléko
7. pálené vápno, nehašené vápno (oxid vápenatý)
8. organické kyseliny: citrónová, peroctová, peroxooctová, mravenčí, mléčná, šťavelová, octová
9. etylalkohol
10. formaldehyd
11. hydroxid sodný
12. kyselina dusičná, fosforečná (zařízení v mléčné výrobě)
13. uhličitan sodný
14. peroxid vodíku
15. čistící a desinfekční přípravky na struky a dojící zařízení
16. pasti
17. feromony a optické lapače
18. chlazení
19. germicidní lampy
20. fumigace prázdných výrobních a skladovacích prostor
21. přípravky rostlinného původu
22. jodoform
23. plamen
24. rodenticidy
25. pro asanaci a čištění výrobních zařízení, stájí a skladů se dále používají přípravky podle zvláštního právního předpisu*) s výjimkou:
a) přípravků jejichž biologická rozložitelnost je nižší než 80 %
b) přípravků obsahujících – alkylfenolpolyethynelglykoly
- kyselinu fluorovodíkovou
- kyselinu monobromoctovou
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Způsob výpočtu procentuálního zastoupení jednotlivých složek biopotraviny pocházejících z ekologického zemědělství nebo z přechodného období
1. Všechny suroviny potraviny se rozdělí na suroviny zemědělského původu a suroviny nezemědělského původu.
2. Suroviny nezemědělského původu (např. voda, sůl, přídatné látky, látky určené k aromatizaci, pomocné látky – viz přílohu č. 9) se nezapočítávají.
3. Suroviny zemědělského původu se rozdělí na:
a) bioprodukty, tj. suroviny pocházející z ekologického zemědělství (jejich původ je prokazatelně doložitelný platným osvědčením o původu bioproduktu),
b) suroviny z přechodného období (jejich původ je prokazatelně doložitelný platným osvědčením o původu bioproduktu),
c) suroviny nepocházející z ekologického zemědělství.
4. Výpočet procentuálního zastoupení jednotlivých surovin se provede na základě celkové hmotnosti surovin zemědělského původu ještě před jejich zpracováním, nikoliv na základě hmotnosti finálního výrobku.
5. Podle procentuálního zastoupení jednotlivých surovin se rozlišují následující případy:
| Kategorie /viz úpravu v zákoně/ | Procentuální zastoupení jednotlivých surovin | Označení potraviny | |
|---|---|---|---|
| „biopotravina 95%“ § 24 odst. 1 zákona | při výrobě bylo použito více než 95% hmotnosti nebo objemu bioproduktů, ostatní suroviny zemědělského původu jsou produkty z přechodného období (do 31.12.2002) nebo suroviny uvedeny v seznamu – viz přílohu č. 9B | podle § 24 odst. 1 zákona: - grafickým znakem, - identifikačním kódem kontrolního orgánu, - slovem „bio“ | |
| „biopotravina 70%“ § 24 odst.3 zákona | při výrobě bylo použito méně než 95% avšak alespoň 70% hmotnosti nebo objemu bioproduktů, ostatní suroviny zemědělského původu jsou produkty z přechodného období (do 31.12.2002) nebo suroviny uvedeny v seznamu – viz přílohu č. 9B | podle § 24 odst. 3 zákona: - grafickým znakem, - identifikačním kódem kontrolního orgánu, - slovem „bio“, údaji o celkovém %-ním obsahu surovin zemědělského původu pocházejících z ekologického zemědělství a výčtem těchto biosurovin | |
| „biopotravina z přechodného období“ § 23 odst.3zákona | a) b) | obsahuje jednu surovinu zemědělského původu z přechodného období, popř. při výrobě potraviny v období do 31.12.2002 bylo použito více než 95% hmotnosti nebo objemu surovin z přechodného období, ostatní suroviny zemědělského původu jsou suroviny uvedeny v seznamu – viz přílohu č. 9B | podle § 24 zákona: - grafickým znakem, - identifikačním kódem kontrolního orgánu, - slovem „bio“, - pod názvem biopotraviny musí být v barvě názvu biopotraviny nebo v černé barvě a písmem stejné velikosti nebo o minimální výšce 3mm uveden nápis „z přechodného období“. |
