Tato směrnice se vztahuje na činnosti zubních lékařů vymezené v článku 5 směrnice 78/687/EHS a vykonávané pod těmito označeními:

• ve Spolkové republice Německo:

  Zahnarzt,

• v Belgii:

  licencié en science dantaire/licentiaat in de tandheelkunde,

• v Dánsku:

  tandlæge,

• ve Francii:

  chirurgien-dentiste,

• v Irsku:

  dentist, dental practitioner nebo dental surgeon,

• v Itálii:

  odontoiatra,

• v Lucembursku:

  médecin-dentiste,

• v Nizozemsku:

  tandarts,

• ve Spojeném království:

  dentist, dental practitioner nebo dental surgeon,

• v Řecku:

  οδοντίατρος ή χειρούργoς οδοντίατρος,

• ve Španělsku:

  Licenciado en Odontología,

• v Portugalsku:

  médico dentista,

• v Rakousku:

  označení, které Rakousko oznámí členským státům a Komisi nejpozději do 31. prosince 1998,

• ve Finsku:

  hammaslääkäri/tandläkare,

• ve Švédsku:

  tandläkare,

• v České republice:

  Zubní lékař,

• v Estonsku:

  Hambaarst,

• na Kypru:

  Οδοντίατρος,

• v Lotyšsku:

  Zobārsts,

• v Litvě:

  Gydytojas odontologas,

• v Maďarsku:

  Fogorvos,

• na Maltě:

  Kirurgu Dentali,

• v Polsku:

  Lekarz dentysta,

• ve Slovinsku:

  Doktor dentalne medicine / Doktorica dentalne medicine,

• na Slovensku:

  Zubný lekár,

• v Bulharsku:

  Лекар по дентална медицина,

• v Rumunsku:

  medic dentist.

Diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v článku 2 jsou

Diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v článku 4 jsou:

1. Hostitelský členský stát je oprávněn požadovat od státních příslušníků členských států, kteří usilují o získání některého z diplomů, osvědčení nebo jiných dokladů o dosažené kvalifikaci odborných zubních lékařů, které nejsou vydávány v členském státě původu nebo posledního usazení, aby splnili podmínky odborné přípravy stanovené jeho vlastními právními a správními předpisy.

2. Hostitelský členský stát však bere v úvahu celou dobu nebo část doby odborné přípravy, které dosáhli státní příslušníci uvedení v odstavci 1 a které dokládá diplom, osvědčení nebo jiný doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušnými orgány členského státu původu nebo posledního usazení, odpovídá-li délka této odborné přípravy délce, kterou hostitelský členský stát požaduje pro dotyčnou specializovanou odbornou přípravu.

Bere též v úvahu jejich odbornou praxi, další odbornou přípravu a soustavné vzdělávání v oboru zubního lékařství.

3. Příslušné orgány a subjekty hostitelského členského státu po ověření obsahu a délky odborné přípravy dotyčné osoby na základě předložených diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci a s přihlédnutím k odborné praxi, další odborné přípravě a soustavnému vzdělávání v oboru zubního lékařství, tuto osobu informují o délce další odborné přípravy a o oblastech, které zahrnuje.

4. Členský stát rozhodne do čtyř měsíců ode dne, kdy žadatel podá svou žádost včetně úplné podpůrné dokumentace.

1. Každý členský stát uzná jako dostatečný důkaz pro státní příslušníky členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci nevyhovují všem základním požadavkům odborné přípravy stanoveným v článku 1 směrnice 78/687/EHS, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zubního lékaře, které byly vydány těmito členskými státy před provedením směrnice 78/687/EHS a které doplňuje potvrzení osvědčující, že tito státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

