Směrnice Rady ze dne 2. srpna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím znečisťujících látek ze vznětových motorů vozidel (72/306/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru,
vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle určitých vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na emise znečisťujících látek ze vznětových motorů vozidel;
vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možné použít u všechtypů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel(Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.);
vzhledem k tomu, že je žádoucí vzít v úvahu technické požadavky přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů v jejím předpisu č. 24 (Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel vybavených vznětovými motory z hlediska emisí znečisťujících látek z motoru), který je přílohou Dohody ze dne 20. března 1958 o přijetí jednotných podmínek pro schvalování typu a vzájemné uznávání schválení typu výstroje a dílů motorových vozidel(Dokument E/ECE/324 – E/ECE/TRANS/505, Rev. 1/Dopl. 23, 23.8.1971.),
Článek 1
Článek 2
Článek 3
Článek 4
Článek 5
1. Členské státy uvedou v účinnost předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Po oznámení této směrnice uvědomí členské státy v dostatečném časovém předstihu Komisi také o všech návrzích právních a správních předpisů, které hodlají přijmout v oblasti působnosti této směrnice, a to tak, aby se k nim Komise mohla vyjádřit.
Článek 6
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha I:Definice, žádost o ES schválení typu, ES schválení typu, symbol s korigovaným součinitelem absorpce, specifikace a zkoušky, úpravy typu, shodnost výrobyDodatek 1Informační dokumentDodatek 2Certifikát schválení typuPříloha II:Příklad označení korigovaného součinitele absorpcePříloha III:Zkouška při ustálených otáčkách na křivce plného výkonuPříloha IV:Zkouška při volné akceleraciPříloha VMezní hodnoty pro zkoušku při ustálených otáčkáchPříloha VI:Požadavky na opacimetryPříloha VII:Instalace a užití opacimetrůPŘÍLOHA I(Text příloh je obdobný textu předpisu č. 24 Evropské hospodářské komise OSN, zvláště členění do bodů je stejné. Proto tam, kde odstavce předpisu č. 24 nemají obdobu v bodech této směrnice, jsou čísla dána jako odkaz do závorky.) DEFINICE, ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU, ES SCHVÁLENÍ TYPU, SYMBOL S KORIGOVANÝM KOEFICIENTEM ABSORPCE, SPECIFIKACE A ZKOUŠKY, ÚPRAVY TYPU, SHODNOST VÝROBY
1. DEFINICE
(1.)Pro účely této směrnice se:
(2.1)1.1„typem vozidla z hlediska omezení emise znečisťujících látek z motoru“ rozumí motorové vozidlo, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou vlastnosti vozidla a motoru definované v dodatku 1;
1.2„vznětovým motorem“ rozumí motor, který pracuje na principu kompresního vznícení;
1.3„zařízením pro studený start“ rozumí zařízení, které svou činností dočasně zvýší množství paliva dodávaného do motoru a které je určeno k usnadnění nastartování motoru;
1.4„opacimetrem“ rozumí přístroj pro průběžné měření koeficientů absorpce světla výfukovými plyny emitovanými vozidly.
2.1Žádost o ES schválení typu podle čl. 3 odst. 4 směrnice 70/156/EHS pro typ vozidla z hlediska emisí znečisťujících látek ze vznětových motorů podává výrobce.
2.2Vzor informačního dokumentu je uveden v dodatku 1.
3.2.1Popis typu motoru se všemi podrobnostmi podle přílohy II;
3.2.2Výkres spalovacího prostoru a horní plochy pístu.
2.3Motor a vybavení předepsané podle dodatku 1 pro jeho instalaci do vozidla určeného pro schválení se předloží technické zkušebně, která provádí zkoušky pro schválení typu definované v bodě 5. Požaduje-li to však výrobce a technická zkušebna s jeho žádostí souhlasí, může se zkoušet na vozidle, které představuje typ vozidla, který se má schválit.
3.1Jsou-li splněny odpovídající požadavky, udělí se ES schválení typu vozidla podle čl. 4 odst. 3 a popřípadě podle čl. 4 odst. 4 směrnice 70/156/EHS.
3.2Vzor certifikátu ES schválení typu je uveden v dodatku 2.
3.3Pro každý schválený typ vozidla se přidělí číslo schválení typu podle přílohy VII směrnice 70/156/EHS. Tentýž členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.
(4.1)(4.2)(4.3)4.1Na každém vozidle, které odpovídá typu vozidla schváleného podle této směrnice, se zřetelně a na snadno přístupném místě popsaném v doplňku k certifikátu ES schválení typu uvedeném v dodatku 2 umístí symbol, který je tvořen obdélníkem, ve kterém je uvedena hodnota korigovaného koeficientu absorpce v m-1 zjištěného v průběhu schvalování typu při zkoušce za volné akcelerace metodou popsanou v bodu 3.2 přílohy IV.
4.2Symbol musí být zřetelně čitelný a nesmazatelný.
4.3Příloha II uvádí vzor symbolu.
Části, které mohou ovlivnit emisi znečisťujících látek, musí být konstruovány, vyrobeny a smontovány tak, aby umožnily vozidlu při běžném použití i přes vibrace, kterým může být vystaveno, splnění požadavků této směrnice.
5.2.1Zařízení pro studený start musí být konstruováno a vyrobeno tak, aby nemohlo být uvedeno do činnosti nebo ponecháno v činnosti, když motor normálně běží.