| „biopotravina z přechodného období 70%“ § 23 odst.3 zákona | při výrobě potraviny do 31.12.2002 bylo použito méně než 95 % avšak alespoň 70 % hmotnosti nebo objemu produktů z přechodného období, ostatní suroviny zemědělského původu jsou uvedeny v seznamu – viz přílohu č. 9B | podle § 24 odst. 3 zákona: - grafickým znakem, - identifikačním kódem kontrolního orgánu, - slovem „bio“, - údaji o %-ním obsahu surovin zemědělského původu pocházejících z ekologického zemědělství, - pod názvem biopotraviny musí být v barvě názvu biopotraviny nebo v černé barvě a písmem stejné velikosti nebo o minimální výšce 3 mm uveden nápis „z přechodného období“ | |
| nejedná se o biopotravinu | a) b) | při výrobě potraviny bylo použito méně než 70 % hmotnosti nebo objemu bioproduktů nebo produktů z přechodného období, popř. ostatní suroviny zemědělského původu nejsou uvedeny v seznamu – viz přílohu č. 9B | Nelze označit podle § 24 zákona. |
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Přídatné látky,1) pomocné látky2) a suroviny zemědělského původu, nepocházející z ekologického zemědělství nebo z přechodného období, které mohou být použity pro výrobu biopotravin
A. Složky nezemědělského původu
A. 1. Přídatné látky a pomocné látky
E 170 Uhličitany vápenaté – všechny povolené operace s výjimkou barvení
E 220 Oxid siřičitý (pouze pro víno)
E 270 Kyselina mléčná
E 290 Oxid uhličitý
E 296 Kyselina jablečná
E 300 Kyselina askorbová
E 306 Přírodní extrakt s vysokým obsahem tokoferolů – antioxidanty do tuků a olejů
E 322 Lecitiny
E 330 Kyselina citrónová
E 333 Citran vápenatý
E 334 Kyselina vinná (L(+)-)
E 335 Vinan sodný
E 336 Vinan draselný
E 341 Dihydrogenfosforečnan vápenatý - kypřící prostředky do samokypřících mouk
E 400 Kyselina alginová
E 401 Alginát sodný
E 402 Alginát draselný
E 406 Agar
E 407 Karagenan
E 410 Karubin ( moučka ze svatojánského chleba)
E 412 Guma guar
E 413 Tragant
E 414 Arabská guma
E 415 Xanthan
E 416 Guma karaya
E 440 Pektiny
E 500 Uhličitany sodné
E 501 Uhličitany draselné
E 503 Uhličitany amonné
E 504 Uhličitany hořečnaté
E 516 Síran vápenatý - nosič
E 524 Hydroxid sodný - k ošetření povrchu louhovaného pečiva
E 938 Argon
E 941 Dusík
E 948 Kyslík
E 509 Chlorid vápenatý – prostředek pro koagulaci
E 170 Uhličitan vápenatý
E 526 Hydroxid vápenatý
E 528 Hydroxid hořečnatý
E 516 Síran vápenatý - prostředek pro koagulaci
E 511 Chlorid hořečnatý - prostředek pro koagulaci
E 501 Uhličitan draselný – při sušení hroznů
E 500 Uhličitan sodný – při výrobě cukru
E 330 Kyselina citrónová –- při výrobě oleje a hydrolýze škrobů
E 513 Kyselina sírová – při výrobě cukru
E 405 Propan-1,2 diol – při výrobě cukru v procesu krystalizace do 31.12.2006
E 290 Oxid uhličitý
E 941 Dusík
Etanol - rozpouštědlo
Kyselina tříselná – při filtraci
Albumin z vaječného bílku
Kasein
Želatina
Rostlinné oleje - jako mazadla, prostředky k oddělení komponent a proti tvoření pěny
E 551 Oxid křemičitý
E 153 Medicinální uhlí
E 553B Talek (prostý azbestu) (synonymum mastek)
E 558 Bentonit
E 559 Křemičitan hlinitý (kaolin)
Křemelina
Perlit
Rýžová moučka
E 901 Včelí vosk
E 903 Karnaubský vosk
A.2. Látky určené k aromatizaci potravin
Látky získané fyzikálními procesy, například destilací a extrakcí rozpouštědly, enzymovými nebo mikrobiálními postupy ze surovin rostlinného nebo živočišného původu jako takových nebo upravených pro lidskou spotřebu postupy určenými k přípravě potravin (přírodní aromatické látky).3)
A.3.
