Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I ÚPRAVA PODNIKOVÉHO VÝKAZU

A. OBECNÉ INFORMACE O PODNIKU

U každé položky a sloupce tabulek v této příloze je nezbytné dodržovat definice a postupy uvedené v příloze II. Čísla ve sloupcích těchto tabulek jsou pořadová čísla dat na nosiči informací. Tato pořadová čísla jsou vyznačena systematicky, a to i pro místa, která nebudou nikdy vyplňována (např. tabulka K, plocha ve sloupci pro produkt 162 „Kravské mléko“). Nevyužitá čísla jsou k dispozici pro pozdější využití a je třeba je vyplňovat nulami.

Musí být poskytnuty veškeré podrobnosti

PŘÍLOHA II DEFINICE A POSTUPY K PODNIKOVÉMU VÝKAZU

I. OBECNÉ DEFINICE A POSTUPY

Každému vykazujícímu podniku je při prvém zařazení do zjišťování přiřazeno číslo. Podnik si své číslo podrží trvale po celou dobu, po kterou je zahrnut do sítě. Číslo, jež bylo jednou nějakému podniku přiděleno, se již jinému podniku nepřidělí.

Avšak v případě, že podnik prochází nějakou zásadní změnou, a zejména, je-li výsledkem této změny rozdělení do dvou samostatných podnikům, nebo fúze s jiným podnikem, má být považován za nový podnik, a v tomto případě je nutné mu přidělit nové číslo. Změna druhu zemědělské činnosti prováděné v podniku nové číslo nevyžaduje. Pokud může dojít k záměně s jiným vykazujícím podnikem proto, že si podnik zachová své číslo (např. při zavádění nového regionálního členění), je třeba toto číslo změnit. Potom je nutné Komisi předložit tabulku, uvádějící vzájemnou ekvivalenci starých a nových čísel.

Číslo podniku je složeno ze tří skupin údajů:

• Pořadové č. 1 - oblast: uvede se číselný kód odpovídající kódu v příloze I nařízení Komise (EHS) č. 1859/82 (Úř. věst. č. L 205, 13.7.1982, s. 5).

• Pořadové č. 2 - nižší územní jednotka: uvede se číselný kód.

  Zvolené nižší územní jednotky musí vycházet z běžného systému členění oblastí označovaného jako klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) zavedené Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s národními statistickými úřady.

  Daný členský stát předá v každém případě Komisi tabulku, ve které bude pro každý použitý kód nižší územní jednotky uvedena odpovídající oblast NUTS, jakož i odpovídající oblast, pro kterou jsou vypočítány specifické hodnoty standardního příspěvku na úhradu.

• Pořadové č. 3 - pořadové číslo podniku.

Data odpovídající prvním pěti pořadovým číslům tvoří identifikátor podniku. Opakují se na vrchní straně každého záznamu. Šestý údaj každého podniku uvádí počet nedělitelných skupin o 10 datech.

Pořadové č. 20:

Pořadové č. 21:

Pořadové č. 22:

Uvedené číslo je číslem nejvhodnější základní územní jednotky (přednost je dávána obci), v níž podnik leží.

Mapu těchto jednotek s jejich čísly je nutné zaslat Komisi. Na všechny významné změny hranic těchto územních jednotek je třeba Komisi upozornit.

Pořadové č. 32 – Ekologické zemědělství: uvádí se, zda podnik používá ekologické výrobní metody ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1), zejména článku 6 uvedeného nařízení. Je třeba použít tyto číselné kódy:

Pořadové č. 33: kód výrobního zaměření podniku (podle přílohy II rozhodnutí Komise 85/377/EHS (Úř. věst. L 220, 17.8.1985, s. 1)) v době zařazení hospodářského podniku do zjišťování v příslušném účetním období.

Pořadové č. 34: klasifikační kód podle uvedeného rozhodnutí vycházející z účetních údajů příslušného období.

Pořadové č. 35: kód třídy ekonomické velikosti podniku (podle přílohy III rozhodnutí Komise 85/377/EHS) v době zařazení hospodářského podniku do zjišťování v příslušném účetním období.

Pořadové č. 36: kód třídy ekonomické velikosti podniku podle uvedeného rozhodnutí vycházející z účetních údajů příslušného období.

Pořadové č. 37 – datum účetní závěrky účetního období: např. 30.6.2000 nebo 31.12.2000.

Pořadové č. 38 – datum vytvoření nosiče informací: např. 15.8.2001.

Uvádí se, zda se většina zemědělsky využité půdy podniku nalézá v oblastech, na které se vztahují články 18 až 20 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80). Použijí se tyto kódy:

Zemědělsky využitá plocha, s výjimkou půdy pod sklem, skutečně během roku zavlažovaná pevně instalovaným nebo pohyblivým zařízením, bez ohledu na používaný postup (rozstřikovače, zaplavování).

Nadmořskou výšku je třeba vyznačit odpovídajícím číselným kódem takto:

Pořadové č. 42 - Pastva na horských nebo jiných pastvinách nezahrnutých do ZVP: Počet (celých) pastevních dnů velké dobytčí jednotky (VDJ) strávených hospodářskými zvířaty podniku na pozemcích nezahrnovaných do ZVP.

Pastevní den VDJ je jednotka odpovídající jednomu dni pastvy jedné dojnice, jednoho kusu skotu nebo jednoho koně, starších dvou let. Pastevní dny skotu a koní mladších dvou let, koz a ovcí se přepočítávají na pastevní dny VDJ násobením koeficienty 0,5, 0,2 a 0,15 v uvedeném pořadí.

Pořadové č. 43 – Celková plocha pod krytem: vyjádřená v plochách, na kterých se v zásadě mohou pěstovat plodiny typu 5: t.j. plodiny 138, 141 a 156, jakož i plodiny 143, 285 a 157 typu 5.

Výrazem „pod krytem“ se rozumí skleníky, pařeniště a vytápěné tunely bez nevytápěných plastových tunelů, zvonových skleníků nebo jiných přenosných pařenišť (viz definice plodin 138, 141 a 156 v tabulce K).

Výrazem „celková“ plocha se rozumí celková plocha pozemků „pod krytem“, bez ohledu na to, jak je využívána (proto včetně cest). U „vícepatrových“ skleníků se plocha pozemku počítá pouze jednou.

Pořadové č. 44 – Plocha, na kterou se vztahují strukturální fondy: uvádí se, zda se většina zemědělsky využité půdy podniku nalézá v oblastech, na které se vztahují články 5, 6 nebo 8 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). Použijí se tyto kódy:

Pořadové č. 45 – Plocha s environmentálními omezeními: uvádí se, zda se většina zemědělsky využité půdy podniku nalézá v oblastech, na které se vztahuje článek 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Použijí se tyto kódy:

Pozemky podniků ve společném držení dvou nebo více společníků je třeba vykazovat jako obhospodařované vlastníkem, v peněžním pachtu, nebo v naturálním pachtu, podle platné dohody mezi společníky.

Zemědělsky využitá půda (orná půda, louky a trvalé pastviny, trvalé kultury), kterou obhospodařuje vlastník, doživotní nebo dlouhodobý pachtýř, nebo podobná forma držby ZVP. Zahrnuje pozemky připravené k osetí, dlouhodobě propachtované jiným subjektům (položka 149).