5.2.2Bod 5.2.1 se nepoužije, je-li splněna nejméně jedna z následujících podmínek:
5.3.1Emise znečisťujících látek z typu vozidla dodaného ke schválení typu se měří metodami popsanými v přílohách III a IV, z nichž jedna se vztahuje na zkoušky při ustálených otáčkách a druhá na zkoušky při volné akceleraci.(Zkouška při volné akceleraci slouží k získání referenční hodnoty pro orgány, které tuto metodu užívají ke kontrole vozidel v provozu.)
5.3.2Emise znečisťujících látek měřená metodou podle přílohy III nesmí překročit meze stanovené v příloze V.
5.3.3U motorů s přeplňováním turbodmychadlem nesmí koeficient absorpce při volné akceleraci překročit mezní hodnotu předepsanou v příloze VI pro maximum koeficientu absorpce při zkouškách pro jmenovitou hodnotu průtoku za ustálených otáček zvýšenou o 0,5 m-1.
5.4Jsou povoleny i rovnocenné měřicí přístroje. Pokud se užije jiný přístroj, než je předepsáno v příloze VI, musí být pro uvažovaný motor jeho rovnocennost prokázána.
6.1V případě úpravy typu schváleného podle této směrnice se použije článek 5 směrnice 70/156/EHS.
7.1Opatření k zajištění shodnosti výroby jsou obecně přijímána v souladu s článkem 10 směrnice 70/156/EHS.
(7.2.)7.2Shodnost vozidla s typem schváleným z hlediska emisí znečisťujících látek ze vznětových motorů se ověří zejména na základě výsledků uvedených v doplňku k certifikátu ES schválení typu, jehož vzor je uveden v dodatku 2. Kromě toho:
7.2.1Tam, kde se ověřuje na vozidle odebraném ze série, se zkouší takto:
(8.)(9.)Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
0.1Značka (obchodní firma výrobce): …
0.2Typ a obecný obchodní název (názvy): …
0.3Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačenb: …
0.3.1Umístění tohoto označení: …
0.4Kategorie vozidlac: …
0.5Jméno a adresa výrobce: …
0.8Adresa montážního závodu (závodů): …
1.1Fotografie nebo nákresy představitele typu vozidla: …
3.1Výrobce: …
3.1.1Kód motoru podle výrobce: (vyznačen na motoru nebo jinak identifikován):…
3.2.1.1Pracovní princip: zážehový/vznětový, čtyřtakt/dvoutakt(Nehodící se škrtněte.)
3.2.1.2Počet a uspořádání válců: …
3.2.1.2.1Vrtánír:… mm
3.2.1.2.2Zdvihr:… mm
3.2.1.2.3Pořadí zapalování: …
3.2.1.3.Zdvihový objems:… cm3
3.2.1.4Kompresní objemový poměr(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem ? (např. ABC??123??).): …
3.2.1.5Výkresy spalovacího prostoru, hlavy pístu a u zážehových motorů pístních kroužků: …
3.2.1.6Volnoběžné otáčky(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).):… ot/min
3.2.1.8Maximální netto výkont: …kW při… ot/min (hodnota podle výrobce)
3.2.1.9Maximální přípustné otáčky motoru podle výrobce:… ot/min
3.2.4Dodávka paliva
3.2.4.2Vstřikem paliva (pouze pro vznětový motor): ano/ne(Nehodící se škrtněte.)
3.2.4.2.1Popis systému: …
3.2.4.2.2Pracovní princip: přímý vstřik/komůrkový/vírová komůrka(Nehodící se škrtněte.)
3.2.4.2.3Vstřikovací čerpadlo
3.2.4.2.3.1Značka (značky):…
3.2.4.2.3.2Typ (typy):…
3.2.4.2.3.3Maximální dodávka paliva(Nehodící se škrtněte.),(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).)…mm3/zdvih nebo cyklus při otáčkách čerpadla…ot/min nebo alternativně charakteristický diagram:…
3.2.4.2.3.4Časování vstřiku(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).):…
3.2.4.2.3.5Křivka předvstřiku(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).):…
3.2.4.2.3.6Postup seřízení: zkušební stav/motor(Nehodící se škrtněte.)
3.2.4.2.4Regulátor
3.2.4.2.4.1Typ: …
3.2.4.2.4.2Bod omezení otáček
3.2.4.2.4.2.1Bod omezení při plném zatížení:… ot/min
3.2.4.2.4.2.2Bod omezení bez zatížení:… ot/min
3.2.4.2.5Vstřikovací potrubí
3.2.4.2.5.1Délka:… mm
3.2.4.2.5.2Vnitřní průměr:… mm
3.2.4.2.6Vstřikovač (vstřikovače)
3.2.4.2.6.1Značka (značky): …
3.2.4.2.6.2Typ (typy): …
3.2.4.2.6.3Otevírací tlak(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).)…kPa nebo charakteristický diagram(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).)…
3.2.4.2.7Systém pro studený start
3.2.4.2.7.1Značka (značky): …
3.2.4.2.7.2Typ (typy): …
3.2.4.2.7.3Popis: …
3.2.4.2.9Elektronická řídicí jednotka
3.2.4.2.9.1Značka (značky): …
3.2.4.2.9.2Popis systému: …
3.2.4.4Podávací palivové čerpadlo
3.2.4.4.1Tlak(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).)…kPa nebo charakteristický diagram(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem „?“ (např. ABC??123??).)…
3.2.7Chlazení (kapalinou/vzduchem)(Nehodící se škrtněte.)