Pitná voda4)
A.4. Soli
Soli kuchyňské (hlavní složka chlorid sodný nebo draselný) obvykle používané při zpracování potravin.
A.5. Mikroorganizmy a enzymy
Kultury mikroorganizmů a enzymů běžně používané v potravinářské výrobě s výjimkou geneticky modifikovaných organismů (např. droždí, mlékárenské kultury) a produktů od nich odvozených (např. syřidla, enzymy).
B. Složky zemědělského původu nepocházející z ekologického zemědělství.
Do výše 30% hmotnosti (nebo objemu u surovin a výrobků v kapalné formě) složek zemědělského původu lze při výrobě biopotravin používat konvenční nezpracované rostlinné produkty a produkty z nich vyrobené:
B.1. Rostlinné produkty nezpracované:
B.1.1. Jedlé plody, ořechy a semena:
Žaludy (Quercus spp.)
Ořechy koly (Cola acuminata)
Angrešt (Ribes uva - crispa)
Maracuja (pašijové ovoce) (Passiflora edulis)
Maliny sušené (Rubus idaeus)
Červený rybíz sušený (Ribes rubrum)
B.1.2. Jedlé koření a byliny:
Křen selský semena (Armoracia rusticana)
Galgán lékařský (Alpinia officinarum)
Světlice barvířská květ (Carthamus tinctorius)
Potočnice lékařská (Nasturtium officinale)
Pepřovec měkký (Schinnus molle L.)
B.1.3. Různé
Řasy (Algae) - včetně mořských, které lze použít pro výrobu běžných potravin
B.2. Rostlinné produkty zpracované:
B.2.1. Tuky a oleje rafinované a nerafinované, ale nikoli chemicky modifikované ze všech surovin kromě:
Kakaa (Theobroma cacao)
Kokosového ořechu (Cocos nucifera)
Oliv (Olea europaea)
Slunečnice (Helianthus annuus)
Palmy olejové (Elaeis guineensis)
Řepky olejné, řepice (Brassica napus, Brassica rapa)
Světlice barvířská – saflor (Carthamus tinctorius)
Sezamu indického (Sesamum indicum)
Soji luštinaté (Glycine max)
B.2.2. Cukry, škroby, jiné produkty z obilovin a hlíz:
Fruktóza
Rýžový papír
Škrob rýžový a kukuřičný (Zea mays convar. amylacea) chemicky nemodifikovaný
B.2.3. Jiné
Protein z hrachu (Pisum sp.)
Rum – pouze vyrobený z třtinového cukru
Ovocný likér vyrobený z višní a látek určených k aromatizaci podle části A této přílohy
B.3. Živočišné produkty
Vodní organismy nepocházející z akvakultury, které lze použít pro výrobu běžných potravin
Želatina
Sušená syrovátka
Střeva pro masné výrobky – do 1.4.2004
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Náležitosti vedení evidence při výrobě biopotravin
A. Náležitosti knihy vstupů a výstupů při výrobě biopotravin
| Datum | Číslo dokladu | Surovina/ výrobek | Dodavatel/ odběratel (identifikace)1) | Vstup (množství v kg,l) | Výstup (množství v kg, l nebo ks) |
|---|---|---|---|---|---|
Vysvětlivky:
1) Uveďte obchodní firmu, popřípadě název. V případě vlastní spotřeby použijte označení „V“.