Zemědělsky využitá půda (orná půda, louky a trvalé pastviny, trvalé kultury), kterou obhospodařuje jiná osoba, než je vlastník, doživotní nebo dlouhodobý pachtýř, která má uvedenou plochu propachtovanou (pachtovné se platí v penězích nebo v naturáliích, přičemž se obecně sjednává předem a běžně nezávisí na výsledcích hospodaření podniku), nebo zemědělsky využitá půda s podobnou formou držby.

Propachtovaná plocha nezahrnuje pozemky, jejichž úroda se kupuje nastojato. Částku zaplacenou za nákup úrody nastojato anebo za nájem pozemku na kratší dobu než rok je třeba uvést v položkách 65 až 67 (zakoupená krmiva, jde-li o louky nebo pícniny) a v položce 76 (ostatní specifické náklady rostlinné výroby) v případech tržních plodin (plodin, jež se obvykle uvádějí na trh). Tržní plodiny zakoupené nastojato anebo pocházející z pozemků propachtovaných na dobu kratší než rok je třeba uvést, aniž se blíže uvede příslušná oblast (viz postupy ohledně oblastí, sloupec 4, tabulka K).).

Pozemky příležitostně propachtované na dobu kratší než jeden rok a z nich pocházející produkce se vykazuje podobně jako pozemky, jejichž úroda se kupuje nastojato.

Zemědělsky využitá půda (orná půda, louky a trvalé pastviny, trvalé kultury), kterou obhospodařuje společně naturální pronajímatel a naturální nájemce na základě smlouvy o podílu na úrodě, nebo zemědělsky využitá půda s podobnou formou držby.

Za pracovní síly se považují všechny osoby, které se zapojily do práce v podniku v průběhu účetního období (viz dále). Nepatří sem však osoby, které vykonávají tuto práci za jinou osobu nebo podnik (zemědělské práce vykonávané ve smluvním vztahu, jejichž náklady se objeví v nákladech podniku v položce 60).

V případech vzájemné pomoci podniků, kde tato pomoc spočívá ve výměně práce a přijatá pomoc je v zásadě odpovídající pomoci poskytnuté, doba odpracovaná pracovními silami podniku a všechny související mzdy se konkrétně uvedou v podnikovém výkazu.

Někdy je přijatá pomoc vyrovnávána pomocí jiného druhu (např. pomoc přijatá ve formě práce je vyrovnána dodáním strojního zařízení). Jestliže taková výměna služeb existuje v omezeném měřítku, v podnikovém výkazu se neuvede (ve výše uvedeném příkladu se přijatá pomoc neobjeví v položkách pracovních sil, avšak do nákladů na strojní zařízení se uvedou náklady na přípravu tohoto zařízení, aby bylo k dispozici). Ve výjimečných případech, kdy výměna služeb probíhá ve velkém měřítku, se zvolí jeden z těchto postupů:

• a) pomoc přijatá ve formě práce je vyrovnávána pomocí jiného druhu (např. dodáním strojního zařízení): přijaté pracovní hodiny se vykáží jako placená práce v podniku (položka 20 nebo 21) podle toho, zda je práce využívána v podniku pravidelně, nebo ne); hodnota poskytnuté pomoci se vykáže jak jako produkce v odpovídající položce (v tomto příkladu v položce 177 Práce vykonávané ve smluvním vztahu pro třetí strany, včetně pronájmu zařízení), tak jako náklady (v položce 59 Mzdy a sociální pojištění);
• b) pomoc poskytnutá ve formě práce je vyrovnávána službami jiného druhu (např. dodávkou strojního zařízení): v této situaci se poskytnutá pracovní doba a všechny s ní spojené mzdy nevezmou v úvahu; hodnota přijatých služeb se vykáže jako vstup v odpovídající položce (v tomto případě v položce 60 Práce vykonávané ve smluvním vztahu a pronájem strojního zařízení)

Rozlišují se tyto kategorie pracovních sil:

• A. Neplacené pravidelné pracovní síly

  Neplacené pracovní síly nebo pracovní síly, které dostávají nižší odměnu (v hotovosti nebo naturální), než je částka běžně placená za poskytované služby (takové platby nepatří do podnikových nákladů), a které se během účetního období účastnily práce (mimo řádnou dovolenou) nejméně jeden den v týdnu.

  Osoba zaměstnávaná pravidelně, která však ze specifických důvodů byla v podniku zaměstnávána v účetním období jen po omezenou dobu, se však uvede (s počtem skutečně odpracovaných hodin) jako pravidelná pracovní síla.

  Mohou se objevit tyto nebo podobné případy:

  • a) specifické produkční podmínky podniku, kvůli nimž není pracovní síla potřebná po celý rok, např. podniky produkující olivy nebo vinnou révu a podniky specializované na sezónní výkrm zvířat nebo na produkci zeleniny nebo ovoce venku;
  • b) nepřítomnost v práci z jiného důvodu, než je řádná dovolená, např. vojenská služba, nemoc, nehoda, mateřství, mimořádná dovolená atd.;
  • c) nástup do podniku nebo odchod z podniku;
  • d) úplné zastavení práce v podniku způsobené mimořádnou událostí (povodní, požárem atd.)

  Uvádí se tyto subkategorie:

  • 13. Držitel/vedoucí

    Osoba která má hospodářskou a právní odpovědnost za podnik a vykonává jeho každodenní řízení. V případě naturálního pachtu se jako držitel/vedoucí uvede naturální pachtýř.

  • 14. Držitel (není vedoucím)

    Osoba která má hospodářskou a právní odpovědnost za podnik, aniž by vykonávala jeho každodenní řízení.

  • 15. Vedoucí (není držitelem)

    Osoba která vykonává každodenní řízení podniku, aniž by za něj převzala hospodářskou a právní odpovědnost.

  • 16. Manželka/manžel držitele
  • 17. Ostatní neplacené pravidelné pracovní síly

    Pravidelné neplacené pracovní síly neuvedené v předchozích položkách. Patří sem také předáci a nižší vedoucí, kteří nevykonávají řízení celého podniku.

• C. Placené pravidelné pracovní síly

  Pracovní síly placené (v hotovosti nebo v naturáliích) podle běžné stupnice za poskytované služby, které během účetního období (s výjimkou řádné dovolené) pracovaly nejméně jeden celý den týdně pro podnik.

  Uvádí se tyto subkategorie:

  • 19. Vedoucí podniku

    Osoba, která za plat vykonává každodenní řízení podniku.

  • 20. Ostatní

    V této položce se uvedou veškeré pravidelné pracovní síly celkem (bez placeného vedoucího podniku). Patří sem také předáci a nižší vedoucí, kteří nevykonávají řízení celého podniku.

Vykonávané funkce se označují pomocí číselného kódu, tj.:

Pokud funkci vykonává několik osob (např. dva bratři, otec a syn apod.), vykazuje se každá z nich v sestupném pořadí podle odpovědnosti; v případě stejné odpovědnosti se použije sestupné pořadí podle věku. Takže údaje týkající se osoby, která má větší odpovědnost, jsou vykázány v položkách 51 až 54; údaje týkající se osoby s menší odpovědností jsou v položkách 55 až 58 atd.

Uvádí se počet manželek/manželů a počet osob v kategorii „Ostatní neplacené pravidelné pracovní síly“. Pokud je více držitelů, může se uvést více než jedna manželka/manžel.

Rok narození je třeba vyplnit pouze pro držitele nebo vedoucí (kategorie 13 až 15 a 19), jako dvě poslední číslice letopočtu.