3.2.8Systém sání
3.2.8.1Přeplňování: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)
3.2.8.1.1Značka (značky):…
3.2.8.1.2Typ (typy):…
3.2.8.1.3Popis systému (např. maximální plnicí tlak:… kPa, popřípadě odpouštěcí zařízení):…
3.2.8.2Mezichladič: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)
3.2.8.3Podtlak v sání při jmenovitých otáčkách a při plném zatížení
přípustná minimální hodnota:… kPa
přípustné maximální hodnota:… kPa
3.2.8.4Popis a výkres potrubí sání a jeho příslušenství (sběrná komora, ohřev, přídavné vstupy sání atd.):…
3.2.8.4.1Popis sacího potrubí motoru (přiložte výkresy nebo fotografie):…
3.2.8.4.2Čistič sání, výkresy:…, nebo
3.2.8.4.2.1Značka (značky):…
3.2.8.4.2.2Typ (typy):…
3.2.8.4.3Tlumič sání, výkresy:…, nebo
3.2.8.4.3.1Značka (značky):…
3.2.8.4.3.2Typ (typy):…
3.2.9Výfukový systém
3.2.9.1Popis nebo výkres výfukového potrubí motoru:…
3.2.9.2Popis nebo výkres výfukového systému:…
3.2.9.3Maximální přípustný protitlak výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení
…kPa
3.2.10Minimální průřezy vstupních a výstupních průchodů…
3.2.11Časování ventilů nebo obdobné údaje
3.2.11.1Maximální zdvih ventilů, úhly otevření a zavření nebo podrobnosti časování jiného systému řízení ve vztahu k úvratím:…
3.2.11.2Referenční nebo seřizovací rozpětí(Nehodící se škrtněte.):…
3.2.12Opatření proti znečišťování ovzduší
3.2.12.2Přídavná zařízení proti znečišťování (pokud existují a pokud nejsou uvedena v jiných bodech):
3.2.12.2.1Katalyzátor: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)
3.2.12.2.1.1Počet katalyzátorů a jejich částí:…
3.2.12.2.1.2Rozměry, tvar a objem katalyzátoru (katalyzátorů):…
3.2.12.2.1.3Druh katalytické činnosti:…
3.2.12.2.1.4Celková náplň drahých kovů:…
3.2.12.2.1.5Poměrná koncentrace:…
3.2.12.2.1.6Nosič (struktura a materiál):…
3.2.12.2.1.7Hustota komůrek:…
3.2.12.2.1.8Druh pouzdra katalyzátoru (katalyzátorů):…
3.2.12.2.1.9Umístění katalyzátoru (katalyzátorů) (místo a vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí):…
3.2.12.2.4Recirkulace výfukových plynů: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)
3.2.12.2.4.1Vlastnosti (průtok atd.):…
3.2.12.2.6Filtr částic: ano/ne(Nehodící se škrtněte.)
3.2.12.2.6.1Rozměry, tvar a objem filtru částic:…
3.2.12.2.6.2Druh a konstrukce filtru částic:…
3.2.12.2.6.3Umístění (vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí):…
3.2.12.2.6.4Postup nebo systém regenerace, popis nebo výkres:
…
3.2.12.2.7Ostatní systémy (popis a činnost):…
3.2.13Umístění symbolu s koeficientem absorpce (pouze pro vznětové motory):
4.3Moment setrvačnosti setrvačníku motoru:…
4.3.1Přídavné momenty setrvačnosti při nezařazeném převodu:…
…
(Datum, spis)
1.1Značka:…
1.2Typ:…
(jestliže jsou olej a palivo smíšeny, uveďte procento oleje ve směsi)
2.1Výkon v šesti měřicích bodech uvedených v bodu 2.1 přílohy III:…
2.1.1Výkon motoru měřený na zkušebním stavu:…
2.1.2Výkon motoru měřený na kolech vozidla: …
Otáčky motoru (ot/min) | Změřený výkon (kW) |
|---|---|
| 1. … | … |
| 2. … | … |
| 3. … | … |
| 4. … | … |
| 5. … | … |
| 6. … | … |
Razítko správního orgánu
Sdělení týkající se:
udělení schválení typu(Nehodící se škrtněte.),
rozšíření schválení typu(Nehodící se škrtněte.),
odmítnutí schválení typu(Nehodící se škrtněte.),
odejmutí schválení typu(Nehodící se škrtněte.),
pro typ vozidla/konstrukční části/samostatného technického celku(Nehodící se škrtněte.) z hlediska směrnice…/…/EHS naposledy pozměněné směrnicí…/…/ES.
Schválení typu č.:…
Důvod rozšíření:…
0.1Značka (obchodní firma výrobce):…
0.2Typ a obecný obchodní název (názvy):…
0.3Způsob označení typu, je-li na vozidle/konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen(Nehodící se škrtněte.),(Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které se netýkají popisu typu vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na které se tento informační dokument vztahuje, nahradí se tento znak v dokumentaci symbolem ? (např. ABC??123??).): …
0.3.1Umístění tohoto označení:…
0.4Kategorie vozidla(Nehodící se škrtněte.),(Podle definice v příloze II části A směrnice 70/156/EHS.):…
0.5Jméno a adresa výrobce:…
0.7U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: ……
0.8Adresa montážního závodu (závodů):…
1.Případné doplňující informace: viz doplněk
2.Technická zkušebna provádějící zkoušky:…
3.Datum zkušebního protokolu:…
4.Číslo zkušebního protokolu:…
5.Případné poznámky: viz doplněk
6.Místo:…
7.Datum:…
8.Podpis:…
9.Přiložen je soupis dokumentace uložené u schvalovacího orgánu, kterou lze obdržet na požádání.