B. Náležitosti deníku výroby
Název podniku:
Jméno odpovědného pracovníka:
Název biopotraviny:
Obalový materiál:
| Tok surovin použitých pro výrobu biopotraviny: | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Datum výroby | Číslo šarže | Název suroviny | Původ suroviny (E/K/P)1) | Vstup – Navážka (množství v kg,l) | Výstup - | ||
| Celkové množství hotového výrobku (v kg, l) | Počet ks hotového výrobku | Hmotnost konečného balení | |||||
Vysvětlivky:
1) E – původ ekologický = bioprodukt, K – konvenční, P – produkt z přechodného období.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Náležitosti čestných prohlášení pro sběr bylin a plodů
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Náležitosti ohlášení o zahájení výroby biopotravin, náležitosti žádosti o osvědčení biopotraviny, náležitosti ohlášení o uvádění bioproduktů či biopotravin do oběhu a náležitosti žádosti o osvědčení pro vývoz bioproduktů a biopotravin
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Náležitosti osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Grafický znak, kterým se označí bioprodukty a biopotraviny
Značka – popis barev a písma
Černobílá verze
Barevná verze
POUŽITÉ PÍSMO
Futura CE – Medium
Šíře znaku: 80 %
SPECIFIKACE POUŽITÝCH BAREV
PRO OFSET:
tmavě zelená barva: PANTONE č. 341 – A, (CMYK: C-100%, M-0%, Y-69%, K-0,5%)
světle zelená barva: PANTONE č.361 – A, (CMYK: C-76%, M-0%, Y-61%, K-0%)
PRO APLIKACI FOLIÍ:
tmavě zelená: PMF série 500 č.572
světle zelená: PMF série 500 č.574
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Seznam zemí a jejich inspekčních orgánů, jejichž osvědčení se uznává za rovnocenné osvědčením podle zákona o ekologickém zemědělství
| Stát a popř. kód inspekčního orgánu | Název inspekčního orgánu |
|---|---|
| ARGENTINA | |
| Argencert S.R.L. | |
| Inistituto Argentino para la Certificación y Promoción de Productos | |
| Agropecuarios Orgánicos SRL (Argencert) | |
| Organización Internacional Agropecuaria (OIA) | |
| Letis SA | |
| AUSTRALIA | |
| National Association Sustainable Agriculture Australia | |
| Australian Quarantine and Inspection Service (AQUIS) | |
| Bio-dynamic Research Institute (BRDI) | |
| Biological Farmers of Australia (BFA) | |
| Organic Herb Growers of Australia Inc. (OHGA) | |
| Organic Food Cain Pty Ltd (OFC) | |
| AUSTRIA | |
| AT-N-01-BIO | Gesellschaft zur Kontrolle der Echtheit biologischer |
| Produkte G.m.b.H | |
| Austria Bio Garantie, ABG | |
| AT-0-01-BIO | BIOS, Biokontrollservice Österreich |
| AT-0-02-BIO | LACON |
| Privatinstitut für Qualitätssicherung und Zertifizierung | |
| ökologisch erzeugter Lebensmittel GmbH | |
| AT-0-04-BIO | GfRS Gesellschaft fur Ressourcenschutz mBH |
| AT-S-01-BIO | Salzburger Landwirtschaftliche Kontrolle GesmbH (SLK) |
| AT-T-01-BIO | BIKO, Verband Biokontrolle Tirol |
| AT-W-01-BIO | Lebensmittelversuchsanstalt |
| AT-W-02-BIO | SGS, Austria Controll & Co Ges.m.b.H. |
| AT-W-04-BIO | O Univ Prof Dr Ing Werner Pfannhauser KEG |
| BELGIUM | |
| BE-02 | INTEGRA bvba/sprl, afdeling BLIK |
| BE-01 | ECOCERT Belgium sprl/bvba |
| BOLIVIA | |
| Bolicert | |
| BRAZIL | |
| Instituto Biodinamico | |
| COSTA RICA | |
| Eco-LOGICA | |
| BCS Oko -Garantie | |
| Ministerio de Agricultura y Ganadería | |
| DENMARK | |
| DK-Ø-50 | Plantedirektoratet |
| DK-Ø-1 | Fødevareregion Nordjylland |
| DK-Ø-2 | Fødevareregion Viborg |
| DK-Ø-3 | Fadevareregion Herning |
| DK-Ø-4 | Fødevareregion Århus |
| DK-Ø-5 | Fødevareregion Vejle |
| DK-Ø-6 | Fødevareregion Esbjerg |
| DK-Ø-7 | Fødevareregion Sønderjylland |