Pravidelně zaměstnávané pracovní síly se vyjadřují v počtech ročních pracovních jednotek. Jedna roční pracovní je ekvivalentem jedné osoby pracující v podniku na plný úvazek. Jedna osoba nemůže překročit jednu roční pracovní jednotku, i když její skutečná pracovní doba překračuje roční pracovní dobu běžnou v určité oblasti nebo v určité formě podniku. Osoba která nepracuje po celý rok v tomto podniku představuje zlomek „roční pracovní jednotky“. „Roční pracovní jednotka“ každé takové osoby se získá dělením její skutečně odpracované roční pracovní doby běžnou roční pracovní dobou pracovníka na plný úvazek v určité oblasti a v téže formě podniku.

V případě pracovníků se změněnou pracovní schopností je nutné roční pracovní jednotku snížit v poměru k jejich výkonnosti.

Odpracovanou dobu je třeba uvádět v hodinách. Má vypovídat o době skutečně věnované práci v podniku. V případě pracovníků se změněnou pracovní schopností je nutné roční pracovní jednotku snížit v poměru k jejich výkonnosti.

Doba odpracovaná pracovníky pracujícími v úkolové mzdě se odhadne vydělením celkové částky zaplacené za práci hodinovou mzdou pracovníka pracujícího v hodinové mzdě.

Práce v podniku zahrnuje veškerou práci v organizaci, vedení a provádění prací, jak manuálních, tak administrativních, vykonávanou v souvislosti s běžným provozem podniku, jako např.:

• finanční organizace a řízení (zemědělský nákup a prodej, účetnictví atd.),

• polní práce (orba, setí, sklizení, údržba sadů atd.),

• chov hospodářských zvířat (příprava krmiv, krmení zvířat, dojení, chov hospodářských zvířat atd.),

• příprava produktů pro trh, skladování a zpracování v zemědělském podniku,

• údržba budov, strojního zařízení, vybavení, plotů, kanálů atd.,

• přeprava pracovníků podniku a doprava prováděná těmito pracovníky,

• jiné práce přímo související s prací v podniku:

  • práce v lesním hospodářství (na zalesněných pozemcích patřících podniku),

  • práce spojené s cestovním ruchem (údržba tábořišť, sportovních nebo rekreačních hřišť, jezdeckých zařízení, pronájem chat atd.), pokud jsou vedlejší a překrývají se s prací podniku do té míry, že je prakticky nemožné oddělit tyto činnosti v cestovním ruchu od běžné zemědělské práce podniku (v tomto případě se výdělky a vstupy vztahující se k cestovnímu ruchu náležitě zahrnou mezi produkty (viz položku 179) a vstupy podniku),

  • práce vykonávané ve smluvním vztahu pro třetí osoby, kde jde o práce příležitostné a prováděné se zařízením podniku (platby za ně se zahrnují do produkce podniku).

Do práce podniku se nezahrnuje:

• práce na tvorbě dlouhodobých aktiv (stavba nebo větší opravy budov nebo strojního zařízení, výsadba sadů, demolice budov, kácení ovocných stromů atd.),

• práce prováděné pro domácnost držitele nebo vedoucího.

Rozlišují se tyto kategorie hospodářských zvířat:

Do položek 23 až 32 se také zahrnují příslušné kategorie buvolů a buvolích samic.

• Počet kusů (sloupec 1)

  Počet hospodářských zvířat patřících podniku na začátku účetního období bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou v té době v podniku.

• Hodnota (sloupec 2)

  Hodnota hospodářských zvířat patřících podniku na začátku účetního období, stanovená v běžných cenách.

• Počet kusů (sloupec 3)

  Počet hospodářských zvířat patřících podniku na konci účetního období bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou v té době v podniku.

• Hodnota (sloupec 4)

  Hodnota hospodářských zvířat patřících podniku na konci účetního období, stanovená v běžných cenách.

Průměrný stav se uvádí s přesností na jedno desetinné místo s výjimkou drůbeže, kde se uvádí v celých číslech. Každá jednotka vypovídá o přítomnosti jednoho zvířete v podniku v průběhu období.

Průměrný stav se určuje buď pomocí pravidelných inventur, anebo záznamů o přírůstcích a úbytcích. Zahrnuje všechna hospodářská zvířata přítomná v podniku, včetně zvířat vykrmovaných nebo chovaných ve smluvním vztahu (hospodářská zvířata nepatřící podniku, jež jsou v něm chována nebo vykrmována tak, že tato činnost spočívá pouze ve službě poskytované držitelem, který nepřejímá finanční riziko běžně spojené s chovem nebo výkrmem takových zvířat) a zvířat převzatých nebo předaných do ustájení po tu dobu v roce, během níž jsou přítomna v podniku.

Uvádějí se tyto kategorie zvířat:

Celkový nákup hospodářských zvířat během účetního období (včetně nákladů spojených s nákupem). Související podpory a subvence se od součtu těchto nákupů neodečtou, ale uvedou se jmenovitě v položce 116 (viz postup k této položce).

Celkový prodej hospodářských zvířat během účetního období. Související podpory a subvence se do celkového prodeje nezapočítají, nýbrž uvedou se jmenovitě v položce 112 (viz postup k této položce).

Existují-li a jsou známy náklady s uvedením na trh, od součtu těchto prodejů se neodečtou, ale uvedou se jmenovitě v položce 71 (Ostatní specifické náklady živočišné výroby).

Hodnota hospodářských zvířat spotřebovaných v domácnosti podniku anebo použitých pro naturální dávky v průběhu účetního období, odhadnutá ve výstupní ceně zemědělské produkce.

Náklady podniku (peněžní a v naturáliích) se vztahují na „spotřebu“ produktivních zdrojů celkové produkce podniku (včetně použití v podniku) během účetního období nebo na „spotřebu“ těchto zdrojů během účetního období. Když se určitý výdaj vydává částečně na soukromé použití a částečně na náklady (např. na elektřinu, vodu, paliva a pohonné hmoty a mazadla atd.), vykazuje se v podnikovém výkazu jen tato druhá část. Je třeba zahrnout také podíl výdajů na soukromá vozidla odpovídající jejich použití pro účely podniku.

Při výpočtu nákladů vztahujících se k celkové produkci za účetní období je třeba upravit nákup a vlastní použití v podniku během období podle změn ocenění (včetně změn v pěstování). Pro každou položku je třeba samostatně uvést celkové náklady na ni zaplacené a hodnotu vlastního použití v podniku.

Pokud se uvedené náklady vztahují k celkové „spotřebě“ vstupů během účetního období, ale neodpovídají produkci v průběhu tohoto období, je třeba v položce 102 „Oběžný kapitál“ uvést změny v zásobách vstupů (včetně nákladů na pěstování plodin).

Náklady týkající se „spotřeby“ dlouhodobých aktiv jsou zastoupeny odpisy, a proto se výdaje na získání dlouhodobých aktiv nepokládají za náklady podniku. Postup ohledně odpisů viz položky 94 až 103.

Výdaje na nákladové položky uhrazené během účetního období nebo později (např. opravy traktoru jako následek nehody kryté pojistkou anebo povinným ručením třetí osoby) se nevykazují jako náklady podniku a odpovídající příjmy se nevykazují v účetnictví podniku.

Příjmy z dalšího prodeje zakoupených zásob je nutné odečíst od odpovídajících vstupů.

Podpory a subvence vztahující se na náklady se od odpovídajících nákladových položek neodečítají, ale zapisují se do položky 114 (viz návod týkající se této položky). Podpory a subvence na investice se uvádějí v položkách 94 až 103.

K nákladům patří také všechny výdaje na nákup vztahující se ke každé nákladové položce.