1.Doplňující informace
1.1Motor
1.1.1Kód motoru podle výrobce: (vyznačen na motoru nebo jinak identifikován):…
…
1.2Výsledky zkoušek
1.2.1Za ustálených otáček:
Otáčky motoru (ot/min) | Jmenovitý průtok G (l/s) | Mezní hodnoty absorpce (m-1) | Naměřené hodnoty absorpce (m-1) |
|---|---|---|---|
| 1… | … | … | … |
| 2… | … | … | … |
| 3… | … | … | … |
| 4… | … | … | … |
| 5… | … | … | … |
| 6… | … | … | … |
Při volné akceleraci
1.2.2.1Naměřená hodnota absorpce:… m-1
1.2.2.2Korigovaná hodnota absorpce:… m-1
1.2.2.3Umístění symbolu s koeficientem absorpce ve vozidle
…
5.Poznámky:….
1. DEFINICE
2. ŽÁDOST O EHS SCHVÁLENÍ TYPU
3. ES SCHVÁLENÍ TYPU
4. SYMBOL S KORIGOVANÝM KOEFICIENTEM ABSORPCE
5. POŽADAVKY A ZKOUŠKY
5.1 Obecně
5.2 Požadavky týkající se zařízení pro studený start
5.2.2.1 Koeficient absorpce světla plyny emitovanými z motoru za ustálených otáček při měření postupem podle přílohy III je při užití zařízení pro studený start v mezích stanovených v příloze V této směrnice.
5.2.2.2 Ponechání zařízení pro studený start v činnosti způsobí v přiměřené době zastavení motoru.
5.3 Požadavky týkající se emisí znečisťujících látek
6. ÚPRAVY TYPU A ZMĚNY SCHVÁLENÍ TYPU
7. SHODNOST VÝROBY
7.2.1.1 nezaběhnuté vozidlo se podrobí zkoušce za volné akcelerace podle přílohy IV. Vozidlo se považuje za shodné se schváleným typem, pokud stanovený koeficient absorpce nepřekročí o více než 0,5 m-1 hodnotu udanou ve značce schválení typu;
7.2.1.2 pokud hodnota stanovená zkouškou podle bodu 7.2.1.1 výše překročí o více než 0,5 m-1 hodnotu udanou ve značce schválení typu, podrobí se vozidlo tohoto typu nebo jeho motor zkoušce při ustálených otáčkách na křivce plného zatížení podle přílohy III. Hodnoty emisí nesmí překročit limity stanovené v příloze V.
0. OBECNĚ
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA II PŘÍKLAD SYMBOLU S KORIGOVANÝM KOEFICIENTEM ABSORPCE
Výše uvedený symbol udává, že korigovaný koeficient absorpce je 1,30 m-1.
PŘÍLOHA III ZKOUŠKA PŘI USTÁLENÝCH OTÁČKÁCH NA KŘIVCE PLNÉHO VÝKONU
1. ÚVOD
1.1Tato příloha popisuje metodu stanovení emisí znečisťujících látek za různých ustálených otáček na křivce plného výkonu.
1.2Zkoušet se může buď na motoru, nebo na vozidle.
2.1Opacita výfukových plynů produkovaných motorem se měří s motorem pracujícím za plného zatížení a při ustálených otáčkách. Měří se šestkrát při otáčkách motoru rozložených rovnoměrně v rozmezí od otáček maximálního výkonu k vyšším z následujících dvojích otáček motoru:
45 % otáček odpovídajících maximálnímu výkonu motoru a
1000 ot/min.
Krajní body měření se volí na shora uvedených mezích rozsahu.
2.2V případě vznětových motorů, které jsou vybaveny přeplňováním, které může být uvedeno do činnosti podle volby, a u kterých vstup přeplňovacího dmychadla do činnosti automaticky zvýší množství vstřikovaného paliva, se měří jak motor s přeplňovacím dmychadlem v činnosti, tak motor s tímto přeplňovacím dmychadlem nepracujícím.
Pro každé otáčky motoru se jako výsledek měření bere vyšší z obou naměřených hodnot.
3.1.1Motor nebo vozidlo musí být dodány v dobrém technickém stavu. Motor musí být po záběhu.
3.1.2Motor se zkouší s příslušenstvím popsaným v dodatku 1 k příloze I.
3.1.3Motor musí být seřízen tak, jak předepsal výrobce, a v souladu s dodatkem 1 k příloze I.
3.1.4Výfukové zařízení nesmí mít žádné otvory, kterými by mohly být emitované plyny ředěny.
3.1.5Motor pracuje v běžných pracovních podmínkách předepsaných výrobcem. Především chladicí voda a olej musejí mít běžné teploty předepsané výrobcem.
Referenční palivo, jehož vlastnosti jsou uvedeny v příloze IV naposledy pozměněného znění směrnice 88/77/EHS, vhodné při stanovení mezních hodnot emisí nutných při schvalování typu motorového vozidla, se použije.
3.3.1Změří se absolutní teplota T v laboratoři v kelvinech a atmosférický tlak H vyjádřený v torrech a určí se faktor F stanovený vzorcem:
F = 750H0,65 × T2980,5
3.3.2U zkoušky, která má být považována za platnou, musí být faktor F takový, aby 0,98 ≤ F ≤ 1,02.
Koeficient absorpce světla výfukovými plyny se měří opacimetrem splňujícím podmínky stanovené v příloze VI a instalovaným podle v příloze VII.
4.1Pro každou z šesti otáček motoru, při kterých má být měřen koeficient absorpce, podle bodu 2.1 výše, se pomocí následujícího vztahu vypočte jmenovitý průtok plynu G, vyjádřený v litrech za sekundu:
| — pro dvoudobé motory | G = Vn60, |
| — pro čtyřdobé motory | G = Vn120, |
kde:
Vje objem válců motoru v litrech anjsou otáčky motoru za minutu.4.2Pro žádné otáčky motoru nesmí koeficient absorpce světla výfukovými plyny převýšit mezní hodnotu uvedenou v tabulce v příloze V. Pokud hodnota jmenovitého průtoku není uvedena v této tabulce, stanoví se aplikovaná mezní hodnota lineární interpolací.