| DK-Ø-8 | Fødevareregion Fyn |
| DK-Ø-9 | Fødevareregion Ringsted |
| DK-Ø-10 | Fødevareregion Nordøstsjaelland |
| DK-Ø-11 | Fødevareregion København |
| HUNGARY | |
| Biokontroll Hungária Közhasznú Táraság (Biokontroll Hungária Kht) | |
| FINLAND | |
| FI-A-001 | Kasvintuotannon tarkastuskeskus/STO |
| FI-A-002 | Varsinais-Suomen työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-003 | Satakunnan työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-004 | Hameen työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-005 | Pirkanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-006 | Kaakkois-Suomen työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-007 | Etelá-Savon työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-008 | Pohjois-Savon työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-009 | Pohjois-Karjalan työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-010 | Keski-Suomen työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-011 | Etelá-Pohjanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-012 | Pohjanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-013 | Pohjois-Pohjanmaan työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-014 | Kainuun työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-A-015 | Lapin työvoima- ja elinkeinokeskus |
| FI-B | Elintarvikevirasto (National Food Agency) |
| FI-C | Sosiaali- ja terveydenhuollon tuotevalvontakeskus (STTV)/ |
| National Product Control Agency for Welfare and Health | |
| FI-D | Ålands landskapsstyrelse |
| FRANCE | |
| FR - AB 01 | ECOCERT SAS. |
| FR - AB02 | QUALITE FRANCE |
| FR - AB06 | ULASE |
| FR - AB07 | AGROCERT |
| FR - AB 08 | CERTTPAQ |
| FR - AB 09 | ACLAVE |
| GERMANY | |
| DE-001-Öko-Kontrolstelle | BCS Öko-GarantieGmbH |
| DE-002-Öko-Kontrollstelle | BIOZERT GmbH |
| DE-003-Öko-Kontrollstelle | Lacon GmbH (Privatinstitut für Qualitätssicherung und |
| Zertifizierung ökologisch erzeugter Lebensmittel) | |
| DE-005-Öko-Kontrollstelle | IMO |
| Institut für Marktökologie GmbH | |
| DE-006-Öko-Kontrollstelle | Alicon GmbH |
| Kontrollstelle für ökologisch erzeugte Lebensmittel | |
| DE-007-Öko- | Prufverein Verarbeitung Okologische Landbauprodukte e V |
| Kontrollstelle | |
| DE-009-Öko-Kontrollstelle | EG-Kontrollstelle Kiel |
| Kiel Landwirschaftskammer | |
| DE-012-Öko-Kontrollstelle | AGRECO R.F. Göderz GmbH i.G. |
| DE-013-Öko-Kontrollstelle | QCu.I Gesellschaft für Kontrolle und Zertifizierung |
| von Qualitätssicherungssystemen mbH | |
| DE-021-Öko-Kontrollstelle | Grünstempel e.V. |
| EU Kontrollstelle für ökologische Erzeugung | |
| und Verarbeitung landwirtschaftlicher Produkte | |
| DE-022-Öko-Kontrollstelle | Kontrollverein ökologischer Landbau e.V. |
| DE-024-Öko-Kontrollstelle | INAC GmbH International Nutrition and Agriculture |
| Certification | |
| DE-026-Öko-Kontrollstelle | Certification Service International CSI GmbH. |
| DE-032-Öko-Kontrollstelle | Kontrollstelle für ökologischen Landbau GmbH |
| DE-034-Öko-Kontrollstelle | Fachverein für Öko-Kontrolle e.V. |
| DE-037-Öko-Kontrollstelle | ÖKOP |
| Vereinigte Kontrolldienste | |
| DE-039-Öko-Kontrollstelle | GfRS Gesellschaft für |
| Ressourcenschutz mbH | |
| DE-043-Öko-Kontrollstelle | Agro-Öko-Consult Berlin GmbH |
| DE-044-Öko-Kontrollstelle | BiLaCon GmbH |
| DE-049-Öko-Kontrollstelle | Ecocontrol |
| Ökologische Kontroll- und Zertifizierungs-GmbH | |
| DE-060- Öko-Kontrollstelle | QAL Gesellschaft fíir Qualitätssicherung |
| DE-061- Öko-Kontrollstelle | LAB Landwirtschaftliche Beratung der Agrarverbände Brandenburg |