Náklady se dělí takto:

Tato položka zahrnuje:

• platy a mzdy skutečně vyplacené v penězích příjemcům mzdy bez ohledu na základ odměňování (časová nebo úkolová mzda) s odečtením sociální podpory placené držiteli, jakožto zaměstnavateli, na vyrovnání platu, který neodpovídá skutečně vykonané práci (např. nepřítomnost v práci zaviněná nehodou, odborné školení atd.),

• platy a mzdy v naturáliích (např. ubytování, stravování, bytová výstavba, produkty podniku atd.),

• prémie za produktivitu nebo kvalifikaci, dary, odměny, podíl na zisku,

• ostatní výdaje spojené s pracovními silami (náklady na nábor pracovníků),

• platby sociálního pojištění, jimiž je povinen zaměstnavatel, a platby jím zaplacené jménem pracovníka a za něho,

• pojištění proti pracovním úrazům.

Za náklady podniku se nepovažují poplatky za osobní sociální pojištění a pojistky držitele a neplacených pracovních sil.

V podnikovém výkazu se neuvádějí částky přijaté neplacenými pracovníky (jež jsou z definice nižší než běžná mzda - viz definici neplacených pracovních sil).

Příspěvky (v penězích nebo naturáliích) vyplácené placeným pracovníkům v důchodu, kteří již nejsou v podniku zaměstnáni, se neuvádí v této položce, ale v položce „Ostatní režijní náklady zemědělského podniku“.

Tato položka zahrnuje:

• celkové výdaje na práce v podniku, prováděné zemědělskými dodavateli. Tato částka obecně zahrnuje platbu za použití zařízení a pracovníků, a podle práce i náklady na použité materiály (např. prostředky na ochranu plodin); je-li daná částka známa, odečte se od položky „Práce prováděné ve smluvním vztahu“ a zapíše se pod odpovídající číselný kód (např. prostředky na ochranu plodin),

• náklady na pronájem nebo leasing strojního zařízení řízeného nebo používaného pracovníky podniku.

V případě strojů na leasing obsluhovaných pracovníky podniku je třeba do příslušné položky zapsat pohonné hmoty podniku a náklady na údržbu.

Náklady na údržbu strojů a zařízení a drobné opravy, jež neovlivňují tržní hodnotu zařízení (platba technikovi, náklady na náhradní díly atd.).

Pod tento číselný kód se zahrnuje nákup drobného zařízení, náklady na sedlářské a podkovářské práce, nákup pneumatik, plachet na přikrytí nákladu, ochranných oděvů pro práce v nehygienickém prostředí, detergentů pro čištění zařízení všeobecně a poměrný podíl z nákladů na osobní automobily, odpovídající jejich používání pro účely podniku (viz též položku 63). Detergenty používané na zařízení pro hospodářská zvířata (např. dojicí stroje) se zapisují do položky 71 (Ostatní specifické náklady živočišné výroby).

Větší opravy, jež zvyšují hodnotu zařízení v porovnání s jeho hodnotou před opravou, se do této položky nezahrnují (viz též dále uvedený postup ohledně odpisů).

Tato položka zahrnuje rovněž poměrný podíl z nákladů na pohonné hmoty a mazadla pro osobní automobily odpovídající jejich používání pro účely podniku (viz též položku 63).

Používají-li se ropné produkty jako motorová i topná paliva, dělí se celková částka do dvou položek:

• 62. „Pohonné hmoty a mazadla“

Je-li podíl výdajů na osobní automobily, jejichž použití odpovídá použití pro účely podniku, vypočítáván paušálně (např. jako pevně stanovená částka na kilometr), uvedou se tyto náklady v této položce.

Krmiva se dělí na nakupovaná krmiva a krmiva produkovaná a použitá v podniku.

Mezi nakupovaná krmiva patří minerální soli, mléčné výrobky (nakupované nebo vracené do podniku) a prostředky pro konzervaci a skladování krmiv, stejně jako výdaje na ustájení a na využívání společných pastvin a pozemků, jež nepatří do ZVP, jakož i za pronájem luk pro sklizeň pícnin, jež nepatří do ZVP. Do nakupovaných krmiv se započítávají také nakupované stelivo a sláma.

Krmiva nakupovaná pro hospodářská zvířata zkrmující objemnou píci se dále dělí na jadrná krmiva a objemnou píci (včetně hospodářských zvířat přemístěných na ustájení a výdajů na využívání společných pastvin, pozemků k pastvě a luk pro sklizeň pícnin, jež nepatří k ZVP, a nakupované stelivo a sláma).

Položka „Jadrná krmiva“ zahrnuje zejména pokrutiny, krmné směsi, obiloviny, seno, sušenou melasu, rybí a masovou moučku, mléko a mléčné výrobky, minerální přísady a prostředky pro konzervaci a skladování takovýchto krmiv.

Výdaje za práci vykonanou zemědělskými dodavateli při výrobě objemné píce, např. silážování, se zapisují do položky 60 „Práce vykonávané ve smluvním vztahu“.

Ke krmivům produkovaným a použitým v podniku patří tržní produkty podniku použité jako krmiva (včetně mléka a mléčných výrobků, s výjimkou mléka přímo vysátého telaty, jež se nebere v úvahu). Stelivo a sláma produkované v podniku se započítávají jen tehdy, jsou-li v daném roce v oblasti prodejné.

Uvádí se toto členění:

Všechny výdaje na živočišnou výrobu, které se samostatně v jiných nákladových položkách nevykazují: honoráře veterinářů, platby za připouštění, umělou inseminaci, kastraci, zkoušky mléka, poplatky a registrace v plemenných knihách, detergenty pro čištění zařízení pro skot (např. dojící stroje), obalové materiály produkci živočišné výroby a zásoby pro zpracování produkce živočišné výroby, náklady na skladování a přípravu produkce živočišné výroby pro trh, které nastanou mimo podnik, náklady na uvádění produkce živočišné výroby podniku na trh, příležitostné nákupy produkce živočišné výroby (např. mléka) pro doplnění produkce podniku, které se v podniku zpracovávají atd. Zahrnuje se sem také krátkodobý pronájem budov používaných k ustájení hospodářských zvířat nebo k uskladnění s nimi souvisejících produktů.

Veškerá nakoupená osiva a sadba, včetně cibulek a hlíz. Náklady na mladé stromky a keře pro novou výsadbu představují investici a je třeba, aby se objevily buď v položce 96 „Trvalé kultury“, anebo 100 „Lesní pozemky“. Náklady na mladé stromky a keře pro drobné obnovení výsadby je však nutné považovat za náklady za účetní období a vykázat je v této položce (72) s výjimkou těch, které se týkají lesů spojených se zemědělským podnikem, jež je nutné zapsat do položky 77 „Specifické náklady na lesní hospodářství“.

V této položce jsou také zahrnuty náklady na zpracování osiv (třídění, dezinfekce).

Veškeré osivo a sadba (včetně cibulek a hlíz) produkované a použité v podniku.

Veškerá zakoupená hnojiva a prostředky na zlepšování půdy (např. vápno), včetně kompostu, rašeliny a hnoje (s výjimkou hnoje produkovaného v podniku).

Hnojiva a prostředky pro zlepšování půdy používané pro lesy tvořící součást podniku se vykazují v položce 77 „Specifické náklady na lesní hospodářství“.

Veškerý materiál na ochranu plodin a rostlin proti škůdcům a chorobám, dravcům, špatnému počasí atd. (insekticidy, fungicidy, herbicidy, otrávené návnady, strašáky na ptáky, pláště proti krupobití, ochrana před mrazem atd.). Jestliže činnost na ochranu plodin a rostlin provádí dodavatel a nejsou-li samostatně známy náklady na použité ochranné materiály, je třeba celé náklady vykázat v položce 60 „Práce vykonávané ve smluvním vztahu“.

Ochranné materiály používané pro lesy tvořící součást podniku se vykazují v položce 77 „Specifické náklady na lesní hospodářství“.

Veškeré náklady přímo související s rostlinnou výrobou, pro něž neexistuje samostatné nákladová položka: obalové a vázací materiály, provazy a motouzy, náklady na analýzu půdy, náklady na konkurenceschopnost plodin, plastové kryty (např. pro pěstování jahod), zásoby pro ochranu a zpracování plodin, skladování a přípravu plodin pro trh prováděné mimo podnik, náklady na uvádění na trh rostlinných produktů podniku, částky zaplacené za nákup tržních plodin nastojato nebo za nájem pozemků na dobu kratší než rok za účelem pěstování tržních plodin, příležitostné nákupy pro doplnění produkce rostlinných produktů podniku (např. hroznů), zpracovávaných v podniku atd. Zahrnuje se sem také krátkodobý pronájem budov používaných pro tržní plodiny.

Hnojiva, ochranné materiály, různé specifické náklady. Náklady práce, práce vykonávané ve smluvním vztahu a mechanizace sem nepatří; uvádějí se v příslušných nákladových položkách.

Údržba budov a úprava pozemků (jakou provádí nájemce) včetně skleníků, pařenišť a nosných prvků. V této položce je třeba uvést nákup stavebních materiálů pro běžnou údržbu budov.

Nákup stavebních materiálů pro nové investice je třeba uvádět ve sloupci „investice“ položek 94 „Zemědělská půda a budovy“, 97 „Zlepšení půdy“ nebo 98 „Hospodářské budovy“.

Náklady na větší opravy budov zvyšující jejich hodnotu (větší údržba) se do této položky nezapisují, i když náklady takové práce nese držitel (viz postupy ohledně zaplaceného nájemného, položka 85). Tyto náklady se uvádějí v položce 98 „Hospodářské budovy“.

Celková spotřeba elektrické energie pro účely zemědělského hospodářství.

Celková spotřeba topných paliv pro účely zemědělského hospodářství včetně vytápění skleníků.

Náklady na vodovodní přípojku a spotřebu vody pro všechny účely zemědělského podniku včetně zavlažování. Náklady na používání vlastních vodních zařízení zemědělského podniku se uvádí v příslušných položkách: odpisy strojů a zařízení, běžná údržba strojů a zařízení, pohonné hmoty, elektřina.

Veškeré pojistné na krytí rizik podniku, jako je povinné ručení držitele, požár, záplava, pojištění proti úhynu hospodářských zvířat a poškození úrody atd., s výjimkou pojistného na krytí pracovních úrazů uváděného v položce 59. Pojistné za budovy se uvede pouze tehdy, pokud již není uvedeno v položce 87.

Všechny daně a ostatní poplatky týkající se zemědělského hospodářství včetně těch, jež se ukládají v souvislosti s opatřeními na ochranu životního prostředí, ale bez DPH a daní a poplatků ukládaných z pozemků, budov nebo pracovních sil. Přímé daně z příjmů držitele se do nákladů podniku nezapočítávají.

Všechny ostatní náklady na hospodaření zemědělského podniku neuvedené v předchozích položkách (odměny účetním, výdaje na sekretářské a kancelářské služby, telefonní poplatky, různé příspěvky a poplatky atd.). Zahrnuje se také krátkodobý pronájem budov používaných jak pro živočišnou výrobu, tak pro tržní rostlinnou výrobu nebo pro všeobecné účely.

Zaplacené nájemné (v penězích nebo v naturáliích) za pronajaté pozemky, budovy, kvóty a jiná práva pro účely zemědělského hospodářství. Do této položky patří náklady, jež platí nájemce v zastoupení a místo majitele (např. pozemková daň a odpisy vztahující se k větším opravám, jejichž náklady nese nájemce) a které nájemce nemůže získat zpět. Patří sem pouze příjem z nájemného za hospodářskou část usedlosti nájemce a ostatní pronajaté budovy. Náklady na pronájem kvót nepřipojených k pozemkům je třeba uvést také do tabulky L.

Nevyužito

Tento údaj je nepovinný.

Pojistné (pojištění proti požáru, povodni atd.) za budovy v držení vlastníka, jež v případě provozování podniku nájemcem běžně platí majitel pozemku. Jestliže je veškeré pojištění kryto jedinou pojistkou, je nutné odhadnout část pojistného, týkající se budov zemědělského podniku.

Daně, dávky a ostatní poplatky, jež se platí v souvislosti s vlastnictvím pozemků podniku a budov v případě obhospodařování vlastníkem a obhospodařování v naturálním pachtu.

Úroky a finanční poplatky z vypůjčeného kapitálu (úvěrů), získaného pro účely zemědělského hospodářství. Tento údaj je povinný.

Úrokové subvence se neodečítají, ale vykazují se v položce 114 v tabulce J.

Tento údaj je nepovinný.

Tento údaj je nepovinný.

Tento údaj je nepovinný.

Součet položek 59 až 89.

Požaduje se toto členění:

Hodnota zboží v den ocenění. U zboží, u nějž se uplatňují odpisy (včetně všech již provedených větších oprav), se účetní hodnota stanoví podle probíhajícího odpisového období. Účetní hodnota se vypočítává ze stejného základu jako odpisy, tj. z reprodukční hodnoty.

Reprodukční hodnotu (kupní cenu podobného majetku v běžných cenách) lze určit buď na základě současné ceny, nebo na základě cenového indexu (obecného nebo specifického) dotyčných aktiv (strojů, budov atd.).

Pozemky se oceňují na základě cen (čistých pořizovacích nákladů) používaných v oblasti pro nepropachtované pozemky podobné kvality a podobně situované, prodávané pro zemědělské účely (ocenění prováděná pro majetkové převody mezi příbuznými se pro stanovení hodnoty neberou v úvahu). V Německu a Irsku se pozemky oceňují na základě jejich hodnoty pro účely zemědělského hospodářství. Hodnota se vykazuje v zemědělském podnikovém výkazu. Příslušné kontaktní agentury sdělí Komisi metodu používanou pro ocenění pozemků v různých kategoriích a sdělí všechny statistické údaje, které jsou k dispozici o daných tržních hodnotách.

Pokud se náklady na soukromé osobní automobily používané pro hospodářské účely dělí mezi položky 61 „Běžná údržba zařízení“ a 62 „Pohonné hmoty a mazadla“, podnikový podíl podniku na hodnotě automobilů se zahrnuje do strojů a zařízení. Pokud se však náklad na používání soukromých automobilů pro hospodářské účely jakkoli vypočítává (viz položka 63), soukromé automobily se do strojů a zařízení nezahrnují.

Celkové výdaje na nákup, větší opravy a produkci dlouhodobých aktiv v průběhu účetního období. Pokud byly na tyto investice získány podpory nebo subvence, do sloupce 4 se zapíše vydaná částka před odečtením uvedených podpor a subvencí.

Nákupy drobných položek strojního zařízení a vybavení, jakož i malých stromků a keřů pro drobná obnovení výsadby, se v těchto sloupcích neobjeví, ale zahrnou se do nákladů za účetní období (viz položku 61 „Běžná údržba strojů a zařízení“, položku 72 „Nakoupená osiva a sadba“ a položku 77 „QSpecifické náklady na lesní hospodářství“).

Pokud se splácejí dluhopisy s pevným úrokem, oceňují se na základě své peněžní hodnoty.

Subvence získané během účetního období. Mohou zahrnovat subvence vyplacené na investice, které byly provedeny v předcházejícím účetním období.

Celkové tržby za majetek prodaný během účetního období.

Uvádí se odpisy jako skutečná částka odpisů za účetní období tak, jak jsou vykázány v účetnictví. Stanoví se na základě reprodukční hodnoty (tj. v pořizovací hodnotě podobného aktiva v běžných cenách).

Náklady na mladé stromky a keře pro novou výsadbu představují dlouhodobá aktiva, která se odepisují.

Odpisují se pouze výsadby, které jsou majetkem držitele (bez ohledu na formu držby pozemku).

Dále uvedené sazby slouží pouze pro orientaci:

Odpisy budov, pevně montovaných zařízení (včetně skleníků a pařenišť) a úprav pozemků, jež náležejí držiteli, bez ohledu na formu držby pozemků.

Dále uvedené sazby slouí pouze pro orientaci:

Odpisované stroje a zařízení se definují jako stroje a zařízení, jež jako nové mají vyšší hodnotu než asi 100 eur. Odpisy drobného zařízení nižší hodnoty se neuvádějí; s nákupem takových zařízení je nutno zacházet jako s náklady za účetní období (položka 61 „Běžná údržba strojů a zařízení“).

Větší opravy, které účinně zvýší hodnotu strojů a zařízení v porovnání s jejich hodnotou před opravou, se rovněž zahrnují do této položky, buď jako nedílná součást odpisů těchto strojů a zařízení, které se popřípadě upravují tak, aby se vzala v úvahu (opravami) prodloužená životnost dané položky, anebo rozložením nákladů větších oprav na několik dalších let.

Částka ročních odpisů může být počítána metodou lineárních nebo zrychlených odpisů.

Odpisovou sazbu určuje řada faktorů, jež většinou závisejí nejen na konkrétních podmínkách oblasti a dané produkce (na objemu využití v každém období), ale také na technickém pokroku.

Z hlediska výsledných rozdílů v odpisech mezi jednotlivými oblastmi a dokonce mezi jednotlivými podniky si účtárny mohou volit sazby pro každou položku strojů a zařízení, vhodné pro oblast nebo podnik, s cílem držet se co nejlépe skutečně odpisované hodnoty strojů a zařízení.

Dále uvedené sazby slouží pouze pro orientaci:

Účetní hodnota majetku při účetní závěrce, vypočítaná z reprodukční hodnoty.

Uvádějí se pouze částky dosud nevyrovnané, tj. sjednané úvěry, snížené o již zaplacené úhrady. Úvěry ve formě dluhopisů s pevným úrokem se oceňují podle jejich peněžní hodnoty. Musí se dodat údaje alespoň ze položky 374, 378, 382, 386, 390 a 394.

Úvěry se vykazují podle délky trvání, tj.:

Peněžní údaje v podnikovém výkazu se vykazují podle daného členského státu:

• buď bez DPH; tento způsob je třeba používat pro všechny podniky, na které se vztahuje běžný systém,

• nebo s DPH. Je třeba, aby členské státy, které tento způsob používají, poskytovaly každoročně na elektronických nosičích dat, obsahujících roční účetní údaje, seznam sazeb DPH, používaných v průběhu období pro každou položku podnikového výkazu.

Podniky používající běžný systém neuvádějí u položek 108 až 111 žádné údaje. Totéž platí v případě, kdy jsou nákup a prodej v podnikovém výkazu zapisovány včetně DPH.

Ohledně DPH je třeba uvádět tyto podrobné údaje:

Systém DPH (pořadové číslo 400), který se na podnik vztahuje, je třeba vyznačit pro každý podnik číselným kódem z níže uvedeného seznamu:

Položky 108 až 111 se vykazují pouze tehdy, pokud se na podnik vztahuje zemědělský systém (nebo podobné systémy).

Zemědělský systém (nebo podobné systémy) je zaměřen na poskytnutí úplné náhrady DPH ze zboží a služeb nakoupených za běžné ceny a z investic. V takovém případě se nákup a prodej vykazují bez DPH.

DPH vybraná za účetní období z prodaných produktů.

DPH zaplacená během účetního období z běžných nákupů zboží a služeb. V Itálii tato položka zahrnuje také DPH zaplacenou správci daně při uplatnění přepočítacího koeficientu.

DPH zaplacená během účetního období z nákupu dlouhodobých aktiv (investic).

Proplacená částka.

Podpory a subvence, jež je nutné zapsat do položek 112 až 118, jsou podpory a subvence, jež byly uděleny z veřejných fondů s výjimkou podpor a subvencí týkajících se investic uváděných v položkách 94 až 103.

Objem získaných nebo schválených podpor a subvencí pro kategorie hospodářských zvířat (položky 22 až 50), produktů (položky 120 až 313 a jejich podpoložky) a ostatní získané nebo splatné podpory s výjimkou podpor na náklady a nákup hospodářských zvířat. Všechny údaje se musí vztahovat na hospodářská zvířata, plochu pozemků a produkty podniku, odpovídající činnostem v průběhu účetního období.

• Kód 600 uvádí platby na plochu pozemků celkem na základě nařízení (ES) č. 1251/1999 a (ES) č. 1782/2003, včetně plateb za vyjmutí půdy z produkce a energetických plodin. Tuto celkovou částku a podrobné údaje je třeba uvést také v tabulce M.

• Kód 670 uvádí podporu v rámci režimu jednotné platby, vycházející z nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Tuto celkovou částku a podrobné údaje je třeba uvést také v tabulce M.

• Kód 680 uvádí podporu v rámci režimu jednotných plateb na plochu, vycházející z nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Tuto celkovou částku je třeba uvést také v tabulce M.

• Kód 700 uvádí přímé platby celkem v rámci společné organizace trhu s hovězím a telecím masem, vycházející z nařízení (ES) č. 1254/1999 a (ES) č. 1782/2003. Tuto celkovou částku a podrobné údaje je třeba uvést také v tabulce M.

• Kód 770 uvádí prémie pro mléčné výrobky a dodatečné platby, vycházející z nařízení Rady (ES) č. 1782/2003. Tuto celkovou částku a podrobné údaje je třeba uvést také v tabulce M.

• Kód 800 uvádí přímé podpory na metody zemědělské produkce, které jsou určeny k ochraně životního prostředí a udržování venkovské krajiny nebo ke zlepšení životních podmínek zvířat.

• Kód 810 uvádí platby vyplacené zemědělcům, na které se vztahují omezení zemědělské produkce, uplatňovaná v oblastech s environmentálními omezeními.

• Kód 820 uvádí vyrovnávací příspěvky v znevýhodněných oblastech.

• Kód 830 uvádí podporu na pomoc zemědělcům přizpůsobit se náročným normám založeným na právních předpisech Společenství.

• Kód 835 uvádí podporu na náklady zemědělského poradenství.

• Kód 840 uvádí podporu na metody zemědělské produkce, které jsou určeny k zvýšení kvality zemědělských produktů.

• Kód 900 uvádí podporu poskytnutou na zalesňování zemědělské půdy.

• Kód 910 uvádí ostatní podporu lesnímu hospodářství.

• Kód 951 uvádí podpory a subvence na živočišnou výrobu, neuvedené ve výše uvedených kódech.

• Kód 952 uvádí podpory a subvence na produkty rostlinné výroby, neuvedené ve výše uvedených kódech.

• Kód 953 uvádí podpory a subvence na rozvoj venkova, neuvedené ve výše uvedených kódech.

• Kód 955 uvádí doplňkovou podporu, vycházející z nařízení Rady (ES) č. 1782/2003.

• Kód 998 zahrnuje platby za škody způsobené živelnou katastrofou, vyrovnávací platby za škody na výrobě nebo výrobních prostředcích poskytnuté orgány veřejné správy. (Pro vyrovnávací platbu ze soukromého pojištění se použije tabulka F a položka 181 v tabulce K.)

• Kód 999 zahrnuje podpory a subvence výjimečného charakteru (např. agromonetární vyrovnávací platbu). Vzhledem k jejich výjimečnému charakteru se tyto platby vykazují v hotovosti.

• Kódy 1052 a 2052 uvádějí vyrovnávací platby za zastavení produkce mléka. Každoroční platby je třeba zapsat do položky 1052, jednorázové platby do položky 2052.

• Kód 950 je třeba použít pro všeobecné subvence, které nelze přiřadit k žádné činnosti (= pod žádný z uvedených kódů).

Objem podpor a subvencí týkajících se nákladů (položky 59 až 92).

Z toho: podrobné informace k celkové částce položky 114 rozčleněné podle druhu nákladů (položky 59 až 92).

Objem podpor a subvencí na nákup hospodářských zvířat (sloupec 1 v položkách 51 až 58).

Z toho: podrobné informace k celkové částce položky 116 rozčleněné podle kategorií hospodářských zvířat (položky 51 až 58).

Úhrn položek 112, 114 a 116.

Položky některých produktů jsou rozděleny do podpoložek. V takových případech je třeba uvést informace sloupců 4 až 10 pod podpoložky i základní položku. V tomto případě se souhrnný údaj za podpoložky vkládá do základní položky.

Plodiny pěstované na půdě vyjmuté z produkce podle nařízení (ES) č. 1251/1999 a (ES) 1782/2003 je třeba vykazovat samostatně. Samostatné vykazování je nutno použít také v případech, kdy je stejná plodina pěstována jak se zavlažováním, tak i bez zavlažování.

Údaje pro produkty rostlinné výroby nastojato je třeba zanést pod příslušnou položku, s výjimkou plochy pozemků, která se nevykazuje. Totéž platí pro produkty pěstované na půdě propachtované příležitostně na dobu kratší než jeden rok.

Obiloviny na siláž se nezahrnují mezi položky 120 až 128. Uvádí se v položkách 326 „Kukuřice na siláž“ a 327 „Ostatní obiloviny na siláž“. Proso, tritikale, pohanka a čirok (bez krmného čiroku) se uvádí v položce 128 „Ostatní obiloviny“. Krmný čirok se uvádí v položce 145 „Ostatní pícnin“.

Osiva se uvádí v položkách 120 až 128.

Produkty je nutno uvádět v pořadí výše uvedených čísel.

Rozlišují se tyto druhy plodin a jim odpovídající kódy:

Polní produkce (včetně čerstvé zeleniny, melounů a jahod pěstovaných na volném prostranství střídavým osevním postupem se zemědělskými plodinami; bez plodin pěstovaných na půdách povinně vyjmutých z produkce podle nařízení (ES) č. 1251/1999 nebo (ES) 1782/2003).

Hlavní plodiny (nezavlažované)

K hlavním plodinám patří:

• samostatné plodiny, tj. plodiny pěstované v dané oblasti jako jediné v průběhu účetního období,

• smíšené plodiny: plodiny seté, obdělávané a sklízené společně a produkující jako konečný produkt směsku,

• plodina, která zůstává v půdě nejdéle z vedlejších následných plodin pěstovaných v průběhu účetního období na dané ploše.

Kombinované plodiny (nezavlažované)

Plodiny pěstované určitý čas spolu na stejné ploše, přičemž každá z nich běžně produkuje oddělenou sklizeň během účetního období. Celková plocha je mezi tyto plodiny rozdělena v poměru, ve kterém plodiny skutečně zabírají plochu.

Vedlejší následné plodiny (nezavlažované)

Plodiny pěstované následně za sebou během účetního období na dané ploše a nepovažované za hlavní plodiny.

Zavlažované vedlejší následné plodiny

Plodina je považována za zavlažovanou, pokud je voda běžně dodávána uměle.

Tyto dva typy plodin se uvádí, pokud jsou o nich v účetnictví k dispozici informace.

Plocha se uvádí v arech (100 arů = 1 hektar) s výjimkou ploch používaných pro pěstování hub (položka 139), které jsou uváděny v metrech čtverečních. Tyto plochy nejsou uvedeny v celkových plochách (viz položku 183).

Plochy pro každou kategorii rostlinné výroby se udávají v tomto sloupci s výjimkou vedlejších plodin (položky 161, 284, 299 až 301 a 304) a zpracovaných produktů (položky 160 a 288). Produkty získané zpracováním zakoupených plodin, tržní plodiny zakoupené nastojato nebo pocházející z půdy propachtované na období kratší než jeden rok se udávají bez udání plochy. Ve sloupci 3 (chybějící údaje) je nutno uvést kód 1.

U podpoložek týkajících se čerstvé zeleniny, melounů a jahod (335 až 341), květin a dekorativních rostlin (položky 342 až 344) pěstovaných ve venkovním zelinářství nebo pod ochranným krytem se uvádí plocha skutečně použitá pro pěstování plodin (obdělaná plocha). Příklad: pěstují-li se ředkvičky, pak salát a potom pór na jediné ploše jednoho hektaru venkovního zelinářství, uvede se v položce 137 základní plocha 1 ha; obdělávaná plocha v položkách 339 a 336 se uvede třikrát 1 ha pro každý produkt. Pokud nejsou informace v účetnictví podniku k dispozici, ve sloupci 3 (chybějící údaje) je nutno uvést kód 1.

Množství produkce živočišné a rostlinné výroby za účetní období (bez ztrát na poli a v podniku). Toto množství se uvádí za hlavní produkty podniku (bez vedlejších produktů).

Toto množství se uvádí v metrických centech (100 kg), s výjimkou vajec (položka 169), která se uvádí v tisících kusů, a vína a vinařských produktů (položky 286 až 290), které se uvádí v hektolitrech. U mléka se uvádí množství tekutého mléka bez ohledu na formu, ve které je mléko prodáno, spotřebováno v podniku, nebo použito jako naturálie nebo v podniku (smetana, máslo, sýr apod.). Mléko vysáté telaty se v produkci neuvádí.

Pokud není možné s ohledem na podmínky prodeje uvést skutečnou produkci v metrických centech (např. v případě tržeb za plodiny nastojato a plodiny pěstované ve smluvním vztahu), uvádí se v sloupci 3 (chybějící údaje) kód 2 za plodiny pěstované ve smluvním vztahu a kód 3 v ostatních případech.

Hodnota produktů na skladě na začátku účetního období bez hospodářských zvířat. Tyto produkty je třeba ocenit ve výstupních cenách zemědělské produkce v den ocenění.

Celková hodnota tržeb (bez ohledu na to, zda výnos byl, nebo nebyl přijat během účetního období) za produkty, jež byly na skladě na začátku účetního období nebo byly během tohoto období sklizeny.

Celkový údaj za prodanou produkci obsahuje hodnotu produktů vrácených do podniku (odstředěné mléko, pulpa apod.). Tato hodnota je také uváděna v nákladech podniku.