2. Každý členský stát uzná jako dostatečný důkaz pro státní příslušníky členských států, jejichž diplomy, osvědčení nebo jiné doklady o dosažené kvalifikaci odborných zubních lékařů nevyhovují všem základním požadavkům odborné přípravy stanoveným v článcích 2 a 3 směrnice 78/687/EHS, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci odborných zubních lékařů, které byly vydány těmito členskými státy před provedením směrnice 78/687/EHS. Hostitelský členský stát však může požadovat, aby diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci byly doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu původu nebo posledního usazení, které dokládá výkon činnosti odborného zubního lékaře po dobu odpovídající dvojnásobku rozdílu mezi délkou specializované odborné přípravy v členském státě původu nebo posledního usazení a minimálními délkou studia stanovenou ve směrnici 78/687/EHS, jestliže tato doba nedosahuje minimální délky odborné přípravy stanovené v článku 2 směrnice 78/687/EHS.

Požadoval-li však hostitelský členský stát před provedením této směrnice minimální délku odborné přípravy kratší, než je délka stanovená v článku 2 směrnice 78/687/EHS, může být rozdíl zmíněný v prvním pododstavci určen pouze na základě minimální délky odborné přípravy stanovené v uvedeném státu.

3. Státním příslušníkům členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosaženékvalifikacizubních lékařů nebo odborných zubních lékařů v ortodoncii a ústní chirurgii neodpovídají označením uvedeným pro tento členský stát v přílohy A a B, uznává každý členský stát jako dostatečný důkaz diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány členskými státy a které jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty. Toto osvědčení potvrzuje, že tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů nebo odborných zubních lékařů v ortodoncii a ústní chirurgii dokládají odbornou přípravu v souladu s ustanoveními směrnice 78/687/EHS uvedenými podle okolností v článcích 2 nebo 4 této směrnice jsou členským státem, který je vydává, považovány za rovnocenné těm, které jsou uvedeny podle okolností v přílohy A a B této směrnice.

1. Státním příslušníkům členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v článku 1 směrnice 78/687/EHS, uznávají ostatní členské státy kromě Německa tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, jestliže

• dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa,

• opravňují držitele k výkonu činností zubního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady vydané příslušnými německými orgány a uvedené v příloha A a

• jsou doplněny potvrzením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že dotyční státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti v Německu po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.

2. Státním příslušníkům členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci odborných zubních lékařů dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v článcích 2 a 3 směrnice 78/687/EHS, uznávají ostatní členské státy kromě Německa tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, jestliže

• dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa,

• opravňují držitele k výkonu činností odborného zubního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady vydané příslušnými německými orgány a uvedené v příloha B.

Mohou nicméně požadovat, aby tyto diplomy, osvědčení nebo jiné doklady o dosažené kvalifikaci byly doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány nebo subjekty, které dokládá výkon činností odborného zubního lékaře po dobu odpovídající dvojnásobku rozdílu mezi délkou specializované odborné přípravy získané na území Německa a minimální délkou odborné přípravy stanovenou ve směrnici 78/687/EHS, jestliže tato doba nedosahuje minimální délky odborné přípravy stanovené v článku 2 směrnice 78/687/EHS.

1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství nebo odborného zubního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru zubního lékařství a odborného zubního lékařství, pokud jde o přístup k povolání zubního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

1. Aniž je dotčen článek 17, zajistí hostitelské členské státy, aby státním příslušníkům členských států, kteří splňují podmínky stanovené v článcích 2, 4, 7, 19, 19a, 19b, 19c, 19d a 19e, bylo uznáno právo užívat jejich zákonný akademický titul nebo popřípadě jeho zkratku udělený členským státem původu nebo posledního usazení, a to v jazyce tohoto státu. Hostitelské členské státy mohou stanovit, že za tímto titulem musí následovat název a sídlo zařízení nebo zkušební komise, která jej udělila.

2. Je-li možné zaměnit akademický titul členského státu původu nebo posledního usazení s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stanovit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul členského státu původu nebo posledního usazení ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.

1. Hostitelský členský stát, který požaduje od svých státních příslušníků pro první přístup k některé z činností uvedených v článku 1 důkaz bezúhonnosti nebo dobré pověsti, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům členských států potvrzení prokazující splnění těchto podmínek bezúhonnosti nebo dobré pověsti vyžadovaných v uvedeném členském státě vydané příslušnými orgány členského státu původu nebo předchozího usazení.