| Naturland e.V. | |
| Bioland Verband | |
| Biopark e.V. | |
| Gäa e.v. Vereinigung Ökologischer Landbau Bundesverband | |
| GREECE | |
| EL/BG 001 | Association of Ecological Agriculture of Greece SOYE |
| EL/BG002 | DIO Certification and Inspection Organisation for |
| Biological production methods | |
| EL/BG 003 | Physiologiki S.P.E. Inspection and Certification Organisation |
| for Organic Farming Development | |
| National Organization for Certification and Inspection of | |
| Agricultural Products - AGROCERT | |
| EL-03-BIO | BIOELLAS S.A. - Inspection Institute of Organic Products |
| CHINA | |
| Organic Food Development Center | |
| ICELAND | |
| IS-1 | Tún e h f |
| IS-2 | Verkfræðistofan |
| IRELAND | |
| IRL-OIB1-EU | Demeter Standards Ltd (DSL) |
| Bio-dynamic Agricultural Association in Ireland (BDAAI) | |
| IRL-OIB2-EU | Irish Organic Farmer´s and Growers Association Ltd (IOFGA) |
| IRL-OIB3-EU | Organic Trust Ltd |
| ISRAEL | |
| Plant protection and Inspections Services (PPIS) Ministry of Agriculture and Rural Development | |
| Agrior Ltd. | |
| ITALY | |
| ITASS | Associazione Suolo e Salute |
| Centro operativo Sasso Marconi (BO) | |
| IT BAC | Bio.Agri.Coop SCRL |
| itcpb | Consorzio per il Controllo dei Prodotti Biologici |
| IT AIB | Associazione Italiana l´Agricoltura Biologica |
| IT CDX | Codex srl |
| IT BSI | BIOS srl |
| IT-BZ/BZT | Biozert - Zertifizierung Ökologisch Erzeugter Produkte |
| IT-BZ/INC | INAC - International Nutrition and Agriculture Certification |
| IT-BZ/IMO | Institut für Marktökologie (dvio) |
| IT-BZ/QCI | QC & I Gesellschaft für Kontrolle und Zertifizierung von |
| Qualitätssicherungssystemen GmbH | |
| IT IMC | Instituto Mediterraneo di Certifícazione |
| IT ECO | Associazione Ecocert Italia |
| IT QCI | Q.C. & I. International Services |
| JAPAN | |
| Japan Organic and Natural Food Association | |
| LITHUANIA | |
| Ekoagros | |
| LUXEMBOURG | |
| LU-01/02/03 | Administration des Services techniques de l'Agriculture |
| LU-04 | Prufverein Verarbeitung Ökologische Landbauprodukte e V |
| LU-05 | Kontrollverein Ökologischer Landbau e V |
| LU-06 | ECOCERT Belgium sprl (BE-01) |
| NETHERLANDS | |
| NL01 | Stichting SKAL |
| NEW ZEALAND | |
| Bio-Gro New Zeland | |
| AgriQuality | |
| Certenz | |
| New Zealand Ministry of agriculture and forestry (MAF) | |
| NORWAY | |
| N1 | Debio |
| PORTUGAL | |
| PT/AB02 | SOCERT-PORTUGAL - Certificacao Ecologica, Lda |
| PT/AB03 | SATIVA DESENVOLVEVIENTO RURAL, Lda |
| SPAIN | |
| ES-AN-AE | Comité Andaluz de Agricultura Ecologica (C.A.A.E.) |
| ES-VA-AE | Comité de Agricultura Ecológica de la Comunidad Valenciana |
| ES-CT-AE | Consejo Catalán de la Producción |
| Agraria Ecológica | |
| ES-BA-AE | Consejo Balear de la Producción Agraria Ecológica |
| ES-CL-AE | Consejo de Agricultura Ecológica de Castilla y León |
| ES-NA-AE | Consejo de la Produccion Agraria |
| Ecologica de Navarra | |
| ES-AR-AE | Comité Aragones de Agricultura |
| Ecológica | |
| ES-MA-AE | Comité de Agricultura Ecologica |
| de la Comunidad de Madrid | |
| ES-CM-AC-AE | Dirección General de Alimentacion y Cooperativas |
| Consejería de | |
| Agricultura y medio Ambiente | |
| ES-CA-AE | Consejo Regulador de la Agriculura |
| Ecológica de Canarias | |
| ES-MU-AE | Consejo de Agricultura Ecologica de la Región de Muncia |
| ES-AS-AE | Consejo de la Producción Agraria |
| Ecológica del Principado de Asturias | |
| ES-VAS-AE | Dirección de Política e |
| Industria Agroalimentaria | |