1. ÚVOD
2. PRINCIP MĚŘENÍ
3. PODMÍNKY ZKOUŠKY
3.1 Vozidlo nebo motor
3.2 Palivo
3.3 Zkušební laboratoř
3.4 Zařízení pro odběr vzorků a pro měření
4. MEZNÍ HODNOTY
PŘÍLOHA IV ZKOUŠKA PŘI VOLNÉ AKCELERACI
1. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY
1.1Zkouší se na vozidle nebo na motoru, které byly podrobeny zkoušce při ustálených otáčkách popsaných v příloze III.
1.2Spalovací prostor nesmí být chlazen nebo znečištěn prodlouženou dobou volnoběhu před zkouškou.
1.3Uplatní se zkušební podmínky stanovené v příloze III bodech 3.1, 3.2 a 3.3.
1.4Pro zařízení k odebírání vzorků a pro měřicí zařízení se uplatní podmínky stanovené v příloze III bodu 3.4.
2.1Pokud se zkouší na motorové brzdě, odpojí se motor od brzdy; brzda se nahradí buď rotujícími díly, které jsou motorem poháněny ve stavu, kdy není zařazen žádný rychlostní stupeň, nebo se nahradí setrvačníkem, který je v podstatě rovnocenný těmto rotujícím dílům.
2.2Pokud se zkouší na vozidle, uvede se řadicí páka do neutrální polohy a pohon mezi motorem a převodovkou je sepnut.
2.3Při volnoběhu motoru se rychle, ale ne rázem, uvede akcelerátor do polohy maximální dodávky paliva vstřikovacím čerpadlem. V této poloze se ponechá do dosažení maximálních otáček motoru, kdy začne funkce regulátoru. Jakmile je těchto otáček dosaženo, uvolní se akcelerátor na dobu, kdy motor dosáhne svých volnoběžných otáček a kdy je opacimetr opět v odpovídající stavu.
2.4Postup podle bodu 2.3 se opakuje nejméně šestkrát, aby se tak vyčistil výfukový systém a aby bylo popřípadě možno seřídit přístroje. Maximální hodnota opacity zaznamenaná při každé následné akceleraci se pak zapisuje do doby, kdy je dosaženo stabilizovaných hodnot. Nesmí se brát zřetel na hodnoty zaznamenané při volnoběhu motoru po každé akceleraci. Zaznamenané hodnoty se považují za stabilizované, pokud z nich čtyři po sobě jdoucí leží v pásmu o šíři 0,25 m-1 a pokud netvoří klesající řadu. Zaznamená se koeficient absorpce XM, který je střední hodnotou těchto čtyř hodnot.
2.5Motory vybavené přeplňovacím dmychadlem se v případě potřeby podrobí následujícím zvláštním požadavkům:
XMhodnota koeficientu absorpce při volné akceleraci měřená podle bodu 2.4 této přílohy,XLkorigovaná hodnota koeficientu absorpce při volné akceleraci,SMhodnota koeficientu absorpce měřeného za ustálené rychlosti (příloha III bod 2.1), která se nejvíce blíží předepsané mezní hodnotě a která odpovídá témuž jmenovitému průtoku,SLhodnota koeficientu absorpce (příloha III bod 4.2) pro jmenovitý průtok, která odpovídá měřicímu režimu, který dal hodnotu SM,Lefektivní délka dráhy světla v opacimetru.3.2Při vyjádření koeficientů absorpce v m-1 a při efektivní délce dráhy světla v metrech je korigovaná hodnota XL dána nižší hodnotou z následujících dvou výrazů:
X′L = SLSM· XM neboX″L = XM + 0,5
1. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY
1.1.1 Pokud je motor zkoušen na motorové brzdě, zkouší se co nejdříve po měření opacity při plném zatížení za ustálených otáček. Především chladicí voda a olej musí mít běžné teploty stanovené výrobcem.
1.1.2 Pokud je zkoušeno nepohybující se vozidlo, uvede se motor nejprve do běžných provozních podmínek silniční jízdou. Zkouší se co nejdříve po ukončení této jízdy.
2. ZKUŠEBNÍ METODY
2.5.1 U motorů s přeplňovacím dmychadlem buď mechanicky spojeným s motorem, nebo mechanicky poháněným od motoru a schopným vyřazení z činnosti se uskuteční dva předběžné úplné akcelerační cykly s přeplňováním v jednom případě zapojeným a v druhém případě vypojeným. Jako výsledek se zaznamená vyšší z obou naměřených výsledků.
2.5.2 U motorů s přeplňovacím dmychadlem, které může být vypojeno obtokem, který je ovládán řidičem, se zkouší se zapojeným a s odpojeným obtokem. Jako výsledek se zaznamená vyšší z obou naměřených výsledků.
3. STANOVENÍ KORIGOVANÉ HODNOTY KOEFICIENTU ABSORPCE
3.1 Značení
PŘÍLOHA V
TECHNICKÉ VLASTNOSTI REFERENČNÍHO PALIVA PŘEDEPSANÉHO PRO ZKOUŠKY SCHVÁLENÍ TYPU A PRO OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY CEC referenční palivo RF-03-A-84,,
| kde: | dhustota při 15 oC,xhmotnostní poměr vody (%/100),yhmotnostní poměr popela (%/100),shmotnostní poměr síry (%/100). |
Oxidační stabilita
Přísady
PŘÍLOHA V MEZNÍ HODNOTY PRO ZKOUŠKU PŘI USTÁLENÝCH OTÁČKÁCH
Jmenovitý průtok G l/s | Koeficient absorpce K m-1 |
|---|---|
| ≤ 42 | 2,26 |
| 45 | 2,19 |
| 50 | 2,08 |
| 55 | 1,985 |
| 60 | 1,90 |
| 65 | 1,84 |
| 70 | 1,775 |
| 75 | 1,72 |
| 80 | 1,665 |
| 85 | 1,62 |
| 90 | 1,575 |
| 95 | 1,535 |
| 100 | 1,495 |
| 105 | 1,465 |
| 110 | 1,425 |
| 115 | 1,395 |
| 120 | 1,37 |
| 125 | 1,345 |
| 130 | 1,32 |
| 135 | 1,30 |
| 140 | 1,27 |
| 145 | 1,25 |
| 150 | 1,225 |
| 155 | 1,205 |
| 160 | 1,19 |
| 165 | 1,17 |
| 170 | 1,155 |
| 175 | 1,14 |
| 180 | 1,125 |
| 185 | 1,11 |
| 190 | 1,095 |
| 195 | 1,08 |
| ≥ 200 | 1,065 |
PŘÍLOHA VI VLASTNOSTI OPACIMETRŮ
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tato příloha definuje podmínky, které musejí splňovat opacimetry užité ke zkouškám podle příloh III a IV.
2.1Měřený plyn musí být uzavřen v komoře, která má neodrazivý vnitřní povrch.
2.2Při určování efektivní délky dráhy světla plynem se bere v úvahu možný vliv zařízení, která chrání světelný zdroj a fotoelektrický článek. Tato efektivní délka musí být na přístroji vyznačena.
2.3Indikační přístroj opacimetru musí mít dvě měřicí stupnice, jednu z nich v absolutních jednotkách absorpce světla od 0 do ∞ (m-1), druhou lineární, dělenou od nuly do sta, obě stupnice musí mít rozsah od nuly pro úplný průchod světla do maxima stupnice při plném zatemnění.
Konstrukce musí být taková, aby při ustálených otáčkách byla kouřová komora plněna kouřem jednotné opacity.
3.2.1Na fotoelektrický článek musí dopadat světlo s minimem ovlivnění světlem, které je rozptýleno vnitřními odrazy nebo rozptylovými efekty (např. úpravou vnitřního povrchu matovou černí nebo vhodným celkovým uspořádáním).
3.2.2Optické vlastnosti musejí být takové, aby kombinace vlivu difuze a odrazů nepřekročila jednu jednotku na lineární stupnici, je-li kouřová komora naplněna kouřem s koeficientem absorpce blízkým k 1,7 m-1.
Zdrojem světla musí být žárovka s barevnou teplotou v rozsahu od 2800 do 3250 K nebo dioda vyzařující zelené světlo (LED) se spektrálním vrcholem mezi 550 a 570 nm. Zdroj světla musí být chráněn proti usazování sazí prostředky, které neovlivňují délku optické dráhy více, než jsou meze stanovené výrobcem.
3.4.1Čidlo musí obsahovat fotoelektrický článek s křivkou spektrální citlivosti podobnou křivce čípkového vidění lidského oka (maximální citlivost v rozsahu 550/570 nm, méně než 4 % této maximální citlivosti pod 430 nm a nad 680 nm).
3.4.2Konstrukce elektrického obvodu včetně indikačního přístroje musí být taková, aby výstup fotoelektrického článku byl v celém provozním teplotním rozsahu fotoelektrického článku lineární funkcí intenzity dopadajícího světla.
3.5.1Koeficient absorpce světla se vyčíslí vztahem Φ = Φ0 · e -kL, kde L je efektivní délka dráhy světla měřeným plynem, Φo je dopadající světelný tok a Φ je tok po průchodu. Nemůže-li být efektivní délka L určitého typu opacimetru stanovena přímo z jeho geometrie, musí být efektivní délka L stanovena
buď postupem popsaným v bodu 4 této přílohy, nebo
korelací s jiným typem opacimetru, jehož efektivní délka je známa.
Vztah mezi lineární stupnicí 0 – 100 a koeficientem absorpce světla k je dán vztahem:
kde N je údaj na lineární stupnici a k je odpovídající hodnota koeficientu absorpce.
3.5.3Indikační přístroj opacimetru musí umožňovat indikaci koeficientu absorpce hodnoty 1,7 m-1 s přesností 0,025 m-1.
3.6.1Elektrický obvod fotoelektrického článku a indikačního přístroje musí být nastavitelný tak, aby indikátor mohl být nastaven na nulu, pokud světelný tok prochází kouřovou komorou naplněnou čistým vzduchem nebo komorou, která má totožné vlastnosti.
3.6.2Při vypnuté žárovce a při vypnutém nebo zkratovaném měřicím obvodu musí indikátor koeficientu absorpce indikovat ∞ a indikace ∞ musí být zachována i potom, co byl měřicí obvod znovu zapojen.
3.6.3Mezi kalibracemi se přístroj kontroluje tím, že se do komory umístí stínítko nahrazující plyn, jehož koeficient absorpce světla k při měření podle bodu 3.5.1 je mezi 1,6 m-1 a 1,8 m-1. Hodnota k musí být známa s přesností 0,025 m-1. Kontrola spočívá ve zjištění, zda se při zasunutém stínítku mezi zdroj světla a fotoelektrický článek neliší indikovaná hodnota na opacimetru o více než 0,05 m-1 od absorpční hodnoty stínítka.
3.7.1Doba odezvy elektrického obvodu je čas, který potřebuje indikační přístroj k dosažení výchylky 90 % celé stupnice po zasunutí stínítka, které plně zastiňuje fotoelektrický článek; doba odezvy musí být 0,9 až 1,1 s.
3.7.2Tlumení elektrického měřicího obvodu musí být takové, aby první překmit před ustáleným údajem po jakékoli okamžité změně na vstupu (např. kalibrační stínítko) nepřekročil 4 % údaje na stupnici lineárních jednotek.
3.7.3Doba odezvy opacimetru na fyzikální děje v kouřové komoře je dobou od počátku vstupu plynu do komory do úplného vyplnění kouřové komory, tato doba nesmí překročit 0,4 s.
3.7.4Tato ustanovení se vztahují pouze na opacimetry, kterých se užívá k měření opacity za volné akcelerace.
3.8.1Tlak výfukového plynu v kouřové komoře se nesmí lišit o více než 75 mm vodního sloupce od atmosférického tlaku.
3.8.2Změny tlaku měřeného plynu a vzduchu k vyplachování nesmí způsobit, aby se koeficient absorpce plynu s koeficientem absorpce 1,7 m-1 měnil o více než 0,05 m-1.
3.8.3Opacimetr musí být vybaven vhodným zařízením pro měření tlaku v kouřové komoře.
3.8.4Meze změn tlaku plynu a vzduchu k vyplachování v kouřové komoře stanovuje výrobce zařízení.
3.9.1V každém bodě kouřové komory musí být v okamžiku měření tepla plynu mezi 70 °C a maximální teplotou stanovenou výrobcem opacimetru tak, aby se indikace při komoře naplněné plynem s koeficientem absorpce 1,7 m-1 v celém teplotním rozsahu neměnila o více než 0,1 m-1.
3.9.2Opacimetr musí být vybaven vhodným zařízením pro měření teploty v kouřové komoře.
4.1.1U některých typů opacimetrů nemá plyn konstantní opacitu mezi zdrojem světla a fotometrickým článkem nebo mezi průhlednými částmi, které chrání zdroj světla a fotometrický článek. V takových případech je efektivní délkou L délka sloupce plynu rovnoměrné opacity, která dává stejnou absorpci světla, jako dává plyn, který je do opacimetru napouštěn běžným způsobem.
4.1.2Efektivní délka dráhy světla se získá porovnáním údaje N normálně pracujícího opacimetru s údajem No, na opacimetru upraveném tak, aby zkoušený plyn vyplnil přesně definovanou délku Lo.
4.1.3Pro stanovení potřebných korekcí na posun nuly je třeba porovnat rychle za sebou jdoucí údaje.
4.2.1Zkušebním plynem je výfukový plyn konstantní opacity nebo plyn pohlcující světlo, který má podobnou měrnou hmotnost, jako má výfukový plyn.
4.2.2Stanoví se přesně sloupec opacimetru délky Lo, který může být rovnoměrně vyplněn zkoušenými plyny a jehož konce jsou v zásadě kolmé na dráhu světla. Tato délka Lo se musí blížit předpokládané efektivní délce opacimetru.
4.2.3Měří se střední hodnota teploty plynu v kouřové komoře.
4.2.4Pokud je třeba, lze pro tlumení pulzací připojit co nejblíže k sondě do potrubí odběru vzorků expanzní nádobu kompaktní konstrukce a dostačujícího objemu. Přidání expanzní nádoby a chladiče nesmí nežádoucím způsobem ovlivnit složení výfukových plynů.
4.2.5Zkouška ke stanovení efektivní délky sestává z toho, že se vzorek zkušebního plynu střídavě zavádí do normálně pracujícího opacimetru a do téhož zařízení upraveného podle bodu 4.1.2.
4.2.6Efektivní délka se stanoví:
4.2.7Zkouška se opakuje s nejméně čtyřmi zkušebními plyny, které dávají rovnoměrně rozdělené údaje na lineární stupnici mezi hodnotami 20 a 80.
4.2.8Efektivní délkou opacimetru je střední hodnota efektivních délek získaných pro každý z plynů podle bodu 4.6.
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
2. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OPACIMETRY
3. KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY
3.1 Obecně
3.2 Kouřová komora a těleso opacimetru
3.3 Zdroj světla
3.4 Čidlo
3.5 Měřicí stupnice
3.6 Nastavení a zkoušení měřicího zařízení
3.7 Odezva opacimetru
3.8 Tlak měřeného plynu a vzduchu k vyplachování
3.9 Teplota měřeného plynu
4. EFEKTIVNÍ DÉLKA „L“ OPACIMETRU
4.1 Obecně
4.2 Metoda hodnocení L
4.2.5.1 Údaje opacimetru se v průběhu zkoušky průběžně zaznamenávají zapisovačem, jehož doba odezvy je stejná jako doba odezvy opacimetru nebo je kratší.
4.2.5.2 Při normálním provozu opacimetru je údaj opacity N udán na lineární stupnici a střední teplota plynů T je udána v kelvinech.
4.2.5.3 Při známé délce Lo vyplněné tímtéž zkušebním plynem je údaj opacity No udán na lineární stupnici a střední teplota plynů To je udána v kelvinech.
PŘÍLOHA VII INSTALACE A UŽITÍ OPACIMETRU
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tato příloha popisuje instalaci a užití opacimetrů pro zkoušky popsané v přílohách III a IV.
2.1.1Poměr průřezu sondy k průřezu výfukového potrubí nesmí být menší než 0,05. Protitlak měřený ve výfukovém potrubí u vstupu sondy nesmí překročit 75 mm vodního sloupce.