2. Nepožaduje-li členský stát původu nebo posledního usazení pro přístup k dotyčné činnosti důkaz bezúhonnosti nebo dobré pověsti, může hostitelský členský stát požadovat od státních příslušníků členského státu původu nebo posledního usazení výpis z rejstříku trestů, nebo neexistuje-li, rovnocenný doklad vydaný příslušným orgánem členského státu původu nebo posledního usazení.

3. Dozví-li se hostitelský členský stát o závažných a konkrétních skutečnostech, ke kterým došlo mimo jeho území před zahájením činnosti dané osoby v tomto státě a které mohou ovlivnit přístup k dotyčné činnosti, může o tom uvědomit členský stát původu nebo posledního usazení.

Členský stát původu nebo posledního usazení prověří věrohodnost těchto skutečností. Příslušné orgány samy rozhodnou o povaze a rozsahu vyšetřování, které má být provedeno, a oznámí hostitelskému členskému státu důsledky, které z něj vyplývají pro potvrzení nebo doklady, které vydaly.

4. Členské státy zajistí důvěrnost předávaných informací.

1. Platí-li v hostitelském členském státu právní a správní předpisy, které se týkají zachovávání bezúhonnosti nebo dobré pověsti včetně ustanovení o kázeňských postizích v případě závažného profesního pochybení nebo odsouzení za trestný čin a které souvisejí s výkonem některé z činností uvedených v článku 1, předá členský stát původu nebo posledního usazení hostitelskému členskému státu nezbytné informace o opatřeních nebo kázeňských postizích profesní nebo správní povahy, které byly přijaty vůči dotyčné osobě, a o trestních postizích týkajících se výkonu povolání v členském státě původu nebo posledního usazení.

2. Dozví-li se hostitelský členský stát o závažných a konkrétních skutečnostech, ke kterým došlo mimo jeho území před zahájením činnosti dané osoby v tomto státě a které mohou ovlivnit výkon dotyčné činnosti, může o tom uvědomit členský stát původu nebo posledního usazení.

Členský stát původu nebo posledního usazení prověří věrohodnost těchto skutečností. Příslušné orgány samy rozhodnou o povaze a rozsahu vyšetřování, které má být provedeno, a oznámí hostitelskému členskému státu důsledky, které z něj vyplývají pro informace, které byly předány podle odstavce 1.

3. Členské státy zajistí důvěrnost předávaných informací.

1. Řízení o přijetí oprávněné osoby k přístupu k některé z činností uvedených v článku 1 podle článků 9, 10 a 11 musí být skončeno co nejdříve a nejpozději tři měsíce po předložení veškerých dokladů týkajících se dotyčné osoby, aniž tím jsou dotčeny lhůty, které mohou vyplynout z případného odvolání podaného v závěru tohoto řízení.

2. V případech uvedených v čl. 9 odst. 3 a čl. 10 odst. 2 staví žádost o přezkum běh lhůty uvedené v odstavci 1.

Dotázaný členský stát musí odpovědět ve lhůtě tří měsíců.

Hostitelský členský stát po obdržení odpovědi nebo po uplynutí zmíněné lhůty pokračuje v řízení podle odstavce 1.

1. Požaduje-li některý členský stát od svých státních příslušníků pro přístup k některé z činností uvedených v článku 1 nebo pro její výkon povolení profesní organizace či sdružení nebo zapsání či členství v nich, osvobodí tento členský stát od této povinnosti státní příslušníky členských států pro případ poskytování služeb.

Oprávněná osoba poskytuje služby se stejnými právy a povinnostmi jako státní příslušníci hostitelského členského státu; zejména podléhá kázeňským opatřením profesní nebo správní povahy platným v tomto členském státě.

Pro tento účel a jako doplněk k prohlášení uvedenému v odstavci 2, které se týká poskytování služeb, mohou členské státy, aby umožnily užití kázeňských opatření platných na svém území, stanovit dočasnou automatickou registraci v profesní organizaci či sdružení či formální členství nebo zápis do seznamu za podmínky, že se tím nezpozdí ani nijak neztíží poskytování služeb a že to nepřinese poskytovateli služby dodatečné výdaje.

Přijme-li hostitelský členský stát opatření k provedení druhého pododstavce nebo se dozví o skutečnostech odporujících těmto ustanovením, neprodleně o tom uvědomí členský stát, v němž je oprávněná osoba usazena.

2. Hostitelský členský stát může stanovit, že oprávněná osoba musí učinit před příslušnými orgány předběžné prohlášení týkající se poskytování jejích služeb, pokud s výkonem těchto služeb bude spojen dočasný pobyt na jeho území.

V naléhavých případech může být toto prohlášení učiněno v co nejkratší době po poskytnutí služeb.

3. V souladu s odstavci 1 a 2 může hostitelský členský stát požadovat od oprávněné osoby předložení jednoho nebo několika dokladů obsahujících tyto údaje:

• prohlášení uvedené v odstavci 2,

• potvrzení osvědčující, že oprávněná osoba vykonává dotyčné činnosti v souladu se zákony členského státu, ve kterém je usazena,

• potvrzení, že oprávněná osoba je držitelem jednoho nebo několika diplomů, osvědčení či jiných dokladů o dosažené kvalifikaci požadovaných pro poskytování dotyčných služeb a uvedených v této směrnici.

4. Doklad nebo doklady stanovené v odstavci 3 nesmějí být při předložení starší dvanácti měsíců.

5. Zbaví-li členský stát zcela nebo zčásti, dočasně nebo trvale některého ze svých státních příslušníků nebo státního příslušníka jiného členského státu usazeného na jeho území způsobilosti vykonávat některou z činností uvedených v článku 1, zajistí podle okolností dočasné nebo trvalé odnětí potvrzení uvedeného v odst. 3 druhé odrážce.

1. Je-li v hostitelském členském státě užívání profesního označení týkajícího se některé z činností uvedených v článku 1 právně upraveno, mají státní příslušníci ostatních členských států, kteří splňují podmínky stanovené v článku 2, čl. 7 odst. 1 a článcích 19, 19a, 19b, 19c, 19d a 19e, profesní označení hostitelského členského státu, které v tomto státě odpovídá jeho podmínkám pro vzdělání, a používají jeho zkratku.

2. Odstavec 1 se rovněž vztahuje na užívání označení odborných zubních lékařů těmi, kdo splňují podmínky stanovené v článcích 4 a čl. 7 odst. 2.

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby umožnily oprávněným osobám získat informace o právní úpravě zdravotnictví a sociálního zabezpečení a popřípadě o pravidlech profesní etiky v hostitelském členském státě.

Pro tento účel mohou zřídit informační střediska, kde mohou oprávněné osoby získat nezbytné informace. Hostitelský členský stát může oprávněné osobě, která je v něm usazena, uložit povinnost tato střediska kontaktovat.

2. Členské státy mohou zřídit střediska uvedená v odstavci 1 při příslušných orgánech a subjektech, které určí ve lhůě stanovené v zi 24 odst 1.

3. Členské státy zajistí, aby si oprávněné osoby ve svém zájmu a v zájmu svých pacientů případně osvojily jazykové znalosti nezbytné k výkonu jejich odborné činnosti v hostitelském členském státě.

1. Od okamžiku, kdy Itálie přijme opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí, uznávají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství, které byly vydány v Itálii osobám, které zahájily vysokoškolská studia lékařství nejpozději 18 měsíců po oznámení této směrnice, doplněné potvrzením vydaným příslušnými italskými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost vykonávaly v Itálii činnosti uvedené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení a že jsou oprávněny vykonávat dotyčné činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomů, osvědčení nebo jiných dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v příloha A této směrnice.