| Departamento de Agricultura y Pesca | |
| ES-EX-01-AE | Consejo Regulador Agroalimentario |
| Ecologico de Extremadura | |
| ES-GA-AE | Consejo Regulador de la Agricultura |
| Ecologica de Galicia | |
| ES-RI-AE | Instituto de Calidad Agroalimentaria de La Rioja Consejeria de Agricultura, Ganaderíay Desarollo Rural |
| ES-CN-AE | Consejo Regulador de la Agricultura Ecologica de |
| Cantabria | |
| Centro Regional Extension Agraria | |
| ES-AN-Ol-AE | SOHISCERT S A. (Organismo privado autorizado) |
| ES-EX-02-AE | Comité Extremeňo de la Producción Agraria Ecológica |
| ES-CM-DR-AE | Dirección General de Desarollo Rural Consejería de Agricultura y Medio Ambiente |
| SWEDEN | |
| SE Ekol 1 | KRAV |
| SE Ekol 2 | Svenska Demeterförbundet |
| SWITZERLAND | |
| Bio.inspecta AG | |
| Schweizerische Vereinigung für Qualitäts- und Management-Systeme (SQS) | |
| Institu tur Marktokolgie (IMO) | |
| THAILAND | Organic Agriculture Certification Thailand |
| UNITED KINGDOM | |
| UK 1 | UKROFS (United Kingdom Register of Organic Food Standards) |
| Department for Environment, Food and Rural Affairs | |
| UK 2 | Organic Farmers & Growers Limited |
| UK 3 | Scottish Organic Producers Association |
| UK 4 | Organic Food Federation |
| UK 5 | Soil Association Certification Ltd |
| UK 6 | Biodynamic Agricultural Association |
| UK 7 | Irish Organic Farmers & Growers Association |
| UK 9 | Organic Trust Ltd |
| UK 10 | Cmi Certification |
| UK 11 | International Certification Service (GB) Ltd. |
| USA | California Certified Organic Farmers |
| International Certification Services Inc. | |
| Organic Crop Lnprovement Association | |
| Quality Assurance mternational | |
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
Náležitosti osvědčení pro vývoz bioproduktu nebo biopotraviny
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 53/2001 Sb.
1) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 306/2000 Sb.
3) Vyhláška č. 53/2002 Sb., kterou se stanoví chemické požadavky na zdravotní nezávadnost jednotlivých druhů potravin a potravinových surovin, podmínky použití látek přídatných, pomocných a potravních doplňků, ve znění vyhlášky č. 233/2002 Sb.
4) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
1) § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
2) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.
Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.
Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva.
3) Příloha č. 5 vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
4) § 2 písm. g) zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb. a zákona č. 153/2000 Sb.
5) Zákon č. 92/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
Vyhláška č. 191/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
6) Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
10) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
§ 7 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 59 zákona č. 166/1999 Sb.
§ 7 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
§ 59 zákona č. 166/1999 Sb.
12) § 2 písm. j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
1) Zákon č. 147/1996 Sb., ve znění zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 314/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
*) Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
Vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.
*) Například zákon č.157/1990 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.166/1999 Sb.o veterinární péči a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb.