PŘÍLOHA I (ŽIVÁ ZVÍŘATA)

ČÁST 1

Seznam třetích zemí nebo jejich částí

pro tranzit územím u zvířat určených pro přímou porážku nebo u skotu určeného pro výkrm zasílaných z jednoho členského státu a směřujících do jiného členského státu v nákladních automobilech opatřených pečetěmi s pořadovými čísly. Číslo pečetě musí být zaneseno ve veterinárním osvědčení vydaném podle vzoru uvedeného v příloze F směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství(Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.) pro skot a prasata a podle vzoru I přílohy E směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství(Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19.) pro ovce a kozy. Pečeť navíc musí být při příjezdu na určené stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Společenství neporušená a číslo pečetě musí být zaneseno v systému TRACES. Odpovědné veterinární orgány musí veterinární osvědčení před tranzitem jednou nebo více třetími zeměmi opatřit v místě výjezdu ze Společenství razítkem s odpovídajícím následujícím textem: „POUZE PRO TRANZIT MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI EVROPSKÉ UNIE PŘES BÝVALOU JUGOSLÁVSKOU REPUBLIKU MAKEDONII / ČERNOU HORU / SRBSKO(Nehodící se škrtněte.)(Srbsko nezahrnuje Kosovo ve smyslu rezoluce 1244 Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 10. června 1999.)“

Skot určený pro výkrm musí být přepravován přímo do hospodářství určení stanoveného příslušným veterinárním orgánem místa určení. Uvedená zvířata se nesmí z uvedeného hospodářství přesouvat, kromě přesunu na přímou porážku.

Schválená sběrná střediska musí splňovat tyto podmínky:

• I. Jsou pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

Jednoduchá intradermální tuberkulinace využívající hovězí tuberkulin se provádí podle přílohy B směrnice 64/432/EHS. V případě prasatovitých (Suidae) se jednoduchá intradermální tuberkulinace provádí s využitím ptačího tuberkulinu podle přílohy B směrnice 64/432/EHS, až na to, že místem vstřiku je ohyb kůže na přechodu z hlavy na dorzální část ucha.

Séroaglutinace, test reakce vazby komplementu, test pufrovaným antigenem brucely a kvantitativní enzymaticky vázané imunoabsorbční testy (ELISA) se provádějí podle přílohy C nařízení 64/432/EHS.

Test se provádí podle přílohy C směrnice 91/68/EHS.

Imunodifuzní test v agarovém gelu a kvantitativní enzymaticky vázaný imunoabsorbční test (ELISA) se provádějí podle odstavců A a C kapitoly II přílohy D směrnice Rady 64/432/EHS.

Blokující nebo kompetitivní ELISA test se provádí podle tohoto protokolu:

• Kompetitivní ELISA test, využívající monoklonální protilátku 3-17-A3, je schopen detekovat protilátky proti všem známým sérotypům viru katarální horečky ovcí (VKHO).

• Podstatou tohoto testu je přerušení reakce mezi antigenem VKHO a skupinově specifickou monoklonální protilátkou (3-17-A3) přidáním testovaného séra. Protilátky proti VKHO přítomné v testovaném séru blokují reaktivitu monoklonální protilátky (Mab) a výsledkem je redukce očekávaného vzniku zbarvení po přidání enzymaticky značené proti-myší protilátky a chromogenu/substrátu. Sérum je možné testovat v jednom zředění 1:5 (bodová kontrola – dodatek 1) nebo může být titrováno (titrace séra – dodatek 2) za účelem dosažení bodu ekvivalence roztoku. Za pozitivní lze považovat hodnoty inhibice vyšší než 50 %.

Cc: kontrola konjugátu (žádné sérum/žádna monoklonální protilátka); C++: silná pozitivní kontrola séra; C+: slabá pozitivní kontrola séra; C-: negativní kontrola séra; Cm: kontrola monoklonální protilátky (žádné sérum).

Dodatek 1: uspořádání při jednom zředění (1:5) séra (40 sér/destička)

Dodatek 2: uspoŕádání pŕi titraci séra (10 sér/destička)

• 1. Nařeďte VKHO antigen na předtitrovanou koncentraci v PBS, krátce podrobte ultrazvukovým vibracím, aby se rozptýlil agregovaný virus (pokud sonikátor není k dispozici, silně pipetujte), přidejte 50 ml do všech jamek destičky ELISA. Oklepněte strany destičky, aby se antigen rozptýlil.
• 2. Inkubujte při teplotě 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte destičky třikrát tak, že jamky zalijete nesterilním PBS, vyprázdníte je a vysajte savým papírem.
• 3. Kontrolní jamky: do jamek Cc přidejte 100 ml blokujícího pufru. Do odpovídajících jamek C-, C+ a C++ přidejte 50 ml pozitivního a negativního kontrolního séra ve zředění 1:5 (10 ml séra + 40 ml blokujícího pufru) a do kontrolních jamek přidejte k Mab 50 ml blokujícího pufru.

  Metoda bodové titrace: přidejte zředění 1:5 každého testovaného séra v blokovacím pufru, abyste zdvojili jamky ve sloupcích 3 až 12 (10 ml séra + 40 ml blokujícího pufru)

  nebo

  Metoda titrace séra: ve všech osmi jamkách jednotlivých sloupců 3 až 12 připravte dvojnásobně zředěné řady každého testovaného vzorku (1:5 až 1:640) v blokujícím pufru.

• 4. Ihned po přidání testovaných sér zřeďte Mab 1:1000 v blokujícím pufru a přidejte 50 ml do všech jamek destičky kromě slepé kontroly.
• 5. Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte třikrát pomocí PBS a vysajte savým papírem.
• 6. Nařeďte králičí anti-myší koncentrát na 1/5000 v blokujícím pufru a přidejte 50 ml do všech jamek destičky.
• 7. Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte třikrát pomocí PBS a vysajte savým papírem.
• 8. Nechte roztát OPD a těsně před použitím přidejte 5 ml 30 % peroxidu vodíku do každých 10 ml OPD. Přidejte 50 ml do všech jamek destičky. Asi 10 minut počkejte, dokud se nevyvine zbarvení, a zastavte reakci 1M kyselinou sírovou (50 ml na jamku). Zbarvení by se mělo objevit v kontrolních jamkách s Mab a v těch jamkách, které obsahují séra bez protilátky proti VKHO.
• 9. Vyšetřete a vyhodnoťte destičky buď vizuálně, nebo pomocí spektrofotometru.

Pomocí softwarového balíku vytiskněte hodnoty optické denzity (OD) a procentní inhibiční hodnoty (PI) testovaného a kontrolního séra vycházející ze střední hodnoty zaznamenané v kontrolních jamkách s antigenem. Údaje vyjádřené jako hodnoty OD a PI se používají ke zjištění, zda byl test proveden v rámci přípustných mezí. Horní kontrolní meze (UCL) a dolní kontrolní meze (LCL) pro kontrolu Mab (antigen pus Mab v nepřítomnosti tetovaného séra) leží mezi hodnotami 0,4 a 1,4. Každou destičku, která nevyhovuje výše uvedeným kritériím, je nutné odmítnout.

Pokud softwarový balík není k dispozici, vytiskněte hodnoty OD pomocí tiskárny ELISA. Vypočtěte střední hodnotu OD kontrolních jamek s antigenem, která představuje 100 % hodnotu. Určete 50 % hodnotu OD a ručně vypočítejte pozitivitu a negativitu každého vzorku.

Procentní inhibiční hodnota (PI) = 100 – (OD každé testové kontroly/střední hodnota OD jamek Cm) × 100.

Zdvojené jamky s negativním kontrolním sérem a zdvojené slepé jamky by měly vykázat hodnoty PI mezi +25 % a -25 % a mezi +95 % a +105 % v uvedeném pořadí. Překročení těchto mezních hodnot jamku nezpochybňuje, ale svědčí o tom, že se vyvíjí barva pozadí. Silně a slabě pozitivní séra by měla vykázat hodnoty PI mezi +81 % a +100 % a mezi +51 % a +80 % v uvedeném pořadí.

Diagnostický práh pro testované sérum je 50 % (PI 50 % nebo OD 50 %). Vzorky vykazující hodnoty PI >50 % se považují za negativní. Vzorky, které vykazují hodnoty nad prahem a pod prahem pro zdvojené jamky, se považují za pochybné; takové vzorky lze opakovaně otestovat bodovým testem a/nebo titrací. Pozitivní vzorky lze rovněž titrovat za účelem zjištění stupně pozitivity.