2.1.2Sondu tvoří trubka s otevřeným koncem, která směřuje vpřed v ose výfukového potrubí nebo v případě potřeby v ose prodlužovacího vedení. Sonda se umístí v řezu, kde je rozložení kouře přibližně rovnoměrné. Aby se toho dosáhlo, umístí se sonda co možno nejdále po proudu plynů do výfukového potrubí nebo v případě nutnosti do prodlužovacího potrubí tak, aby v případě, že D je průměr výfukového potrubí na výústce, byl konec sondy umístěn v přímé části potrubí, která je od bodu odběru vzorků nejméně 6 D dlouhá proti proudu plynů a 3 D dlouhá po proudu plynů. Je-li užito prodlužovacího potrubí, nesmí do spoje pronikat žádný vzduch.
2.1.3Tlak ve výfukovém potrubí a charakteristika poklesu tlaku ve vzorkovacím potrubí musí být takové, aby sonda odebírala vzorek v podstatě rovnocenný vzorku, který by byl získán při izokinetickém vzorkování.
2.1.4Je-li to nezbytné, je možno pro tlumení pulzací připojit co nejblíže k sondě do sběrného potrubí expanzní nádobu kompaktní konstrukce o dostačujícím objemu. Rovněž může být připojen chladič. Konstrukce expanzní nádoby a chladiče nesmí nežádoucím způsobem ovlivnit složení výfukového plynu.
2.1.5Škrticí klapka nebo jiné prostředky pro zvýšení vzorkovacího tlaku mohou být ve výfukovém potrubí umístěny nejméně 3 D po proudu plynů od vzorkovací sondy.
2.1.6Propojovací potrubí mezi sondou, chladicím zařízením, expanzní nádobou (pokud se požaduje) a opacimetrem musí být co nejkratší a musí splňovat požadavky na tlak a teplotu předepsané v příloze VI v bodech 3.8 a 3.9. Potrubí musí být od místa vzorkování k opacimetru skloněno směrem vzhůru a je třeba se vyhnout ostrým ohybům, ve kterých by se mohla zachycovat úsada. Pokud není součástí opacimetru obtokový ventil, je třeba takový obtokový ventil zabudovat proti proudu plynů.
2.1.7Během zkoušky se ověří, že v měřicí komoře jsou splněny požadavky v příloze VI bodu 3.8 pro tlak a požadavky v příloze VI bodu 3.9 pro teplotu.
2.2.1Poměr průřezu sondy k průřezu výfukového potrubí nesmí být menší než 0,05. Protitlak měřený ve výfukovém potrubí u vstupu sondy nesmí překročit 75 mm vodního sloupce.
2.2.2Sondu tvoří trubka s otevřeným koncem, která směřuje vpřed v ose výfukového potrubí nebo v případě potřeby v ose prodlužovacího vedení. Sonda se umístí v řezu, kde je rozložení kouře přibližně rovnoměrné. Aby se toho dosáhlo, umístí se sonda co možná nejdále po proudu plynů ve výfukovém potrubí nebo v případě nutnosti v prodlužovacím potrubí tak, aby v případě, že D je průměr výfukového potrubí na výústce, byl konec sondy umístěn v přímé části potrubí, která je od bodu odběru vzorků nejméně 6 D dlouhá proti proudu plynů a 3 D dlouhá po proudu plynů. Je-li užito prodlužovacího potrubí, nesmí do spoje pronikat žádný vzduch.
2.2.3Vzorkovací systém musí být takový, aby za všech otáček motoru byl tlak vzorku v opacimetru v mezích stanovených v příloze VI v bodu 3.8.2. To lze ověřit záznamem tlaku vzorku za volnoběhu motoru a při maximálních otáčkách bez zatížení. V závislosti na vlastnostech opacimetru lze tlak regulovat pevným škrcením nebo škrticí klapkou ve výfukovém potrubí nebo v prodlužovacím potrubí. Protitlak ve výfukovém potrubí v místě vstupu sondy nesmí překročit 75 mm vodního sloupce, ať je užita kterákoli metoda.
2.2.4Potrubí pro spojení s opacimetrem musí být rovněž co nejkratší. Potrubí musí být od bodu vzorkování k opacimetru skloněno směrem vzhůru a je třeba se vyhnout ostrým ohybům, ve kterých by se mohla zachycovat úsada. Před opacimetrem lze užít obtokový ventil, který může opacimetr oddělit od proudu výfukových plynů, když se neměří.
Při zkouškách za ustálených rychlostí a za volné akcelerace je třeba dodržet pouze tato obecná opatření:
3.1spoje v napojení potrubí mezi výfukovým potrubím a opacimetrem nesmějí umožnit přístup vzduchu z okolí;
3.2spojovací potrubí s opacimetrem musí být co nejkratší, obdobně jako je předepsáno v případě vzorkovacích opacimetrů. Systém potrubí musí být od výfukového potrubí k opacimetru skloněn směrem vzhůru, je třeba se vyhnout ostrým ohybům, ve kterých by se mohla zachycovat úsada. Před opacimetrem lze užít obtokový ventil, který chrání opacimetr před proudem výfukových plynů, když se neměří.
3.3Může být rovněž požadován chladicí systém před opacimetrem.
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
2. VZORKOVACÍ OPACIMETR
2.1 Instalace pro zkoušky za ustálených otáček
2.2 Instalace pro zkoušky za volné akcelerace
3. PLNOPRŮTOČNÝ OPACIMETR
PŘÍLOHA IX PŘÍKLAD SYMBOLU S KORIGOVANÝM KOEFICIENTEM ABSORPCE
Výše uvedený symbol udává, že korigovaný koeficient absorpce je 1,30 m-1.