Všechny vyrovnávací platby (např. za škody krupobitím) přijaté během účetního období je nutné přičíst k celkové hodnotě tržeb za dotyčné produkty ve všech případech, kdy je lze přidělit na produkci takových produktů. Jinak se zapíší do položky 181 „Ostatní produkce a příjmy“.

Podpory a subvence obdržené na produkty během účetního období se do celkového prodeje nezahrnují; uvádějí se v položce 112 (viz pokyny k této položce). Pokud jsou případné marketingové náklady známé, neodečítají se od celkového prodeje, ale udávají se v položce 71 „Ostatní specifické náklady živočišné výroby“ nebo 76 „Ostatní specifické náklady rostlinné výroby“.

Produkty spotřebované domácností držitele podniku (včetně produktů podniku použitých na stravování rekreantů) nebo použité jako platby v naturáliích za zboží a služby (včetně mezd v naturáliích). Dané produkty se oceňují ve výstupních cenách zemědělské produkce.

Hodnota produktů na skladě na konci účetního období bez hospodářských zvířat. Produkty je třeba ocenit ve výstupních cenách zemědělské produkce v den ocenění.

Hodnota produktů podniku ve výstupních cenách zemědělské produkce, jež byly na skladě na začátku účetního období nebo byly vyprodukovány v průběhu roku, a byly během období použity jako vstupy podniku. Patří mezi ně:

• krmivo pro hospodářská zvířata:

  hodnota tržních produktů podniku (produktů, jež jsou aktuálně prodejné) ve výstupních cenách zemědělské produkce, použitých v průběhu období jako krmivo pro hospodářská zvířata. Sláma podniku použitá v podniku (jako píce nebo stelivo) se oceňuje pouze tehdy, je-li produktem prodejným v dotyčné oblasti a dotyčném období. Mléko vysáté telaty se do použití v podniku nezahrnuje;

  produkty, kterých se to týká, jsou ohodnoceny ve výstupních cenách zemědělské produkce,

• osiva a sadba:

  hodnota tržních produktů podniku ve výstupních cenách zemědělské produkce, použitých jako osiva nebo sadba plodin během účetního období.

Množství vlastněných kvót je třeba vždy uvést ve sloupci 9.

Je nutno uvést také kvóty původně volně zakoupené v běžných tržních hodnotách, pokud je možno s nimi obchodovat odděleně od pozemků. Kvóty, s kterými není možné volně obchodovat mimo dané pozemky, se uvádí pouze v tabulce G.

Některé uváděné údaje jsou zároveň uváděny jednotlivě nebo jako součást jiných souhrnných ukazatelů v jiných položkách v tabulkách F, G a/nebo K.

Použijí se tyto položky:

Číslo kvóty nebo práva

Kód 1 ve sloupci 2:

• Částky placené za nákup kvót nebo jiných práv.

Kód 2 ve sloupci 2:

• Částka placená za leasing nebo pronájem kvót nebo jiných práv. Také zahrnuto v nájemném placeném v položce 85 (Zaplacené nájemné) v tabulce F.

Kód 1 ve sloupci 2:

• Částka přijatá z prodeje kvót nebo jiných práv.

Kód 2 ve sloupci 2:

• Částka přijatá z pronájmu nebo leasingu kvót nebo jiných práv. Také zahrnuto v položce 181 (Ostatní produkty a příjmy) v tabulce K.

Kód 1 ve sloupci 2:

• Hodnota počátečního stavu množství, které má držitel k dispozici, ať už bylo pořízeno původně zdarma nebo zakoupeno; uvádí se v běžných tržních hodnotách, pokud je možné s kvótami obchodovat volně mimo danou půdu.

Kód 2 ve sloupci 2:

• Nevyužito.

Odpisy kvót a práv je možné uvádět v tomto sloupci. Žádné odpisy kvót a jiných práv však není možné použít v tabulce G (položka 340).

Kód 1 ve sloupci 2:

• Hodnota konečného stavu množství, které má držitel k dispozici, ať už bylo pořízeno původně zdarma nebo zakoupeno; uvádí se v běžných tržních hodnotách, pokud je možné s kvótami obchodovat volně mimo danou půdu.

Kód 2 ve sloupci 2:

• Nevyužito.

Jednotky se používají tyto:

• položky 401, 421 až 442: metrické centy,

• položky 402 a 404: počet základních jednotek,

• položka 470: počet nároků

• položka 499 nevyužita

Uvádět pouze jednou, pokud je ve sloupci 2 kód 2.

Položka 401: doplňková dávka za mléko splatná v účetním období, jinak placená částka. Uvést „0“, pokud existuje kvóta, ale není provedena žádná platba.

Pro položky 600 až 655, 680 a 769 je třeba, aby plocha v arech byla označena s ohledem na to, která podpora je splatná výrobci. U položek 710 až 766 je třeba uvést počet plateb. U položek 670 až 674 je třeba uvést počet aktivovaných nároků. U položek 770 až 772 je třeba uvést sumu individuálních referenčních množství (v metrických centech).

Souhrn podpory, která byla přijata, nebo pro niž je stanoven nárok v průběhu účetního období.

Pro položky 602 až 613, 622 až 633 a 650 je třeba označit referenční výnos plodin (v kilogramech na hektar) používaný pro výpočet prémií, které mají být obdrženy. Pokud tato data nejsou v účetnictví podniku k dispozici, je možné je uvést kontaktními orgány při využití regionálních údajů na základě polohy podniku.

Kategorie hospodářských zvířat se označují použitím číselných kódů 22 až 50, které odpovídají položkám pro stejné kategorie hospodářských zvířat použité v tabulce D. Pokud nejsou k dispozici údaje pro všechny kategorie, lze použít jejich souhrn.

Mezisoučty nákupů a prodejů podle druhů hospodářských zvířat (koňovití, skot, ovce, kozy, prasata, drůbež, ostatní hospodářská zvířata) se zapisují do tabulky E.

(sloupec 2). Nevyužito

(sloupec 3). Nevyužito

Uvedeno v kusech

Celkový nákup hospodářských zvířat v průběhu účetního období (včetně nákladů spojených s nákupem). Související podpory a subvence nejsou odečteny od součtů těchto nákupů, ale jsou specifikovány pod položkou 116 (viz návody týkající se této položky).

Uvedeno v kusech.

Celkový prodej hospodářských zvířat v průběhu účetního období. Související podpory a subvence nejsou v součtu prodeje zahrnuty, ale jsou specifikovány pod položkou 112 (viz vysvětlivky k této položce). Jsou-li známy marketingové náklady, pokud nějaké jsou, nejsou odečteny od celkového prodeje, ale jsou uvedeny pod položkou 71 „Ostatní specifické náklady živočišné výroby“.

(sloupce 8 až 10): nevyužito.

PŘÍLOHA III PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČETNÍCH ÚDAJŮ: TECHNICKÉ SPECIFIKACE

1. Charakteristiky zařízení

Bude přijata pouze komprese ZIP.

Kontaktní orgán každého členského státu a služba Komise, která odpovídá za správu zemědělské účetní datové sítě, se mohou dohodnout na jiných formách přenosu dat.

• 1. Kontaktní orgán musí poskytnout výměnný protokol. Je třeba, aby popisoval technické charakteristiky typu zařízení, které je používáno pro výměnu dat, a charakteristiky souboru přenášeného tímto zařízením.
• 2. Zařízení obsahuje pouze jediný soubor.