Požadavek tříleté praxe uvedený v prvním odstavci se nevztahuje na osoby, které úspěšně absolvovaly nejméně tříletou odbornou přípravu, kterou příslušné orgány uznaly za rovnocennou odborné přípravě uvedené v článku 1 směrnice 78/687/EHS.

2. Členské státy uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v lékařství vydané v Itálii osobám, které začaly své univerzitní lékařské vzdělávání mezi 28. lednem 1980 a 31. prosincem 1984, doprovázené osvědčením vydaným příslušnými italskými orgány uvádějícím,

• že dotyčné osoby složily odbornou zkoušku způsobilosti u příslušného italského orgánu, aby prokázaly, že dosáhly takové úrovně znalostí a dovedností jako osoby, které jsou držiteli označení vyjmenovaných pro Itálii v příloze A,

• že dotyčné osoby v Itálii během pěti let před vydáním osvědčení skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost vykonávaly činnost uvedenou v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let,

• a že jsou oprávněny vykonávat nebo skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost vykonávají činnost uvedenou v článku 5 směrnice 78/687/EHS za stejných podmínek jako držitelé označení vyjmenovaných pro Itálii v příloze A této směrnice.

Požadavek skládat zkoušku způsobilosti uvedený v prvním pododstavci lze prominout v případě osob, které úspěšně dokončily nejméně tři roky studia prohlášeného příslušnými orgány za rovnocenné odborné přípravě uvedené v článku 1 směrnice 78/687/EHS.

1. Od dne přistoupení České republiky uznávají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství udělené v České republice nebo v bývalém Československu osobám, které započaly svou univerzitní lékařskou přípravu před přistoupením, doprovázené osvědčením vydaným příslušným českým orgánem uvádějícím, že tyto osoby v České republice vykonávaly skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost činnosti vymezené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení a že tyto osoby jsou oprávněny provozovat tyto činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomu uvedeného v příloze A této směrnice.

2. Od požadavku tříleté praxe uvedeného v prvním pododstavci je upuštěno v případě osob, jež úspěšně dokončily nejméně tři roky studia, které příslušné orgány potvrdí jako rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/EHS.

1. Ode dne přistoupení Slovenska uznávají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství udělené na Slovensku nebo v bývalém Československu osobám, které započaly svou univerzitní lékařskou přípravu před přistoupením, doprovázené osvědčením vydaným příslušným slovenským orgánem uvádějícím, že tyto osoby na Slovensku vykonávaly skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost činnosti vymezené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení a že tyto osoby jsou oprávněny provozovat tyto činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomu uvedeného v příloze A této směrnice.

2. Od požadavku tříleté praxe uvedeného v prvním pododstavci je upuštěno v případě osob, jež úspěšně dokončily nejméně tři roky studia, které příslušné orgány potvrdí jako rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/EHS.

1. Ode dne přistoupení Rumunska uznávají členské státy pro účely výkonu činností uvedených v článku 1 této směrnice, diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru lékařství udělené v Rumunsku osobám, které započaly svou vysokoškolskou lékařskou přípravu před 1. říjnem 2003, doprovázené osvědčením vydaným příslušnými rumunskými orgány uvádějícím, že tyto osoby v Rumunsku vykonávaly skutečně, v souladu se zákonem a jako hlavní činnost činnosti vymezené v článku 5 směrnice 78/687/EHS po dobu nejméně tří po sobě jdoucích let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení a že tyto osoby jsou oprávněny provozovat tyto činnosti za stejných podmínek jako držitelé diplomu uvedeného v příloze A této směrnice.

2. Od požadavku tříleté praxe uvedeného v prvním pododstavci je upuštěno v případě osob, jež úspěšně dokončily nejméně tři roky studia, které příslušné orgány potvrdí jako rovnocenné studiu uvedenému v článku 1 směrnice 78/687/EHS.

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi. Itálie přijme tato opatření ve lhůtě nejvýše šesti let a v každém případě v okamžiku, kdy přijme opatření nezbytná k dosažení souladu se směrnicí 78/687/EHS.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.