Vizuální vyhodnocení: pozitivní a negativní vzorky jsou snadno rozeznatelné zrakem; slabě pozitivní nebo silně negativní vzorky lze zrakem interpretovat obtížněji.

• 1. Promyjte 40-60 Roux lahví se souvislým porostem buněk BHK-21 třikrát Eagleho médiem bez séra a infikujte sérotypem 1 viru katarální horečky ovcí v Eagleho médiu bez séra.
• 2. Inkubujte při teplotě 37 °C a denně vyšetřujte na cytopatický efekt (CPE).
• 3. Jakmile je CPE zřejmý u 90 až 100 % buněk v každé Roux láhvi, skliďte virus pomocí třepání tak, aby se dosud ulpívající buňky uvolnily od skla.
• 4. Odstřeďujte při 2000 až 3000 otáčkách za minutu, aby buňky vytvořily peletu.
• 5. Odstraňte supernatant a resuspendujte buňky přibližně ve 30 ml PBS obsahujícím 1 % Sarkosylu a 2 ml fenolmethylsulfonylfluoridu (lysis pufr). Toto může způsobit tvorbu gelu z buněk a může se přidat více lysis pufru, aby se tento efekt potlačil. (Pozor: fenylmethylsulfonylfluorid je zhoubný – zacházejte s ním s velkou opatrností!)
• 6. 60 sekund rozrušujte buňky ultrazvukovou sondou při amplitudě 30 mikronů.
• 7. 10 minut odstřeďujte při 10000 otáčkách za minutu.
• 8. Supernatant uchovávejte při +4 °C a zbývající buněčnou peletu resuspendujte v 10 až 20 ml lysis pufru.
• 9. Podrobte ultrazvukovým vibracím a projasněte celkem třikrát, supernatant každého stadia uchovávejte.

ELISA antigen katarální horečky ovcí se titruje nepřímým testem ELISA. Dvojnásobná zředění antigenu se titrují proti konstantnímu zředění (1/100) monoklonální protilátky 3-17-A3. Protokol je tento:

• 1. VKHO antigen zředěný pomocí PBS v poměru 1:20 titrujte v mikrotitrační destičce v sériích dvojnásobných zředění (50 ml/jamka) pomocí mnohokanálové pipety.
• 2. Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.
• 3. Destičky třikrát promyjte pomocí PBS.
• 4. Přidejte 50 ml monoklonální protilátky 3-17-A3 (zředěné 1/100) do každé jamky mikrotitrační destičky.
• 5. Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.
• 6. Destičky třikrát promyjte pomocí PBS.
• 7. Do každé jamky mikrotitrační destičky přidejte 50 ml králičího anti-myšího globulinu konjugovaného na křenovou peroxidasu, ředěného na optimální koncentraci podle předtitrace.
• 8. Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.
• 9. Přidejte substrát a chromogen jak bylo popsáno výše. Zastavte reakci po 10 minutách přidáním jednomolární kyseliny sírové (50 ml/jamka).

Při kompetitivním testu musí být nadbytek monoklonální protilátky, proto se volí takové zředění antigenu, které leží na titrační křivce (ne v oblasti základny), což dává asi 0,8 OD po 10 minutách.

Imunodifúzní test v agarovém gelu se provádí podle tohoto protokolu:

Antigen pro precipitaci se připraví v jakémkoliv systému buněčné kultury, který podporuje rychlé množení referenčního kmene viru katarální horečky ovcí. Doporučují se BHK nebo Vero buňky. Antigen je přítomen v supernatantní tekutině na konci pomnožování viru, ale vyžaduje 50 až 100násobnou koncentraci, aby byl účinný. Toho lze dosáhnout pomocí kteréhokoliv standardního postupu koncentrace proteinu. Virus v antigenu může být inaktivován přidáním 0,3 % (objem/objem) beta-propiolaktonu.

Pomocí mezinárodního referenčního séra a antigenu se připraví národní standardní sérum upravené na optimální proporci vůči mezinárodnímu referenčnímu séru, lyofilizuje se a použije v každém testu jako známé kontrolní sérum.

Imunodifúzní test v agarovém gelu se provádí podle tohoto protokolu:

Antigen pro precipitaci se připraví v jakémkoliv systému buněčné kultury, který podporuje rychlé množení vhodného(ných) sérotypu(ů) viru epizootické hemoragické choroby. Doporučují se BHK nebo Vero buňky. Antigen je přítomen v supernatantní tekutině na konci pomnožování viru, ale vyžaduje 50 až 100násobnou koncentraci, aby byl účinný. Toho lze dosáhnout pomocí kteréhokoliv standardního postupu koncentrace proteinu. Virus v antigenu může být inaktivován přidáním 0,3 % (objem/objem) beta-propiolaktonu.

Pomocí mezinárodního referenčního séra a antigenu se připraví národní standardní sérum upravené na optimální proporci vůči mezinárodnímu referenčnímu séru, lyofilizuje se a použije v každém testu jako známé kontrolní sérum.

Sérumneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Jakýkoli jiný test uznávaný v rámci rozhodnutí Komise 93/42/ES o dalších zárukách týkajících se infekční bovinní rhinotracheitidy, pokud jde o skot určený pro členské státy nebo jejich regiony prosté této choroby.

Sběr jícno/hltanových vzorků a vyšetřování se provádí podle tohoto protokolu:

Doporučená transportní média:

• 1. 0,08M fosfátový pufr pH 7,2 obsahující 0,01 % bovinního sérového albuminu, 0,002 % fenolové červeně a antibiotika;
• 2. médium pro tkáňové kultury (např. Eagleho MEM) obsahující 0,04M Hepes pufr, 0,01 % bovinního sérového albuminu a antibiotika, pH 7,2;
• 3. do transportního média se přidávají antibiotika (na ml konečného objemu), např. penicilin 1000 m.j., neomycin sulfat 100 m.j., polymyxin B sulfat 50 m.j., mykostatin 100 m.j.

Virusneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Detekce a stanovení množství protilátky pomocí testu ELISA se provádí podle tohoto protokolu:

Postup:

• 1. Destičky ELISA se přes noc povlečou 50 ml králičího antivirového séra ve vlhké komoře při pokojové teplotě.
• 2. V jamkách U-destiček (vícejamkových nosných destiček) se připraví dvě řady dvojnásobných zředění každého testovaného séra, po padesáti mikrolitrech, počínaje zředěním ¼. Do každé jamky se přidá padesát mikrolitrů konstantní dávky antigenu a směsi se ponechají přes noc při teplotě 4 °C. Přidáním antigenu se sníží výchozí zředění séra na 1/8.
• 3. Destičky ELISA se pětkrát promyjí pomocí PBST.
• 4. Potom se padesát mikrolitrů směsí antigenu a séra přenese z nosných destiček na destičky ELISA potažené králičím sérem a inkubuje se při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.
• 5. Po promytí se do každé jamky přidá 50 ml morčecího antiséra k antigenu použitému v bodě 4. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.
• 6. Destičky se promyjí a do každé jamky se přidá 50 ml králičího anti-morčecího imunoglobulinu konjugovaného na křenovou peroxidasu. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C jednu hodinu na kruhové třepačce.
• 7. Destičky se promyjí a do každé jamky se přidá 50 ml orthofenylendiaminu v koncentraci 0,05 % H2O2 (30 %) hmotnost/objem.
• 8. Reakci zastavíme po 15 minutách pomocí 1,25M H2SO4.

Destičky se odečítají spektrofotometricky při 492 nm na zařízení k odečítání destiček ELISA napojeném na mikropočítač.

Sérumneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Jakýkoli jiný test uznávaný v rámci rozhodnutí Komise 2001/618/ES o stanovení dalších záruk týkajících se Aujeszkyho choroby, pokud jde o prasata určená pro určité části území Společenství.

Sérumneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Testy na vezikulární chorobu prasat (SVD) se provádějí podle rozhodnutí Komise 2000/428/ES.

Testy na klasický mor prasat (CSF) se provádějí podle rozhodnutí Komise 2000/106/ES.

Testy na CSF by se měly provádět v souladu s obecnými zásadami stanovenými v příručce OIE s normami pro diagnostické testy a očkovací látky – kapitola 2.1.13.

Citlivost a specifičnost sérologického testu na CSF by měla zajistit národní laboratoř se zavedeným systémem zabezpečování jakosti. Použité testy musí prokázat schopnost rozeznat řadu silných a slabých referenčních sér a umožnit detekci protilátky v počátečním stádiu a při rekonvalescenci.

Zvířata dovezená na Saint Pierre a Miquelon musí pobývat ve schválené karanténní stanici alespoň 60 dní před vývozem do Evropského společenství. Tato doba může být prodloužena z důvodů požadavků testů pro jednotlivé druhy. Kromě toho musí zvířata splňovat tyto podmínky:

• a) Do karanténní stanice mohou vstupovat oddělené zásilky. Avšak při vstupu do karanténní stanice musí být všechna zvířata stejného druhu považována za jednu skupinu, na kterou je třeba se případně odvolávat. Doba karantény začíná pro celou skupinu v okamžiku, kdy do zařízení vstoupí poslední zvíře.
• b) V karanténní stanici musí být každá zvláštní skupina zvířat držena v izolaci, bez přímého či nepřímého kontaktu s ostatními zvířaty, včetně zvířat z ostatních zásilek, která zde mohou být. Každá zásilka musí být držena ve schválené karanténní stanici a chráněna před přenášejícím hmyzem.
• c) Pokud v průběhu karantény není dodržena izolace skupiny zvířat a dojde ke kontaktu s ostatními zvířaty, je karanténa považována za neplatnou a skupina musí začít novou karanténní dobu stejně dlouhou, jako byla doba původně předepsaná při vstupu do karanténní stanice.
• d) Zvířata, která mají být vyvezena do Evropského společenství a procházejí karanténní stanicí, musí být naložena a odeslána přímo do Evropského společenství:
  • i) aniž by přišla do kontaktu s jinými zvířaty než s těmi, která splňují veterinární podmínky uvedené pro dovoz uvedené kategorie zvířat do Evropského společenství;
  • ii) v dílčích zásilkách tak, aby žádná zásilka nemohla přijít do kontaktu se zvířaty nezpůsobilými pro dovoz do Evropského společenství;
  • iii) v dopravních prostředcích nebo kontejnerech, které byly vyčištěny a dezinfikovány úředně schváleným dezinfekčním přípravkem na Saint Pierre a Miquelonu pro účinné tlumení chorob níže uvedených v kapitole II a konstruovány takovým způsobem, aby výkaly, moč, podestýlka a krmivo nemohlo vytékat nebo padat při transportu z dopravního prostředku.

Karanténní areály musí splňovat alespoň minimální normy uvedené v příloze B směrnice 91/496/EHS a tyto podmínky:

• a) jsou pod kontrolou úředního veterinárního lékaře;
• b) nacházejí se uprostřed oblasti o průměru 20 km, ve které se podle úředního prohlášení nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky za posledních 30 dní před jejich použitím jako karanténní stanice;
• c) před použitím jako karanténní stanice byly vyčištěny a dezinfikovány úředně schváleným dezinfekčním přípravkem na Saint Pierre a Miquelonu pro účinné tlumení chorob uvedených v kapitole II;
• d) mají k dispozici, při zohlednění jejich kapacity pro příjem zvířat:
  • i) zařízení výhradně k tomuto účelu, včetně vhodného ustájení pro zvířata;
  • ii) vhodná zařízení, která

    • se snadno čistí a dezinfikují,

    • jsou vhodná k bezpečnému nakládání a vykládání zvířat,

    • jsou vhodná k napájení a krmení zvířat,

    • umožňují snadno nezbytné veterinární ošetření;

  • iii) vhodná zařízení pro prohlídky a izolaci;
  • iv) vybavení pro čištění a dezinfekci prostorů a dopravních prostředků;
  • v) dostatečný prostor pro skladování krmiva, podestýlky a hnoje;
  • vi) odpovídající kanalizační systém pro shromáždění odpadní vody;
  • vii) kancelář pro úředního veterinárního lékaře;
• e) pokud jsou v provozu, mají dostatečný počet veterinárních lékařů pro plnění všech úkolů;
• f) přijímají pouze individuálně označená zvířata, aby zaručily sledovatelnost. Za tímto účelem, když jsou zvířata přijata, vlastník nebo osoba odpovědná za karanténní stanici zajistí, aby byla označena příslušným způsobem a doprovázena veterinárními dokumenty nebo osvědčeními pro uvedený druh a kategorie. Kromě toho tato osoba zapíše do registru nebo databáze a uchová po dobu alespoň tří let jméno vlastníka, původ, datum vstupu a výstupu, číslo a označení zvířat a místo jejich určení;
• g) příslušný orgán určí postup úředního dohledu nad karanténní stanicí a zajistí, aby dohled byl prováděn. Dohled zahrnuje pravidelné inspekce za účelem ověření, zda jsou nadále dodržovány požadavky pro schválení. V případě pozastavení nebo odebrání může být schválení obnoveno pouze pokud se příslušný orgán přesvědčí, že karanténní zařízení naprosto splňuje všechny výše uvedené podmínky.

Zvířata musí podstoupit tyto testy provedené pomocí krevních odběrů, pokud není uvedeno jinak, nejdříve 21 dní po započetí izolace. Laboratorní testy musí být provedeny ve schválené laboratoři v Evropském společenství a všechny laboratorní testy a jejich výsledky, očkování a ošetření musí být přiloženo k veterinárnímu osvědčení. Aby byly zákroky na zvířatech omezeny na minimum, odběry, testy a všechna očkování musí být co nejvíce spojena při dodržování minimálních časových intervalů požadovaných testovacími protokoly.

• a) Použitý test: simultánní nitrokožní tuberkulinace používající bovinní PPD a aviární PPD podle výrobních norem bovinního a aviárního tuberkulinu uvedených v příloze B směrnice Rady 64/432/EHS. Test musí být proveden v části za ramenem (axilární oblast) technikou popsanou v příloze B směrnice Rady 64/432/EHS.
• b) Časové rozvržení: zvířata se testují v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a potom 42 dní od první zkoušky.
• c) Výklad testů:

  • reakce je považována za:

    • negativní, pokud se tloušťka kožní řasy zvětší méně než o 2 mm,

    • pozitivní, pokud se tloušťka kožní řasy zvětší více než o 4 mm,

    • neprůkaznou, pokud je zvětšení tloušťky kožní řasy u bovinního PPD mezi 2 a 4 mm nebo více než 4 mm, ale méně než u reakce na aviární PPD.

• d) Možnosti opatření po testování:

  • Pokud vykazuje zvíře pozitivní výsledek u nitrokožní reakce na bovinní PPD, je vyloučeno ze skupiny a ostatní zvířata musí být znovu testována nejméně 42 dní po vykonání prvního pozitivního testu; tento test musí být považován za první test uvedený v písm. b).

  • Pokud pozitivní výsledek vykazuje více než jedno zvíře ze skupiny, celá skupina je vyloučena z vývozu do ES.

  • Pokud jedno nebo více zvířat ze skupiny vykazuje neprůkaznou reakci, celá skupina je podrobena novému testu po 42 dnech, který je považován za první test uvedený v písm. b).

• a) Použitý test:

  • B. abortus: SAT a RBT popsané v bodech 2.6 a 2.5 přílohy C směrnice 64/432/EHS. V případě pozitivního výsledku musí být proveden test reakce vazby komplementu pro potvrzení.

  • B. melitensis: SAT a RBT popsané v bodech 2.6 a 2.5 přílohy C směrnice 64/432/EHS. V případě pozitivního výsledku musí být proveden test reakce vazby komplementu podle metody popsané v příloze C směrnice 91/68/EHS pro potvrzení.

  • B. ovis: test reakce vazby komplementu popsaný v příloze D směrnice 91/68/EHS.

• b) Časové rozvržení: zvířata se testují v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a potom 42 dní od první zkoušky.
• c) Výklad testů:

  • Pozitivní reakce na test je definována v příloze C směrnice 64/432/EHS.

• d) Možnosti opatření po testování:

  • Zvířata vykazující pozitivní výsledek na jeden z testů jsou vyloučena ze skupiny a ostatní zvířata musí být znovu testována nejméně 42 dní po vykonání prvního pozitivního testu; tento test musí být považován za první test uvedený v písm. b).

  • Pouze zvířata vykazující negativní výsledek ve dvou po sobě následujících testech provedených v souladu s písm. b) jsou schválena pro vývoz do ES.

• a) Použitý test: test AGID popsaný v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS.

  V případě pozitivní reakce musí být zvířata podrobena kompetitivní zkoušce ELISA popsané v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS, aby bylo možno rozlišit tyto dvě choroby.

• b) Časové rozvržení:

  • Zvířata musí být testována s negativním výsledkem ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 21 dnech od prvního.

• c) Možnosti opatření po testování:
  • i) Katarální horečka ovcí

    Pokud jedno nebo více zvířat vykazuje pozitivní výsledek při zkoušce ELISA popsané v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS, je toto pozitivní zvíře/zvířata vyloučeno/a ze skupiny a celá zbývající skupina je dána do karantény na 100 dní od data, kdy byly odebrány vzorky pozitivního testu. Skupina může být považována za prostou choroby, pokud pravidelné kontroly úředních veterinárních lékařů v období karantény nenaleznou klinické symptomy choroby a karanténní stanice je prostá přenašečů katarální horečky ovcí (Culicoides).

    Pokud klinické symptomy choroby vykazuje jiné zvíře v průběhu výše popsané karantény, je celá skupina vyloučena z vývozu do ES.

  • ii) Epizootické hemoragické onemocnění (EHD)

    Pokud jedno nebo více zvířat vykazuje pozitivní výsledek a přítomnost protilátek proti viru EHD při potvrzující zkoušce ELISA, je toto zvíře/zvířata považováno/a za pozitivní a vyloučeno/a ze skupiny a celá skupina musí postoupit nový test nejméně po 21 dnech od původní pozitivní diagnózy a potom nejméně 21 dní od prvního testu, přičemž oba musí mít negativní výsledek. Pokud vykazují pozitivní výsledky i jiná zvířata při opakovaných testech, celá skupina je vyloučena z vývozu do ES.

• a) Použitý test: Diagnostický test (probang a sérologie) používající techniky ELISA a NV podle protokolů popsaných v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována s negativním výsledkem ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře vykazuje pozitivní výsledek testu na virus slintavky a kulhavky, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

  Poznámka: Jakékoli zjištění protilátek proti strukturálním nebo nestrukturálním proteinům viru slintavky a kulhavky je považováno za důsledek předcházejícího nakažení slintavkou a kulhavkou bez ohledu na status očkování.

• a) Použitý test: Jedním z možných testů je kompetitivní test ELISA popsaný v příručce OIE, který je testem předepsaným pro mezinárodní obchod. Lze také použít séroneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře vykazuje pozitivní výsledek testu na virus moru skotu, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

• a) Použitý test: ELISA, virusneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře vykazuje pozitivní výsledek testu na virus vezikulární stomatitidy, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

• a) Použitý test: ELISA, virusneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře prokazuje vystavení původci horečky Údolí Rift, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

• a) Použitý test: Sérologie používající ELISA, virusneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře prokazuje vystavení nodulární dermatitidě skotu, celá skupina je odmítnuta pro vývoz do ES.

• a) Použitý test: ELISA, virusneutralizační test, imunofluorescenční test nebo jiné uznané testy.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jedno zvíře prokazuje vystavení původci krymsko-konžské horečky, je toto zvíře vyloučeno ze skupiny.

• a) Použitý test: Parazitární původce může být identifikován ve vzorcích koncentrované krve podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud je na zvířeti zjištěna T. evansi, je toto zvíře vyloučeno ze skupiny. Zbytek skupiny musí být vnitřně i zevně ošetřen proti parazitům prostředky účinnými proti T. evansi.

• a) Použitý test: Upřednostňovanou metodou je zjištění virové DNA založené na identifikaci pomocí imunofluorescence nebo imunocytochemie podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře prokazuje vystavení zhoubné katarální horečce, celá skupina je odmítnuta pro vývoz do ES.

Očkování: V určitých případech může být uskutečněno očkování proti vzteklině a zvíře musí podstoupit odběr krve a séroneutralizační test na protilátky.

• a) Použitý test: AGID nebo bloková ELISA podle protokolů popsaných v příručce OIE.
• b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.
• c) Možnosti opatření po testování: Zvířata vykazující pozitivní výsledek testu jsou vyloučena ze skupiny a ostatní zvířata se musí podrobit novému testu, který započne nejdříve 21 dní po vykonání prvního pozitivního testu; tento nový test musí být považován za první test uvedený v písm. b).

Pouze zvířata vykazující negativní výsledek ve dvou po sobě následujících testech provedených v souladu s písm. b) jsou schválena pro vývoz do ES.

PŘÍLOHA II ČERSTVÉ MASO

ČÁST 2 Vzory veterinárních osvědčení

ČÁST 1 Seznam třetích zemí nebo jejich částí

Skupinová omezení:

Nejsou povoleny žádné droby (kromě hovězí bránice a žvýkacích svalů).

PŘÍLOHA III

(Tranzit a/nebo skladování)

PŘÍLOHA IV Seznam zvlášť určených stanovišť hraniční kontroly podle článku 12b